Mein Vater, der Fürst
My Father, The Prince
VOD (2)
Obsahy(1)
„Nejsi tu proto, abys byla šťastná,“ říká otec své dceři v závěru dokumentárního filmu, který vypráví neobvyklý příběh Lily Schwarzenbergové a jejího otce Karla. V průběhu pěti let se dcera a otec opakovaně setkávají, aby si povídali na místech, která formovala jejich životy. V Praze a na Orlíku v jižních Čechách, ale také ve Vídni a ve štýrském Murau. Prostřednictvím rozhovorů prozkoumávají dosud utajená zákoutí společné rodinné historie. Sledujeme příběh otce, svědka velkých událostí 20. století, jehož dětství bylo poznamenáno vyvlastněním rodinného majetku a následným útěkem do zahraničí. Později se z něj stal jeden z nejpozoruhodnějších evropských poválečných politiků, státník, aristokrat a revolucionář v jedné osobě. Příběh jeho dcery poznamenalo dětství a dospívání v rodině, které dominují dědičná knížata. Záhy se začala vzpírat etiketě a aristokratickým predikátům, později sklouzla k drogové závislosti, jíž se později zbavila a dokázala si vybudovat vlastní život v Londýně, přičemž stíny minulosti zanechala za sebou. V průběhu natáčení Lila Schwarzenbergová opakovaně čelí otázkám svého spolurežiséra Lukase Sturma na téma vlastní minulosti. Film ukazuje, jak se Lila opakovaně pokouší překonat odstup od svého zdánlivě přezíravého otce. Výsledkem je velmi intimní portrét dvou lidí, kteří jsou si blízcí i cizí zároveň. Navzdory bouřlivé rodinné historii poznamenané ranami osudu se oba upřímně snaží k sobě najít cestu. Dokument Můj otec, kníže vypráví příběh mnoha dcer, synů, otců a matek o jejich vzájemné, často ovšem marné, touze po uznání, ocenění a blízkosti. (Bontonfilm)
(viac)Recenzie (15)
Ve Varech mi to uteklo, takže jsem byl rád za možnost zajít na to do kina až teď, a rozhodně nelituji, protože mi to přišlo jako skutečně přínosný film. Jednak je to natočené zajímavým způsobem, kdy je to nečekaně osobní, místy až dojemné, a člověk si u toho mj. říká, jestli je to skutečně dokument o Schwarzenbergovi, nebo o jeho dceři (což ale není výtka), a jednak si tam jde podle mě najít mnoho látky k přemýšlení i o vlastní rodině a celkově o životě. Btw. příjemně mě překvapilo, že je to celé v němčině, to jsem předem nevěděl, a pak to ve mně taky rozjitřilo starou lítost nad tím, že KS tenkrát nevyhrál ty volby, což mě nikdy nepřestane mrzet. ()
Plakát filmu využívající „punkovou“ prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga je značně zavádějící, neboť prioritně jde o intimní rozhovor dcery s otcem. Na konceptu mluvících hlav Lila Schwarzenberg rozkrývá komplikovaný vztah se svým tatínkem, který charakterizuje odtažitost. Nejsilnějšími momenty jsou scény, ve kterých otce konfrontuje s natočenými scénami vlastních komentářů o jejich citově vyprahlém vztahu. Oceňuji i linii reflexe dědictví Schwarzenbergů a jejich osudy za druhé světové války a éry komunismu. ()
Dokument je natáčený na rodových místech se věnuje polituce jen z menší části. Lila často pozornost kamery obrací na sebe a zavzpomíná. Na dokumentu je nejzajímavější odstup mezi ní a "strašlivě přísném otci". Jak dva cizí lidé. "Nikdy jsme jako rodina nejeli na odpočinkovou dovolenou" posteskne si Lili nad neustálou horečnatou aktivitou otce. Přitom její vlastní dcera o ní říká, že je studená. "Majetek je povinnost, ne si užívat" říká ji kníže. Dceři řekne "zdědila jsi chaotičnost, víc peníze vydáváš než vyděláváš a ráda chodíš nevyšlapanými cestami". Na její otázky odpovídá v bonmotech a všeobecných pravdách. Lili poctivě zmíní své narkomanské období, kdy odnášela rodinné věci do zastavárny. Jakoby v dokumentu nehledala cestu k otcovi, ale dělala povídáním vlastní pychoterapii. Ukazuje svůj odstup k aristokracii. Zmíní se i bolestivá nevěra a následné narození nemanželského syna knížete a ošklivý úraz na lyžích. Další nové neznámé věci se v dokumentu nedozvíme a kníže se opět emočně neotevřel. ()
Rodinná konfrontační terapie Lily Schwarzenberg, kterou jí zřejmě někdo poradil po jejím rozvodu. Problém ale je, že zatímco vyčítá svému otci zdrženlivost a neproniknutelnost, ona sama o sobě prakticky nic bližšího neřekne, jako bychom ji měli již dávno dobře znát. Takto se díváme na 80 minut afektované ženské, jejíž jediný zajímavý aspekt je, že vypadá jak 90s Linda Hamilton, která furt ujíždí na klišé o tom, jak jí zámecká role nikdy neseděla a nejlépe si rozuměla s děcky v podhradí. Každopádně 30+ Schwarzenberg na dobových záběrech je vždycky pastva pro oči, protože vypadá jak zámecké strašidlo a jeho hologram by do nějaké lovecraftovské adaptace padnul jak máloco. ()
"V dějinách jsou chvíle, kdy vidíme, že jedno období končí a jiné začíná. V rámci Evropy dochází k otevřenému porušování práva. Když se Vladimir Vladimirovič Putin rozhodl obsadit Krym, zrušil jedním tahem pera všechny dohody a bezpečnostní záruky, jež jsme v Evropě měli od roku 1945. V okamžiku, kdy je porušení práva akceptováno, brzy následuje další. To vám zaručuju. Sledujeme, jak je konzumován předkrm. Krym. Obávám se, že uvidíme gruzínskou polévku a možná i ukrajinské hlavní jídlo. Nesmíme zapomenout, že v politice platí to, co často slýcháme, že s jídlem roste chuť. V tomto případě to tak určitě je." ()
Více než životopisný dokument jakási autopsychoterapie. A lehké snad ani ne nespravedlivé vyřizování si účtů se slavným otcem poskytuje přes veškerý nepříjemný trochu afektovaný a subjektivní zápal Lily trochu jiný, rozhodně ne vždy pozitivní, ale celkem plastický obraz mého veleoblíbeného aristokrata a politika, jenž stál vždycky zajímavě rozkročen mezi hodnotovým konzervatismem a politickým liberalismem. Motivy rodinného odcizení ve slavných rodinách a absence empatické rodičovské lásky vedoucí k pochroumaným duším jsou věcí běžně známou, ale zároveň po odkrytí závoje soukromí v kontrastu s veřejnou popularitou vždy svým způsobem fascinující. Škoda, že šlo vlastně jen o duel, duel tlačený jednou stranou, tj. samotnou autorkou, která v některých chvílích až jakoby absurdně zpovídala sama sebe - chyběly mi pohledy dalších aktérů minimálně z rodinného prostředí. ()
[KVIFF 2022] Trochu jsem se bál, že uvidíme bezduchý pomník. Ona byla však objektivita zajištěna ze strany, ze které by se to nejméně čekalo. Dcery samotné. Ta nenechává nit suchou a ví kam na otce mířit. Je to dokonce i dokument záhodný v tom, že jasně popisuje, co a jak, tedy můžeme mluvit o klasické a dle mě skvělé formě. I když občas máme mikro pasáže , které drhnou až přes ty větší jako třeba neobjasnění rodinných věcí a další aspekty, které vtom dělají trochu guláš. Pan kníže přiblížen byl. V něčem trochu trhaně, ale rozhodně ne špatně napřímo. ()
Kníže z trochu jiné perspektivy, než ho známe z televize a médií vůbec. Dokument si na nic nehraje a nic neskrývá, i když to co divák sleduje není vždycky pro protagonisty příznivý. Lila mi byla sympatická svou otevřeností a upřímností. ()
Terapeutický rozhovor, kdy se dospělá dcera snaží rozlomit obruče svírající jejího otce. Zajímavý mix postojů, na jedné straně, v období, kdy Lily bojovala s drogovou závislostí, otec jí dokázal být silnou oporou, protože její závislost bral jako nemoc, na druhé straně si stále držel vnitřní odstup. Lily se snaží dobrat příčin krachujících vztahů v jejich rodině, ale odpověď úplně nenachází. Velkorysé přijetí nevlastního dítěte, protože dítě nesmí trpět nedostatkem lásky, současně ale vlastní děti pořád prožívají důraz na povinnost a postrádají větší otevřenost a důvěrné sdílení. ()
Pro někoho překvapivě apolitický dokument "vyprávějící život" německo/českého politika. Německo na prvním místě jelikož celé znění je v němčině, ale to by nemělo nikoho odradit - tento rodinný dokument opravdu stojí za tu hodinu a půl. Už od začátku je vidět, že na to půjde film trošku jinak, autorem je Schwarzenbergova dcera, která nemá se svým otcem zrovna nejbližší a nejlepší vztah. Ale právě díky tomu vzniká toto dílo a nejde jen o dokument o Knížeti, ale jakési pochopení vzájemného vztahu dcera-otec a ukázání spíš jeho lidské stránky. A to už od Karlova dětství až po současnost. A dělá to jednoduše a kvalitně. Nemáte rádi dokumenty? Nic pro vás. Nemáte rádi Schwarzenberga? Nic pro vás. Ale přišli byste o fajn práci, která má co říct, jak o Knížeti, tak o jeho rodinném životě a rozhodně si z toho má každá rodina co odnést :) ()
Bála jsem se, že uvidím smutný osud rodu Schwarzenbergů v době komunismu, jejich nucený odchod, roli knížete při Sametové revoluce a vzestup rodu. Ale dostala jsem překvapivě zajímavý a upřímný snímek, který nám otevřel dveře do soukromé lóže. Trochu to na mě působilo jako rodinná terapie a je dost možné, že to tak bylo, i když záměr byl úplně jiný. Ale rozhovory Karla Schwarzenberga s jeho dcerou a pak její zpověď prostě přinesla něco, co tu ještě nebylo a ukázala knížete jako milujícího introverta, který by za svou rodinu položil život, ale neumí to svým dětem říct. Lila dostala nápad a odvedla kus práce, ale až Lukas Sturm tomu dodal to, co z filmu udělalo TEN FILM. Dojemný malý příběh o jedné malé rodince. A když si na konci uvědomíte, jak snímek změnil život dvěma lidem, tak se prostě rozbrečíte. Krása. ()
Snímek je osobní a získává tím zajímavý rozměr. V dialozích citlivě mluví o svých rodinných vztazích a jakým způsobem jsou zvyklí fungovat. ()
Intimní drama ničím nepřesahující běžný vztah otec-dcera. Z velké části naaranžované, lehce pyšné a v důsledku zbytečné pro třetí stranu (diváka). ()
V roce 2014 KŠ pronesl skvělý projev, kde předvídá, kam se zakousne ruský medvěd a stalo se. Tak začíná velmi příjemný dokument o rodinném zázemí a klíčových okamžicích ve vztahu otce a dcery, kteří procházejí podobnými krizemi, jako každý z nás... ()
Filmařsky je to průměrná záležitost, KS je ovšem osobnost natolik fascinující a strhující, že kdo ho má rád/zajímá se o něj, může být myslím spokojen. Nemálo iritující je bohužel druhá protagonistka, autorka/dcera, s žensky vyčítavým, kyselým výrazem. Její jediná deviza je ublíženost, která si hledá fackovacího panáka (v podobě KS). Mluví z jí ale čiré sobectví: vyčítá otci, je jí neposkytoval větší (emoční) komfort. Ale KS to říká správně: v životě jsou vyšší cíle než pohodlí a komfort. Jeho dcera, typický produkt dnešní doby, to ovšem nechápe... O tom je ta jejich nezajímavá konfrontace režírovaná dcerou. Naštěstí ale, jak řečeno, je ve filmu KS přítomen i jinak, čímž se to zachraňuje a díky tomu to stojí za zhlédnutí. ()
Súvisiace novinky
Startuje týden nejúspěšnějších filmů
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 15. do 21. prosince tohoto roku BestFilmFest, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (viac)