Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (491)

plagát

Gobseck (1985) (TV film) 

Akční scény- 0%, trikové efekty- 0%, rozpočet- minimum, výsledný dojem-100%. I tak se dají točit filmy. Bohužel častěji to bývá obráceně. Alespoň v poslední době. Jednoduchý, ale uvěřitelný příběh, skvělé herecké výkony, charismatické osobnosti... a bohatě to stačí.

plagát

Sucho (2024) 

Je mi zatěžko kritizovat film s tak bohulibým poselstvím. Ale nějak to nefungovalo, jak by mělo. Střídaly se ve mě pocity dojetí s pocitem citového vydírání. A co mě nejvíc bilo do očí a do uší, byly prakticky všechny postavy ve věku pod dvacet let. Pšeničkovi se ještě jakž takž dalo věřit. Také vyfasoval nejméně stupidního textu. Ale u zbytku... Vypadá to, jako by jim režisér nechal volnou ruku a nechal je repliky říkat svými slovy. A výsledek je hrozný. Ezoterický pár, vychovávající své ratolesti s nehynoucí láskou v souznění s přírodou, má doma smrady, za které by se nemusel stydět ani Martin Hofmann v seriálu Most! I kdyby nic jiného, tohle výsledný dojem z jinak solidního filmu se zajímavým námětem a kvalitními herci hrozně sráží.

plagát

Love (2015) 

LÁSKA je regulérní porno a umělecký film v jednom ("umělecký" berte s rezervou v tom smyslu, že se necítím kompetentní v určování toho, co je a co není umění. Podle mě LÁSKA umění je, ale to ať si každý zhodnotí sám). Už jen to samotné je unikum, které stojí za ocenění. Možná hlavně to. Protože film opravdu v první řadě upoutá otevřeností sexuálních scén. Hlavní hrdina sní o tom, že jednou bude točit filmy o "krvi, spermatu a slzách". Nezní to lákavě, ale o tomhle život bývá. Přitom ve filmu to obvykle neuvidíte. Válečné filmy jsou někdy brutálnější než válka skutečná, v dramatu často tečou slzy proudem, ale ve filmech o lásce se to podstatné často obejde cudným uhnutím kamery, šerem, střihem,... Některé filmy jdou v intimních scénách dál, ale prostor pro fantazii tam je vždy a to spíš větší, než menší. Jenže film není kniha. Pokud má být film o lásce naturalistický a intenzivní jako láska sama, mělo by v něm být podle mě všechno. V praxi by se pak asi takové filmy přestaly úplně točit, takže nejspíš zůstane u teorie. Každopádně tím spíš klobouk dolů, před tímto počinem. Přiznám se, že mě LÁSKA pohltila. Ta naprostá otevřenost mi jakoby umožnila vlézt hlavní postavě do hlavy, pochopit ji a cítit s ní. Co na tom, že příběh byl poměrně banální. I banální příběh může být intenzivní a nabitý emocemi. Což tento byl. P.S.: Zajímalo by mě, jak Gaspar Noe hledal herce pro hlavní role. Protože na pornoherce hrají skvěle.

plagát

Chytilová Versus Forman (1981) (TV film) 

Jak prý kdysi řekl Bolek Polívka: "Chceš-li milovat svoji vlast, jeď do Ruska. Chceš-li milovat svoji ženu, odjeď do Ruska s Věrou Chytilovou". V tomto dokumentu jsem to naplno pochopil. Kombinace jejího nesnesitelně skřehotavého hlasu, ráčkování, vlezlých neodbytných otázek, jako když vyslýchá studenta u maturitních zkoušek, věčný nesouhlas se vším, co Forman odpovídá,... No, je to záhul. Ale vydolovala toho z něho opravdu hodně. A čtyři hvězdy jsou už jen za to, že dokument v této době vznikl. Forma je taky zajímavá.

plagát

Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) 

Nedal jsem to. Ani s přihlédnutím k tomu, jak mám Patrika Hartla rád jako člověka. Bylo mi trapně za sebe i za herce.

plagát

Bambi (1942) 

S malými dětmi doporučuji dohled rodičů. Klasickou disneyovskou přeslazenost, z které téměř bolí zuby, tu občas střídá nečekaná syrovost. Ve výsledku tak ale příběh působí vyváženě, ne až tak kýčovitě a děti alespoň poznají, že život není jen slunce a duha, ale někdy i velká bolest. U pohádky pro nejmenší bych to nečekal. Ale po skončení neutišitelného pláče mé pětileté dcerky a hodinové besedě ve třetí čtvrtině filmu, jsme nakonec sebrali odvahu a dokoukali i zbytek pohádky od požáru lesa po šťastný konec. A dospěli k tomu, že to vlastně byla hezká pohádka. Prostě taková příprava na Vinnetoua a Poslední výstřel. Jinak krásná hudba, propracované animace a krásné scenérie jsou tu standardem asi jako u všech disneyovek té doby. Vy čtyřicátých letech z toho lidem musela padat brada.

plagát

Pinocchio (1940) 

Pinocchia jsem si s dětmi pustil nedlouho po shlédnutí Sněhurky. Z té jsem byl nadšený, jak po vizuální, tak po hudební stránce. Bavil mě vcelku i notoricky známý děj, humor a její nadčasová svěžest. To u Pinocchia zbyl už jen ten líbivý vizuál a hudba. Děj je tak prostoduchý, že to skoro uráží i pětileté dítě a gagy vychází zpravidla naprázdno. Vydržel jsem do půlky

plagát

Snehulienka a sedem trpaslíkov (1937) 

Myslím, že pro člověka který tuto pohádku vidí poprvé v roce 2023 je Sněhurka podobný zážitek, jako pro toho, kdo ji viděl poprvé v roce 1937. Jednoho totiž až šokuje, jak ta pohádka vypadá moderně. Do doby vzniku tak člověka přenáší hlavně krásná dobová hudba. Nemám co vytknout. Pro mě je to jedna z mála pohádek, na kterou se s dětmi rád podívám.

plagát

Fanfan tulipán (1952) 

Až na postarší kolena jsem se dostal k této legendě. Po shlédnutí životopisného dokumentu o Gerardu Philipovi, poté, co jsem na zmínku o tomto filmu narazil v různých autobiografiích, vzpomínkách prarodičů, rodičů a podobně... Na film jsem se díval se svojí pětiletou dcerou a velmi se líbil jak mě, tak dcerce. Takže myslím, že můžu konstatovat, že je opravdu nadčasový a pro všechny věkové kategorie. Úplně stručně: Ten film je krásný. A přitom neuráží ani inteligenci dospělého (přestože ho vstřebá i pětileté dítě. Pravda, zatím neotupělé chytrým telefonem nebo tabletem) Což je něco, co dnes marně hledám i u soudobých pohádek. Zabíjení tu probíhá mile a vesele, hlavní hrdinové jsou sympatie sama, hudba krásná, exteriéry krásné,... Doporučuji

plagát

Dráma žiarlivosti (1970) 

Váhám mezi plným a skoro plným hodnocením. Bavilo mě to hodně, Mastroianni i Vitti byli úžasní jako vždy (Monica Vitti vypadala mimochodem na svých 39 neuvěřitelně mladě. Což jí pak ještě dlouhá léta vydrželo. Asi to byla čarodejnice:-)), zpracování vtipně originální,... Nenadchnul mě snad jen závěr. Na to asi nejsem dostatečně velký cynik. A postava bohatého řezníka byla až trochu estrádně primitivní. Takže dejme tomu ( abych tento film odlišil od některých italských komedií kterým nemám vůbec co vytknout) za čtyři. Ale i tak rozhodně doporučuji.

Ovládací panel
5 bodov