La Scoumoune
Il clan dei marsigliesi
Réžia:
José GiovanniScenár:
José GiovanniKamera:
Andréas WindingHudba:
François de RoubaixHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale, Michel Constantin, Enrique Lucero, Alain Mottet, Philippe Brizard, Michel Peyrelon, Luciano Catenacci (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Podsvětí se ho bálo, ženy ho obdivovaly a policie na něj byla příliš krátká... José Giovanni je znám především jako spisovatel, autor scénářů a filmový režisér. Protože nebyl spokojen s adaptacemi svých románů, rozhodl se, že si bude svá díla režírovat sám. To je také případ filmu Smůla z roku 1972, v němž Jean-Paul Belmondo ztvárnil „gangstera hrdinu“, který jde dál svou cestou bez ohledu na čas. Přezdívá se mu Smůla, protože smůlu nosí těm ostatním. Příběh Roberta se odehrává v průběhu více než deseti let. Začíná před druhou světovou váldkou a končí v době, kdy „pravidla cti už přestala platit a všechny údery byly povoleny“... Smůla je remake filmu režiséra Jeana Beckera Muž jménem La Rocca, který byl natočen podle Giovanniho románu, kde hlavní roli vytvořil také Jean-Paul Belmondo. Giovanni tentokrát přepsal od základů celý scénář a připojil některé detaily, které v první filmové verzi nebyly. Vedle Belmonda obsadil Claudii Cardinalovou a Michela Constantina. (Česká televize)
(viac)Recenzie (66)
Ani jsem to nedokoukal, hrůza. ()
Je to vlastně gangsterský epos, i když v malém, sleduje část životního příběhu gangstera Borga. Odtud plyne i jeho místy pro diváka špatně stravitelná stavba. Je to možná náš problém- nejsme zvyklí vidět Belmonda v situacích, které nám film předkládá. Jsme zvyklí na Belmonda vítězného, který všechny nesnáze vyřeší, nejlépe ještě přidá nějakou hlášku. Tady je ovšem Belmondo poražený, bezmocný. Sedí třeba dlouhé roky v kriminále a nemůže nic dělat. Šokující. ()
Nejsem sice fanda gansterek, notabene těch, dobových (mimo současnost filmu), dokonce mě až tak neberou ani bordely. Ale ani jsem nečekal, že by patřila Smůla k nejlepším kouskům Giovanniho a Belmonda a celkem mě bavila. Prostě poctivá francouzská kriminálka, která vyloženě neuchvátí, ale zabaví. Belmondo mě baví skoro vždycky a Giovanni rok před slavnými emociálními a přímočarými Dvěma muži ve městě natočil příběhově rozsáhlý nepředvídatelný film, kde celému dění zároveň nechybí pro něj tradiční silný motiv s nespravedlivým odsouzením, a to dělá z tradičního gansterkého vyřizování účtů v 1.půlce přeci jen lepší podívanou. Ani ta druhá vězeňská není špatná. Jen závěr mi přišel takový ufiklý, jako by mu něco chybělo. Dabing Krampol. ()
Mišmaš všeho možného. 1) Žánrově nekonzistentní snímek je vlastně docela sranda - remake má v hlavní roli Belmonda stejně jako původní film._____ 2) No a 39letý Jean-Paul Belmondo je to hlavní přitažlivé na celé věci._____ 3) Oceňuji i zajímavý pohled na dějiny Francie ve 30. a 40. létech z pozice gangstera. ()
1/10 Smula se lepi na lidi kolem nej a smulu bude mit i ten, kdo se necha nalakat na Belmonda a sebere dost odvahy s podivat na tuto gangsterku. Velmi pochybny a nudny epos mapujici francouzske podsveti, ktereho okamziky, kdy nenudi spocita rychle i zaslouzily majitel motorove pily. Naprosta ztrata casu. ()
Čtyři jsou moc, tři zase málo, tak to trochu přeceníme za nápad uklidit hrdinu po dobu 2.světové války do vězení a pak mu dát "šanci" při čištění pobřeží od nevybuchlé munice. A taky za ten osudově otevřený, rozmlžený konec s výbornou hudbou. ()
Inu ne všechno se povede. A tohle i přes veškerou snahu, mnoho zápletek a zvratů... se nepovedlo. ()
Reziser Jose Giovanni natocil dost nudny a priemerny akcny/spionazny film francuzsko- talianskej proveniencie. Belmondo miestami nudny a dost prehrava, akcne sceny nestrhnu dostatocne a pribeh nudi. V ramci Belmondovej filmografie len ako -tak znesitelny priemer a reziser Jose Giovanni tiez musel prist az s Deux hommes dans la Ville, aby si spravil meno. Takymito priemernymi koninami by si meno urcite neziskal. 50 % ()
Smutná cesta jednoho pistolníka, který nečeká na klasické rozhovory. Tesknivá hudba, zajímavá prostředí a ke konci i smutný život. Tak jde čas, svět se mění, ale základy v podsvětí zůstávají stejné. ()
Trochu jinak pojatá gangsterka a díky tomu má pro mne své kouzlo. Tento film vidím především jako poctu přátelství, touhu po přežití a životě na určité úrovni, a to i za cenu překračování zákonů. Život má svá kouzla a lákadla, kterým rádi podléháme. Navíc formováni výchovou a nabytou zkušeností může přinášet i jiné cesty a nebezpečí. A přesto si i v takových podmínkách člověk dokáže uchovat poměrně vysoký morální kredit, čest a pojetí spravedlnosti. Poutavá je i vězeňská odbočka a poválečná možnost milosti při pomoci s odminováním zaminovaných oblastí. Roberto Borgo (zajímavý Jean-Paul Belmondo) je šarmantní muž, překračující hranice zákona s lehkou a elegantní samozřejmostí. Nebezpečí se staví čelem, ctí loajalitu a přátelství. Robertův nejlepší přítel Xavier Saratov (zajímavý Michel Constantin) je temperamentní muž, jehož smysl pro spravedlnost ho přivádí do nesnází. A může se spolehnout jen na jediného člověka. Z dalších rolí: Xavierova sestra a Robertova láska Georgia Saratov (elegantní Claudia Cardinale), nenahraditelný Robertův pomocník Mexičan Migli (Enrique Lucero), a další zástupci gangsterů jako Fanfan (Philippe Brizard), Elegán (Michel Peyrelon), či Jeannot Villanova (Aldo Bufi Landi). Přežití, svoboda, volnost ve stylu darebáka i laskavého granda. ()
Hodnotit filmy a scénáře José Giovanniho je dost obtížné. Na jednu stranu jsou vlastně obdivuhodným záznamem celoživotního zápasu člověka, který se přes ně vyrovnával s přitažlivostí světa zločinu, s přitažlivostí, která ho přivedla málem až pod gilotinu, na druhou stranu trpí nevyrovnaností jednotlivých složek a mísením realistických prvků s těmi brakovými. Giovanniho záměrem bylo ukázat podsvětí před válkou, jenže zde sklouzl k určité mytologičnosti (westernový úvod a následný kamerový nájezd na hlavního hrdinu; dobré děvky a dobří pasáci proti primitivní brutalitě), a následný poválečný příchod nové gardy (Depardieu) nectící nic z toho starého. Vše je rámováno klasickou tvrďáckou mytologií spočívající v oslavě mužského přátelství, protože jenom to podle Giovanniho naplňuje gangsterův život. Vše ostatní je totiž prodejné a Claudia se svým nakřáplým hlasem je tu jenom do počtu (taky pořád čeká a čeká). ()
Neexistují filmy, kde by Jean-Paul nehrál dobře. Film Smůla, není vyjímkou, avšak samotný námět a zpracování nebylo nejlepší. Jak psal kolega B!shop film je nemastný neslaný, já bych snad k tomuto komentáři přidal, že ani začátek se mi moc nezamlouval...Divatelné to je, ale nečekejte nic převratného. Kromě Belmonda a Cardinale se tu na moment objeví i mladičký a ještě zcela hubený Gerard Depardieu. Mimochodem... aby někoho nezmátlo pořadí herců, Bebel tu hraje opravdu hlavní roli. ()
Ze dvou třetin Borsalino a spol., z jedné Vykoupení z věznice Shawshank. Příběh je jednoduchý: gangster Roberto Borga, alias „Pan Smůla“, tahá svého přítele Xaviera Saratova z bryndy. Ostatní postavy mu v tom buď brání, nebo pomáhají, a všechny mají velice omezenou životnost. Až na Xavierovu krásnou sestru Georgii, ta se jako zázrakem drží… Kriminální pasáže jsou perfektní. Plstěné klobouky, síťované punčochy, herny, vykřičené domy, ostře nabité pistole a nablýskaná auta. A Belmondo v delonovské roli. Mám ráda jeho „vážné“ filmy, ale v klasifikaci ostrých hochů mu prostě víc sluší kabát drsného frajera než anděla smrti. Vidět ho takhle, v elegantním obleku, s dokonalou pěšinkou a ledovýma očima, jak se chladnokrevně zbavuje protivníků či bez mrknutí sleduje smrt svých přátel, mi až do konce připadalo zvláštní. Vězeňský mundůr mu sedl mnohem lépe, ovšem pasáže na minovém poli pro mě byly natolik nesnesitelné, že jsem s úlevou uvítala poslední třetinu, kde Belmondo už zase hraje Delona. A potěšila mě hudba Françoise de Roubaixe i fakt, že Claudia Cardinale zase jednou mluví svým vlastním hlasem. ()
Přetrhne, přitáhne šňůru každé škodné. Ve městě smyček a las. Vynuluje těla nepřátel, co to dá, aniž by mu vyklouzlo kouzlo stylu. Na smýkavém parketu slepených řas. Samotář zisků a ztrát. ()
Smůla První třetina působila jako parodie, teprve poté to začalo být zajímavé ... ()
A jak tenhle chlápek mohl natočit Dva muži ve městě? Toto tedy úplně posral, režie jak od školáka ale školáka ze školy Zvláštní. 2* za Claudii a Jean-Paula. Vypnul jsem po 22 minutě. ()
Strašný casting. Strašný scénář. Strašné líčení nebo spíš fyzický výraz herců. Kostýmy a auta spíš odpovídají prezentované době, ale před druhou světovou polodlouhé bujné vlasy a kotlety? He? Spíš hihi. Úplně zbytečná blbina. Když to shrnu: Někteří herci neměli v něčem hrát, někteří autoři neměli něco psát a někteří filmaři neměli něco točit. Poněvadž je to falešný jak falešná pětka. ()
Průměrná Belmondovka, při které jsem si říkal,že už jsem něco podobnýho viděl, ale nemůžu si vzpomenout co to bylo.Možná to bylo víc filmů dohromady,který Giovanni vykradl. ()
Remake staršího Belmondova filmu "Muž jménem La Rocca". V několika ohledech jiný, nicméně stejně dobrý. Scéna se zneškodňováním min je jedna z nejlepších co jsem viděl. ()
Těžko věřit, ale tenle film s mým Belmondem jsem dneska viděl poprvé a hned pochopil proč se ten film ztratil někde v historii. Dobová gangsterka, která ve své době možná byla jakýmsi nahlédnutím do podsvěté organizovaného zločinu, které se bralo doopravdy vážně, ale mně dnes stačilo pět minut, aby mi to přišlo jako nepovedená parodie alá o rok mladší Muž z Acapulca (1973). ()