Danton

----- "Revoluce je jako Saturn. Požírá své vlastní děti." ----- Revoluce je jako Saturn a drama "Danton" je jako epizoda ... jako výrazný, leč ne zcela srozumitelný výřez velkého, impozantního obrazu. Jako detail, pro který nevnímáte celou kompozici a nemůžete tudíž obsáhnout všechny souvislosti. Děj je maličko rozvleklý a zahleděný do sebe - přesvědčený o své důležitosti zcela samozřejmě předpokládá, že každý potencionální divák dopodrobna zná celou neveselou historii Velké francouzské revoluce. Pokud se chcete dozvědět víc, vřele doporučuju čtyřdílný koprodukční seriál "Francouzská revoluce" z roku 1989. Není sice úplně dokonalý, ale mapuje povstání od samotných počátků - od čistých ideálů a nadějných vyhlídek až do velice výmluvného, hořkého a nadmíru krvavého konce. P.S.: "Výbor pro veřejné blaho" ... "Výbor pro veřejnou bezpečnost" - můj Bože, jak vznešené názvy ! Pod jejich záštitou vám projde prakticky všechno - pokud se nacházíte ve správný čas na (v novodobých dějinách pak především VE) "správné" straně. Kolikrát už se historie zopakovala ?!? Jenomže co je to platné, když jsme nepoučitelní ... nejspíš to máme v genech. (07.03.2016)

Gerard Depardieu ve své nejlepší formě, jako vyžilý revolucionář je prostě fantastický . Jestli nemáte rádi politická dramata, kde se hodně konverzuje, asi DANTON nebude nic pro vás. Ti ostatní ocení zajímavý pohled do zákulisí významné etapy francouzské historie, kdy revoluce začala požírat své děti a hlavní představitelé revolučního hnutí šli postupně pod gilotinu zásluhou politických intrik. Velmi poučná podívaná, při které si člověk uvědomí, že se lidé se nemění a politikaření a nečisté intriky jsou nesmrtelné. (24.08.2003)

Trochu rozvleklé historické drama, které ale nabízí zajímavý pohled do zákulisních intrik, které nastaly po Francouzské revoluci, kdy někteří chtěli ve vedení Robespierra a někteří raději Dantona. Mezi bývalými kolegy se pak rozhořely spory, které nakonec vyústily v tragický konec. (30.07.2002)

Hooooodně utahaný, ale na svojí dobu zajímavá koprodukce Polska, Francie a Západního Německa a nebýt hlavní role, asi bych to ani nedokoukal. Gérard Depardieu už jako mlaďas dokázal neskutečný kousky, zahrát buřiče své doby tak jako by to nedokázal snad nikdo. Díky němu jsem na film také dokoukal, jinak bych se asi utrápil. Film samotný totiž není nic unikátního, machinace, nenávist, závist, a zase ty machinace. Je to stále dokola, ale v té době to jinak ani fungovat nemohlo. Danton v tom udělal docela zásadní bordel a proto se na to nechalo koukat, ale nehrát ho Gérard, asi ten film ani nedokoukám. Tyhle historické fresky známých osobností mi příjdou stále na jedno brdo, žádná změna, ale tady ta změna vyčnívá, a to se mi na tom hodně líbí. (31.12.2008)

Trochu (trochu dost) mi na tomto filmu vadí jeho pojetí, kdy je Danton proti Robbespierovi stavěn jako zastánce individualismu, a to v pojetí posledních dekád 20. století. Je to anachronismus, značná autorská licence a přihřívá si tu polívčičku liberální pravice. Toť má velmi silná výhrada a zdroj takřka odporu k tomuto filmu. Uznávám jeho řemeslné kvality a herce, ale nemohu prominout, že tvůrci fakticky zneužili historii pro svoje ideologické "vypořádání se" s tehdejší "druhou stranou". Samozřejmě  podstatně více doporučuji Francouzskou revoluci. (10.07.2006)

Przybysewského pohled na protagonisty závěrečné fáze francouzské revoluce, ztvárněný Wajdovou režií, vyvolává mrazení v zádech. Historické postavy, jejichž ztvárnění vévodí Depardieuova kreace, jako by byly živé a současné v postavách a dějích dob nedávno minulých. (28.02.2008)

Stejná předloha už v Maďarsku posloužila pro televizní film A Danton-ügy (1978). Nyní se Wajda soustředil na dvě skvělá herecká sóla Gérarda Gepardieua a Wojciecha Pszoniaka, aby tak přednesl kritické události ve 2. roce mladé revoluční francouzské republiky. Poodkryl mechanismus, který vedl ke zničení jednoho z miláčků lidu, zakladatelů samotné revoluce. Chybí už jen definitivní tečka za životem Robespierra, kterého potkala během Thermidorského převratu. S tím si ale Wajda hlavu nedělá a jako umělecký prostředek volí rámování kauzy s Dantonem memorování článků nové ústavy nic netušícím dítětem. Až mrazí z toho, jak rychle ty ideály vzaly za své. Samostatnou kapitolou je velmi výrazný Donutilův dabing, který až zastiňuje Gepardieua, což je samozřejmě proti smyslu dabingu jako takového. (02.01.2012)

Dialógmi prehltené, prevažne interiérové dielo pripomína skôr kostýmovú divadelnú drámu, nie historický veľkofilm. Určitá pútavosť sa tomu, vzhľadom k zvolenému historickému obdobiu, uprieť nedá, ale o nič mimoriadne, hodné viacnásobného uzretia nejde.Mňa najviac potešila drobná scénka, ukazujúca plagáty so ženami poodhaľujúcimi svoje nahé prsia, ktorá len potvrdila tézy spisovateľa Roberta Antona Wilsona, ktoré naformuloval v knihe Ištarin návrat (súvis oslobodenia ženy s odstránením skostnatených pravidiel patriarchátnej spoločnosti). Na okraj filmu drobná poznámka: Pokiaľ platí vo viacerých komentároch spomínaná téza o revolúcii, ktorá požiera vlastné deti - s čím v prípade Dantona i Robbespiera súhlasím - tak potom to, čo prebehlo u nás v r. 1989 nebola vôbec žiadna revolúcia, ale púhopúhy mocenský prevrat. Veď deti našej "revolúcie" si spokojne žijú naďalej a nie je mi známa jediná obeť. 70%. (17.12.2009)

Režiséři se obvykle vymlouvají, že historická věrnost se nedá kombinovat se zajímavým příběhem. Tenhle film přes svou historickou přesnost na vás zaútočí ostřím žiletky. Poslední hodiny Dantonova života se odčítají a vy sledujete, jak jemu i Robespierovi docházejí ideály. Jejich životy už dávno ovládla politická nutnost a oni si to konečně počínají sami uvědomovat. V mrazivém závěru sledujeme zděšeného Robespiera naslouchat článkům Deklarace občanských práv. Kam se roku 1794 tahle práva poděla? To sama moc užírá ty, kteří ji užívají. (28.01.2004)

To, co mi na VFR vždy připadalo nejpřitažlivější, tedy barikády a chlapi ve vaně, tady vůbec není a vlastně až na samém konci je trochu na co koukat (gilotina). Nechci to zlehčovat. Není to totiž lehký film a není ani špatný. Akorát se v něm moc mluví. Holt ne moc adaptovaná adaptace dramatu. (30.01.2010)

Myslím, že se dá do puntíku souhlasit s oficiálním textem distributora - Wajda opravdu tuhle historickou perlu zrežíroval skvělým způsobem, film skutečně překypuje výbornými dialogy a Gerard Depardieu tady bezpochyby podává jeden ze svých nejlepších výkonů (ale vynikající je i představitel Robspierra Polák Pszoniak). Snímek se soustřeďuje na konfilikt dvou osobností Velké francouzské revoluce a na pozadí vlády teroru zobrazuje úskalí revolučních tendencí, které se bohužel opakují stále dokolečka a nevyhnou se žádné době. Zkrátka revoluce požírá své děti - tak to vždycky bylo a tak to bude. Nádhernou pointou je závěrečný výstup malého chlapce, kterak recituje zoufalému a nemocnému Robspierrovi Deklaraci občanských práv... Zkrátka Danton je úžasný film s nepřekonatelnou atmosférou a i přes neodvratný a každému jasný konec nechává diváka napnutého až do konce. Film s velkým F... (10.10.2006)

V jistých snímcích, zvláště životopisných, pan Depardieu předvádí neuvěřitelně nepoměrný her.výkon k svému talentu.!!! Robespierre je zde strašlivý-fyzicky i duševně, obrovské chodící zlo s temným závojem všudypřítomného strachu a hudba jen doplňuje onu atmosféru. Wajda opět dokazuje, že je velmi kvalitním autorem, jenž dokáže na plátně znázornit i nejhlubší myšlenky.. "Pro blaho vlasti nemůžeme být podlí a nemůžeme si dovolit býti spravedliví..!" (07.12.2009)

Jedna z mála rolí tlusťocha Žérára, ve které hraje. To nebude jím, ale režií a předlohou (08.10.2007)

Poučný film o vzájemných sympatiích opozičních politiků. Tak by to dopadlo i u nás, kdyby měli politici stejné prostředky prosazování moci jako ve Francii v roce 1794. (15.12.2007)

Keď revolúcia požiera svoje deti... Veľká francúzska revolúcia je jedným z najvýznamnejších míľnikov na ceste človeka za civilizáciou tak ako ju poznáme dnes. Jej história priebehu je vzhľadom na množstvo postáv v nej zaangažovaných a celkového dobového politického mišungu pomerne komplikovaná. Z Dantona mám však dobrý pocit, myslím, že sa tu podarilo ten celkový chaos a atmosféru hrôzovlády vystihnúť veľmi dobre. Gérard Depardieu ako mazácky revolucionár pôsobil veľmi dobrým a charizmatickým dojmom, vždy keď sa ocitol na scéne tak strhol všetku moju pozornosť. Možno ku koncu začal málinko prehrávať, ale to je len môj subjektívny dojem. Vytkol by som hlavne cz dabing, ten bol najmä v prípade Dantona jednoducho hrozný, snímok by sa preto pre maximalizáciu pôžitku oplatilo pozerať v originále. 80/100 (03.08.2015)

Mužská čest a hrdost, ženský úděl, politické intriky, revoluce a neskutečný Gérard, kterému stejně bravurně sekunduje Wojciech Pszoniak. Velkolepá podívaná s bezchybnou atmosférou i herectvím a famózně mysteriózním hudebním doprovodem, jenž, společně s očekávanou precizní režií, povznáší závěr filmu někam na vrchol světové kinematografie. (04.03.2016)

Ono vlastně není filmu až tak úplně co vytknout. Jen mi vadila místy přílišná zkratkovitost a naopak četná rozvleklost. A scény, v nichž se setkal Danton s Robespierrem, jiskřily tak, že se před nimi musí mít na pozoru všechny stohy slámy světa. (13.03.2016)

Danton pôsobí dojmom pečlivej scenáristickej prípravy a nemám mu prečo neveriť. Najviac mi svojou historickou zaangažovanosťou a špinavým politickým pozadím významnej historickej udalosti pripomenul Szaboovho Plukovníka Reidla. Asi aj tým, že ako Wajda, tak Szabó majú slabosť pre históriu a zobrazujú ju spôsobom, ktorý by som nazval akýsi "európsky poloakademizmus". Jeho aktualizáciu vidím v tom, že sa po podobných historických politických filmoch budete aj na súčasných politikov pozerať s odporom. Zrejme právom, pretože ľudia sa vo svojej podstate nemenia. (27.07.2015)

Trochu nudná povedačka, Wajdov štýl je už taký. Keby som točil film o pre širokú verejnosť neznámu osobnosť, skúsil by som to trochu pútavejšie. Premrštené hodnotenie na tejto stránke je samozrejme výsledkom toho, že sa tu nosí štýl kvázi umenia. Mňa dialógová hladina vôbec nenadchla. Film zachraňuje len fantastický výkon Gérarda Depardieu. (21.12.2015)

Dokonalý Depardieu, utahaná režie a nepříliš zajímavé téma. (30.05.2012)