Jan Werich

Občas mají někteří lidé pocit, že moudrý klaun Werich Jan zná odpovědi na všechny jejich otázky, a proto není divu, že si (hloupě, samozřejmě) nějaký ten jeho citát vymyslí. Každého je potřeba brát jako člověka a jsem rád, že tento dokument, na rozdíl od jiných, tento fakt nezastírá. Velkorysá stopáž, mnoho informací a citace z Werichových dopisů jsou hlavní devizy tohoto rozevlátého filmu. 90%. (17.01.2022)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 7/10 Kamera 7/10/// PLUS: krásné, zajímavé a poutavé vyprávění, Zdeněk Svěrák a jeho vzpomínání, chronologická posloupnost MÍNUS: není tu a zřejmě být nemůže reakce od Voskovce, nebo dopis od něj, je to pouze pohled od Wericha/// Shrnutí: Dojemný a pocitově silný zážitek. Wericha mám rád a po tomto dokumentu si svůj názor jen potvrzuji. Zároveň je ale škoda, že nemohlo být plně využito jeho potenciálu a že měl osud, který si nezasloužil. Naštěstí spoustu lidí na něj bude ještě dlouho vzpomínat a ještě o něco později na něj díky tomuto filmu nezapomeneme./// Celkem 84%/// (01.05.2022)

Kdyby Jan Werich nežil v tehdejší době a v tehdejším Československu, byl by z něj herec světového formátu. Měl na to osobnost, kterou mi tento dokument strašně hezky představil. Každá další návštěva Werichova domu tak pro mě bude daleko osobitějším zážitkem, než-li doposud. Tehdejší režim bylo jednoznačně to nejhorší, co mohlo naši zemi potkat, a jsem rád, že po třiceti letech od vzniku samostatné země poslední volby do Poslanecké sněmovny smazaly komunisty z povrchu zemského. Doufám, že jednou pro vždy. Pan Werich by měl jistě radost. (10.01.2022)

Poctivý a dobře zpracovaný dokument, zvlášť pěkný jsou vstupy pana Svěráka. Osud Jana Wericha není nijak radostný, ba naopak, v závěru a popisu života ve stáří už vyzní hlavně smutek ze zlých okolností; ubitý talent a nenaplněný potenciál "národního umělce". O důvod víc vážit si svobody projevu a nedát znovu dopustit takových obětí. Kolem vily na Kampě procházím denodenně s cizinci, myslím, že začlením i zmínku o něm. "Satira je tím silnější, čím blíž je k tomu drátu nabitýmu elektřinou. K tomu, co se nesmí." (13.01.2022)

Vynikající průřez kariérou a životem Jana Wericha, mého oblíbence. Každou vteřinu tohoto dokumentu jsem hltal a byť pro mne mnoho řečeného nebylo novum, užil jsem si jej na maximum. Zajímavé byly i vzpomínky Z. Svěráka, J. Suchého či Jiřiny Bohdalové, případně Werichovy vnučky. Čtení z korespondence podtrhlo dobře odvedenou práci tvůrců. A souhlasím, že při záběru na herecké persony během podpisové akce Anticharty, byly oči Ladislava Peška hodně výmluvné. V současné situaci ohledně covidu, kultury, oteplování, atd. se hodí na závěr tohoto komentáře přidat obligátní otázku pana Škutiny: "Tak co tomu říkáte, pane Werichu?", leč odpovědi se už nedočkáme. (08.01.2022)