Kde zpívají raci
Where the Crawdads Sing
Where the Crawdads Sing
Where the Crawdads Sing
Réžia:
Olivia NewmanScenár:
Lucy AlibarKamera:
Polly MorganHudba:
Mychael DannaHrajú:
Daisy Edgar-Jones, Taylor John Smith, Harris Dickinson, David Strathairn, Michael Hyatt, Sterling Macer Jr., Logan Macrae, Bill Kelly, Ahna O'Reilly (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Tajomná dráma natočená podľa celosvetovo úspešného knižného bestselleru „Kde raky spievajú“ z pera spisovateľky Delie Owens, rozpráva príbeh o mladej žene Kyi, ktorú v detstve opustila celá jej rodina a až do dospelosti vyrastala sama v nebezpečných močiaroch Severnej Karoliny. Celé roky sa šírili v pokojnom mestečku Barkley Cove strašidelné historky o „Dievčati z močiara“, ktoré izolovali Kyu od miestnej komunity. Keď sa v Kyinom živote objavia dvaja mladí muži z mesta, začne sa postupne otvárať novému, neznámemu svetu. Lenže vo chvíli, keď v mestečku dôjde k vražde jedného z nich, miestna komunita ju bezdôvodne označí za hlavnú podozrivú... (Itafilm)
(viac)Recenzie (194)
Kdo knihu četl, bude srovnávat, kdo ne, má šanci si film, kde se pořád něco děje, vychutnat. Kyu jsem si takhle nějak představovala, kniha je ale proti filmu jiná především v té tíživé samotě a smutku, s jakým musí vystrašené dítě zdolávat každý jeden den, rok za rokem, s matnou představou, že je pro ty na pevnině jen špinavé zvířátko. ()
Bažinátá láska propletená s vraždou je jedna věc a upřimně řečeno, pro mě nepodstatná. V čem byl pro mě film silně emotivní byl ten střet hlavní hrdinky s většinovou "normální" společností, která jak už to tak bývá je plná předsudků, totální netolerance, nulové emaptie. Prostě jedna věc je kdo žije v bažině a druhá kdo má bažinu ve svý duši a na tohle já docela hodně slyším a proto mě film tak oslovil, evidentně jako jednoho z mála na zdejší databázi (k 21.9.2022), ale do bažin se kvůli tomu stěhovat nehodlám. Herecký výkon Daisy Edgar-Jones je naprosto fantastický, za tohle bych se holku nebál fláknout do nominace na Oscar, tu křehkost, plachost, ale současně neskutečnou vnímavost a vnitřní sílu dala do svý postavy opravdu s gracií velká herečky. Právě její herecký výkon měl klíčový podíl na mém silném filmovém zážitku. Je velkou škodou, že tvůrci nezvládli konec a nenechali v divákově hlavě nejednoznačnost, bez poslední scény by bylo pět, takhle krásný čistokrevný 4* . ()
Takový ten druh příběhu, na kterém víte, že je všechno tak, jak má být. Osudový příběh hlavní hrdinky žijící někde uprostřed bažin se nese v duchu celoživotního traumatu, od kterého se odvíjí i samotný děj. Mimochodem moc hezky vyprávěný děj. Dobové prostředí Severní Karolíny bylo velice pěkně ztvárněné a pozorovat ty bažiny bylo vysloveně zážitek. Obecně mám ale příběhy vyděděnců rád. Ty příběhy lidí, které nikdo nemá rád z nějakého vlastně neznámého důvodu (často jen z toho důvodu, že jsou jiní, než okolní společnost), ale realita je pak mnohdy úplně jiná. Kde zpívají raci tak za shlédnutí určitě stojí. Příběhem jeden z těch nejzajímavějších zfilmovaných amerických dramat posledních let. ()
║Rozpočet $24miliónov║ Tržby USA $90,230,760║ Tržby Celosvetovo $140,230,760▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,621,075║ Tržby za predaj DVD v USA $3,381,346║ Tak toto bola príjemné osvieženie, aj keď ponuré, smutné dráma. Tento tip filmov kde sa po niekom demokratický cítiaci ľudia nechutne vozia len pre pôvod, mám rád a hlavne pokiaľ to je dobré zvládnuté a príbeh má gradáciu, dobrých hercov, aj keď tu prevažne dosť neznámych. /80%/ ()
Kde zpívají raci je filmovým ekvivalentem bažiny, v níž se příběh odehrává – neživotná, zasmrádající a nenápaditá adaptace zadusává do země potenciálně silný příběh o traumatizované a zanedbávané dívce. Více zde. ()
Červená knihovna z bažin a močálů Severní Karolíny hodně špatně maskovaná jako retrospektivně pojaté soudní drama... ()
Knihu jsem nečetl, ale film jí rozhodně čest nedělá. Pozitiva končí u nádherně nasnímané bažiny. Jinak je to nelogická vychtěná romance, která by moc chtěla dolovat emoce ale ničemu na obrazovce nejde věřit. Od chování postav, kde celá rodina postupně odchází od násilnickýho fotra, ale nechaj s nim malou sestřičku. Po naprosto jalový milostný trojúhelník. Vadily mi i detaily, jako že holka žije v bažině, ale je pořád naprosto čistá. Barák jí nespadne na hlavu atd. Původně jsem chtěl dát o něco lepší hodnocení, ale úplný závěr tomu nasadil korunu. Scénáristické fuck you par excellence. Líný řemeslník dodal hloupé dílo. ()
„CHCETE, ABYCH PROSILA O SVŮJ ŽIVOT? NEUDĚLÁM TO. NEBUDU SE BODBÍZET. AŤ SAMI ROZHODNOU. ALE NEROZHODUJÍ NIC, CO BY SE MĚ TÝKALO. ROZHODUJÍ O SOBĚ. SOUDÍ SAMI SEBE…“ Příroda, láska, dobro, zlo a lidský předsudky… takže (asi) smutnej příběh s jednou mrtvolou. Fajn vyprávění. Vona ta holka z bažin je taková…. celkem fajn. Vobyčejná, nenáročná, s láskou k přírodě v duši… takže si ji (normální) člověk oblíbí. Pak ten proces. Jeden by řekl, že absurdní... A ten závěr… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2018 napsala Delia Owens, neznám. 2.) Hledám dívku s čistou duší. 3.) Mám ráda péra (ptačí). /// Thx za titule „lordek“. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Velmi zručně natočený film, s talentovanými lidmi za kamerou i před kamerou. Co je to ale platné, když je celá zápletka tak urážlivě triviální, jako by ji vymyslel někdo, komu je pod 12 nebo přes 80. ()
Kriminální linka rámuje milostný trojúhelník, takže nejdůležitějším úkolem bylo správné obsazení nejednoznačné hlavní postavy. Edgar-Jones je naštěstí v roli éterické dívky z mokřin naprosto dokonalá a není tak vůbec těžké přistoupit na onu naivní notu, která se táhne celým příběhem. ()
Nevím, zda je takový i zdrojový materiál, řekl bych, že spíš ne vzhledem k tématům, které tu jsou načtrnuty, ale tahle filmová bažina je tak vypulírovaná až to chvílemi připomíná temnějšího Nicholase Sparkse. Pořád je to víceméně pohádka. Romantizující život o samotě v chudobě a bok po boku s přírodou. ()
Červená knihovna z močálovitého amerického jihu s poměrně prostým příběhem, který balancuje mezi několika žánry. Ve výsledku je to takové rozvleklé, ale milé. Naťukne víc témat, ale neřeší je více do hloubky. Na úvod policie nalézá tělo mladého frajírka, a ač nikdo neví, zda šlo o nešťastnou náhodu, z vraždy obviní dívku, která už od dětství žije sama v domě uprostřed divočiny. Laskavá, milá, všímavá, z počátku negramotná, co nikdy nikomu neublížila, přesto obyvatele města dlouhodobě znepokojovala, protože – o samotářce nic nevěděli. Kvůli agresivnímu opileckému otci rodinu nejprve opustila matka, následně prchli i její sourozenci. Nakonec zmizí i nevyzpytatelný otec. Ona však zatne zuby a najde způsob, jak přežít i žít. Naivní na poli mezilidských vztahů se postupně v jejím životě objeví dva mladíci z města, kterým by samotářka s pověstí přeci mohla „ublížit“. Fajn kamera i britská herečka Daisy Edgar-Jones vedle opakovaně klopýtajícího střetu hrdinky s většinovou společností. ()
Romantická prvá tretina filmu bola neuveriteľne krásna, obyčajná, nevinná. Mal som od úvodu veľmi príjemné pocity z tohto snímku. Viac radšej nenapíšem, bola by to škoda, no mne osobne sa tento film veľmi páčil .. ()
Mohl to být mnohem lepší film, kdyby nevypadal jako z katalogu cestovní kanceláře plného krásných zákoutí a vymydlených nádherných lidí. Zkrátka kdyby měl atmosféru třeba jako Temný případ, V elektrizující mlze nebo Vražedné alibi. Jenže v tomhle podání ten příběh, který přitom byl zajímavý a ani mu moc nepřekážela limonádová romantika, nepůsobil skoro vůbec věrohodně. ()
"Škola je týmto smerom, máš právo tam byť ako ktokoľvek iný..." Už veľmi dlho som nevidel film tak plný citu a lásky. A popravde veľmi mi to chýbalo. Film je nádherne natočený, plný prírody a lásky k nej. A nie len k nej. Daisy Edgar Jonesová stvárnila plachú a dobrosrdečnú Kayu tak presvedčivo, že sa ňou vlastne stala. David Strathairn je strašne sympatický chlapík, majster vedľajších úloh, ktorý výborne dopĺňa skvelé herecké obsadenie a dvíha úroveň filmu svojím herectvom a charizmou. Film občas tesne balancuje na hrane medzi krásou a gýčom, ale našťastie nikdy tam nespadne. Záver asi mal dojať a mňa skutočne dojal a to sa mi už dlho nestalo. Záverečná pieseň od Taylor Swift, znie skôr ako od Lany Del Ray https://youtu.be/ADk505Oo454 ,ale je nádherná a som rád, že som na ňu natrafil. Stačí pozrieť tento klip a viete či to bude pre vás. Uvažoval som aj nad plným počtom, ale asi by som bol za príliš veľkého romantika. A možno som...80%. ()
Knihu jsem nečetl, což bude pro mne očividně plus. Zdánlivě sentimentální příběh se po všech peripetiích promění v čistokrevné drama, kde jde o život. A do poslední chvilky jsem si nebyl jistý, jaký verdikt, bez ohledu na skutečnost, zazní. Oceňuji, že i když je film o nezměrném zlu v lidech, tak dává prostřednictvím hlavní hrdinky sílu a naději jít přes překážky, ať jsou sebevětší. Film nijak zvláště mysteriózní není, což mne původně nalákalo. Je ale zvláštně magický a poetický, když se do popředí dostane čarovná příroda. A ta je tu opravdu úžasná. A jakmile jsem viděl všechny ty přírodniny a kresby, říkal jsem si, co by s tím asi udělal P. Greenaway. Příběh mohl klidně skončit v soudní síni, ale je fakt, že katarze tímto zazněla naplno. Snad jen mohly divákovi zůstat větší pochybnosti... ()
4* za Daisy Edgar-Jones; ta holka má před sebou velkou kariéru.... ()
Na tohle drámo jsem se celkem těšil. Z toho co mi bylo nabídnuto už tak nadšenej ale nejsem. Očekával jsem totiž úplně něco jinýho. A tak jsem místo silnýho dramatu dostal Love Story mezi kterou se prolíná soudní proces v němž je dívka z bažin obviněná z vraždy. Vše je ale vyprávěno velmi pozvolným tempem. Takže za mě je Where the Crawdads Sing spíš trošku netradiční romanťárnou než mysteriózním dramatem jak je zde uváděno. Každopádně jsem od filmu čekal větší emoční nálož. Zklamání. Lepší 2 hvězdy. ()
Málokedy sa dostane k nám podobne staromódne nakrútený film, až sa divákovi vynoria spomienky na Ako zabiť vtáčika, či neskoršie Time to Kill. Ide však viac o melodrámu než o detektívku, či napínavú súdnu drámu a osobne mám dojem, že je to trochu na škodu. Mužské postavy sú príliš jednorozmerné, dobrý a zlý muž-partner, obaja v podstate dosť blbí, aspoň vo svojom mladšom veku. Najviac nakoniec poteší atmosféra, lokality, čiže výprava a typologicky vhodne vybratí herci. Tí ale v podstate stvárňovali postavy dané iba niekoľkými základnými vlastnosťami. ()
Súvisiace novinky
Startuje týden nejúspěšnějších filmů
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 15. do 21. prosince tohoto roku BestFilmFest, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (viac)
Do českých kin dorazil film „Kde zpívají raci“, atmosférické mysteriózní drama o „dívce z mokřin“. Film byl natočen podle oceňovaného stejnojmenného románu, který napsala spisovatelka Delia Owens. Vypráví příběh osamocené dívky jménem Kya, která žije odloučeně v mokřinách a na kterou společnost pohlíží s opovržením, a která je nyní obviněná z vraždy mladého muže, se kterým má jistou historii. V hlavní roli se představuje herečka Daisy Edgar Jones (Fresh, Ve jménu nebes), a právě ona je pro mě jednoznačně nejlepší částí tohoto snímku.. Její výkon pro mě bezpečně patří mezi ty vůbec nejpozoruhodnější z tohoto roku - naprosto fantasticky zvládla ztvárnit Kyinu křehkost a plachost, ale zároveň vysokou inteligenci, vnímavost, a schopnost a odhodlání učit se. Kya je díky ní velice silnou postavou a divák ji během několika málo okamžiků přijme a začne jí fandit a soucítit s ní. Edgar-Jones pro mne patří mezi nejvýraznější herečky své generace. Občas zapomínám, že sleduji film, a prostě sleduji mrazivý příběh jedné dívky. Edgar-Jones působí na plátně naprosto přirozeně a stává se postavou, kterou hraje - což by se u filmu zdálo jako samozřejmost, ale bohužel tomu tak v poslední době, kdy leckdy získávají role celebrity čistě díky svému jménu, úplně není. Přestože filmografie Edgar-Jones zatím není nijak obsáhlá, je velice působivá, a již teď vyhlížím její budoucí projekty. Vedlejší role nejsou až tak výrazné, vyzdvihnout chci ovšem Michael Hyatt (Střípky, Ray Donovan) a Sterlinga Macera Jr. (Sběratelé kostí, Super finta), kteří zde hrají manželský pár, který nad mladou Kyou drží ochrannou ruku. Převážně druhý Macer Jr., jinak především seriálový herec epizodních rolí zde má neskutečné charisma a i když jeho herectví není nijak zvlášť výrazné, je promyšlené a velice detailní. David Strathairn (Země nomádů, Ulička přízraků) zde ztvárňuje advokáta Toma Miltona, jižanského dědy, který vyvolává pocit, že se mu můžete se vším svěřit a kterému na vás opravdu bez přetvářek záleží - a tuto roli zvládl zcela perfektně. Hlavní obsazení uzavírají Taylor John Smith (Hunger games, Útok z hlubin) a Harris Dickinson (Kingsman: První mise, Trojúhelník smutku) jakožto Tate a Chase, dva mladíci, kteří se okolo Kyi motají. Upřímně, jejich herectví bylo místy trochu dřevěné, ale výsledný produkt to nijak nenarušovalo a celkově odvedli solidní práci. Snad nejdůležitější postavou vůbec je ale v příběhu samotný močál, ve kterém se děj odehrává. Famózně je zde ztvárněno jeho nebezpečí ale i jeho krása, jen záleží, z jakého úhlu se na něj díváte. Zároveň skvěle slouží jako metafora pro příběh hlavní hrdinky. Močál je pro lidi zvenčí nevyzpytatelný, jakmile jej ale poznáte, stává se pro vás něčím nádherným. Zároveň v něm, ostatně jako snad všude v přírodě, můžeme sledovat vztah predátora a kořisti, což je také relevantní pro tento příběh. Celým filmem se nesou témata jako opuštění, trauma, a jakou škodu mohou tyto věci na člověku napáchat. Toto jsme na plátnech či na obrazovkách viděli již tisíckrát, takže nejde o nic světoborného či originálního, je to však skvěle zpracované, a proto více zapamatovatelné. Pochvalu si zaslouží režisérka Olivia Newman (First Match, Chicago Fire) - její režie je pevná a téma uchopila s naprostou jistotou, s citem a s pochopením. Skvěje i kamera, za kterou se postavila famózní kameramanka Polly Morgan (Legion, Tiché místo: II. část). Její vizuální rukopis je velice výrazný a při některých částech jsem se přistihl na kraji sedačky s pokleslou bradou. Co filmu bohužel podkopává nohy je jeho pacing. Děj se střídavě odehrává v přítomnosti (respektive v roce 1969), kdy dochází k vyšetřování vraždy a k soudu, a v minulosti, přesněji řečeno v průběhu 50. a 60. let. Bohužel ne vždy přijdou přechody mezi léty zcela v přirozený čas, někdy scéna v minulosti trvá příliš dlouho a naopak když si člověk na minulost zvykne, přijde opět prostřih do doby soudu. Scény z minulosti navíc pokrývají spoustu času, téměř dvacet let, a někdy si divák nemusí úplně uvědomit, kolik času uběhlo od poslední události, a film tím lehce ztrácí na přehlednosti. Nejde však o nic hrozného a časem to snad každý pochopí. Příběhová struktura navíc místy působí spíše románově nežli filmově, což se ovšem dá do jisté míry pochopit vzhledem k tomu, že jde o adaptaci románu. Příběh také skvěle pracuje s divákem v tom smyslu, že divák až do poslední chvíle vlastně neví, zda je Kya z vraždy vinna či nikoliv, a když si už divák myslí, že se to nikdy nedozví, film mu odpověď šokujícím způsobem podá. Jde tedy o solidní film, který rozhodně není dokonalý a ze scénáristického hlediska má své problémy, ani v nejmenším však neuškodí jej vidět, ať už jste fanouškem jeho předlohy nebo ne. 75 % () (menej) (viac)