Černý telefon
The Black Phone
The Black Phone
Réžia:
Scott DerricksonKamera:
Brett JutkiewiczHudba:
Mark KorvenHrajú:
Mason Thames, Madeleine McGraw, Ethan Hawke, Jeremy Davies, E. Roger Mitchell, James Ransone, Gina Jun, Banks Repeta, Megan Petersen, Kellan Rhude (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Finney Shaw je trinásťročný chlapec, ktorému zmení život sadistický vrah. Ten ho unesie a uväzní vo zvukotesnej pivnici, kde nemá zmysel volať o pomoc. V miestnosti z ktorej zdanlivo niet úniku, sa nachádza telefón, aký by ste už len ťažko našli. Finneyho spoločníkmi sa na druhej strane linky stanú predchádzajúce únoscove obete. Tie majú jeden spoločný cieľ – postarať sa o to, aby Finneyho príbeh neskončil tak tragicky ako ten ich. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (456)
Scott Derrickson je slušný řemeslník, jeho filmy vždy vypadají dobře. Zde se ale snaží spíše mechanicky než kreativně skloubit thrillerový námět únosce dětí (realita) s duchařinou (fantaskno) a moc to nefunguje. Duchařské prvky plní pouze funkci zakčnění dějového vývoje. Záporák je nedostatečně děsivý a málo vykreslený. Nedozvíme se ani jeho motiv. Dramatická linka se slabošským, násilnickým tátou nedostává dostatek prostoru. Motiv “jednou se musíš postavit sám za sebe” má drajv, ale je mířen pouze teenage publiku. Nejstabilnějším pilířem filmu je mladý Mason Thames v hlavní roli. Ještě o něm uslyšíme. ()
Instantní Královina dle dávno vyčpělého a po tisíci už těžce přejedeného receptu: Rozmíchejte v sedmdesátkovém / osmdesátkovém americkém maloměstě pár frustrovaných dětí, zahustěte trochou šikany, přidejte středně velkého domácího tyrana / alkoholika / traumatizovaného vidláka, nechejte tak hodinu probublat, sceďte, a pak mezi ty dušené fuckany pomalu další hodinu přimíchávejte vraha / úchyla / bubáka (možno i najednou), přiveďte opět k varu, jakmile vrah / úchyl / bubák vyplave na hladinu, seberte jej naběračkou, spláchněte do hajzlu a varem změklého tyrana / alkoholika / traumatizovaného vidláka podávejte s již daleko méně frustrovanými dětmi za zvuků přijíždějících sanitek a policejních aut. Okořeňte nějakým tím dobovým disco(s)hitem a ozdobte zapadajícím sluncem. Až mám opět podezření, že se před drahnou dobou kompletně vypsanému Štefanovi buď povedlo odchovat si v zajetí mládě plagiátora, anebo si v rámci píárka toho jakože syna prostě vymyslel, aby si pod pseudonymem do raqe nažidil ještě pár mrtvých prezidentů z čím dál tím omšelejších strojových vykrádaček sebe sama. Dřívější nesporný originální hororový talent a pozdější zkurvený bezpáteřní komerční zaprodanec Mrveláckého debilizátora – Skot - se sice opět téměř vrátil ke svému kopytu a dělal vše proto, aby ten po milionté vyluhovaný Královský steril udržel alespoň trochu svižný, zábavný a vizuálně přitažlivý, avšak kde nic není, ani zmrd nebere, a tak jej s odřenýma duchama dostrkal akorát tak na prémiové místo v regálu chemických čínských polívek. Ovšem stále je to tisíckrát záživnější, zábavnější i osmdesátkovější než například celá ta brutálně přeceňovaná a uměle natahovaná koncentrovaná pruda pro mongoloidní děti, co se xmrti rády otavují u televize, Neznámé věci, a to je třeba docenit alespoň povislýma trojkama útěchy. ()
V mých očích to Scott Derrickson opět dokázal, a ještě ani jednou za svojí kariéru nezaváhal a to včetně té řemeslné otročiny v podobě marvelovky. Je to prostě šikovnej kluk. Bez toho nadpřirozena tady bych se vlastně i obešel, ale chápu, že pro vývoj děje je kruciální. Hororově strašidelné to sice není, ale je to fajnově znepokojivé, sedmdesátková výprava šlape bezchybně a Ethanovy masky jsou dostatečně creepy, aby jeho osobnost byla odpudivá a zároveň přitažlivá. A navrch dvojité potěšení – z výkonu charismatického klučiny Masona Thamese a ze zjištění, že mimoň Jeremy Davies umí solidně zahrát, pokud ho k tomu režisér vede. Hubana na čelíčko pak posílám hudební dramaturgii za floydovskou skladbu ´On the Run´ (z alba ´Dark Side of the Moon´) v samém závěru. ()
Na to, že měl být The Black Phone jednou z událostí letošní hororové sezóny, je výsledný film hrozně basic. V tom filmu opravdu není nic navíc nad rámec toho, jak zní anotace a co ukázal trailer. Pořád jsem doufal, že Derrickson s Hillem drží nějaké eso v rukávu, ale bohužel. Je to dobře natočené, má to kvalitní herce a sympatické postavy, creepy záporáka, ale co s tím, když je to spíš dobově atmosférické než strašidelné, pravidla fungování nadpřirozena se vznášejí ve vzduchoprázdnu, finále trvá asi minutu a jediné drobné dějové překvapení vyvolá spíš zdvižené obočí, než uznalý šok nad schopnostmi scenáristy. Koukatelná žánrovka, ale od kino hororu od Scotta Derricksona bychom měli chtít víc. ()
Je to zlobivej kluk, ten Ethan, ale přiznejme si, že bez jeho masitýho glam rockera by tohle byla sotva trochu strašidelnější epizoda Macha a Šebestový, který průběžně dochází kredit. Nápadů je tam pár, ale nejsou úplně nejvíc dotažený. U Derricksona trochu překvapí kolísavost tónu, ty goofball elementy jsou fakt úplně mimo. Celkově z toho fakt nejsem nijak unesenej, dávám spíš černej balónek. Deliver Us From Evil bylo možná corny jako prase, ale mělo hutnou atmošku. Tohle osciluje mezi roztomilou Stranger Things baladou a nanicovatým žánrovým hybridem. Příště už mu to nevezmu. ()
Z produkčního hlediska velmi kompetentní horor občas připomene i režijní schopnosti Scotta Derricksona, častěji však sklouzává do vyprávěcí řídkosti a slepých uliček. Vzhledem k nedostatku zdařilých hororů v kinech však lze Černý telefon v rámci žánru doporučit. Více zde. ()
Paradoxně se mi nejvíc líbily všechny části, které se neodehrávaly v doupěti perverta. Bylo to totiž tak dobře natočené, že bych klidně koukal na školní příhody hlavního hrdiny a jeho fajn ségry. Samotné věznění a to kolem mi bylo nepříjemné. Nemám tohle rád, tak jsem byl vděčný, že měl alespoň nějakou pomoc. Dost mi taky vrtá hlavou, že si ten zkoksovanej brácha nevšiml, že tam Ethan Hawk běhá po baráku polonahej, se strašidelnou maskou na ksichtě a mlátí malé chlapce... ()
„HALÓ? NEZAVĚŠUJ…“ V hlavní roli (opět) děti…., ale celkem mi to tady štymuje. Jejich postavy jsou zajímavý… a prej co tě nezabije, to tě posílí. Takže v podstatě taková únikovka (s mrtvou nápovědou…), která je dost na pohodu. Je to vůbec horor?… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou povídku, kterou v roce 2004 napsal syn Stephena Kinga, Joe Hill, jsem nečetl. 2.) Furt mi volaj mrtvoly. /// Thx za titule „num71“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Skvěle natočený napínavý film. Kéž by bylo takových filmů více.⭐⭐⭐⭐ ()
Solidni retro psychologicko-detektivní-supernatural Kidnap Thriller. O Black Phonu se mluvilo jako o jednom z potenciálních hororů roku, to se bohužel nekoná, ale i tak je to solidní podívaná, která patří k tomu lepšímu. Scott Derickson je v hororovém žánru zběhlý a patří mezi ty kvalitnější tvůrce poslední dekády, ale jeho předchozí hororová novinka Deliver us from Devil mi přišla být říznější. Black Phone od začátku zaujme sychravým 70´s vizuálem, který přidává na dusné atmosféře pochmurného Denveru, kde je tzv. Grabber, který unáší místní děti a zabíjí je. Má to takový feeling poctivých kriminálek, škoda, že samotného vyšetřování si divák moc neužije. Film oficiálně není dle pravdy, ale vychází z reálných událostí. Mezi hlavní hrdiny patří sourozenecká dvojce Gwen a Finney,kde oba zaujmou silným dětským hereckým výkonem. Především Gwen v úvodu filmu si krade všechny scény pro sebe a takový rozhovor s otcem je vyloženě nepříjemný a emocionálně silný až oscarově hmatatelný a Finney je chlapec, který je unesen a ikdyž působí zpočátku jako poseroutka, tak v průběhu filmu předvede šikovnost i talent. Film plyne pomalejším tempem, hororové scény jsou zde čistě jen 2, ale za to 2 slušně vykonstruované lekačky, Ethan Hawke v roli záporáka solidní, ale souhlasím, že mohl mít více prostoru a mytologie kolem něj mohla být s divákem obeznámena do detailů a bavil mě i samotný koncept, kde Finney má schopnost komunikovat skrz černý telefon s předešlými Grabberovými oběťmi. K nadprůměru to u mne tahá pěkně vygradované finále, kde došlo i na trochu násilí v dobře vymyšleném vzájemném duelu. Celkově vzato film staví spíše na atmosféře, hereckých výkonech a sebejistou režií, kdo očekává prvoplánový horor může být lehce zklamaný. Příběh 4/5. Akce 2/5, Humor 2/5, Násilí 2/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 4/5, Emoce 3/5, Herci 4/5. 7/10. ()
Hillova sbírka Bobby Conroy vstává z mrtvých je příjemně staromilská, překvapivě často ustýskaná a na několika místech i mrazivá. Celkově vzato ale její název slibuje něco jiného, konkrétně kompilaci malých nepříjemných hrůz, jakou by nezasvěcený čtenář čekal právě od Kingova syna. Černý telefon ale jako jeden z mála kousků právě takový je - a bohužel patří v knize k tomu slabšímu. Jde o kratičkou sugestivní povídku plnou jen zpola naplněného potenciálu, se dvěma povedenými místy, a které nejvíc škodí fakt, že se odehrává na jednom místě. Přislíbit jí filmovou adaptaci mi přišlo jako hodně odvážný nápad, ale Derrickson s Cargillem se překonali. Pořádně hrábli do příběhového podhoubí, tam, kde v předloze jména jen povyskočila, připsali nosné dějové linky a z takové Gwen v podání neuvěřitelné Madeleine McGraw udělali rovnocennou hlavní spoluhrdinku. S čím si ale doteď nevím rady, je způsob, jakým osvětlují klíčové události. Na mnoha místech jen nadhodí jednu větu (matčina smrt, otcova motivace, podmínky ve Finneyho vězení, vrahova příhodná slepota vůči rozbitým či uklizeným věcem, ochota policie naslouchat neortodoxním řešením), ale málokdy ji rozvedou. Což o to, číst mezi řádky mi v tomto případě šlo, ale jedná se o řešení ve stylu "Pokud to tam vidím, tak to tam je." Jenže pokud šlo opravdu jen o divácké teorie a scenáristické náhody, jednalo by se o slepé uličky či rovnou o dějové trhliny a to by v tomhle případě byla škoda. Přikláním se tedy k té verzi, že všechno je dokonale promyšleno a já jsem si právě takhle rozpolceně připadat měl. ()
Joeovu poviedku som nečítal a Derricksona extra nemusím (fakt si nemyslím, že je spásou hororu, skôr naopak). Ale Čiernemu telefónu neviem dať menej, ako 4*. Je... ako to napísať... hollywoodsky nepríjemný? To znamená, že nie je explicitný, ani škandalózny, ale zároveň je vám jasné, že mimo záber sa odohrá tona vyložene hnusných momentov. Ethan Hawke je mrazivý záporák, aj keď asi je jedno, že tu hrá, keďže väčšinu času nosí masku (!). Ústredný hrdina uveriteľný a sympatický, retro atmosféra divokých amerických 70. rokov fajn, zaujímavým vkladom navyše je rola nadanej hrdinovej sestry a scenár je vcelku originálny (aj keď si myslím, že Joe nemá tak úplne čisté svedomie a do nemalej miery opajcoval Billyho od Striebera). Cením si, že režisérovi záleží na postavách a vzťahoch medzi nimi, vrátane otca, ktorého tradične úchylne zahral Jeremy Davies. Pre mňa je tento horor dôkazom toho, že sa jednak aj s prevarenou témou duchov dá, ak sa chce, pracovať originálne a že môžete natočiť znepokojivý, mrazivý horor bez toho, aby ste boli nechutní. ()
Nikoliv horor, nýbrž duchařský thriller, ze kterého je již na první pohled zřejmé, že scénáristé neví kudy kam. Tolik chyb, nesmyslů a nereálných situací se pohromadě jen tak nevidí. Hned v úvodu diváka nejspíše zarazí neschopnost policie. Vždyť únoscovu černou dodávku by za normálních okolností musel vypátrat i obyčejný pochůzkář při pravidelné obchůzce svého okrsku. Chování postav navíc velmi často nemá žádnou logickou návaznost, čímž děj ztrácí na srozumitelnosti. V jedné scéně kupříkladu Finney drží sluchátko, načež mu antagonista s ledovým klidem oznamuje, že telefon nefunguje. O několik desítek minut později ho však totožná situace rozzuří k nepříčetnosti. Proč? Čekal jsem, že nám scénáristé alespoň odhalí nějaké střípky z jeho života či přinejmenším vágně naznačí jeho motivaci, ale bohužel. Divák si musí všechno domýšlet. V úplném závěru ještě svítala naděje na překvapivý twist, kterým by si scénáristé částečně zachránili svůj krk, ale nakonec vše vyústilo do předvídatelného a vnitřně nesoudržného finále, během něhož celá příběhová linie Finneyho sestry a jejích jasnovidných snů vyšuměla do ztracena. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku The Black Phone uděluji pouhou jednu silnější hvězdu. ()
Moc příjemná retro atmosféra a velmi kvalitní režie jsou bohužel v kontrastu s velmi chatrným scénářem, postrádajícím základní logiku a vysvětlení (čehokoliv). ()
Ve světě šíleně agresivních dětí, které ovládají karate, vystřelovací nože a balvany, a nic z toho neváhají při první příležitosti použít, můžete pěstovat jejich unášení jako adrenalinový sport. Což se vám samozřejmě nevyplatí. ()
V okolí Denveru začne úradovať neznámy násilník, ktorý unáša deti. Do jeho spárov sa dostane aj Finney. Po únose sa ocitne v sklepe, v ktorom sa nachádza len matrac, WC a na stene visiaci telefón, ktorý očividne nefunguje. Čoskoro sa ale telefón stane jeho jedinou možnosťou k úniku. - Je to slušné, ale nie je to nič prevratné. To, že sa v BlumHouse v posledných rokoch viac než o strašenie zaujímajú o to, aby boli filmy dostatočne woke, je už klasika, ale že to obsahovo spadne až do takejto ležérnosti, to by som nečakal. Tešil som sa hlavne na Ethana Hawkea, ktorý v hororoch väčšinou stvárňuje ustarosteného otca a tu to vyzeralo na celkom fresh úlohu, ale vo výsledku sme sa tu v jeho podaní nejakých zaujímavých hereckých výkonov nedočkali. Za to Mason Thames a Madeleine McGraw ukázali svoje schopnosti a v budúcnosti o nich ešte budeme počuť. Scott Derrickson vo filme načrtol pár velmi zaujímavých tém (vzťahy medzi chlapcami, viera, osud matky a následne tvrdá výchova otca), ale ani jednu z nich akosi nedotiahol do konca, takže to nakoniec vyzerá ako všetky literárne diela Joe Hilla, ktorý ma svojou tvorbou nikdy nezaujal. Kino sa asi príliš neoplatí, keďže to na VOD vyšlo v rovnaký deň ako u nás v kinách. ()
Jakkoliv je Ethan v té masce sexy, tak tuto kombinaci nesmyslného násilí a nepovedeně působícího příběhu odkopnu bez další snahy v ní najít nějaký skrytý (nebo aspoň očividný) smysl. Herečtí představitelé ústředních sourozenců byli velmi, velmi dobří, ale k čemu to. ()
Hororová šleha ne, ale sympaticky nepříjemný, atmosférický napínák s fajn děckama. ()
Vítejte v soutěži Chcete být obětí Grabbera. Ve zkratce si projdeme pravidla nápovědy. Šance na přežití není v optimistickém poměru 50:50, pomoc publika nečekejte, i když zkušení fanoušci žánru by měli co říct. Jediné, co zbývá, jsou přátelé na telefonu.. Derrickson použil své charakteristické postupy, ale obávám se, že zavolal na telefon, který je momentálně obsazený a Kingův dauphin dál zůstává dauphinem. Pro postavu Hawkea, která je srovnávána s tou Lona Chaneyho v London After Midnight, dost udělá Saviniho maska. Je skoro stejně hnusná jako držka Lavrova.. ()
Súvisiace novinky
Hraný remake Jak vycvičit draka má obsazení
Hraná adaptace animovaného hitu studia DreamWorks Animation Jak vycvičit draka konečně našla své lidské představitele. Oba herci pak údajně byli vybráni i proto, že by se mohli v sérii zdržet i na… (viac)
Černý telefon, ideální hororové mrazení
Třináctiletý kluk uvězněný sadistickým vrahem ve zvukotěsném sklepě. Na jeho stěně visí odpojený černý telefon. Ten však jednoho dne zazvoní. Ve sluchátku se ozývají předchozí vrahovy oběti, které… (viac)
Režisér a scenárista Scott Derrickson si filmy V moci ďábla či Sinister vybudoval pozici jednoho z nejvýraznějších hororových tvůrců 21. století. Později ovšem následoval přechod k blockbusterové produkci, konkrétně k první sólovce Doctor Strange. I díky Derricksonovu pojetí je Doctor Strange dodnes právem vnímán jako jeden z nejlepších marveláckých originů, nic tedy nebránilo návratu Derricksona i k režii druhého Strangeovy sólovky, kdy Derrickson slíbil první horor ze světa Marvel Cinematic Universe. Po kreativních neshodách se ovšem rozhodl svou pozici přenechat Samovi Raimimu a sám se vrátit ke kořenům. Nový nadpřirozený horor Černý telefon vznikl dle stejnojmenné povídky Joela Hilla (syn Stephena Kinga), ze Sinistera se vrátil Ethan Hawke a nyní jen stačilo doufat, že Derrickson dostojí své pověsti a natočí jednoduše skvělý horor. A naštěstí to dokázal. Černý telefon se zdá jako naprosto ideální podívaná pro každého fanouška hororového žánru. Derricksonův nový horor totiž dokáže vyvolat velice nepříjemnou atmosféru a mrazení v zádech. Černý telefon je nezměrně intenzivní a Derrickson se v něm jen za pochodu prokazuje cit pro žánr. Pod kapotou nadpřirozeného hororu se ovšem skrývá i chytře vystavěná coming-of-age story. Velmi vzdáleně může Černý telefon připomenout první To, ještě vzdáleněji poté třeba Stranger Things nebo Super 8 J. J. Abramse. A to především kvůli jedné věci. Retro atmosféra. Píše se totiž rok 1978, hitparády plní Fox On The Run, fenoménem jsou zrovna arkádové hry a nejlepším filmem všech dob je tehdy přece Texaský masakr motorovou pilou. 55-letý Derrickson jakoby se vzpomínkami vracel do svého dětství a dokázal díky tomu tu retro atmosféru naprosto skvěle prodat. Právě Derrickson poté se svým častým spoluscenáristou C. Robertem Cargillem (Sinister, Doctor Starnge) roztáhli Hillovu 30-stránkovou povídku do celovečerní podoby, zůstali přitom samotné předloze dostatečně věrní a přitom této adaptaci dodat dostatečnou vlastní IP. Už z trailerů na sebe dokázal strhnout veškerou pozornost Ethan Hawke. Dost možná jeden z největších hollywoodských sympaťáků nehraje záporáka poprvé ve své kariéře, v Černém telefonu z něj jde ovšem naprostý strach. Ethan Hawke přitom nepřichází o své charisma, jeho děsivá maska, vizuální vizáž a děsivé zvuky spojené s děsivým přízvukem z jeho Drapáka dělají jednoho z nejděsivějších záporáků za hodně dlouhou dobu. Derrickson a Cargill přitom sází na to, že se toho o Drapákově identitě a motivacích zase tolik neví a to skvěle funguje. Na rozdíl od takového Pennywise je poté Drapák ukotven v realitě a především se v průběhu jeví jako více a více amorální postava. Postava, která ovšem i v jeden stěžejní moment dokáže, že má cosi jako pocity, jen je projevuje tak trochu zvláštním způsobem. Hawke si ovšem se samotnou rolí neskutečně vyhrál. Hawke byl ovšem předem tak trochu herecká jistota, větší překvapení jsou ve finále dva skvělí dětští herci. Mason Thames jako hlavní hrdina Finney a Madeleine McGraw jako Finneyho sestra Gwen. Celé vyprávění z velké části sází na dětskou naivitu a nevyzrálost, vzdáleně může Černý telefon připomenout i dobrodružné filmy Stevena Spielberga z 80. let. Právě herecké výkony obou stěžejních dětských herců jsou poté skvěle, pomáhají se ještě více vcítit do děje a mrazivosti toho, co se děje na plátně. Jsou to pořád děti, jen díky brutálním domácím podmínkám tak trochu vyspělejší a to je další zajímavý faktor. Přitom všem se v průběhu vyprávění vcelku pohotově a rychle nakreslí všechny vztahy důležitých postav (zmínku si zaslouží i Jeremy Davies jako alkoholický otec dvou hlavních dětí) a i třeba motiv o tom, že člověk pořád nemůže sázet na to, že mu někdo bude krýt záda. Právě tento klíčový faktor příběhu splňuje onu coming-of-age šablonu a splňuje jí naprosto skvěle. I přes nadpřirozené prvky poté zůstává Derricksonův film komorní a víceméně v realitě ukotvenou záležitostí. Derrickson poté usvědčuje svůj talent, kdy nejen, že na samotné lekačky sází poměrně málo, ale každá z nich je poměrně funkční a i docela nepředvídatelná. Atmosféře poté skvěle přispívá i soundtrack Marka Korvena, který podporuje povedená hudební dramaturgie. Stěžejní je ovšem přesně to skvěle budované napětí a skvěle rozšíření předlohové povídky do celovečerní podoby. V jádru je to celé přesně tak znepokojivé a pocitově nepříjemné, jak člověk od ryzího hororu čeká. Klíč jeho úspěchu netkví v nezměrném goreu, ale schopnosti se diváka emociálně dotknout. A to Černý telefon zvládá skvěle. Kdyby se měl Černý telefon stát do pár let kultovní klasikou, osobně bych se tomu vůbec nedivil. Scott Derrickson se ke svým hororovým kořenům vrátil v plné formě. Skvělá hororová podívaná, která nestojí jenom na skvělém Ethanu Hawkeovi, ale i brilantní atmosféře a skvěle vystavěnému scénáři. Sám Derrickson poté prohlásil, že Joe Hill přišel s tak skvělým námětem na druhý díl, že by ho rád realizoval. Těžko říct, jakým směrem se druhý film vydá, Derrickson si ovšem po prvním Černém telefonu rozhodně zaslouží plnou důvěru.... Viděno v kině: 2x () (menej) (viac)