Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Horor

Recenzie (238)

plagát

Pluk mizerů (2022) (seriál) 

O vzniku jednotek SAS s nadsázkou a v brutálně zábavné formě, která však dokáže zahrát i na city, když je to zrovna potřeba. Pravda, ze začátku se seriál trošku táhne, ale jakmile se naverbují členové této pošahané partičky a zabydlí se v poušti, začne nabírat ty správné obrátky. A hlavně může přejít na čistku nácků v africké poušti, navíc podpořenou skvělým hudebním doprovodem v čele s AC/DC, Damned, Clash, Johnny Thunders, Motörhead a spoustou dalších. Po docela slabé poslední řadě Peaky Blinders nám Steven Knight naservíroval svěží jízdu, u které bych se další sérii nebránil.

plagát

Svet podľa Daliborka (2017) 

Daliborek je věčný snílek a romantik s velkým srdcem, kterému však sudičky při narození do vínku příliš rozumu nedaly. Mezi jeho záliby patří hlavně tvorba naučných instruktážních videí a psaní poezie, kterou poté zcela sám prezentuje do podoby nesmírně chytlavých songů. Dále bravurně ovládá pokročilé úpravy fotografií v uživatelsky náročných programech (Malování) a tvorbu skic, při kterých by blednul závistí i Kája Saudek. Je však také pouze jenom člověk a má i nějaké ty neřesti, mezi které patří alkohol, cigarety a nadměrné zvedání pravice. Má milující nezaměstnanou maminku Věru, která si i přesto, že všechen svůj drahocenný čas naplno věnuje úpravám profilu na sociálních sítích a sledováním telenovel, najde chvíli a s láskou svému synovi připravuje vydatné labužnické snídaně v podobě chlebu s klobásou. Jeho pracovní, umělecky i společensky bohatý životní stereotyp, trávící nejraději v okruhu stejně inteligentních tvorů, se kterými vede bouřlivé a obohacující diskuze, se změní ve chvíli, když mu do života vstoupí dvě osoby. Tou první je mámin nový přítel, podnikatel Vláďa s perfektní artikulací a vkusem pro módu, který Dalibora zásobuje historkami z jeho úchvatného a prospěšného života. Druhou je Daliborova nová láska, sympatická slečna Jana, která oplývá podobně bohatou a vytříbenou slovní zásobou a díky níž se v něm začnou probouzet zvířecí pudy a zvýšený zájem po sexuálním životě. Popravdě, člověka až děsí, co za individua se mezi námi volně pohybují.

plagát

Kodaňský kovboj (2022) (seriál) 

Refnovy poslední filmy mě docela sedly, ať už se jednalo o Goslingův wellness v Thajsku či démona modelek, jeho seriálová tvorba jde však mimo mě. Nejnovější výtvor začíná jako lovestory o mafiánech a lehčích děvách, pokračuje polodokumentem o stravovacích návycích prasat a příběhem o odplatě s lynchovskými výjevy, aby mohl skončit pomalu jako Strážci vesmíru. Tady snad už jen chyběly robotické prostitutky z budoucnosti. I když je možné, že ty tam byly nakonec taky. Nedá se však upřít, že bych nebyl zvědavý, jaká další šílenost se zde vytasí v další scéně. „Musíš jít za Obry.“

plagát

Noc lovca (1955) 

Povedená kombinace noiru se skoro až pohádkovým příběhem, kde se v kontrastu krásně mísí dětská naivita s dospěláckou krutostí. Na jedné straně zde putují dětské postavy, poté co jsou nuceny utéct z domu, krajinou a v nádherných záběrech míjejí králíky, kačeny, žáby a další zvěř. Na straně druhé ďábelský kněz s prsty potetovanými láskou a nenávistí, doslova. Jde tedy o klasický příběh dobra a zla, kde toho není mnoho co vytknout. Možná bych si přál jen o něco více údernější finále. A ty černobílé záběry, kdy kněz v noci postává nebo posedává před domem (zatímco stařena chrání děti s puškou v ruce) jen za svitu pouličních lamp, jsou úžasné.

plagát

Kocúr v čižmách: Posledné želanie (2022) 

Vůbec bych nečekal, že z pokračování chlupatého kočičího mušketýra budu tak nadšený. Ale nakonec se jedná o velké překvapení a jasně nejlepší film ze Šrečí říše, na který můžete v klidu vyrazit i s mrňaty a nebudete litovat. Popkulturních odkazů zde není tolik, jako v předešlých filmech o zeleném obrovi, vše však vynahrazuje rychle plynoucí děj spolu se sympatickou ústřední dvojicí koček, doplněnou o čivavu, a hravou animací (například westernový duel se smrtkou je parádní). Je tedy moc fajn, že kočičák ještě nepověsil svůj kord na hřebík a spolu s del Torovým Pinocchiem si u mě vyšermoval animák roku.

plagát

Krvavá neděle (2002) 

Aneb když se plánovaný průvod změní v totální peklo a policejní složky si udělají z demonstrantů živé terče. Syrová, skoro dokumentární, forma se k vykreslení děsivých událostí irských dějin přesně hodí, až má člověk pocit, jako by se nacházel přímo v centru dění.

plagát

Fakulta (1998) 

Srdcovka mého mládí z dob, kdy ještě Rodriguez válel. Po vydařeném debutu a kultovkách Desperado a Od soumraku do úsvitu měl skvěle našlápnuto, bohužel pak přišel s nápadem točit vesměs dětské kraviny a je tam, kde je. Zde navíc dostal sympaticky napsaný, uvřískaný scénář, podle kterého si natočil teenegerovskou variaci na Invazi zlodějů těl. Co na tom, že to je plagiát, hlavně když je tak hravě a zábavně podán. K tomu si přidejte skvělý soundtrack a herecké matadory v rolích učitelů, které doplnili začínající herci spolu s mladým Frodem, který většinu stopáže dostává co proto… a ano, i na ten Pytlík během úvodních titulků dojde.

plagát

Top Gun: Maverick (2022) 

Půjdu tedy trošku mimo proud, protože zase tak odvařený z nového Top Gunu nejsem. Technicky každopádně vyšperkované a kamera při leteckých eskapádách úžasná, ale příběhově se jede jako přes kopírák podle skoro čtyři dekády starého předchůdce. Což v žádném případě není na škodu, pokud to dokážete přijmout a naladit se na tuto vlnu spolu s nostalgií. Takže silné a poctivé tři hvězdy dávám jen proto, že u mě nezafungovala právě ta zmiňovaná nostalgie, jinak bych určitě přihodil.

plagát

Divoká noc (1991) 

Jak už zmiňují ostatní komentáře, skutečně jediným důvodem proč snímek vidět, je mladičká kočka Jennifer Connelly, která už dříve zazářila v Labyrintu a Phenomeně. Hlavní postava, nemakačenko a neskutečný ocas, který je spíš celou dobu na přesdržku, přijme práci v obchoďáku, kde musí jako hlídač strávit první noc. No a ukáže se, že tak docela sám tam nebude a noc s ním, společně s Jennifer, stráví ještě partička neschopných zlodějů, mentálně na stejné úrovni jako on. V žádném případě to však není tak divoké, jak to zní. Pokud nechcete zbytečně ztrácet čas, pusťte si ve zkratce toto a raději si dejte pořádnou snídani.

plagát

Bledé modré oko (2022) 

Neskutečně nudná a pomalu se táhnoucí detektivka, kde by zkrácení klidně o hodinu nebylo na škodu. Nebo spíše kdyby děj mezi úvodem a závěrem nebyl tak nezáživně natočený. Nezachrání to bohužel ani herci s tradičně výborným Balem a hezká kamera. Podtrženo sečteno, další větší film Netflixu, který opět nevyšel.