La Scoumoune
Il clan dei marsigliesi
Réžia:
José GiovanniScenár:
José GiovanniKamera:
Andréas WindingHudba:
François de RoubaixHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale, Michel Constantin, Enrique Lucero, Alain Mottet, Philippe Brizard, Michel Peyrelon, Luciano Catenacci (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Podsvětí se ho bálo, ženy ho obdivovaly a policie na něj byla příliš krátká... José Giovanni je znám především jako spisovatel, autor scénářů a filmový režisér. Protože nebyl spokojen s adaptacemi svých románů, rozhodl se, že si bude svá díla režírovat sám. To je také případ filmu Smůla z roku 1972, v němž Jean-Paul Belmondo ztvárnil „gangstera hrdinu“, který jde dál svou cestou bez ohledu na čas. Přezdívá se mu Smůla, protože smůlu nosí těm ostatním. Příběh Roberta se odehrává v průběhu více než deseti let. Začíná před druhou světovou váldkou a končí v době, kdy „pravidla cti už přestala platit a všechny údery byly povoleny“... Smůla je remake filmu režiséra Jeana Beckera Muž jménem La Rocca, který byl natočen podle Giovanniho románu, kde hlavní roli vytvořil také Jean-Paul Belmondo. Giovanni tentokrát přepsal od základů celý scénář a připojil některé detaily, které v první filmové verzi nebyly. Vedle Belmonda obsadil Claudii Cardinalovou a Michela Constantina. (Česká televize)
(viac)Recenzie (64)
Trochu jinak pojatá gangsterka a díky tomu má pro mne své kouzlo. Tento film vidím především jako poctu přátelství, touhu po přežití a životě na určité úrovni, a to i za cenu překračování zákonů. Život má svá kouzla a lákadla, kterým rádi podléháme. Navíc formováni výchovou a nabytou zkušeností může přinášet i jiné cesty a nebezpečí. A přesto si i v takových podmínkách člověk dokáže uchovat poměrně vysoký morální kredit, čest a pojetí spravedlnosti. Poutavá je i vězeňská odbočka a poválečná možnost milosti při pomoci s odminováním zaminovaných oblastí. Roberto Borgo (zajímavý Jean-Paul Belmondo) je šarmantní muž, překračující hranice zákona s lehkou a elegantní samozřejmostí. Nebezpečí se staví čelem, ctí loajalitu a přátelství. Robertův nejlepší přítel Xavier Saratov (zajímavý Michel Constantin) je temperamentní muž, jehož smysl pro spravedlnost ho přivádí do nesnází. A může se spolehnout jen na jediného člověka. Z dalších rolí: Xavierova sestra a Robertova láska Georgia Saratov (elegantní Claudia Cardinale), nenahraditelný Robertův pomocník Mexičan Migli (Enrique Lucero), a další zástupci gangsterů jako Fanfan (Philippe Brizard), Elegán (Michel Peyrelon), či Jeannot Villanova (Aldo Bufi Landi). Přežití, svoboda, volnost ve stylu darebáka i laskavého granda. ()
Hrozně se mně líbí ten francouzský důraz na lidskou zásadovost, díky kterému má v sobě ohromné množství francouzských filmů neskutečnou sílu. Přátelství, láska, osobní čest, ono je to tady podáno jen tak, jako by na vedlejší koleji a přitom je to alfa omega celýho filmu. Ač bych Bebelovi klidně dal telefon na všechny holky co jsem kdy poznal a i když mě to doslova trhá srdce mám tady k němu jednu vyčítku, podle mě by filmu prospělo, kdyby se tady vůbec v žádný scéně neusmíval, protože Jean -Paul má tak kouzelnej úsměv, že sám o sobě stačí, aby film otáčel do úplně jiný roviny, která do Smůly nepatří. Ovšem jinak třeba při scéně v márnici je výbornej a konce ty Jean - Paulík taky umí na jedničku. Samozřejmě i všichni ostatní herci hrajou skvěle a pro krásný hnědý oči Claudie Cardinale bych klidně i vepřo knedlo zelo udělal. Navíc parádní role ženský, která má v sobě sílu i charchter umět podržet chlapa když to potřebuje. Film který já osobně nevnímám ani jako gangsterku ale jako silný příběh několika zásadových lidí za hranou zákona, který disponuje parádním hudebním doprovodem. ()
Smůla je plná převratů. Nejdřív se to tváří jako kriminálka, aby to vlastně všecko v druhé půlce skončilo ve vězení. I tam to ale nebude úplný konec. Další zvláštností je každopádně fakt, že Belmondo se tady tváří vážně, ale zároveň bláznivě tak, jak ho známe. Hůl jsem nad vážností u tohoto filmu zlomil v momentě, kdy Bebel jednomu z bachařů strčil při šarvátce kolíček do prdele. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,000,000║ ()
Tenhle film ma fakt smulu, nabeh na spickovou kriminalku a vysledek je pritom takovej nemastnej neslanej. Jsou tu fajn herci, tradicne skvelej Belmondo, tady se navic ohani dualama, tomu zdatne sekunduje Constantin a je tu pekna Cardinale. A na chvily se tu navic objevi Depardieu v jedne ze svejch prvnich roli, je tu sice asi tak pet minut a je zarostlej jak vandrak, ale i to se pocita. Pak tu je docela zajimavej pribeh sestavajici vicemene ze trech casti. V prvni Belmondo hleda dukazy o nevine svyho kamose a jen tak mimodek se stane sefem casina a bordelu. Druha cast filmu je vezenska, kdy se dej pak presune i k zajimavymu hledani min. V treti casti se vicemene navaze na tu prvni, ale tahle uz neni moc dulezita a konec je nejakej useklej. No a jeste je plus, ze tu chcipne fakt docela slusny mnozstvi parchantu. No a tohle vsechno reziser naprosto zazdil a natocil v pomalym a nezazivnym tempu, film sice nezacne vylozene nudit, ale ani nijak zvlast nezaujme. ()
Jsem příliš vyrovnaný člověk na to, aby se mi tento snímek nějak zvlášť líbil. On je totiž značně nevyrovnaný, takže před válkou je svižně zábavný, ve vězení je silně uspávající a po válce se snaží vrátit do tempa, ale příliš mu to nejde. Také Roberto má k vyrovnanosti daleko - chvílemi je krutý gangster, občas zase šarmantní sympaťák a ve vězení se mění v rezignovaného trestance. Mně by ke štěstí stačil sympatický gangster a na ty další dva filmy bych se nedíval, ale když už to pan Giovanni splácal dohromady, tak to hodnotím jako průměrný eintopf. ()
Když si Belmondův Roberto Borgo před vámi sedne doprostřed místnosti na židli a v mírném předklonu si opře ruce o nohy, neznamená to, že je unavený. Znamená to, že máte smůlu. Máte ho přilepeného na patách i s jeho čárou života ve tvaru kruhu a aby toho nebylo málo, stojí za ním strážný anděl s flašinetem.. Free style gangsterka, kterou se táhne silná nit přátelství a tragikomiky osudu těch, co ze své strany zákona mají blíže k cele věznice i celtě márnice. Do nevázaného konceptu zapadá i hudba, která osciluje mezi genialitou (minimalismus při ostré přestřelce s černošským gangem) a Cirkusem Humberto.. Američané měli Eddieho Bunkera, Francouzi zase José Giovanniho. Oba do toho dali vlastní zkušenost, soustředili se na postavy, které neprošly Yalem a Sorbonnou a nikdy jejich počínání nesoudili.. ()
Řízná gangsterka s několika takřka westernovými přestřelkami, měnící se v polovině na vězeňské drama. Zní to trochu schizofrenně, avšak díky skvělým hercům a Giovanniho schopnosti vyprávět ten přechod působí zcela přirozeně. Zajímavá absence kladných postav (Borgo je sice sympaťák, ale do klasického klaďase má daleko), poměrně dost vysoký body count, několik velmi silných scén (odklízení min, márnice, poslední přestřelka) a všudypřítomná sedmdesátková syrovost. V neposlední řadě nechybí ani ten nejdůležitější prvek francouzských (nejen) kriminálek drsné školy - přátelství až za hrob. 80%. ()
Příběh zajímavý, zpracování a návaznost scén podivné. Trošku jsem nepochopil co bylo záměrem režiséra z tohoto snímku vytvořit. Místy se to tváří jako kriminálka z prostředí podsvětí a místy zase jako vězeňské drama. Co se týče obalu DVD tak se na nás vyřítí že ve filmu hraje vedle Belmonda a Cardinalové i Gérard Depardieu. Opravdu tady hraje, ale asi tak 2 minuty a myslím že řekne i 2 věty. ()
Musím uznat, že se jedná o velice podařenou gangsterku, kde "B" vystřílí velice mnoho munice.....a padne mnoho hlav.. ()
Vůbec jsem nepochopil o čem to bylo a Claudia Cardinale tam nebyla ani v negližé :-(. Ale je to Belmondo a Belmondo je dobrý ikdyž jen je. (potěší naivní zakrývání rukou "ran" od kulek a na úvod dva zajímavé postupně odkrývací záběry). ()
Tradiční Giovanni netradičně obsadil do hlavní role Belmonda. A tohle spojení tak úplně nezafungovalo. To, co fungovalo jako vždy, bylo přizvání de Roubaixe. ()
Giovanniho věčné osobní téma vězení či nespravedlivého osudu je tentokrát netradičně říznuto gangsterkou, avšak samotný příběh stejně jako leckdy překvapivý lidský osud přeskakuje mezi různými žánry, přináší až do konce nepředvídatelné zvraty, vyústí se selhanými plány a novými nástrahy nejednou zcela mimo očekávání... Přesto jedna jistota s naplněným očekávání v tomto příběhu nechybí a tou je skálopevné přátelství, které mezi trojicí Borga, Xaviera a krásné Georgie přetrvalo až do konce přes všechny krkolomné vyhlídky i pády. Mě se přes tu žánrovou nevyváženost film velmi dobře sledoval, snad díky silnému tématu a dostatečné psychologii postav mě výjimečně bavil film i v té gangsterské rovině, měl pro mě podmanivou atmosféru, nepřekvapivě skvěle zahrané hlavní postavy Belmondem a Constantinem a opět nádhernou de Roubaixovou hudbu, která se pro mě už dávno stala neodmyslitelnou součástí většiny Giovanniho i Enricových filmů. Smůla má více silných momentů, z nichž by v první řadě jmenoval (v rámci filmu první) setkání Borga se Xavierem v temné samotce, nechybí zde (v dobrovodu hudby) pár stylových scén, třeba s Belmondovou poklidnou přípravou na nepromisní útok a samotný příběh procházející napříč větším časovým úsekem má čím plně zaujmout až do konce. Na druhé straně jsem od José Giovanniho v minulosti již dostal mnohem větší emocionální nálože, tento film mě v žádném případě nezklamal, ale do mého žebříčka toho nejlepšího od Giovaniho by se nejspíš nedostal. [75%] ()
Slabučká, skoro podpriemerná gangsterka. Giovanni sa nasral, že mu to v La Roccovi nenatočili dobre a tak si vysúkal rukávy... a natočil to rovnako priemerne. Len dodal farbu. čo sa pri Cardinale aj hodilo. Avšak okrem toho ma tu znepokojilo niečo vážne. Film má stredoveké, priam rasistické praktiky, keď normálne ukazuje, že v uliciach pôsobí černošský gang! Dvaja dokonca okradli ctihodné prostitútky! My prebudení samozrejme dobre vieme, že tieto výmysly sú len dôsledkom toxickej xenofóbie, pretože na uliciach sa žiadne takéto gangy nemohli pohybovať - väčšina černochov je predsa nespravodlivá zavretá v base. Našťastie rok 1972 ma ukľudnil v poznaní, že ide o dielo zastaralé, dávno prežité a je len rukolapným dôkazom toho, ako nebezpečná bola spoločnosť v ktorej hrdinami sú, pfuj, bieli maskulinní heterosexuáli, a dámy, ktoré vyzerajú ako dámy a nie botulotoxínom nafúknuté kačeny. ()
Nějak jsem se nevěnoval řízení naplno, a uteklo mi asi všechno. O co tam šlo? O přátelství, jasně, o vězení, jasně, o pokus dostat se z krimu v jednotce pyrotechniků, o přestřelky. Ale na gangsterku je to moc ukecané, na válečný film se válka jen mihne a jako krimi chybí napětí. Prostě tenhle JPB nesedl. Mihne se tam mladý Depardieu. ()
69% Film tak nejak podivne strida zanry a prostredi, nevi ci je. Ukazuje se, ze filmy s Belmondem, co u nas pred revoluci nebezely, zas tak uzaasne nebyly. Nic mene to melo solidni tempo a nekompromisniho hrdinu a prislo mi to o tridu lepsi nez Naslednik. ()
Mám veľmi rozpačitý dojem, snímok renomovaného režiséra akoby nevedel čím chce byť. Najprv sa nesie v duchu gangsteriek, potom je z neho väzenská dráma... Belmondo aj ostatní herci sú v poriadku, ale príbeh, ktorý sa odohráva počas viacerých rokov im príliš príležitostí nedáva. Slabší priemer. ()
WTF? Belmondo po dvaceti letech vypadá furt stejně, jenom má šedivý vlasy, příběh je o ničem, a nudnej, dialogy strašný, Claudia Cardinale oproti Bebelovi zestárne bohužel i v obličeji (i když i pak jí to moc sluší, ale už to není taková kočička) a konec je jeden z nejhorších, jaké jsem viděl. Mimo to strašná hudba. ()
Pozoruhodná, drsná i laskavá výpověď o přátelství v kruzích a prostředích, kde se to až tak nenosilo. Výborná kamera s nádhernými detaily. Na odlehčení opravdu jen dvě tři hlášky, co možná ani neměly bejt vtipný (rozhovor ve vězení: "To byla tvoje žena?" - "Ne, sestra. Ženu jsem zabil, proto jsem přece tady.") Belmondo standardní, Claudia na vrcholu svých půvabů. Poslední desetiminutovka našlapaná hned několika pointama. ()
Kriminální drama s velice příjemným hudebním podmazem.. Příběh dvou mužů, jedné sestry a života za hranicí zákona mě vtáhnul a nepustil, zejména jsem vnímala ten důraz na přátelství, ochotu i snahu pomoci za jakoukoli cenu.. U mě filmová spokojenost, Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale a Michel Constantin se mi zamlouvali.. ()