Muž jménem La Rocca

Francouzsko-italské drama natočené podle námětu J. Giovanniho v hlavní roli s J. P. Belmondem. Úvodní věta naznačuje, že dílo se bude odehrávat v gangsterském prostředí a současně lze očekávat neobyčejný filmový zážitek. Neznámý a tajemný Roberto La Rocca zjistí, že jeho přítel Xavier Ade (P. Vaneck – švagr režiséra J. Beckera) byl odsouzen a uvězněn za vraždu, kterou ve skutečnosti spáchal gangster Vilanova. Málomluvný Belmondo se intimně sblíží s Vilanovovou partnerkou a poté si v dramatické scéně srovná účty i s ním. V menší roli Vilanovova společníka se objevil Belmondův dlouholetý přítel M. David, oděný do luxusního obleku, na něhož byl náležitě pyšný. Zanedlouho se na scéně objeví nepřátelsky vyhlížející M. Constantin, jenž se svou skupinou podobně nebezpečných kumpánů vyhrožuje některým místním barům a požaduje výpalné. Neohrožený La Rocca se rozhodne postavit těmto troufalcům a v další navýsost dramatické přestřelce je sice raněn, ale podaří se mu tyto nepříjemné potížisty zneškodnit. La Rocca se ocitá ve vězení, kde se konečně setkává se svým přítelem Xavierem, trpícím pod despotickým dozorcem na samotce. Pod příslibem zkrácení trestu se oba přihlásí do skupiny dobrovolníků, jež mají za úkol vyhledávat a zneškodňovat miny, což je velmi nebezpečná činnost a málem se stane Xavierovi osudnou. V závěru snímku se Xavier, toužící získat peníze na koupi venkovského statku a začít nový život, neuváženě pustí do vydírání jistého zámožného a vlivného muže a na jeho riskantní jednání smrtelně doplatí jeho sympatická sestra Genevieve (patnáctiletá Ch. Kaufmann). Ve snímku J. Beckera plném dramatických situací a drsných mlčenlivých mužů je napětí stupňováno výbornou kamerou a geniální Giovanniho atmosférou. Belmondo předvedl v jednom ze svých prvních snímků vskutku vynikající výkon a celkově film hodnotím ještě o něco lépe než přelomový snímek U konce s dechem ze stejného roku. (24.10.2018)

Muž jménem la Rocca, aneb jak by asi váš život vypadal, kdybyste byli špičkový pistolník a měli za kamaráda věčnýho potížištu s krásnou sestrou.. geniální scéna, kdy Michel Constantin prochází za zvuku milesdavisovsky znějící trubky jako americký gangster se suitou svých bouchačů uličkou francouzského města (v celým filmu nepoznáte, jestli se jedná o Paříž, Marseille.. prostě kdesi ve Francii) a zastavuje se v každým kšeftu pro výpalný.. jinak je film spíš než plynulým příběhem, sledem událostí v životě chlapíků na hraně zákona.. od odklízení mrtvoly, provozu nelegální herny, přestřelky, pobytu ve vězení.. a nevyhnutelně tragického konce.. k tomu přičtěte spoustu macho póz, gest a řečí, ale všechno to drží pohromadě a má svoji atmosféru.. Belmondo je tu až legračně mladý a nebál bych se říct anorektický, zato ale pekelně rychle střílí.. vidět film v tehdejší době, určitě bych chtěl být jako la Rocca.. (10.05.2007)

Režisérská prvotina, neboli debut, Jeana Beckera a ne zrovna povedená. Francouzský noir se sice vyznačuje patřičnou atmosférou, ale místy to dosti hapruje ve scénáři. Děj příběhu je celkově nestrukturovaný a poněkud nelogický. Zkrátka to vypadá, jakoby v tom něco chybělo. Týká se to i samotného konce příběhu. Bez jediného náznaku prostě najednou konec a hotovo.Takovýto omšelý dojem nezměnil ani již populární Jean Belmondo, který byl obsazen do ústřední role La Rocca. Ale jo, vynikl a celkově snímek povznesl, což lze docela považovat zázrak, neboť jeho postava ve svém vývoji postrádá patřičný směr. Těžko posoudit, jestli takhle náhodou nebyl lajdácky proveden střih, neboť režie je naopak vkusná. I kamera je dle každičkého záběru obstojná. Námět převzatý z románu Josého Giovanniho se k noir filmu hodí. Přátelství mezi dvěma kriminálníky a jejich vztah ke stejné ženě. Škoda že to celkově není obstojnější. (21.05.2021)

Ze začátku jsem měl problém uvěřit Bebelovi toho tvrďáka, ale jak se ukázalo bylo to jen díky tomu, že to byl opravdu brzký začátek filmu a postava Roberta neměla za sebou ještě žádnou scénu či dialog, který by dal Bebelově postavě cejch drsoně, takže když si to mladej Belmondo nakráčí ke třem gaunerům a sejme jejich kápa, tak jsem na následující vteřiny koukal hodně nevěřícně. Ovšem po několika minutách mé pochybnosti roztáli jak ledy na antarktidě a já si příběh, který z počateční gangsterky spěje ke vztahu mezi dvěma muži vysloveně užíval. Nemůžu se však ubránit jedné výtce a to je scéna, kdy Bebel vytáhne nůž na dozorce a tento čin zůstane ze strany dozorců bez odezvy, to je na jinak velmi precizně vyprávěný příběh fakt totální úlet. Naopak scéna z odminovaním patřila mezi ty vůbec nejsilnější a nejnapínavější. Jean-Paul je minutu od minuty ve své roli přesvědčivější a z filmu díky jeho výkonu a režisérskému umu pana Beckera jde taková zvláštní nasmutnělá atmosféra. (25.05.2013)

Un nommé La Rocca. O 11 rokov neskôr si autor predlohy Giovanni nespokojný s Beckerovým poňatím filmu natočil vlastnú verziu s názvom La Scoumoune. Ja som ako prvú videl verziu z roku 1972 a túto pôvodnú zhliadol až dodatočne. A musím povedať, že sa mi páčili obidve zhruba rovnako. Príbeh je až na záver vcelku podobný. Hlavnú postavu dokonca v oboch snímkoch stvárnil Belmondo. Tu bol však len na počiatku kariéry, ešte "nepoznačený" svojimi neskoršími komediálnymi úlohami. Asi prvýkrát čo som ho vo filme videl plakať. A pôsobil pritom dosť presvedčivo. Takže pre tých, ktorí ho poznajú najmä vďaka slávnejším komédiam tu môže vyzerať až netradične vážne. Asi najviac sa však oba filmy odlišujú hudbou. Chytľavý podmaz François de Roubaix-a, ktorý doprevádzal neskoršiu verziu tu nahrádza ticho dávajúce príležitosť vyniknúť jednotlivým záberom. Čiernobiely formát nevadil, možno práve naopak, správne dotváral pochmúrnu atmosféru kriminálu a napäté vykopávanie mín na pobreží. Zaujímavý počin... (10.01.2021)