Lima

O chlup lepší, než ´jednička´. Krásně to vypadá, výprava je více než slušná, má to pár skvělých nápadů (otáčející se listy magazínů). Bohužel ale Chaves neumí dát hororovým momentům nějakou šťávu, dost to na sebe lepí rutinně a až na vzácné výjimky nefungují ani lekačky. Ale neuráželo mě to svojí blbostí, jako předchozí film, i když vypjatá závěrečná dvacetiminutovka už byla dost na hraně toho, kdy by se to překlopilo do generické hlouposti. Na ségru Very Farmigy mě baví koukat, má v obličeji takovou nevinnou křehkost, to se nedá zahrát, to musíte mít v sobě a navíc umí hrát.

Návrat do časů, kdy jsem obdivoval přirozené herectví Michela Piccoliho a krásu Catherine Denevue. Bohužel v rozporuplném filmu. Rušila mě chaotická střihová skladba, několik teatrálních nesmyslných scén a hudba, nadužívající táhlé smyčce, které tvořily nepěkné disharmonie. Vrcholem je pak dvojice prodejců s prostěradly, jejichž příchod na scénu vypadá jak sebeparodie, a jeden z nich, maximálně otravný, se chová úplně nepochopitelně jak přerostlé dítě. V poslední půlhodině se to zvrhne do úplného bizáru, ve kterém režisérka na sebe chaoticky lepí nelogické scény. Denevue je tu v druhém sledu, její role přikazuje, aby nemluvila a dorozumívala se pouze psaním na tabulku, bez dějového opodstatnění, což je divné. Ve výsledku shrnuto – dokáže to překvapovat, a pořád je mi tahle tvorba bližší, než současné banality, ale i tak bych neváhal to označit za artovou honírnu. Agnés Varda asi nebude moje krevní skupina.

Evropský trash v nejryzejší podobě. Na začátku na vás vyvalí neskrývanou nahotu, aby pak zombie náckové pravidelně vylézali z jezera, klátivým pohybem sondovali okolí a mordovali ženský tím, že jim sajou krev. Chvilku se Rollin flashbacky zpět do 2.světové pokouší o nějaké vážné rozvíjení mytologie, aby pak zas na vás vyvalil tři kýble nahoty a kopu zombíků, kteří si vřískající ženský unášej do jezera. Dokonce nechybí ani nějaké citečky, to když táta zombík pokaždé, když vyleze z vody, navštíví dcerku, hladí ji a dává jí dárečky. Té holčičky mi bylo normálně líto. Hrála totiž jako jediná strašně svědomitě, a vůbec do toho světa dospěláckých úchyláků nezapadala. V její postavě se Rollin pokoušel dokonce i o nějaký přesah a celkově mám dojem, že všechno kamerou bral na první dobrou a úplně rezignoval, co z toho vyleze. Na konci dojde i na slzičky, no sám jsem se neubránil dojetí, fňuk.

Pitomina pevně přisátá k čínským ceckám plných chechtáků a s hlavou až po uší zaraženou v její zadnici. V omalovánkových kulisách se tu prohánějí digitální potvory a vás to má asi napnout, vyděsit, nebo co vlastně. Ano, mě vyděsila myšlenka, že potenciálně existujou diváci, kteří u něčeho podobného zažívají napětí či zábavu, já bych raději místo toho strčil do akvárka svoji ruku a nechal si ožužlávat palec murénou. Dříče Stathama mám rád, ale kdyby jeho roli tady převzal nějaký no name Číňan, nic by se nestalo. Jasone, tebe raději v Ritchieho stáji, na tyhle kraviny je tě škoda.

Díval jsem se na to z donucení, protože komiksovky už mě regulérně serou ….. a jak to říct, nějak jsem to přežil bez úhony. Většinou překvapivě komorní, držící se zpátky, odehrávající se převážně mezi interiérovými zdmi na ploše několika místností. Nemá to žádný eye-candy momenty, díky kterým byste si to zapamatovali, prostě je to celý taková ničím neurážející definice průměrnosti. Jared Leto byl o.k., pokud se zrovna díky šerednýmu CGI nepitvořil jako upír, hrál uměřeně a nebyl nejslabším článkem. Jenže má to bohužel i směšně křenícího se Matta Smitha a má to Tyrese Gibsona, který se celou dobu tváří, jakoby každou chvíli čekal průjem. Závěrečný trikově hnusný souboj, utopený ve tmě, do pěti minut zapomenete. Vlastně jako celý film.

Russell Crowe ve svým fyzickým stavu pašíka bere už každou pitomost, co se namane. A přitom první půle se mi líbila dost, dokud Russell hýří charismatem a vtipem a nechybí i pár fajn vizuálních nápadů. Jenže s přibývajícími minutami je to čím dál hloupější a generičtější a závěrečný souboj dvou knězů, kde vzduchem lítají těla, šlehají plameny a zakrvácený ženský lezou ze železné panny, vypadá jak nějaká parodie od Mela Brookse. Takhle to dokurvit, to je umění. Dík aspoň za Franca Nera, dlouho jsem ho v ničem neviděl.

Slušně rozehraný horor, po většinu času přiměřeně napínavý, který je ale ke konci tak pitomý, až to práská dveřmi toho baráku. Téma húdú vúdú je tu využito k pointě, která je všechno, jen ne chytrá. Obsazení Sarsgaarda je pak poněkud návodné, vzhledem k jeho typickým rolím.

Plakátové Info: SPEKTAKULÁRNÍ! Z PLÁTNA TĚ ZACHVÁTÍ VE SVÉM OBJETÍ! __ Spíše než jako dobré scifi to beru jako dokonalý relikt doby. Jack Arnold se tímhle perfektně strefil do éry mccarthismu, kdy americkou společností cloumal strach z plíživého komunismu, kde jeho úlohu tady suplují mimozemšťané. Zpočátku to moc nefunguje, hapruje to proporčně (výbuch s takovým kráterem by vyhladil půlku Kalifornie), ale počínaje monologem o strachu z odposlouchávání to nabere správný paranoidní atmosféru, s obavami o infiltraci mimozemskými silami a to, že zdejší ufouni jsou vlastně kladnými postavami, které chtějí jenom čas na opravu své kosmické lodi, tomu dává neobvyklý paradoxní šmak. Ten film předběhl dobu i v tom, že jako první ukazuje možnost mimozemšťanů převtělit se do těl běžných občanů (což bylo v následujících letech několikrát s úspěchem použito). Nechybí i několik pěkných trikových sekvencí (laserová pistole), ale především jsem tomuhle filmu vděčný, že po velkém úspěchu v kinech nastartoval v 50.letech Jacku Arnoldovi úspěšnou kariéru a zacementoval ho jako jednoho z vůbec nejlepších sci-fi režisérů ´Zlatého věku´.

Cooper by si po vzoru Amadea Mozarta mohl říct „Mí jablonečáci mi rozumějí.“. Ještě nikdy jsem ho, kluka šikovnýho, nepotopil. Perfektní řemeslo, jak má ostatně Scott Cooper ve zvyku, tak co bych měl chtít víc? Snad jen vystřihnout závěrečný duel typu ´Ripleyová vs. boss´, nebo to pojmout jinak, chytrostí, pastí, nebo tak něco. Jinak ta pochmurná atmosféra mě dostala, kamera zabírající podzimní počasí západních hranic Spojených států tomu pomohla hodně, v hlubokých lesích se zlo ztratí.  Keri Russell mám hodně rád (doporučuji vynikající seriál ´The Americans´), tady opět skvělá a chtěl bych jí vidět ve více hlavních rolích.

Člověk by neřekl, že v duchařském subžánru lze vymyslet ještě něco originálního. Opravdu zajímavá, neokoukaná premisa, místama až fyzicky nepříjemná, intenzivní pecka, bez lacinýho klišé a ohraných lekaček (pár jich tu je a jsou dobrý). A se sympaticky neokoukanými tvářemi a všechny hrajou skvěle. Tohle natočit jako nováčkovský debut, tak to klobouček.