Walk the Line
Walk the Line
Walk The Line
Walk the Line
Walk the Line
Walk the Line
Réžia:
James MangoldKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
T Bone BurnettHrajú:
Joaquin Phoenix, Reese Witherspoon, Ginnifer Goodwin, Robert Patrick, Dallas Roberts, Dan John Miller, Larry Bagby, Shelby Lynne, Tyler Hilton, Waylon Payne (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
V roku 1955 vkráčal drsný, vyziabnutý gitarista, ktorý si hovoril J. R. Cash (Joaquin Phoenix) do vtedy ešte neznámych Sun Studios v Memphise. Tento okamih mal neskôr nezmazateľný vplyv na vývoj americkej kultúry. Za pomoci úderných akordov a hlasu, ktorý bol hlboký a temný ako noc, privádzal Cash s obrovskou intenzitou na svet piesne o zármutku a bolesti, ktoré boli odvážne, plné skutočného života a líšili sa od všetkého, čo malo dovtedy publikum možnosť počuť. V ten deň odštartovala úvodná etapa dlhej kariéry Johnnyho Casha. Okrem toho, že prišiel s priekopníckym a originálnym zvukom, ktorý sa neskôr mal stať inšpiráciou pre rockové, country, punkové, folkové i rapové hviezdy, vydal sa tiež na cestu dramatickej osobnej premeny. Počas najdramatickejšej etapy svojho života – v priebehu ktorej stál tvárou v tvár svojim démonom, bojoval o lásku, ktorá mu pomohla odraziť sa odo dna a naučil sa balansovať na tenkej hrane medzi skazou a spásou – zmenil sa zo sebadeštruktívnej popovej hviezdy na kultového „Muža v čiernom“... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (836)
Zabodoval nejen samotný autobiografický příběh, ale i dobře zvolené herecké obsazení a songy Johnyho Cashe ()
Ďalší film pri ktorom vysoko hodnotím (okrem iného) spevácke výkony.Super. ()
Joaquin Phoenix na mě udělal velký dojem a to samé i Reese Witherspoon. Je vidět, že umí zahrát jak naivní blondýnky, tak i inteligentní a nadané umělkyně. Dále je tu styl hudby, který mi pasuje do mého vkusu. Jen bych podotkla, že vpodstatě chvilka na začátku a posledních pár scén bylo bez Johnových nevěr, alkoholu a drog. Až příliš mnoho výjevů s jeho hříchy... ()
Jasně, nedá se tady mluvit o nějakým dobrým námětu. Napsal ho sám život, ale právě proto je v té jednoduchosti tak silnej. Krom pár hitovek nemám ke Cashovi nijak výraznej vztah, ale vzhledem k tomu, že mám vztah k hudbě, k hudebnickýmu životu + nějakej fetish na sebeničící se lidi mě tohle nadchlo. Je to kouzelnej příběh dvou lidí, který se hledali až se našli. Skoro bych řekl, že ta láska existuje. ()
Pár střípků ze života mladého J. Casha. Skvěle zahráno, výborně zfilmováno. Pro fanoušky tohoto umělce téměř povinnost a pro nás ostatní? Zajímavá sonda do života showbyznysu v 60. letech v USA. ()
Hudební životopisy většinou chodí mimo mě, ale tentokrát jsem ho nestihl při práci přepnout tak už ho tak nějak dokoukal a potvrdilo se, že to není můj šálek i přesto, že tam té hudby nebylo tolik. Když už nic tak vím, kdo bude hrát hl. roli v životopisném filmu o nejlepším hráči tenisu historie - Rogeru Federerovi - mít o trošku delší vlasy, tak je skoro nerozeznám :-) ()
Biografie jednoho z nevýznamějších zpěváků novodobé historie. Joaquin zaperlil a mistrovsky jej ztvárnil. Jen velká škoda, že se premiéry Johny Cash nedožil. Určitě by byl spokojen. ()
Tolik oceňovaný film a při tom nepřináší k životopisnému tématu nic nového. V čem je jiný třeba ve srovnání se čtyřicet let starým Billie zpívá blues? A právě proto se může, přes jistá kontroverzní témata v životě J.Cashe, vysílat v televizi ještě řadu let k snadnému zažití sobotních večeří. ()
Pre mňa rozhodne veľké sklamanie a to mam J. Casha rád. Veľké mínus je predovšetkým Joaquin Phoenix, ktorý sa do hlavnej roli proste, teda aspoň podľa mňa nehodil, miestami priam vyzeral až smiešne. Taktiež dej nebol ničím brilantný, myslím že s tejto témy by sa dalo vydolovať oveľa viac. ()
Kéž by byla Reese ve všech filmech bruneta, nikdy jí to víc neslušelo jak tady. ()
Film o feťákovi, který si neváží ničeho, včetně svého života. Film o člověku, který si prošel všemi útrapami života, než se dostal na pomyslný vrchol. Film o Johnny Cashovi, legendě, jehož tvorba nebude nikdy zapomenuta. 82% ()
Skvěle odehraný životopisný film z období začátků velkého zpěváka....vlastně to bylo jen o počátcích vztahu s jeho druhou a životní partnerkou. Právě časové ohraničení mi trochu vadilo a uvítal bych i více písní.... ()
Při sledování tohoto snímku bylo fajn, že jsem o J. R. Cashovi, kromě povrchní znalosti jeho tvorby, vlastně nic moc nevěděl. A tak i přesto, že byl film možná až zbytečně dlouhý a nic moc se tam vlastně nedělo, jsem byl celou dobu v napětí jak to dopadne, jestli Johnny skončí s June a jak dlouho jim to vydrží, nebo se předávkuje těma svejma pilulema. Happy end mi nevadí, je-li to podle skutečné události..:) 70% ()
Mám spousty desek Johnyho Cashe a když jsem si jé přehrával na gramofonu, tak jsem si říkal co na tom je? Jak to může být tak drahé a on tak slavný? Pak jsem zjistil, že o Johnym natočili tento film a poté jsem už všechno pochopil. Skladby se mi teď líbí a Johnyho Cashe mám jako idol. Celý film je skvělé zahraný, absolutní nadšení. Po filmu jsem si ještě pustil skladbu HURT jako třešničku na dortu a málem jsem se vyvrátil. ()
JAK JE MOŽNÉ, že jsem tento film ještě neviděla? Naprosto úžasně provedený citlivý film, Joaquin Phoenix a Reese Witherspoon fenomenální (a oba dva zpívají!). Nemám, co vytknout, snad jen trochu tu délku, ale jinak úžasné! James Mangold prostě umí (jsem si tím jistá po Le Mans '66) a co se týče talentu obou dvou hlavních představitelů - nedokážou zahrát nic špatně! ()
Přiznám se, že mám rád Johnnyho muziku, ale i čistě nezaujatý člověk musí uznat, že tohle je kvalitativně skvělý film, kterému jen těžko něco chybí. Navíc se nám tu ve velkém rozjela Reese Witherspoon ve své bezkonkurenčně nejlepší roli, kde za to také po zásluze dostala vítěznou sošku. Joaquin Phoenix se tady do role Cashe naprosto vžil, a když se ohlédnu zpátky, tak zrovna Phoenix byl opravdu tou nejlepší možnou volbou do hlavní role. Ale kvůli čemu si tenhle film budu sakra dlouho pamatovat je ten příběh. Příběh, který není jako ostatní biografie, ale jde o emocionální jízdu jednoho člověka, který dostal druhou šanci, neskončil jako Elvis, i když k tomu rozhodně neměl daleko a na konci žil život, který by si měl přát každý z nás. A všechno je to zabaleno do zcela uvěřitelného, realistického a láskou vypadajícím kabátku. Tenhle film mi zase jednou připomněl, proč miluju kinematografii a jsem za to nesmírně rád. 5* ()
....tak pre túto príležitosť som si svoje pierka očíslovala..:)...ten film stál za to... ()
Upřímě se mi country už téměř hnusilo po tom co ho doma poslouchál táta pořád dokolečka hlavně to český ale tenhle film mi ukázal že i county může být příjemná muzika a donutil mě sehnat si jeho album. Už to světší o jeho kvalitách a hlavně je to skvělej film ()
Pět hvězdiček patří vynikajícímu hereckému obsazení. Od Joaquina Phoenixe jsem čekala, že to dokáže a dokázal. A nebyl sám, Reese Witherspoon mi dokázala, že není jenom tupá pravá blondýnka. S hnědými vlasy jí to sluší mnohem líp a hraje skvěle! Dobře byly taky vybrané písničky od Cashe a co udělaly ještě dobře, bylo to, že je herci i sami odzpívali, tak to bylo mnohem opravdovější. Příběh je pěkný, nezabíhá do kýče a i když nemám ráda styl country, tady se mi líbilo moc. A o tom to je. Když se dělá hudební film, tak by měl režisér, a nejenom on, dokázat oslovit i ty, co ten styl zrovna nemusí a on to dokázal, takže pět bodů. ()
Súvisiace novinky
Co chystá režisér Logana?
James Mangold zabodoval už Identitou, Walk the Line nebo Vlakem do Yumy, kariérní vrchol ale slaví až letos díky Loganovi. Jelikož se jedná o Jackmanovu rozlučku se samotným Wolverinem, od začátku… (viac)
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (viac)
Oscary plné překvapení
V noci z neděle na pondělí proběhl v Los Angeles 78. ročník slavnostního udělování cen americké Akademie filmových věd a umění, Oscarů. A věru že šlo o noc plnou překvapení. Největší ovace překvapivě… (viac)
Oscar 2006
V neděli 5. března 2006 proběhne v Los Angeles 78. ročník slavnostního udělování cen americké Akademie filmových věd a umění, Oscarů. Těm letošním bude zřejmě dominovat osmkrát nominované drama o… (viac)
Mé letošní saturnálie příliš zatěžkaly organismus, až jsem opět dosáhl bodu, kdy se sám sobě hnusím, inu zatoužil jsem po masáži sentimentálního libida. Také toužím po své spáse, kdy se za mnou do žaláře vydá osvoboditel, jenž ze mě sejme pouta obžerství, cynismu a staromládenecké onanomanie. I já mám svůj metabolismus „potřeb“, jehož doživotní stereotyp „podnět-únava“ lze falešně překládat slovníkem spásy: hřích, lítost, hřích, lítost, hřích, lítost… Jako duševní kúru jsem zvolil Walk the Line. Někdo by měl napsat historicky fundované a metodologicky přesné pojednání Proměny Ježíše. Tato postava se vyskytuje v dějinách tolikrát, kolikrát se urodí myšlenka na ni v hlavě kterékoli osoby za kteréhokoli stavu. Možná je to i postava historická, jejíž samotná existenční validita vzdor fundamentalistické sebejistotě přívrženců nejenže mnoho neznamená (viz objem a kvalita pramenných materiálů, které sestávají z nemnoha zmínek), ale sotva někdo příčetný bude věřit fantastickým atributům, jimiž je legenda o Ježíšovi opředena. Pokud však odzoomujeme úvahu o Ježíši z úrovně konkrétního psychického momentu jednotlivce, jenž se třeba právě kaje (nebo si chválí bytí, lamentuje, cokoli…) a jenž patří vždy i do jakési své doby a svých podmínek, které určují, jaký obraz Ježíše se k němu externě dostal, pohlížíme na fenomén Ježíše, jak se odvíjí sekvencí dějin ve všech svých rovinách: imperialistické, moralistní, učenecky metafyzické, estetické… Ježíš-mem dal dokonce vzniknout Ježíši-komoditě. Stal se motivem, který vždy nově rekonfigurován do souladu s estetickými nároky spotřebitele plní úlohu spirituálního sebeoblažování. V gospelech zatím nejzřetelněji vykrystalizovala tato jeho nakonec dominující funkce. Ježíš, podíváme-li se dobře, skutečně plnil s proměnlivou vahou každé z nich několik úloh. Inicioval uzavření éry zvané „starověk“ jako duch revoluce, již by mu dnes sotva který konzervativec byl ochotný přiznat, ačkoli je to zjevně nejvýznamnější aspekt Ježíše předstředověké Evropy. Dalších patnáct století je především metafyzicko-mocenským instrumentem, když se oficializovanou autoritativní interpretací legendy daří kodifikovat výklad společného cíle v zájmu (konkurujících si) politických elit. Ježíš gospelů je už Ježíšem moderního srdce, zraňovaného novými svobodami. Je to Ježíš, kterého si bez všeho, co se stalo značkou „američanství“, nelze představit. Úctyhodného věku 2 tisíc let se dožilo křesťanství, a s dalšími dekádami bude ještě zřetelnější, že i ti nejzapřisáhlejší „křesťané“ vůbec nevědí, čeho že jsou „křesťany“, protože sám Ježíš by je nepoznal. Čechy 21. století byly Ježíšovi „Putna“. A nerozuměl by nejen pánbíčkářským antisemitům zpopelňujícím jeho národ, ale ani vlastnímu kmeni. Cosi by brblal, sotva by se naučil arabsky a doma by se cítil v mešitě. Walk the Line je film o nádherné lži a umění schopném inkorporovat ježíšovský mem v měřítku populární hudby; je o vytěžitelnosti „Ježíše“ jak ekonomické, tak emoční. Líbil se mi i napodruhé velmi: příběhem, písněmi, lidmi. Je také o hereckém nadání a nasazení. () (menej) (viac)