Vlkodlak: Noční lovec
Werewolf by Night
Réžia:
Michael GiacchinoScenár:
Heather QuinnKamera:
Zoe WhiteHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Gael García Bernal, Laura Donnelly, Harriet Sansom Harris, Eugenie Bondurant, Kirk R. Thatcher, Leonardo Nam, Al HamacherVOD (1)
Obsahy(2)
Počas temnej a pochmúrnej noci sa z tieňov vynorí tajná skupina lovcov monštier, ktorí sa po smrti svojho vodcu zídu v strašidelnom sídle prastarého rodu. Pri podivnom a hrôzostrašnom pamätnom zhromaždení na počesť vodcovho života sú lovci vyzvaní k tajomnému a smrtonosnému súpereniu o mocnú relikviu. Čaká ich nočný lov, ktorý ich nakoniec privedie tvárou v tvár nebezpečnému monštru. Tento mrazivý a napínavý špeciál, inšpirovaný hororovými filmami z 30. a 40. rokov minulého storočia, si kladie za cieľ nahnať hrôzu a des, a predstaviť nové zákutie filmového vesmíru štúdia Marvel. (Disney+)
(viac)Recenzie (252)
Rozhodně jedno z těch příjemnějších překvapení MCU Fáze 4. Michael Giacchino je nejenom talentovaný filmový skladatel (úspěšně se umístil v mojí TOP 5), ale i zapálený režisér, který si trochu zaexperimentoval s nevšedním tématem v MCU světě a nadělil nám Halloweenský speciál v podobě kraťasu "Werewolf by Night", kde se Giacchino nejvíc inspiroval černobílými horory ze 30.-50. let. Díky černobílému filtru a krásné hře světel a stínů tu dostaneme trochu brutálnější scény na které už nejsme v MCU moc zvyklý, ale rozhodně jsem tuhle změnu příjemně uvítal + taky pomáhá převaha praktických efektů nad CGI. A když nad tím tak uvažuju, tak musím říct, že mě snad jedině mrzí, že Marvel víc neexperimentuje a nedodává víc takových speciálů. Kdo ví, třeba se tímhle otevřou dveře dalším talentovaným tvůrcům, kteří jenom čekají než jim Kevin Feige dá šanci zazářit. 8/10 ()
Zajímavý. Těžko se to hodnotí. Ale je to zajímavý. ()
Pocta nebo připomínka, což je jedno, starým hororům z Universalu osloví asi nejvíce skalní fanoušky. Skvostná černobílá kamera, hra světel a stínů, labyrint, lovci, krvekam a monstrum. Počítačové efekty použity účelně, maska je jako ze starých filmů, tedy fajn. Laura Donnellyová je stylizována do krásek původních hororů naprosto dokonale - jako by sem z nich zavítala. A Harrisová svojí démoničností strčí všechny lovce do kapsy... Snad jen oproti klasickým snímkům je zde krev. Galony krve. A to je v pořádku. Výborné. ()
Ačkoliv Werewolf By Night nepřipomíná nic podobného, co jsme doposud v rámci MCU franšízy viděli, tenhle [ani ne hodinový] halloweenský speciál [který je navíc koncipován jako nízkorozpočtový televizní fllm a stylizován do podoby monster-horrorů studia Universal ze 30. let (aspoň Dan Krátkej to tvrdí lol)] se však drží příliš zkrátka – ať už z konceptuálního [což se týka rádoby "explicitního" vyobrazení násilí anebo nikterak výraznýho audiovizuálního pojetí] či technickýho hlediska [pořád mi hlava nebere jak může CGI od Mickey Mouse, největšího korporátu na světě, vypadat tak nehorázně špatně]. Jako jo, jde o víc než zajímavý příspěvek do celý marvelovský mozaiky, jenže ta marvelovská pachuť [přes veškerou snahu se co nejvíc odlišit] tam pořád prostě je. Každopádně tímhle směrem by se měl Marvel do budoucna bezpochyby vydat – a to směrem experimentování s formou, stylizací, sub-žánry a diváckým očekáváním celkově. Každopádně nelze popřít, že Michael Giacchino prokázal, že není jen talentovaný skladatel, ale i nadaný režisér – ta autorská volnost a tvůrčí svoboda je zde sice patrná, akorát prakticky nevyužitá. Snaha se samozřejmě musí cenit, ale jde spíš o promarněnou příležitost – anebo jsem až moc velkej naivka..... 7 vlčáků z 10 ()
Preboha čo bolo. Mám rád klasické monštrá a rád si pozriem vlkolaka v akcii, ale toto bol čistý otras. Marvel nám tento krát ponúkol 50 minútový špeciál, pri ktorom sa nudil ako prasa. To, že si to natočil hudobný skladateľ, ktorý pre Marvel filmy skladal napríklad hudbu do Spidermanov je pekne, ale výsledok stál za prd. Oceňujem čiernobiely obraz a zopár scén, to je tak všetko. 40% - 2* ()
Docela zábavná hříčka, která mě naprosto nepřekvapila stylistickou úctou k hororům 30. a 40. let s důrazem na hru stínů, ale dost mě překvapila narativem inspirovaným Čarodějem ze země Oz a místy fakt neurvalým vršením nápadů. Není to bohužel moc výpravné a slibované násilí je třeba oproti Vlkodlakovi s Del Torem slabý čajíček, ale ční tu potenciál pro neotřelou a hravou sérii. Klidně i s Giacchinem na režisérské sesli, neboť několik sekvencí se silným zadním nasvícením je bezesporu působivých a pan skladatel má pro béčkové horory minulosti evidentně slabost. Škoda, že neměl po ruce lepší scénář s méně banálními dialogy, který by vrhnul pozornost na soudržnější formální uchopení a odpustil by si ty campy momenty a nepovedený humor. Pěkných 70 %. ()
Skladatel točí horor, no v tom Marvelu musej bejt fakt vtipný pondělní porady. Supr jednohubka, akorát kdybych mohl poprosit, natočte mně to ještě jednou a bez humoru. Rád bych věděl, jestli by to pak náhodou nebylo ještě lepší. Dík! ()
7/10 Po zaujímavom atmosférickom úvode sa to zvrhne do fádnej nekonečnej akcie, čo je strašná škoda, lebo má to fakt fantastický vizuál. Toto by som chcel vidieť na veľkom plátne a nie Black Widow, AntMan 2, či Multiverse of Madness. ()
Tak já nevím. Na poměry Marvelu svou formou relativně svěží vítr, nicméně obsahově naprosto průměrná věc. Na 54 minutách se s daným materiálem přece jenom dá vykouzlit o trošku víc než skvěle natočená pocta "klasickým hororům" v typickém (čti samoúčelně přeakčnělém) rouše Marvelově, kterej si ty klasický scénáristický archetypy (čest těm pár výjimkám, u nichž si alespoň částečné nabourání vydupali režisérské osobnosti) prostě neodpustí. Porovnám-li 12 let starou poctu ve formě remaku nesoucí se na podobné vlně, vyhrává The Wolfman i přes svou občasnou debilitu s přehledem. U něj jsem "ten" feel měl. U Werewolf by Night ho udusily pařáty filmové pop-mašinérie. ()
A proč by ne. Příjemně to uteklo. Zajímavé zpracování a šikovní herci, zvláštní nestandartní atmosféra. A hlavně žádný barevný stereotyp a stále se opakující humorné scény na entou. 76% ()
Tohle je něco, díky čemu by mě mohlo MCU zase začít trochu zajímat... dávám plnou palbu, protože s Gaicchinem máme očividně podobnou slabost pro poetiku universalovských, potažmo hammerovských (to se vztahuje spíš k samotnému konci) monster filmů. Příběh je jednoduchý, ale taky jednoduše funkční a celkově hezky vystavěný a já jsem si díky přesným hercům (přesný Bernal a hlavně perfektní Donnelly) užil i toliko kritizovanou druhou třetinu. To, jak se film rozjede v samém závěru, je už hotové žánrové potěšení, Giacchinova režie je mistrná, jeho soundrack přesný a hravý, imitace dobové estetiky decentní a masky hezky staromilské. A Ted... Ted je vyloženě boží. A závěr má i to pomyslné srdíčko...jo tohohle bych klidně bral víc. P.S.: Gore v cajku, na poměry MCU hotový odvaz. ()
Další z mnoha jednohubek od Marvelu, která se vám spolehlivě vykouří z hlavy do několika dnů. Nijak zvlášť atraktivní děj, který je brutálně předvídatelný a akce je úplně o ničem a připadala mi otravně children friendly. Za zmínku stojí snad pouze zajímavá stylizace a vizuál vzdávající hold starým hororům, ale ani v tomto ohledu film nepřichází s ničím novým či převratným. Upřímně mi uniká samotný důvod vzniku podobného projektu. [25 %] ()
Marvel nám přinesla netradiční film. Celkem vítám krátkou stopáž, protože dýl by to asi už nebylo ono. Celé je to černobílé a je to laděné do hororů z 30. let. Příběh až tak zajímavý není krom menšího zvratu, který se dá trochu čekat. Skupinka lovců má ulovit ono záhadné monstrum v labyrintu, aby získali onen zázračný kámen. To se ale zvrtne, a nakonec je vše jinak. Pak už následuje jen krvavá řežba. Akce je docela ok, ale není to nic převratného. I tak ale vítám tuto příjemnou změnu. "Nechť lov započne!" ()
Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! ()
Jako nebyl to průser, ale taky nic výjimečného. Neposeru se z toho jen protože MCu najednou udělalo něco jakože jiného. Prostě lehce zapomenutelné béčko ()
Zaujalo mě opravdu jen to zpracování. Jinak postavy a příběh nemastný neslaný. ()
Celkové spracovanie je zaujímavé. Inak to je žánrovo presne to, čo nemám rád, ale v kombinácii s podivnými rituálmi, ktoré navodili atmosféru, sa dielo celkom vydarilo. A to hovorím, hoci mám alergiu na vlkodlakov. ()
Zajímavá jednohubka vyplňující Marvel univerzum, ale tvářící se jako horor ze 40 let. Jeden z nejlepších hudebních skladatelů posledních 20 let Michael Giacchino, až překvapivě profesionálně režíruje, přestože i přes svou skromnou stopáž, má výrazné rezervy převážně v celé druhé třetině, která kazí výborný úvod a ještě lepší závěr. ()
Při sledování jsem měl přesně ten pocit, jako když jdu po městě a vidím mentála v bejsce s tričkem Marvel. Ne s nějakým hrdinou, jen s nápisem Marvel. Prostě chuť toho kokota okamžitě zmlátit a pověsit na první pouliční lampu. Marvel degraduje cokoliv, co se dá nazývat filmovou tvorbou, nebo nedej bože uměním. Tohle se může líbit jen dementům a vypatlancům. Nesnáším tuhle dobu do morku kostí. Příšerná sračka. ()
Súvisiace novinky
Michael Giacchino našel nový projekt
Oscarový skladatel a po nedávném debutu u Marvelu se snímkem Vlkodlak: Noční lovec taky režisér Michael Giacchino (Ztraceni, The Batman) se zdá se našel svůj příští tentokrát už celovečerní projekt.… (viac)
První reakce chválí novou unikátní marvelovku
Oceňovaný skladatel Michael Giacchino (Ztraceni, Star Trek, Válka o planetu opic) musí být s Kevinem Feigem velký kamarád, nejenže totiž od šéfa Marvelu dostal šanci natočit svůj režijní debut jako… (viac)
Několik filmů ročně, několik seriálů ročně a od letošního roku to vypadá i na dávku několika speciálů ročně. Marvel Cinematic Universe nadále rozšiřuje a díky nadále velkému úspěchu se může rozvíjet a díky barvitosti různorodých postav tak trochu koketovat s různými žánry. První projekt z sekce Marvel speciálů je ovšem něco, co u Marvel Studios jen tak nevznikl. Speciálu Werewolf by Night (v překladu ještě ucházejícím způsobem přeložený Vlkodlak: Noční lovec) se chopil skladatel Michael Giacchino, kterého není ve filmových kruzích dvakrát nutné připomínat, samotné materiály poté lákali na inspiraci monster filmy z 30. - 40. let a vizuálem a atmosférou něco v Marvel Cinematic Universe dosud neviděného. Tenhle halloweenský speciál je ve finále paradoxně něco jako předčasný vánoční dárek. Milovníci filmů s klasickými monstry ze stáje Universal jako Frankenstein a Mumie s Borisem Karloffem či Dracula s Belou Legusi si rychle přijdou na své, kdy Vlkodlak: Noční lovec rázem působí skoro až milostným dopisem něčemu, co do jisté míry bylo v době svého vydání stejným fenoménem jako je aktuálně MCU. Samotný Giacchino ostatně prohlásil, že je fanouškem hororů a rozhodně jim svým filmovým debutem neudělal medvědí službu. Dost pravděpodobně se jedná o nejlepší poctu starým klasikám ze stáje Universal za hodně dlouhou dobu a především se svět MCU skutečně představuje v novém a dosud neviděném světle, které je i díky fenomenální práci s osvětlením rozhodně svůdné. Giacchino si dle očekávání složil pro svůj filmový debut i soundtrack a jako zkušený skladatel moc dobře ví, že hudba samotná dělá hodně. I soundtrack Giacchina má sám o sobě retro nádech, kdy skutečně ve svých nejlepších momentech zní přesně jako soundtrack nějakého toho starého monstrum filmu. Černobílý obraz (s trochou připepřením po vzoru Schindlerova seznamu) sám v tomto ohledu dělá hodně a právě tací, kteří již staré horory z 30. let vnímají jako přežité a dnes neskousnutelné zboží, mají u Vlkodlaka: Nočního lovce preventivní zákaz vstupu. Vlkodlak: Noční lovec si z těchto starých filmů totiž bere to nejzásadnější i nejvýraznější a pro mnohé půjde o neskousnutelnou překážku, především co se týče vzhledu titulního monstra, které dle očekávání připomíná vzhled Vlkodlaka z filmu roku 1941. A i v tom tkví to strašně sympatické kouzlo. Giacchinovi nedělá práce s atmosférou, především se ovšem nebojí kousnout do masa. Důkazem je pravděpodobně nejbrutálnější scéna v historii MCU (Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství si své prvenství dlouho neužil), která jde skutečně na hranu možností v rámci ratingu. Příjemné je naopak sledovat, že Giacchino zvládá na vedoucí pozici vést dialogové sekvence i solidní akční scény, celkově se poté na vizuál Nočního lovce nejde vynadívat. A Man-Thing je nejen svým designem, ale poměrně výrazně nastíněnou hloubkou pravděpodobně tou nejzajímavější postavou celého seriálu, kdy snad jeho přítomnosti není v rámci MCU konec. Především dynamika mezi ním a Jackem Russelem je nakousnuta skvěle. Právě Gael García Bernal je v titulní roli dalším důkazem toho, že Marvel u obsazování hlavních rolí nešlape vedle a i když Bernal nemá příležitost ke kdovíjak výraznému hereckému koncertu, jeho výkon je bravurní. Stejně tak se dá vynachválit Laura Donnelly jako Elsa Bloodstone a funguje i casting jednotlivých vedlejších rolí. Čerpáním z hororových klasik pro pamětníky a lidí s bravurním vkusem se odráží i jasně daná zápletka s jasně daným vyobrazením postav, stěžovat si na to právě u něčeho jako je Vlkodlak: Noční lovec by ovšem byla chyba. Giacchino je totiž pořád šikula, který navíc očividně dostal velmi volnou ruku a s ucházejícím kašpárkem sehrál velké divadlo. Vlkodlak: Noční lovec dokazuje, že si MCU nejen může dovolit aktuálně experimentovat, ale ty experimenty navíc nemusí propadnout průšvihem. Neskutečně kouzelná záležitost, která na jednu stranu vdává holt výrazné kapitole kinematografie a na té druhé předvádí bravurní stylizovanou podívanou, která otvírá dveře k dalším tak trochu jiným a svěžím záležitostem. Jestli se Michael Giacchino náhodou skutečně chopí režie Bladea s Mahershalou Alim, po Vlkodlakovi: Nočním lovci by rozhodně nebylo těžké se na film začít těšit. I když by se totiž Blade v jeho uchopení nejspíš musel bez podobné stylizace, Giacchino v různých disciplínách ukázal, že je nejen výtečný skladatel, ale očividně se v něm skrývá i nadějný filmař.... () (menej) (viac)