Prehistoric Planet
Série(2) / Epizódy(10)
Obsahy(1)
Podívejte se na zázraky našeho světa jako nikdy dřív prostřednictvím tohoto působivého dokumentárního seriálu od Jona Favreaua a producentů Zázračné planety. Cestujte s námi 66 milionů let do minulosti, kdy pevninu, moře a nebe křižovali majestátní dinosauři a další úžasní živočichové. (Apple TV+)
Recenzie (45)
Jedním z mála pozitiv technického „pokroku“ tak zvané digitální revoluce (DMSM degenerace) je skokový vývoj vizualizačních technologií. A tak jsme se od toporných džaponských plyšových monster z padesátých let dostali přes Zemanovy loutkosaury až k Juráči. Jeho první díl byl tenkrát, dle slov samotného Štefana, brutálně drahou a časově nekonečnou mrdačkou, možnou realizovat pouze pro potenciálně vysokopříjmové bourače bloků. Mrdačkou, která však tehdy téměř každého diváka posadila na prdel. Neuplynulo ani dvacet let a vizuálně dokonale přirozené, neuvěřitelně realistické dinouše seká jak housky na krámě, dokonce v monetárně absolutně nevratných televizních dokumentech, kdejaká zkurvená BBC (British Bolshevik Channel). Ta v rámci demagogické převýchovy samosebou neodolala, hned udělala z pár pterosaurů tranzistory a bukanýry, vyrukovala s tyranosauří samicí, co cílevědomě cvičí se zkurveným šovinistickým samcem (a dozajista brutálním znásilňovačem!), a tak tak se ještě udržela, aby nezobrazila ledního pramědvěda jako negra, nicméně i tak jsou ty brontopohádky díky dechberoucí vizualizaci naprosto fascinující. Jistěže se nám snaží vsugerovat, že rozličné věštecké pavědy mají z těch pár koster stoprocentní vědecké poznatky a teorie, jak to před 60 milióny let chodilo a jak přesně ty přerostlé ještěrky vypadaly, teorie prakticky prokazatelné asi jako Bertíkova relativita. Nehledě na zcela nezpochybnitelný, Starým i Novým firemním almanachem nade vši pochybnost prokázaný objektivní fuckt, známý každému „rozumnému“ paleokreacionistovi, že poté, co rozsvítil, schválně tu ty falešné kosti rozházel Fousatej strejc jako takový škodolibý vtípek, aby později zmátl všechny ty zkurvené heretické paleontology a nasměroval je do vroucího oleje a k rozžhaveným pohrabáčům, protože na obláčku už začíná být nával. Ale i přesto všechno je to pořád velká paráda. Jedinou drobnou vadou na estetice tohoto skvostumentu je stoletý afektovaně gestikulující nesympatický bukvoid Davča, jenž to sice naračně dává s ocasem v ruce na výbornou, ovšem děsit přihlížející svým fulfrontálem by už rozhodně nikdy neměl. Naštěstí jsou ta chvilková traumata z jeho strašlivých píár zjevení se v každém díle záhy vyvážená například rozkokošně strupatou praveleropuchou nebo uhrančivým třicetikilovým hovnem pramouchami olezlého gigantického ptakopyskosaura. ()
Pokud (a je to velké pokud) se přenesete přes výhrady "jak sakra tak na vodě vystavěné (s)myšlenky můžou vědět a tvrdit tak jistojistě" (působí to stylem "příběh nad vědu"; a zajímavé bonusy i zdařilé stránky to příliš neadresují jako spíše naopak tento dojem posilují), tak stejné dětské nadšení i zájem o dinosaury vzbuzující (ověřeno na prvním stupněm povinném capartovi) jako svého času Burianovy malby či Putování s dinosaury o dvě dekády dříve. Tentokrát s přispěním a přírodopisnými zkušenostmi BBC, rozpočtem Apple TV a tradičně vynikajícím Attenboroughem v roli průvodce. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | ()
Moc hezky udělané, bohužel tím, že je to celé vymyšlené a podle scénáře, přichází to o kus kouzla a opravdovosti těch "pravých" dokumentů o přírodě. Ale pro milovníky dinosaurů a knih Josefa Augusty povinnost, jen se připravte na to, že dinosauři vypadají jinak než jak je znáte z Jurského parku (a Jurassic World Evolution) či Burianových ilustrací. Třeba opeření raptoři vypadají fakt legračně. Malou výtku spatřuji v tom, že jak je doprovodný komentář "pro blbé", jsou v něm neustále jména současných světadílů, které v mezozoiku ještě neexistovaly. Oč stylovější by bylo "V lesích jižní Gondwany rostou jedny z nejvyšších stromů světa..." :) ()
Return to monke? Já říkám RETURN TO STEGOSAURUS! Kdo jako děcko miloval a neustále dokola koukal na Zázračnou planetu nebo Putování s dinosaury, anebo všeobecně jako pravej gigachad vyrůstal místo na autíčkách na dinosaurech, ten se bude při sledování 'Prehistoric Planet' tetelit blahem. Precizní CGI dinosaurů zakomponované do skutečného prostředí zde naprosto stírá jakýkoliv rozdíl mezi vizuálními efekty a realitou a vám připadá, jako kdyby jste zírali na opravdové oživené dinosaury, takže jsem častokrát tak fascinovaně čuměl na obrazovku, že jsem mnohdy zapomněl že vespod běží titulky nabité vědeckými fakty, díky nimž si divák uvědomí, že tyhle překrásný potvory mají blíž ke slepicím na dvorku vaší babičky, než k ještěrkám. Seriál rovněž staví na nejnovějších a nejaktuálnějších vědeckých poznatcích a kombinuje je s poutavými příběhy které doprovází skvělá hudba Hanse Zimmera, což z celé show dělá nejen špičkový dokumentární cyklus, ale i zábavnou a zcela prvotřídní prehistorickou podívanou, která na obrazovkách již dlouho chyběla. Celou show navíc provází legenda a král dokumentárního žánru, sir David Attenborough. Co víc si přát? Lidstvo byl jeden velkej omyl.... 🦖🦕💚 PS: Romantickej taneček carnotaura je absolutní top strop tohoto roku. ()
Ten zajímavější letošní Jurský svět - s láskou jsem u něj zavzpomínal na vyrůstání u Putování s dinosaury. Velká paráda to je. A přitom v podstatě úplně tradiční přírodopisný dokument jako ze současnosti - tuhle iluzi podporují až úsměvné detaily jako "fyzická" kamera do které dinosauři šťouchají když přijdou moc blízko, nebo černobílé noční záběry. A samozřejmě s narací Davida Attenborougha. Putování s dinosaury vlivem starého televizního CGI už dost nehezky zestárlo - ale stejný osud už tohle nečeká, Apple do Prehistoric Planet napumpovalo solidní rozpočet a všechno v něm fakt hraničí s fotorealismem, tohle bych s chutí chtěl vidět v IMAXu a ve 3D. A fascinuje mě progress v poznání dinosaurů a jejich života za těch pár desítek let od Jurského Parku. Nejde jen o to že Velociraptor teď vypadá jako trochu větší a smrtonosnější slepice, ale detaily z chování zvířat, speciálně když jde o rozmnožování podobné bizarně komplexnímu chování zvířat současných. ()
Úchvatná podívaná! Najděte v sobě dítě, posaďte k tomu děti, zapomeňte na pár hodin na přítomnost, nechte se Davidem provést minulostí naší nádherné planety... Klobouček smekám. ()
Po vizuální stránce takřka dokonalá prezentace dávno vyhynulých tvorů, která nepředává informace pouze slovně, ale především audiovizuálně. A je to fakt šleha v 90 % hraničící s fotorealismem. A zároveň i s řadou různých detailů a hrátek s kamerou, při kterých jsem zapomínal, že vlastně nesleduji klasický přírodopisný dokument. Seriál je to vyloženě family friendly, čekal jsem to trochu živelnější a dravější, ale zase se mi líbil vědecký přístup založený na posledních poznatcích. Kdo chce vidět krvelačného raptora z Jurského parku, bude z toho opeřeného nemotorného tetřeva asi docela zklamaný :D. Pár situací (dvoření carnotasaura) mi přišlo ale naopak docela za vlasy přitažených (ve smyslu: "to si museli tvůrci vymyslet") a proto jsem rád, že přesně na ně míří bonusové vysvětlovací miniepizodky doprovázející celou pětici epizod. Rozhodně doporučuji je neminout. Měl bych pouze dvě malé výtky: proč je zobrazovaná flóra pouze současná? Čekal bych více bizarních prehistorických druhů rostlin. A proč scénář doprovodného komentáře nevyužívá názvů původních kontinentů? ()
Kašlete na Juráč v kině a raději si na odpoledne předplaťte jablečnou telku. Koncept již několikrát vytěžených na kost, ale přesto mi padla brada z jeho zpracování. ()
Nádhernej výlet do prehistorickýho světa spíše domněnek, než aby se tu divák doopravdy něco dozvěděl - od toho je tu ještě doprovodná série na youtube kanálu Applu. Ne, tenhle "dokument" je tu hlavně od toho, aby si člověk sednul a pokochal se neskutečně vyobrazenýma dinosaurama prohánějícíma se v uchvacující krajině. A když píšu neskutečně vyobrazenýma, tak doopravdy myslím NESKUTEČNĚ, protože o takový úrovni fotorealismu by si mohl skoro nechat zdát i poslední Jurassic World, jakkoli CGI bylo jeho nejsilnější stránkou. Tady jsem měl totiž v dobrý polovině záběrů potíž se rozhodnout, jestli je ta potvora na obrazovce CGI nebo přece jen použili loutku. Bravo! ()
famózní hlavně co se týká vizuálu, který je opravdu dechberoucí a oproti svým dokumentárním bratrům a sestrám neztrácí vůbec nic. Jediné co lehce kazí dojem jsou zde některá zobrazovaná "fakta" u kterých sem si několikrát říkal, že ani sebe lepší vykopávky by tohle s žádnou jistotu potvrdit nemohly. Beru to nicméně s rezervou jako něco, co vědecky opravdu podloženým faktům dodává příběhu, tak aby celá tahle velkolepá show nebyla jen "nudným" slepencem vědeckých poznatků...80% ()
Dinosaury sú vďačnou témou na tvorbu dokumentu. Tvorcom poskytujú toľko voľného priestoru pre ich fantáziu koľko len chcú. Režisérovi spätne už do toho kecať nemôžu, ani korigovať milné hypotézy, ktoré peleontológia stanovia na základe milióny rokov starých skamenelín. Seriál po grafickej stránke posunul žaner zas o úrveň vyššie. Ako divák sa pýtam, či je možné vytvoriť niečo ešte bližsie fotorealistickému vizuálu. Animácie však trochu pokulhávaju v oblasti fizykálnych zákonov. Stotonové živočíchy častokrát pri pohybe doslova ladne plávajú vzduchom, ako keby sa vznášali na mesiaci. Nedá mi neporovnať s legendou žanru - Putovanie s dinosaurami. Putovanie s dinosaurami malo výrazne lepšie zvládnuté rozprávanie príbehu. Každá epizóda si vybrala svojho jedinca alebo rodinku, ktorej životnú púť prerozprávala divákom. Mali tak šancu vytvoriť si k nej pevné puto, rozprávanie bolo omnoho osobnejšie. Prehistorická planéta skáče od jedného dinosaura k druhému. Epizódy sú síce tematicky rozdelené, no chýba mi tam prvok prerzonalizácie, ktorý je schopný uloviť srdce diváka. Dve-tri roztomilé scénky sa autorom síce podarilo vykúzliť, no v piatich epizodách je však priestor na lepšíe výkony. ()
Tohle bylo luxusní. Krásně zpracované záběry a Hans Zimmer zase předvedl, že v hudbě má pramálo konkurence, jestli vůbec nějakou. Obrovské plus tomuto dokumentu přidává technika, díky které to tak dobře vypadá. Já jsem velice spokojen. ()
Zajímavé, ale už viděné, první díl stačil... ()
Naprosto úchvatná dokonalost, které je televize zkrátka malá... Něco takového u dlouho nebylo. Dinosauři jsou opravdu zpět! ()
Putování s dinosaury má zatraceně vynikajícího nástupce! Attenborough, Hans Zimmer, BBC, reálná příroda, možnosti současné animace, dinosauři. Ne, tady se v zásadě nemohlo pokazit vůbec nic. Prehistorická planeta je další dokumentární masterclass a je úplně jedno, že o dávno vyhynulých tvorech. Stejně to nepoznáte. 95%. Více zde. ()
Putování s dinosaury nové generace a ten pravý Jurský svět, který se nám v kinech nedostavil. Attenborouch a BBC jsou zárukou dokumentární kvality. Apple jako "třetí" do party přidal tučný rozpočet, a proto jsem bulvy sbíral ze země ještě několik dní. Fascinující animace! ()
Forma za pět hvězdiček, obsah za dvě? Nejsem paleontolog, ani nejsem puberťák, abych si myslel, že vím všechno. Budu tedy věřit, že postřehy prezentovaná Davidem Attenboroughem nejsou vycucané z prstu. I tak bych se ovšem vsadil, že detailní informace ze života dinosaurů stojí na vodě, nebo přinejmenším spadají do kategorie "kvalifikovaný odhad". Záleží tedy, co od dokumentu očekáváte. Jestli vědu, tak je vhodné přistupovat k informacím skepticky. Jestli očekáváte divadlo, tak uvidíte světovou extratřídu. ()
Seriál je pěkný, ale fascinuje mě, jak mohl někdo vyrobit, schválit a do světa pustit tak strašlivě nevyvážený zvuk. Fakt zle ukrutně, člověk aby neustále přidával, aby slyšel komentář, a ubíral, aby ho nezabily oproti komentáři příliš nařvané zvuky efektů/okamžiků a, když je tak hlasitá, až nesnesitelně dramatická hudba. Jak je jinak vše uděláno profesionálně, tento aspekt působí až udivujícně odfláknutě. ()
Bohužel je zde zobrazeno mnoho nepodložených teorií, často dokonce smyšlenek pro upoutání diváka. Ty by mi až tak nevadilo, pokud by se to celé netvářilo jako vědecky ověřený dokument. ()
Na digitální displej se už dnes dá namodelovat vlastně úplně všechno. No super. A legrační klokotající lidská mysl si stále vymýšlí a projektuje ty svoje iluzorní pohádky a obrázky a usilovně si hraje na koukání všemi směry prostorovými i časovými a vymýšlí si svoje moudré a zcela vážné "vědecké" modely o bytí a existenci, čemuž prý rozumí ze všech nejlépe (i když sama nemá ve skutečnosti ani potuchy jak a proč se tady na chvíli objevila): o tom jak to všechno vzniklo, probíhalo, je, bylo a bude a má ve všem úplně a bezchybně jasno. Tak to prostě je - a o miliónech a miliardách let tady odborně a sebejistě poučuje jakási malinká figurka zvaná člověk, co tu do svého neodvratného finálního rozkladu chaoticky pobude jejich maximálně dvouciferný počet. A při tom tak nějak úplně zapomíná na tu jedinou reálnou a podstatnou věc - zaměřit svůj pohled do sebe sama: zjistit "kdo" je opravdu ten nebo to co si tohle všechno vymýšlí, kdo ty obrazy v mysli vnímá, kdo má představu o tom, že "on" nebo "ona" je tohle tělo v okolním "světě", kdo chce dosáhnout to nebo ono, chvíli se cítí smutně, chvíli zase vesele a za pár okamžiků najednou Dvořák Largo, troška popela a všechny tyhle hříčky, představy, úspěchy, "já", svět a hromádky zlatých mincí nebo válených depresívních lejníček zmizí beze stopy. A často si ještě podvědomě myslíme, že to se děje jen těm ostatním (a na dušičky jim něco pěkného doneseme na hrobeček) a nechceme si naplno uvědomit a připustit že i tohle "naše" tělo za pár okamžiků také nenávratně zkolabuje a to naše iluzorní "ego"a celá naše představa světa se vším všudy zmizí a sousední hrobeček bude náš (i se všemi našimi "odbornými" a prehistorickými "znalostmi"). Ale samozřejmě teď (když koukáme na TV nebo na nějaké papíry popsané tím naším klínovým písmem) víme exaktně a přesně že je tu tedy tento vesmír, ve kterém se právě spořádaně nacházíme, víme jaké má přesné váhy, rozměry a celkové vlastnosti, že jednoduše a prokazatelně úplně sám vznikl skrze nějaký plánovaný výbuch před xx lety (jedno léto = oběhnutí naší malé pidi kuličky kolem větší zářící kuličky, kdyby náhodou někdo nevěděl), víme kdy zanikne, že z kusů kamene se sama vyvinula voda, pak se tam najednou objevily ryby co za chvíli vystoupily na břeh, no a pak tam byly 100 miliónů let ty velké obludy a tak se na ně teď milé děti pěkně podíváme (a slavný Honzík z Pokoje nám k tomu jako bokovku složil vznešenou rutinní nasamplovanou hudbičku). Takhle vypadali, takhle to přesně dělali, tím se zabývali, takové měli vnitřní touhy a problémy a takoví byli všichni kolem nich - u moře, u ledu, v lese i v pouštích (a kdepak jsou asi teď? :). To je přece úplně jasné a vyplývá to z těch pár uschlých kostí, co jsme na pár místech nedávno vědecky objevili a je tak strašně užitečné to vědět a vymýšlet si to - moc nám to v pohřebním finále pomůže. No a z nich se pak před xxx milióny let vyvinula menší zvířátka, opičky a z nich pak ty, Pepíčku. A to je vše - jasné a jednoduché. Je ti to jasné, že? Nebo jestli ne, zkusíme jiný obrázek: je tu jeden vznešený Pán, co má dlouhé vousy, bílý plášť a svou registrovanou rezidenci na obloze, ten za pár dní tohle všechno nedávno vyčaroval (už se asi předtím nudil?) a musíš, Pepíčku, chodit pěkně v neděli do kostela nebo podobných geograficky odlišených zařízení a řádně opakovat a dělat co ti řeknou. Taky jasné, že? Anebo, teď vážně, Pepíčku, chceš opravdu poznat kdo jsi, nebýt závislý na bonbóncích, "úspěších" a dalších mizejících hračkách? Jednoduché - zapomeň na oba druhy těchto matoucích pohádkářů a jejich i vlastní umělé mentální modely, úplně zapomeň i na sebe a všechny své snahy, plány, obavy, vzpomínky a představy, pozoruj svou mysl i toho kdo ji pozoruje ... a to, co zůstane, není nic jiného než čistá zářící realita :) Není to zase až tak lehké a nějakou chvíli se budeš muset hodně snažit ... (naše chaotická mysl se odbýt jen tak nenechá). Jinak se budeš pořád jen trápit a každý zdánlivý bonbónek bude následován depresivním hovnónkem a i když třeba budeš mít všeho nejvíc, budeš stále chtít ještě víc a pořád tak nějak dokola. A až budeš zase někdy přemýšlet o těch jasných "milionech" let, tak si zkus naplno uvědomit že ani to co bylo před vteřinou, už neexistuje :) To je čirý fakt. Ale na tuhle superdigitální dokumentární Karkulku s melodramatickým moderátorem se můžeš podívat. Pohádky jsou někdy fajn ... Ale pokud si je natrvalo nalepíš do mysli, ponoříš se do iluzorního bludiště ještě hlouběji ... I kdybys připustil, že by ses v jednom okamžiku na postgraduální přednášce do všech podrobností dozvěděl ultimátní strukturální a evoluční detaily všehomíra a jeho hrdinů brontosaurů a lidosaurů, i kdyby ti někdo na dvou tabulích ukázal konečný fyzikální megavzorec vzniku a konce všech existujících a neexistujících vesmírů, věř tomu nebo ne, naprosto v ničem by ti to nepomohlo ... byl bys pořád ten stejný nevědomý tápající a bez přestání uvažující a trpící Pepíček jako předtím ... zase nic jiného než jen další umělé mentální modely v rámci toho malého značně zavirovaného počítače uvnitř tvé malé hlavinky ... a i všech ostatních velkých hlavinek ... nech je odfouknout a budeš vědět Vše ... ale film pak o tom nenatočíš ;) ... Nebuď jako 99% tvých spoluobčanů v roli mravence na břehu nekonečného oceánu usilovně pár vteřin spekulujícího o jeho podstatě, původu a managementu a divoce hromadícího písečná zrnka do svého výlučného vlastnictví (a mlátící se s dalšími mravenci), jen aby ho v příští vteřině nenávratně spláchla následující vlna :) (čili se to úsilí velmi vyplatilo). Jak už nám připomínali dávno: je to jako kdyby někdo byl zasažen otráveným šípem, přišel k němu doktor a chtěl mu ho vytáhnout a ošetřit ho, ale on by chtěl nejdřív vědět kdo ten šíp vystřelil, z čeho byl vyroben, jak dlouho k němu letěl, jaké byly vlastnosti luku, jaká je historie těchto zbraní atd. atd. - no a než by mu to někdo všechno řekl, tak by dávno zemřel :) () (menej) (viac)