Pápežov exorcista

Příjemný satanský horor, který rozhodně není kopií Vymítače ďábla, jelikož jeho cesty vedou zcela jinudy. Dokonce podobnost je jen v pavoučí chůzi, která byla do Friedkinova filmu vrácena až mnohem později. A místo chrlení zeleného slizu je tu krev, což mi přijde daleko děsivější. R. Crowe je skvělý - vtipný, přemýšlivý, rozvážný a bojovný. Poslouchat ho mluvit je radost. I rolička F. Nera ukazuje velikost tohoto herce. Zajímavé bylo, že zdejší démon není nějaký druhořadý břídil, nýbrž jeden z princů Pekla - Asmodeus. Není sice tím nejvyšším, páč Lucifer se zkrátka drobnostmi, jako je posednutí člověka, nezabývá, avšak stojí dost vysoko. A protože Asmodeus je pánem lži a klamu, je jasné, do jaké šlamastyky se zdejší postavy dostaly. Velmi zajímavá je otázka inkvizice a její odpovědnosti za hrůzy páchané ve Španělsku. A rozprava o zlu před komisí je také na pováženou. Scény vymítání jsou epické, souboj v podzemí bombastický. V jednu chvíli jsem měl pocit, že se sedadlo, nebo možná celá řada, se mnou utrhne a vymrští mě ke stropu, tak se hudba v sále rozduněla. To si doma neprožijete. Krásný vizuál, záběry na opatství ve všech úhlech i za bouře potěšily evokací gotického hororu. A když jsem hned zkraje slyšel z walkmanu She Sells Sanctuary od The Cult, věděl jsem, že budu spokojen. Tvé hříchy tě doženou! (14.04.2023)

Na to, o jakou jednoduchou blbinku jde, se to dalo vidět. Lehké, srandovní, celkem pěkně natočené, škoda šablonovitého posedlého, tady mohli vymyslet cosi křupavějšího, ale když zohledním, že tento žánr beru obloukem, viděla jsem jen Vymítače klasiku, bavila jsem se dobře. Nehrát tam ale velryba, zapadne to hodně hluboko. (27.10.2023)

Podobné nadpřirozené náměty mám rád, takže s chutí přidám i tu čtvrtou hvězdu. Byť bez Russella by to bylo polovičaté a skoro bych měl dojem, že koukám na nějaké béčko. Julius Avery to ale technicky parádně zvládnul. Jsem rád, že do vymítačského hororu přispěl i někdo jiný, než James Wan. Je totiž znát, že se to také může dělat jinak a zatímco je, James Wan už svými vymítačskými produkcemi značně vyčpělý a zrecyklovaný, tady to na mě docela obstojně fungovalo. Ano, není to úplně strašidelné, ale zase je tu hlavní role Russella, která je založená na skutečné události a vymítá se tu ďábel, kterému tu navíc tvůrci dají docela solidní legendu. Za mě tedy spokojenost. (23.10.2023)

Klasické vymítáníčko střižené Danem Brownem a reklamou na skútr Lambretta. Nadstavbou měla možná být ta teze o vatikánském spiknutí (ups, to ne my, to on!), ale nakonec se vše rozplizlo v generickém konci, po kterém se otec Amorth nemusel obávat nočních můr (ty přijdou až v roce 1998 po MS ve fotbale). Nad svěcenou vodou to drží Maximus Scooterus, jehož svérázného kněze bych si dokázal představit ve dvojici s Jamesem Woodsem ze Scary Movie. Když můžou být Hopkins s Prycem Dva papežové, měli by dostat šanci i Dva vymítači.. (26.05.2023)

S exorcismem to máte úplně stejně jako s tranzistorama. Prostě si nějaký labilní, psychicky narušený, hormonálně destabilizovaný či po pozornosti toužící mentál usmyslí, že je v jeho těle někdo jiný, a místo, aby jej nahnali k psychiatrovi, endokrinologovi nebo mu pořádně nařezali, pozvou k němu nějakého zpohádkařeného živnostníka a institucionálního demagoga, který učeně pokývá hlavou, protože z toho má perfektní píárko mezi blahoslavenými nebo sto litrů za kompletní seanci, a zasvěceně řekne: „Hm, hm, moribundus! Ta zlá cizí entita okamžitě musí ven!“. Načež jeden vytáhne krucifix a almanach osvědčených fantasy básniček, druhý skalpel a učebnici destruktivní chirurgie, a hurá, jde se vymítat! Jediný rozdíl je pak v tom, že jeden pacient vypadá jako Marilyn Manson před tím „odborným“ zákrokem, druhý až po něm. No řeknu vám, já se tedy moct celé dny válet, kroutit hlavou o tři sta šedesát, mluvit uhrančivým basem jako jen lehce nachlazený zpěvák kapely Canibal Corpse, libovolně pohazovat lidmi, chcát si do postele, prcat všechno, co se ke mně přiblíží, strašit dementy a vůlí přesouvat nábytek a někdo mě toho zbavit, taxi ho hned po tom zdeformování najdu, rozšmelcuju mu držku a striktně požaduju přišít toho čuráka zpátky! Největším problém vymítacího žánru je to, že hned při svém vzniku nastavil laťku na nepřekonatelnou úroveň naprosté dokonalosti a už prvním filmem totálně vyčerpal veškeré fičury a vyfikundace, které ono pohádkové Rituale Romanum skýtá. Tudíž cokoliv někdo od té doby natočí, je až na světlé výjimky, prostě jen ubohým plagiátem Exorcisty. A tenhle Vymítačův papež, ups, pardon, taxe vlastně bude jmenovat až dvojka, František Černý dozajista potřebuje dalšího štěka, je, jak jinak, naprosto ubohým plagiátem Exorcisty. Prostě se úplně vysrali na scénář, jen vyměnili posednuté pohlaví a bububarák, nesystémově kuchli z Exorcisty akční sekvence a celé to podložili, aby se hajzl tolik neviklal a věřící Tomášové si samým napětím cucali konce krucifixů, jakože skutečně skutečnými trampotami skutečně skutečného a údajně nejslavnějšího demagoga, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dänikena První římskokatolické a.s. s parádně příznačným jménem Gabriela (Amon) Amarthová. Je to sice hezky natočené a Rasl i jako Prasl pořád má i na stará kolena solidní charisma a hraje od přirození, ale co naplat, jakmile se zase začalo strojově vymítat, já začal pekelně zívat a znuděně si škrábat tu čerstvě přišitou kundu. (05.05.2023)