Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (1 136)

plagát

Valachiho svedectvo (1972) 

Já teda nevím, ale fakt tyhle typy gangsterek nepřijdou nikomu směšné? Vždyť už je to jako parodie. Tady máme území my, ne tady ho máme my, prásk, to máš za to, hééj to se řekné, prásk, můj taťka je silnější, né, vy jste si začali, prásk, nene, vy jste si začali, prásk, heč, já mám hezčí angličák, prásk a tak pořád dokola. Děcka si donekonečna předávají babu a střílí se navzájem, že už jsem se ztrácel, kdo střílí koho, proč ho střílí, ke komu kdo patří, no prostě k popukání. Do toho se samozřejmě střílí i různí holiči a kuchaři, prostě kdokoliv, kdo pracuje v podniku, který zrovna vlastní strana A či strana B a tak už jsem jenom čekal, že přijdou do nějakého zverimexu, kde postřílí prodavače a pak přijdou ještě k akvárku a utopí rybičky, nebo popraví křečky. Pokud možno tím nejklišovitějším způsobem, tedy Tommy Gunem z jedoucího auta. Pak tu je ještě druhá legrační rovina a to konkrétní killy. Jinými slovy, pro mě platí, že mrtvé mafiánské prase = dobré mafiánské prase, takže se u každého takového zabití bavím (samozřejmě úplně jiným způsobem, než by tvůrci zamýšleli) a je mi úplně jedno, jestli od Mažňákovců, nebo Losny, takže když byli Bronson s jedním docela vysoko postaveným mafiánským prasetem u vrat garáže a projíždějící auto (jak jinak) pokropilo kulkami to docela vysoko postavené mafiánské prase, až mu z jeho nóbl saka vyprskly balíčky s krví, já jsem vyprsknul smíchy. Samozřejmě jsem to okomentoval nějakou sofistikovanou hláškou typu:"Úplně zku*vené docela vysoko postavené mafiánské prase". Manželky, dcery, no prostě rodina strašně slzičky, že nám zabili manžela, otce, ale aby zpytovali svědomí, že měli doma mafiánské prase (byť docela vysoko postavené), tak to ne. No a pak taky další klišé, kdy ve vězení si hlavní mafiánské prase žere steak a kuje objednávku na vraždu za vysokou odměnu. Přitom není nic jednoduššího, než jako bachař nakráčet do jeho cely a pořádně ho nakopnout do vajec. Jedna hvězda za Bronsona a druhá za ty balíky s krví stříkající z mafiánských prasat.

plagát

Všetko, všade, naraz (2022) 

Nevydržel jsem to ani do poloviny. To prostě nešlo. Já se na to docela těšil a byl jsem zvědavý na Kraťase z Chrámu zkázy a na tu hromadu Oscarů, co film shrábnul. Dokonce jsem i nad WTF matoucím úvodem jen mávnul rukou, protože jsem si říkal, jasně, klasicky se na začátku nakupí otázky a až později mi je film začne rozplétat. Pak přišla první rána. Nějak nám to začalo vykrádat Matrix. Ten obsah sice je jiný, ale v jádru jde o naprosto stejné mechanismy. Nicméně tam byla pěkná bitka a vítězila zvědavost, no však víte, Kraťas a Oskaři. Tak koukám dál. Přišla druhá rána. Scéna s ultrazpomalenou skákající babkou mi silně připomenula scénu s ultrazpomalenou tleskající babkou z Noční hlídky a já si uvědomil, že mi film vlastně celkově připomíná styl Timurových Nočních a Denních hlídek, rozuměj, film, který má akční scény, co chtějí být hrozně cool (a možná i občas jsou), ale ta obsahová slátanost je ve výsledku činí strašně protivnými a cringe. Pak se začalo vršit otázek víc, než by se stíhalo na ně odpovídat a já skřípal zuby. Kraťas a Oskaři. Dál. Já vím, že Oskaři ztratili svůj lesk už dávno, ale akademici by je přece takhle štědře  nerozdali i úplným volovinám, že ne? Že, NE?!! A pak přišel pověstný poslední hřeb do rakve. Když nějaká záporačka začala na policajty chrlit z pusy barevné konfety, jednomu cajtovi "přičarovala" dámské Samba šaty a při výkřiku "Tatínku" se proměnila ve wrestlerku, jsem to znechuceně vypnul, protože ze mě si prdel nikdo dělat nebude. Jako beze srandy, už to jelo na bázi japonských fantasmagorií typu Tokyo Gore Police. Spouštěče alternativních "já" neměly žádnou souvislost, prostě tam navalíme jednu fantasmagorii vedle druhé a svedeme to na multivesmír. Akademie musí hulit fest matroš, svět je vážně v řiti, že TOHLE dostane tolik sošek. Jedna hvězda pouze za Kraťasovu velkou a upřímnou radost ze sošky. Že ta soška sama o sobě už upřímná nebyla (ani jeden herec si cenu nezasloužil) a šlo pravděpodobně o politické Oscary, tedy lezení Číně do řiti, je už věc druhá. P.S: Udělal jsem dobře, že jsem tu krávovinu včas utnul, protože co čtu komentáře ostatních, co dalšího se tam dělo za hrůzy, tak si říkám, že jsem byl v hodnocení i komentu ještě mírný.

plagát

Králova dcera (2022) 

Co to jako má být za štítky k žánru: Fantasy/akční? Co ti distributoři hulí? Kdyby to od začátku bylo všude prezentované jako šlaďoučká červeňoučká knihovniška pro holšišky v pubertě, prostě romanťoučká pohádčička štrašně ale štrašně šladoučká, tak k tomu tak předem přistupuju a nebudu tak vytočený. Když ale někdo napíše akční/ fantasy, tak čekám akční fantasy a ne snobárnu ala Pýcha a předsudek akorát s mořskou pannou. Neskutečný opruz. Jedna hvězda za výpravu.

plagát

Lov (2020) 

Ze začátku to vypadalo jako ulítlá sranda téměř na bázi parodie (hlavně start lovu), aby se to pak od nástupu hlavní hrdinky úplně podělalo. Totiž krom toho, že byla nesympatická jak něco a že ten její věčně stejný výraz ve stylu "mám zácpu", byl hrozně na přesdržku, tak se i začal zcela vytrácet vtip. Čím víc se to blížilo ke konci, tím vážnější to bylo. Jako by šlo o dva rozdílné filmy. Promarněný potenciál.

plagát

Hrozba smrti (2024) 

Strašně sterilní film. Už od začátku je to oproti originálu blbě nakopnuté tím, že Dalton není onen zkušený vyhazovač, který by zaučoval ostatní, ale jen tupý MMA zápasník, který umí rozdávat pěsti, tak ho prostě najmeme jako vyhazovače. Tečka. O vyhazovačích film vůbec není. Hrozbu jsem tam necítil žádnou, protože se tam furt všichni smějí, usmívají, řechtají, celé to má feeling spíš akční komedie, což určitě nebyl záměr a záporáci působí jako neškodní hňupové. K té abnormální sterilnosti jeden příklad za všechny: Dalton má noční můry z jednoho dřívějšího zápasu, kdy pořádně nevíme co se tam stalo, vidíme jen útržky. Pak daný zápas začne rozebírat jeden záporák a že prý je to nahrané na youtube. Kouká na to (my to schválně nevidíme) a řekne:"Jo, tahle rána byla ta, co ho dorazila, přesně tahle to byla" a já čekal, že teda asi zabil protivníka v ringu nějakou strašně nepříjemnou, nepovolenou zákeřností (proto to přece stále není ukázáno a napínají nás tím). Později už se flashbackem dostáváme do centra dění. Dalton rozzuřený k nepříčetnosti srazí protivníka na zem a na zemi mu do hlavy bije pěstmi. Rozhodčí ho odtrhává, ale Dalton se rozzuří znovu, vrátí se k ležícímu protivníkovi - aha a teď přijde TA sviňárna, kterou si celou dobu rejža nechával až na konec a bum! Final blow je jen další pěst v řadě, jaké protivník schytával předtím. Holt tvůrčí impotence. A takový je celý film. Moc jednoduchý, moc přímočarý a v akci nudný (hlavně ke konci). Zítra nebudu vědět o čem to bylo. Origo samozřejmě mnohem lepší.

plagát

Godzilla vs. Kong (2021) 

Takový ten typ tupého blockbusteru, který mě sral úplně vším od prvních minut. Odporná CGI Kongova mimika, dementní kamerový nájezd na hozený rotující kmen, kýčovité titulky, aktivistický smrad adorující za Godzillu a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Úvodní útok Godzilly je něco dramaticky tak odfláklého a zbrklého, že i pásová výroba ve fabrice bledne závistí. Celá scéna na letadlových lodích při západu slunce je vizuálně neskutečně odpudivá. Naprostý HNUS. Nejhorší ale na tomto filmu bez duše a srdce je to, jak extrémně vážně se při tom všem bere. Jak vidím tu dějovou tupost s dutou Zemí a mecha Godzillou a do toho ty herce, jak úplně smrtelně vážně odříkávají repliky, tak bych se nejradši rozběhnul a nakopnul je do té jejich čuně!! Nechutný fabrikát, který vypadá, jako by ho celý dělala AI.

plagát

Prišla v noci (2023) odpad!

Bakalářská povídka roztažená na celovečerní stopáž. To by pořád na nějaké dvě hvězdy bylo, jenže: Za 1): Nevím, proč je tento film označován jako komedie. Ono někomu přijde vtipné, čumět na protivnou bábu, kterou by jste nejradši přetáhli železnou tyčí po hlavě? Že by měl někdo takovou matku, je spíš smutné a to dost. Za 2): Dokud jde o bakalářskou povídku o otravné bábě, kterou by jste nejradši vzali kovovou trubkou po hlavě, tak se na to ještě dívat dá  alespoň díky hercům, ale od twistu někde v polovině filmu se z toho stane taková fraška, že už jsem to dokoukal jen ze setrvačnosti, jak to dopadne. Za 3): Nedopadne to nijak. Je to utnuté bez konce a bez pointy. Nutno podotknout, že kdyby fakt na konci tu bábu přetáhli bouracím kladivem po hlavě, tak by to nějaký smysl mělo, takto ztratíte hodinu a půl života. Za 4) a to je úplně nejhorší: Já strašně moc nesnáším přizdisráče, slabochy a zbabělce. Ano, mluvím o ústřední dvojici manželů. Mám naprostou alergii na blbečky, kteří místo toho, aby proti problémům bojovali, tak od nich utečou (zde doslova!). Což mě samozřejmě přivádí na nepřehlédnutelný zákys filmu, který zdegenerovaní vychvalovači nějakým záhadným způsobem přehlédli a tím je: Proč, proboha, nevolali policajty?!! /// Kolem TOHOTO se dělalo takové haló? Kam český divák ještě klesne?

plagát

Nikto (2021) 

Krystalicky čistý příklad filmu, který když by byl natočený o 20 let dříve, tak z toho učurkávám, ale dneska jen zívám. Jo, akce je fajn, ale už jsem se rubanic tohoto typu přejedl. Smíchejte Wicka, Equalizera, finále Ramba 5 a dostanete film Nikdo. Iljův Hardcore Henry oplýval přidanou hodnotou v pohledu první osoby, ale zde mě nemělo co upoutat. A taky, jak už mnoho lidí zmínilo - ty bitky, kdy hrdina rány rozdává i schytává, nějakou úroveň měly, ale to finální generické nabíhání 20ti mafiánů na kulku v dnešní době nežeru ani s nadsázkou. Herec v hlavní roli mi tam vůbec nesednul.

plagát

Mladá dáma (2024) 

Jednohubka na nedělní odpoledne. První polovina mě moc nebavila ze dvou důvodů. Jednak ten první twist vyzradili už v traileru, takže budovaný úvod neměl žádnou váhu. Druhá věc je ta, že od survival části začalo nekonečné ječení hlavní hrdinky. Ječela, utíkala, vzdychala, utíkala, ječela, schovávala se, sténala, šplhala, ječela a tak furt dokola. Jakmile se ječení, sténání a vzdychání přehouplo k nějakému ději, tak už to bylo fajn. Ke kladům určitě patří skvělá hudba (až jsem litoval, že někdo plýtval potenciálem na takovou jednohubku) a drak je pěkný. Akorát mi vadilo, že mluví, protože to draky v mých očích vždycky chtě nechtě víc zinfantilní a nejde z nich pak takový strach jako z těch mlčících predátorů (tímto zdravíme draky z Beowulfa nebo GoT). Taky mě překvapilo, že to není tak woke, jak by člověk od Netflixu a tohoto tématu čekal (dokonce i u té multikulti matky bylo několikrát zdůrazněno, že je nevlastní) a místy to bylo i nečekaně drsné. Potěšilo i pár drobných nápadů, které mi utkvěly v paměti víc než cokoliv z přehypované Duny 2, kterou jsem viděl o den dřív a to je dost smutné.

plagát

Duna: Časť druhá (2024) 

Já tu čtvrtou prostě nevypotím, ani kdybych se rozkrájel. Filmařina je to vskutku moc fajnová, perfektní řemeslo, ale to je tak všechno. Nemá to žádnou přidanou hodnotu, žádné režijní nápady, nenechalo to ve mě žádné emoce. Samozřejmě tam velkou roli hrála i TOTÁLNÍ PŘEHYPOVANOST a jak řekl kamarád:"dneska už se hajpuje každý druhý film". Z mnoha scén, např. z té v gladiátorské aréně jsem cítil takovou tu Nolanovskou nabubřelost, kdy se v jádru z úplně obyčejné scény dělá strašně fucking epic. Opět ten samý kamarád trefně poznamenal:"Tvl, sjede se půlka planety na zápas a za 3 minuty hotovo". Krom toho, zatímco první polovina filmu detailně rozpitvávávala každou scénu (režisér by byl schopný ukazovat, div ne jak si půl hodiny postava zavazuje tkaničku), ta druhá polovina se zkratkovitě smrskla, jako by jim někdo vystřihl hodinu obsahu. Finální bitva (čti hrozně uspěchané finále), před kterou jsem si řekl "tak teď přijde konečně to, proč jsem šel do kina", netrvala ani 5 minut!!! Jedna dvojice postav (klaďas - záporák), u které jsem čekal nějaký delší souboj, ukončí šarvátku jedním laciným bodnutím. Vlastně všechno ostatní, co se celé dva díly pracně budovalo, je vyřešené strašně rychle. Typ filmu, který bych podruhé celý už nedal, ta stopáž je smrtící. Z fleku vyjmenuju hromadu sci-fíček, které si zaslouží být v žebříčku nad Dunou 2 (i ta první část je lepší). Zklamání a už to nemusím vidět nikdy znovu. Nemám důvod.