Jan Werich: Když už člověk jednou je…
Jan Werich: If Somebody Already Is
Kamera:
Miroslav SoučekHudba:
Petr MalásekHrajú:
Miroslav Táborský (rozprávač), Pavel Rímský (rozprávač), Viktor Preiss (rozprávač), Zlata Adamovská (rozprávač), Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák (viac)Obsahy(1)
Po štyroch desaťročiach od smrti jednej z najväčších legiend českého divadla Jana Wericha vznikol jeho prvý veľký filmový dokumentárny portrét. Dokument prináša strhujúci životný príbeh tejto hereckej legendy. Slobodná myseľ v neslobodnej spoločnosti prinášalo Werichovi mnoho úskalia a táto myšlienka prechádza celým filmom. Rovnako ako snaha tvorcov priblížiť fenomén inteligentného humoru, ktorý je Werichovmu vyjadrovaniu pripisovaný. (Continental film)
(viac)Recenzie (75)
Tak jako hezký, člověk místy i uroní slzu, ale pokud vás samotný pohled na Wericha neuvádí do orgasmických výšin, bude vás to nejspíš místy nudit a pak si řeknete, zda by nebylo lepší věnovat energii hraní vlastního života... Ale ta myšlenka, že by napsal svoje paměti, kdyby to někoho nasralo (a někdo mu vracel pingpongový míček), ta byla hodně dobrá, jenom možná byla lepší než celej film v plné stopáži. Jo... a začínat jakejkoliv českej film tématem 1968 začíná být dost otravnej patos. ()
Poslední dobou sekám jeden dokumnet za druhým. Je to nejen poučné, ale občas se objeví dokument, který Vás zasáhne a zůstane s Vámi delší dobu. Máte pak potřebu o ně vyprávět všem, které by to jen trochu mohlo zajímat. Měl jsem to štěstí, že za poslední týden jsem tyto klenoty shlédl hned dva - tohle a The Alpinist. Jana Wericha po shlédnutí dokumentu posunuji do své TOP 10 největších Čechů historie. Mělo by se promítat na základních školách. 95% ()
Nevím jací byli Češi za 1 republiky a dříve, ale zdá se mi, že asi už od toho Mnichova, kdy shrbili záda, žijou v takovém dvojitém světě, v takový prolhaný schizofrenii, ve který patolízalsky trpí pod různými ideologiemi - pořád shrbení a ne a ne se pořádně narovnat. A tak je příznačné, že i v současnosti, kdy sice žijeme jakoby v kapitalismu, ale ve skutečnosti je ekonomika pokřivená regulacemi a dotacemi a 50% HDP prochází státem, natočila Česká Televize, která je jakoby pro lidi a svobodná, ale ve skutečnosti je hlásná trouba propagandy, dokument o pánovi, který jakoby jako jeden z mála otevřeně kritizoval komunisty a trpěl pod nimi, ale ve skutečnosti jim na začátku velice pomohl (jako tzv. "užitečný idiot") a psal a zpíval budovatelské písně. On to samozřejmě myslel dobře. Byl to koneckonců fakt dobrák - přece málem hrál Blofelda, kdyby nebylo jeho dobráckých očí. Ale oni to všichni komunisti i nacisti mysleli na začátku dobře, ale nějakým způsobem pak zemřely desítky milionů lidí. To se lidi pořád ještě učí přijmout, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly? Werich byl na té cestě. Téměř na každé fotce či amatérském záběru hulí jako fabrika. A možná byl dědečkem celého národa, ale jeho vlastní žena o něm prohlásila, že je ješitný dědek. Dokument taky obsahuje záběry z "anticharty", kde půlka tehdejších "umělců" (i Werich) přišla podpořit totalitní režim, aby nepřišli o výhody. Tak mi to připomíná ty dnešní "umělce", kteří (vždy ti samí) točí dotované filmy, na které se nedá koukat, a pak si v Karlových Varech hrají na červený koberec. Pořád to samý. Tenhle dokument je takový koukání se na pokřivenou dobu pokřivenou optikou dnešní doby. A tak si tady žijeme. ()
Takíto ĺudia mi dnes bytostne chýbajú.. ()
Dobrý dokument. Škoda, že si z něj lidí nedokáží vzít nic pro současnost... Čech je největší Čechožrout... Řekl Werich. ()
Konečně vyčerpávající (dá-li se to tak nazvat) dokument o Werichovi a celé době, kterou prožíval a byl nucen prožívat. (90%) ()
Ján Werich mal tú smolu, že sa narodil, kedy sa narodil, a keď už teda bol, tak sa snažil byť čo najlepším, vytvoriť čo najviac diel, hier, filmov a zabaviť čo najviac ľudí. Len bohužiaľ jeho život bol skôr tragikomédia. 8,5/10. ()
Toto je něco úžasného. Spousta nových informací, pro českého vlastence povinnost a radost pohledět. Opravdu velice kvalitní dokument s přidanou hodnotou a sice s pořádnou porcí národního uvědomění a hrdosti nad našimi rodáky. Bravo. 5/5 ()
Asi bych si tenhle dokument dovedl představit i obsáhlejší a hlubší. Přeci jen, podkladů je dost. A jelikož mám naposlouchané kompletní rozhovory Jana Wericha s jeho dcerou, všechny jeho společné hry s Horníčkem, načtené jeho vzpomínky a korespondenci s Voskovcem,... přijde mi, že valnou část dokument tak trochu klouže po povrchu a do větší hloubky se dostává až v jeho závěru, který mapuje smutný závěr Werichova života. Speciálně u geniálních nadčasových her s Horníčkem, nebo krásných rozhovorů s Werichovou dcerou jsem se do Wericha zamiloval. To se člověku, který toho doposud o Werichovi mnoho nevěděl a spojuje si ho nanejvýš s pohádkami z padesátých let, po shlédnutí tohoto dokumentu asi nestane. Ale ono by to chtělo hlavně víc osobních výpovědí a vzpomínek přátel a kolegů, kteří Wericha osobně znali. Jenže kde je brát, když dokument vznikl, kdy vznikl. Je mi záhadou, že důstojný dokumentární pomník (kterým tento dokument tak jako tak je) na jednu z největších hereckých osobností (a osobností vůbec) u nás, čekal na světlo světa tak strašně dlouho. Vždyť tomu není tak dávno, co by na Wericha mohli autenticky vzpomínat Horníček, Brodský, Zázvorková, Sovák a celá plejáda dalších osobností. Oč autentičtější a sdělnější takový počin mohl být... Ale lepší pozdě, nežli později. I tak dokument rozhodně není strohým dějepisem, jak jsem se obával. A v závěru si leckdo jistě zabulí jako já... ()
Děkuji autorům tohoto obsáhlého dokumentu. Takhle má vypadat esence něčího života. A protože jde o Jana Wericha, museli si s přípravou dát setsakramentsky záležet. Je tam všechno podstatné a myslím, že hlavní herec by byl s výsledkem spokojen. ()
Blbost je nekonečná a vládne světu a je potřeba s ní neustále bojovat. Tento dokument mě mile potěšil a pohladil na duši. Pana Wericha mám moc rád a mrzí mě, že sem nemohl osobně zažít atmosféru divadelních her, které spolu s panem Voskovcem sehráli. ()
Hezký milý dokument. I slzička na konci ukápla. ()
Když už jednou dělat dokument o velkým Werichovi, tak nejlíp právě takhle.. ()
Jana Wericha považuji za jednu z nejvýznamnějších kulturních osobností 20. století. Nejde jen o styl humoru, jaký s Voskovcem dělali. Jde také o jeho životní entuziasmus, přístup k životu obecně, tisícerá moudrá slova a odkaz, jaký zanechal. Toto je opravdu docela komplexní dokumentární film o životě Jana Wericha. Dozvíme se o něm skoro vše. Někteří snad pochopí jeho útěk před nacisty i přesně opačné chování po únoru 1948. Tvůrci nevynechávají ani spornou antichartu. Máme možnost vidět spousty archivního materiálu (fotek, videí i audiovizuálních nahrávek) a vzpomínek na něj. Mě se nejvíc líbily ty, které jsou naprosto unikátní a dosud nezveřejněné. Nevyhneme se ani jeho strašnému konci. Pro mě jako milovníka tohoto pana Herce a veliké osobnosti je to výborný dokument. Nutno dodat, že Martin Slunečko se dosud primárně zaměřoval na pořady o přírodě a ekologii. Až v posledních letech přesedlal na slavné osobnosti. ()
Neskutočne nádherný dokument o úžasnom umelcovi. Klobúk dole a ďakujeme pán Werich! ()
Moc pěkně zpracované, stopáž mohla být klidně delší, téma je velmi obsáhlé. Dovolím si doplnit jednu pasáž z knih dopisů mezi V+W, které zároveň doporučuji k přečtení. Werich Voskovcovi: Někdy mi dělá starost, jestli se ještě uvidíme, a chtěl bych pro přesnost, abys měl černý na bílým, že jsi vždycky byl a že jseš nejlepší mužskej, kterýho jsem v životě potkal. Že jsi byl vždycky můj korektiv, svým způsobem můj mentor, kontrolní světýlko na počítači. Pro mě myšlenka „co by ten vůl si o mně pomyslel“ byla všeobecná záchranná brzda. ()
10/10 - Podle mě zcela naplněný potenciál. Jsem moc rád, že jsem se mohl více dozvědět o takové české legendě. V dokumentu je totiž jeho život probraný krůček po krůčku. Opravdu nevím, co by se tu dalo udělat lépe. Za mě pět hvězd, a k tomu malé bezvýznamné plus, že jsem díky tomuto filmu mohl strávit den v kině, místo ve škole. ()
Jana Wericha rešpektujem ako velkeho umelca, ktorý sa nebál utahovat si z rôznych režimov. Dokument je kvalitne spracovaný ale až tak ma nebavil. ()
Krása. Když jsem sousedovi říkal, že jsem na tom byl v kině, tak tehdejší dobu uzavřel slovy "buďme rádi, že máme Babiše". S tím se úplně neztotožním, ale něco na tom bude. Werich a Voskovec si zažili dvě nejutlačovanější období nedávné historie a z pozice svobodomyslných umělců to pro ně byla duševní smrt. Jak se s tím poprali a jak se snažili prosadit v USA je k nevíře. My, co známe Wericha hlavně jako krále z pohádek, je potřeba tímto edukovat, protože ne nadarmo tam jeden z vypravěčů příběhů byl Svěrák, který byl spolu se spoustou dalších pokračovatelem Werichova chytrého humoru. Možná, že celé naše české umění humoru má základ právě ve Werichovi. Byl to velikán a zaslouží si být vzpomínán nejen ve školních lavicích, ale měli bychom si pravidelně pouštět i jeho tvorbu z doby, kdy svobodně šířili svůj humor a rozdávali tak radost celým generacím. ()
Bolo to dlhe, miestami nudne a myslel som, ze tam bude viac dlhsich urivkov z jeho filmov alebo divadelnych predstaveni. Keby to dostal do ruky sikovnejsi reziser, tak sa to dalo urobit zabavnejsie, putavejsie a modernejsie. Takto su to len chronologicky zosumarizovane suche fakty. Skoda, tento velikan by si urcite zasluzil velkolepejsiu oslavu jeho zivota. ()
Súvisiace novinky
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)