Šurajukihime
Lady Snowblood
Réžia:
Tošija FudžitaScenár:
Norio OsadaKamera:
Masaki TamuraHudba:
Masa'aki HiraoHrajú:
Meiko Kadži, Kó Nišimura, Eidži Okada, Takehiko Ono, Mijoko Akaza, Jošiko Nakada, Hitoši Takagi, Akemi Negiši, Kai AtóObsahy(1)
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)
(viac)Recenzie (130)
Genialny film a poriadne krvava japonska masiarina, ktora ma v sebe prvky akcie a trochu aj hororu. 95 % ()
Lady posmta v tom najlepsom japonskom funk jazzovom soundtracku. ()
Hlavní hrdinka byla počata z pomsty a také jejím jediným důvodem pro život je osobní msta, která bude hodně krvavá. Už od dětského věku byla trénována k zabíjení a pomstě své rodiny. Nepolevit, neustoupit, neodpustit a zabít. Životní poslání Yuki je maskováno její krásou a jemností, ale zdání klame a stává se usudovým pro všechny padouchy. Začátek je výborně protkán dramatickými vzpomínkami i nelítostným výcvikem mladé Yuki. Dotváří divákovi pochopení, proč musí zabíjet. Scény po celé délce filmu jsou pěkně nasnímány a akční scény vypadají věrohodně (až na tu krev). Konec ale nějak vychladne a je rychle odbyt - vypadá až nepatříčně lacině a interiéry uměle. Škoda, čekal jsem větší gradaci. I tak je to ale pořádný japonský exploitation film, který i na svůj rok vzniku, pořád funguje. ()
stylová japonská povídka o pomstě - Tarantinova největší inspirace ke kill bill... Dost mě bavily poetické názvy jednotlivých kapitol a nechutně umělá krev, cákající v obřím množství z každé rány - i když na tu krev už bych si za těch pár samurajských filmů už moh zvyknout:) ()
Filmy, v ktorých sú akčnými hrdinami ženy, sú vždy divné a sú vždy o tom istom. A tento nie je výnimkou. Príbeh je krkolomný, nelogický a ani nevtiahne diváka. Súboje sú slabšie až hrozné, stiekajúca krv zo všetkých možných častí tela je na smiech. O niekolkometrovom skákaní z miesta ani nehovorím...pripomínalo to skôr trápne čínske wuxia. Aspon že hudba je v poriadku. Hodnotenie: 50% ()
Béčko, které inspirovalo Tarantina. Nic víc, nic míň. Pokus o složitější narativní strukturu selhává (kdo nakonec napsal čtvrtou kapitolu?), gore efekty jsou dost směšné, dialogy značně cheesy, a režie těžkopádná. Vzhledem k tomu, že trojdílná manga, která byla předlohou filmu a vycházela na pokračování v japonské obdobě Playboye, má skoro tisíc pět set stran, zatímco film byl nízkorozpočtový, není se čemu divit. Nemohu srovnávat s ostatními díly japonského explotation, protože Shurayuki hime je jediné dílko, které jsem zatím z tohoto žánru shlédl, a tak dávám tři hvězdy spíše za úvodní song Shura no Hana (zpěv Meiko Kadži mě zaujal více než její herectví). ()
Nářez, řezba a super story, chrsty krve, skvělá atmosféra. ()
Pořádnej příběh o pomstě. Yuki je bezcitná a u svých nepřátel se na nic neohlíží. Pořádný jatka aspoň. ()
Tak pro většinu, co tady nesmyslně papouškuje, že tohle se stalo inspirací pro Tarantinova Kill Bill: Inspirace je, když si člověk zahraje hru Diablo a řekne si:" Hmmm, natočím horor o pekle ve středověku." Když si ale beru hodně podobný děj a hromadu stejných filmových postupů a nápadů, to už je krádež. Chápeme? ()
Poté, co Parkova Lady Vengeance zanechala za sebou v pomyslné kaluži krve bezvládné tělo Tarantinovy Černé mamby, postavila se ji do cesty Fujitova chladná Lady Snowblood. Dvacetiletá dívka byla hnána nenávistí vůči vrahům svých rodičů, zrozena jen pro pomstu, krásná a na první pohled nevinná, bez citu, jen s touhou zabít..."Mrtvým ránem padá truchlivý sníh. Vytí toulavých psů v mých šlépějích protíná vzduch. Kráčím s váhou celé galaxie na svých bedrech. Nesu s sebou jen deštník, který mě udržuje v temnotě. Jsem žena kráčející na pokraji života a smrti, která dávno vyplakala všechny své slzy. Veškeré slitování, slzy a sny, zasněžené noci či zítřek pro mě nic neznamenají. Své tělo jsem ponořila do řeky pomsty a svou ženskost jsem odhodila před mnohými měsíci." Film na pokraji braku, ale pro takovéto postavy (ženy) mám prostě slabost. A závěr? Lady Vengeance opět zvítězila, ale jen o nepatrnou kapku krve. ()
Tam, kde Tarantino v Kill Billovi příběh pojal jako skvělou, nicméně přeci jen frašku, Lady Snowblood se tváří navýsost důstojně a vážně. Nepůsobí přitom v žádném případě směšně a po celou dobu si zachovává svůj neotřelý styl a nikdy nesklouzne k samoúčelné přehlídce režisérských manýrů. Meiko Kaji vypadá naprosto uvěřitelně a je bezpochyby skvělá. Snad jedinou vadou na kráse je práce kameramana, jenž se sice často snaží zachytit zajímavé obrazy, leč zejména v akčních sekvencích tragicky selhává. Tady Quentin dotáhl svůj film o pěkný kus dál. Omlouvám se za neustálé srovnávání obou filmů, ale tomu snad není možné se ubránit. Každopádně je Lady Snowblood překvapivě výborný film, který je tím lepší, čím méně od něj divák očekává (což už tu, myslím, někdo zmínil).. ()
Jasná inspirace pro Tarantinova Kill Billa....Lady Snowblood je fakt drsńačka, která má do kladné postavy sice dost daleko, ale stejně jí musíte celý film fandit. Jak praví distributor, jedni hajzlové jí zabijou otce a znásilní matku, která se po vykonané pomstě na jednom z pachatelů dostane do vězení, kde porodí i naši hlavní hrdinku. Super. Od té doby začíná jedna velká honička po pomstě, plná cákající krve (viz. Kill Bill nebo i Zatoichi) a nepřetržitého násilí vůbec..mimochodem, krev je ve filmu záležitost sama pro sebe...kolikrát cákne na kameru jako by se nechumelilo a vy se jen snažíte přes červenou clonu rozluštit co se na plátně děje. Co je na filmu kromě jiného pěkné, jsou záběry na celkem pěknou japonskou krajinu, která je v tak drsném filmu zajímavým odlehčením...než na kameru zase někdo chlístne krev :-) ()
Naprosto skvělý a dá se říct kultovní snímek o pomstě. Navíc jsem šťastný, že jsem konečně našel největší předlohu, podle které udělal Tarantino Kill Billa. Nádhera :) ()
Je zaujímavé sledovať inšpiračný zdroj jedného filmového génia... Úplne vidím ako nad tým Quentin slintá keď to videl po prvý krát. Veľa si z tohto podareného snímku veru povyberal som zistil a na tú dobu zaujímavo natočené. ()
Z hlediska vizuálu, stylu a výstavby příběhu děleného na kapitoly se snadno chápe kultovní status (aspoň pro QTarantina), kompozice barevných obrázků rozhodně dostála i svému manga původu (pastelově červené "krvetrysky", pohyblivá, i když někdy nechtěně - nepříjemně se klepající kamera). Jenže na ni jedinou se režie zaměřila, chladnému nástroji pomsty, elitní vražedkyni Juki "zrozené z krveprolití", nepropůjčila žádné emoce (přeneseně ani divákovi) a veškeré nevýrazné bitky či osudové situace inscenovala rozvláčně a jednotvárně. Nemohl jsem si pomoct a docela se nudil. [Avšak napoprvé za 4*] ()
Velmi kvalitně zpracovaný příběh o pomstě, který drží celý film solidní tah na bránu. Souboje jsou sice nic moc a taky jich je málo, ale těžiště filmu je jinde. Pravdou ovšem je, že když už nějaká mela je, krví se nešetřilo (ač vypadá poněkud podivně, osatně jak je v kraji zvykem). Po formální stránce opravdu lahůdka. ()
Obrovsky hodně mě mrzí, že jsem toto dílo viděl po Kill Bill(ovi), protože to, co podle mě dělá tento snímek specifické, Taranťák vy(u)kradl a připravil mě tak o jedinečný zážitek. Sice je to pocta, ale mě to připadlo jako pomsta. Velice rád bych mu zprostředkoval svou namíchlost :(( ()
Shindeita asa ni tomorai no yuki ga furu. Hagure inu no touboe geta no otokishimu... ()
DVD tohoto filmu jsem koupil za 10 kč, a nutno dodat, že kšeft to byl dobrý! Mistr Tarantino má vkus, a tak jsem nemohl být zklamán! Dívka počata z touhy po pomstě, vydává se po 20-ti letech na cestu plnou krve (teda spíš červené barvy, doba vzniku filmu se nezapře) aby pomstila vraždu svého otce a bráchy. ()
Zpěvačka Meiko Kaji je něžným ztělesněním pomsty. Až na občasně roztřesenou kameru a pomalejší tempo, nemám co bych vytkl. Bez tohohle filmu by nevznikl Tarantinův Kill Bill. 70% ()