Jan Werich

Vynikající průřez kariérou a životem Jana Wericha, mého oblíbence. Každou vteřinu tohoto dokumentu jsem hltal a byť pro mne mnoho řečeného nebylo novum, užil jsem si jej na maximum. Zajímavé byly i vzpomínky Z. Svěráka, J. Suchého či Jiřiny Bohdalové, případně Werichovy vnučky. Čtení z korespondence podtrhlo dobře odvedenou práci tvůrců. A souhlasím, že při záběru na herecké persony během podpisové akce Anticharty, byly oči Ladislava Peška hodně výmluvné. V současné situaci ohledně covidu, kultury, oteplování, atd. se hodí na závěr tohoto komentáře přidat obligátní otázku pana Škutiny: "Tak co tomu říkáte, pane Werichu?", leč odpovědi se už nedočkáme. (09.01.2022)

Překvapivě skvělé zpracování. ... Atmosféru posledního vystoupení pana Wericha v Lucerně jsem osobně zažil a byla opravdu nezapomenutelná. (10.01.2022)

Občas mají někteří lidé pocit, že moudrý klaun Werich Jan zná odpovědi na všechny jejich otázky, a proto není divu, že si (hloupě, samozřejmě) nějaký ten jeho citát vymyslí. Každého je potřeba brát jako člověka a jsem rád, že tento dokument, na rozdíl od jiných, tento fakt nezastírá. Velkorysá stopáž, mnoho informací a citace z Werichových dopisů jsou hlavní devizy tohoto rozevlátého filmu. 90%. (17.01.2022)

Kdyby Jan Werich nežil v tehdejší době a v tehdejším Československu, byl by z něj herec světového formátu. Měl na to osobnost, kterou mi tento dokument strašně hezky představil. Každá další návštěva Werichova domu tak pro mě bude daleko osobitějším zážitkem, než-li doposud. Tehdejší režim bylo jednoznačně to nejhorší, co mohlo naši zemi potkat, a jsem rád, že po třiceti letech od vzniku samostatné země poslední volby do Poslanecké sněmovny smazaly komunisty z povrchu zemského. Doufám, že jednou pro vždy. Pan Werich by měl jistě radost. (10.01.2022)

Poctivý a dobře zpracovaný dokument, zvlášť pěkný jsou vstupy pana Svěráka. Osud Jana Wericha není nijak radostný, ba naopak, v závěru a popisu života ve stáří už vyzní hlavně smutek ze zlých okolností; ubitý talent a nenaplněný potenciál "národního umělce". O důvod víc vážit si svobody projevu a nedát znovu dopustit takových obětí. Kolem vily na Kampě procházím denodenně s cizinci, myslím, že začlením i zmínku o něm. "Satira je tím silnější, čím blíž je k tomu drátu nabitýmu elektřinou. K tomu, co se nesmí." (13.01.2022)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 7/10 Kamera 7/10/// PLUS: krásné, zajímavé a poutavé vyprávění, Zdeněk Svěrák a jeho vzpomínání, chronologická posloupnost MÍNUS: není tu a zřejmě být nemůže reakce od Voskovce, nebo dopis od něj, je to pouze pohled od Wericha/// Shrnutí: Dojemný a pocitově silný zážitek. Wericha mám rád a po tomto dokumentu si svůj názor jen potvrzuji. Zároveň je ale škoda, že nemohlo být plně využito jeho potenciálu a že měl osud, který si nezasloužil. Naštěstí spoustu lidí na něj bude ještě dlouho vzpomínat a ještě o něco později na něj díky tomuto filmu nezapomeneme./// Celkem 84%/// (01.05.2022)

O Janu Werichovi dokument s tímto "obsazením" - Voskovec, Svěrák, Suchý... nemohl dopadnout jinak než skvěle. (29.10.2022)

Když už ten film jednou je... treba naňho zájsť do kina. Pre bratov Čechov by to mala byť povinnosť, uctiť si takýmto spôsobom svojho kultúrneho národného hrdinu. Prekvapilo ma, koľko vecí som sa o Werichovi dozvedel, predovšetkým teda o jeho umeleckej kariére, o súkromnom živote sa až tak veľa nedozvieme, na to proste už nie je čas a stopáž je dosť hraničná, osobne si myslím, že sa to malo vtesnať do hodiny a pol. Tak a teraz môžem vo voľnom čase premýšľať, ako by vyzeral ten spoločný projekt s Wellesom, Falstaff a Duvivierov Golem s V+W. (26.10.2021)

Moc hezký a velmi osobní portrét snad největšího českého filosofa. Po dokumentární stránce vskutku mimořádně dobře odvedená práce a těžko se tomuto dokumentu cokoli vytýká. Moudra pana Wericha bych dokázal poslouchat neustále a čas od času tak také činím. Člověk nabere občas pocit, že Jan Werich má odpovědi i na ty nejzapeklitější otázky a dokáže je zodpovídat s takovou lidskostí a přirozeností, že se v mu v této disciplíně horko těžko hledá přemožitele. Nedoporučuji tento dokument rozdívat v nočních hodinách, jinak vám hrozí také necelé dvě hodinky spánku. Na pozadí dnešních událostí budete tento dokument vnímat ještě intenzivněji než v dobách míru. Fialova vláda bohužel chytá více a více totalitních manýrů a svět začíná připomínat Orwellovu knihu 1984. Při zakládání nesmyslných ministerstev, aby se nikdo necítil ochuzený o korýtka, scházelo k dokonalosti založit snad už jenom Ministerstvo pravdy. Proti dezinformacím se v každém demokratickém režimu musí bojovat informacemi, nikoli omezováním a cenzurou jako za protektorátu či během komunistické vlády. Wericha na Fialovu totalitní vládu. [86 %] (14.05.2022)

Jan Werich je nepochybne ikonou českej kultúry. Ikonou presahujúcou rámec dramatika, spisovateľa, divadelného, filmového a televízneho herca. Nemožno sa čudovať, že diváci vyhľadávali podujatia, v ktorých účinkoval a nasávali múdrosti, ktoré trúsil. Aj prvý rozsiahlejší dokument sa netají obdivom k tejto legende a nemožno mu mať za zlé, že negatívne stránky Werichovej osobnosti sú spomenuté iba okrajovo a decentne. Neubližuje to však jeho  plastickému obrazu. Dokument sa mi páčil a našiel som v ňom aj zopár skutočností, ktoré mi neboli známe. (09.01.2022)

Standardní střihový portrét Jana Wericha. Nečekal jsem, že bych se snad dozvěděl něco úplně nového, ale pánové si dali práci a v nějakých archivech vyhrabali dosud neviděné záběry. No jo, do divadla už se na něj zajít nedá. Ale pořád si můžeme přečíst jeho knihy, kouknout na staré filmy, tenhle sestřih jen ušetří čas. (09.01.2022)

To, že byl pan Werich obrovská osobnost nejen ve filmovém světě, ví snad každý komu je více než 30 let. Přesto je dokument dostatečně poutavý a není to pouze samoúčelná adorace tohoto velikána. (21.02.2022)

Krásna dokumentárna pocta veľkému umelcovi. Až taká dobrá, že človek si s rovnakou chuťou ako celý dokument vychutná i záverečné titulky, v ktorých odznejú mnohé múdra. Napokon, ako počas celej stopáže, ktorá sa zdá byť dlhšia, ale prejde akoby nič.Vyčítať Werichovi, že spočiatku komunistom pomáhal hlásaním nejakých hesiel, je absolútne bezpredmetné. Nie je hanba sa pomýliť, ale hanba by bola nepriznať si chybu a nezmeniť názor, keď sa odkryje skutočná tvár režimu. (29.10.2022)

Werich v dopise Voskovcovi do Ameriky kdyz dostal zakaz vystupovani od delnicke tridy: "Vy nemate predstavu, co je to za hruzu, kdyz je kazdy den nedele. Kdyz se rano probudi a uvedomi si, ze nema nic na praci, nic co by ho tesilo. A ze by klidne mohl spat dal a nic se nestane". Nevedel jsem,ze s Voskovcem vystupovali v zacatcich jako predskokani popularnejsi nez hlavni performeri. A take ze mel dve emigrace. Pri te druhe se musel z USA vratit, protoze kvuli jeho spatnemu zdravotnimu stavu zanechal v americke nemocnici dluh 200 tisic tehdejsich korun. Zaver dokumentu je dost drasticky. Jak poznamenal Suchy, kourenim si zapalival svicku na dvou koncich. (10.02.2024)

Působivé, pro mě v několika momentech i překvapivé, laskavé, důstojné, dojemné. O soukromí se toho moc nedozvíme, což mi je sympatické a co se týče tvorby- studnice beze dna. Zrovna čtu jeho Deoduši- pohádky a bajky pro dospělé, je z nich cítit smutek. Obdivuhodný mozek s výjimečnou schopností prezentace, zvláštní je, že mi nebyl nikdy zrovna sympatický, ovšem jeho tvorba patří k pokladům naší kultury a v tomto směru bezmezný obdiv. Překvapilo mě, co všechno stihnul, měl velmi zajímavý život, cosi jako jízdu na horské dráze. Turbuletní dvacáté století mu dalo do těla. Vždy, když letěl vzhůru, přistřihlo mu cosi zákeřného křídla. Zvláštní život... Jeho sousedem ve vile byl básník Vladimír Holan. Wericha nesnášel. Měj mu toho za zlé nemálo, beztak to bylo vzájemné. V dokumentu se ke kritickým pasážím nedostáváme, jsou jen lehounce naťuknuty jakési prkotiny stran Werichovo povahy. Rozumím tomu, že o mistrovi jen dobře, ale jsme lidé, čili ono by ho to nijak nepoškodilo. Škoda, že film nevznikal ještě v době, kdy ho pamatovalo více umělců, jak tady jeden pán zmiňuje. Ale nevadí, sakum prdum plný počet. Dokument je to krásný a velmi podnětný. (01.11.2021)

Moc pěkně zpracovaný dokument a celkově to na mě působilo velice příjemně, ve společnosti pana Wericha je mi odjakživa dobře, tiše ho obdivuji a trpím zcela nekritickým nadšením.. Mýma očima tu nic nechybí, vše podstatné je divákovi předloženo, u mě spokojenost, bylo mi potěšením.. A tam nahoru, do hereckého a scenáristického nebe, posílám poděkování a zůstávám s úctou.. (10.01.2022)

I přes celkem depresivní začátek vřele doporučuji. Přistihla jsem se, že  jsem často dokument sledovala s otevřenou pusou. 😁😉 Pěkně zpracovaný průřez životem Jana Wericha. Některé skutečnosti jsem vůbec netušila. Např. že byl tak šikovný a obratný, že si zajistil angažmá v zahraničním filmu, což byl docela husarský kousek vzhled k tomu, ve které to bylo době. Byl taktéž vizionářem (vše, co předpověděli s Voskovcem ve svých hrách v Osvobozeném divadle, se nakonec také stalo) a nesmírně vtipným, lidským, moudrým, kompetentním, inteligentním a hlavně charakterním člověkem s velkým srdcem. Herec s velkým H a člověk s velkým Č. "Člověk se nesmí posrat."   "A mějte se tu dobře."  (ze závěti) Určitě se podívám ještě minimálně jednou. (24.09.2021)

Velmi dobrý dokument o jedné z největších kulturních osobností minulého století. Zamrzí začátek, který má zřejmě v divákovi hned vyvolat emoce (od dokumentu ale čekám hlavně fakta), ale vzhledem k tomu, že zbytek filmu je (naštěstí) chronologický, se tam vůbec nehodí. Je určitě dobře, že jsou připomenuty filmy natočené v zahraničí. Oceňuju titulky informující, o jaký film v ukázce jde, ale tyto titulky ke konci chybí. Nakonec si z filmu odnáším i jakousi myšlenku: "My Češi jsme takoví kulturní bojovníci. Když je nám zle, spojíme síly, nikoli však s flintou v ruce, ale v umění. Mezi řádky si zanadáváme na ty, kteří nám velí, a je přitom úplně jedno, jestli jsme si je sami zvolili, nebo nám byli zvoleni, pak se vrátíme do svých životů, které celkem rádi přizpůsobíme dané situaci, a jsme rádi, že máme klid." (09.01.2022)

Čech je největší čechožrout. Čím starší je tělo mé, tím více je moje srdce napojeno na duši pana Wericha. Toto povídání o smutných osudech a událostech velkolepého, vzdělaného člověka, který humorem reflektoval a referoval o době a životech v té danosti, zanechalo ve mě mnoho pocitů, nejen obdiv k jeho osobnosti, ale též jakousi pachuť ze skutečnosti, že jeho slova jaksi zůstávají pozapomenuta, nevyslechnuta. Můžu jen doufat, já, ten věčný pesimista, že třeba následující generace pochopí myšlenky velikána československého umění, že pochopí, co myslel tím svým mějte se tu dobře.  (08.01.2022)

Tak tomu říkám kompletní dokonalý dokument o talentovaném člověku, osobnosti, která měla a má lidem stále co říci. Profesionální práce. A musím pochválit pana Maláska za pěknou doprovodnou hudbu. (19.01.2022)