Malarkey

Paul Greengrass je u Kapitána Phillipse hodně autentický, ale pořád je ten vliv Hollywoodu strašně znát. Únos je totiž v rámci autenticity o něčem úplně jiném a to především díky skandinávskému přístupu k vážným tématům. Film vlastně nijak nebuduje atmosféru ani děj. Vše nastaví v prvních minutách a pak už jenom počítá dny, kdy je velká rybářská loď unesena somálskými piráty a Vy jakožto nezávislý pozorovatel sledujete dění jak na lodi, tak u kulatého stolu, kde majitelé firmy bádají, kolik by jim mohli dát peněz, aby rybáře propustili zpět k rodinám. A nevím, co pro mě bylo horší. Nervy jsem měl z obojího. Ve výsledku jsem hodně dumal, proč nedát pět hvězd, a nakonec možná proto, že filmu chybí trošku víc emocí. Vše je hrozně chladné, včetně samotných podnikatelů a především samotného závěru. Film ale věcně ukazuje rozdíly mezi oligarchy a námi, běžnými smrtelníky. A pak ať mi někdo vysvětluje, že je na tomto světě něco správně…

Amíci v Hollywoodu mají scénáristy, kteří dokáží vykonstruovat příběhy do dokonalosti, ale také tam mají scénáristy, kteří by se neuchytili ani v Belize. Lucy in the Sky má stejně nezáživný a nezábavný námět jako má i netflixovský Away. Přitom oboje je o cestě do vesmíru, což je samo o sobě námet k nezaplacení.

Anglie je ikonická buď běloskvoucími útesy a nebo osobitým mrtvolně bledým venkovem, kde oboje z těchto případů ve mně vyvolává pozitivní náběh melancholie, kvůli kterému podobné filmy dost vyhledávám. Propast mezi námi má jasné téma a jasné herecké hvězdy – Bill Nighy a Annette Bening. Zatímco Bill ale v sobě kulminuje smutek, tak Annette ho drtí do morku kosti. Téma bylo na pohodu, prostředí krásné, ale jako chlap nemůžu hodnotit jinak, než třemi hvězdami. Annette byla mega odporná a uvědomila si to dost pozdě.

Tato komedie splnila vše, na co byla určena. Přišla v nelehké době a pobavila jako žádná jiná. Navíc se v ní sešel trojlístek hereckých komiků, kteří se hledali, až se našli – John Cena, Keegan-Michael Key a John Leguizamo. Super nápad, krásné horské prostředí a neotřelá sranda, která plní veškeré požadavky dobré komedie. Zdejší hodnocení úplně nechápu.

Možná je to zbytečně dlouhý, ale zase je to na amatérský projekt zatraceně dobrý. Efekty nemají chybu, herecký výkony na pohodu, kamera parádní. Navíc to zodpovídá pár nezodpovězených otázek o Voldemortovi, takže si myslím, že tohle by měl vidět každý, kdo má Harryho Pottera od dětství v srdci.

Nevím, co mají Amíci neustále za potřebí ukazovat, jak to na Středozápadě stojí za hovno, že lidi tam jsou vypatlaný, mluví nesouvislým jazykem náhodného kmene a navíc v každé dědině narazíte na nějakýho pobožnýho psychopata, kterej jede v nějaký úchylárně. Bejt tam policajt musí bejt za trest a musíte bejt asi stejně vypatlanej, abyste to tam ustál bez ztráty růžičky. Ďábel ukazující ďábla v místních lidech má přesto docela dobrý námět, docela dobrou atmosféru a celkově je poměrně zajímavým filmem. Jen by nemusel být tak dlouhý a nemusel by tak šíleně tlačit na pilu. Chvílemi jsem myslel, že upadnu do mdlob, atmosféra neatmosféra. Největší plus nicméně stojí na hercích. Ti si teda s tím jazykovým patvarem zatraceně vyhráli.

Příběhově je to hrozně jednoduché, ale mile mě překvapilo, že kamerou, hudbou a zpracováním je to na úrovni solidního akčňáku. Kluci, tohle se Vám fakt povedlo. Věřím, že u projektu převládalo totální nadšení, ale ty bojové scény? Ty prostě neměly chybu! Od Vás by se měl kdekdo učit. Díky za parádní překvapení a závěrečná titulková skladba je mimochodem totální pecka!

Odkud se vlastně vzala ta Enola? Skoro mi přijde, jako kdyby to byla zbraň současných feministek a odpověď na to, že každý Sherlock má svojí Enolu. Krásně na to reaguje jedna epizoda Červeného trpaslíka která udělala z Williama Shakespeara Wilmu Shakespearovou. A to už je vtip starší snad více jak dvacet let. Navíc škoda, kdyby tady ten film byl aspoň sranda. Není. Millie je určitě skvělá, hodně si tu roli užívá. Ještě aby ne, když si ji ve svých šestnácti letech zafinancovala coby snad nejmladší producentka Hollywoodu současnosti. To sarkastické mluvení do kamery si ale mohla přeci jen odpustit. Po shlédnutí filmu jsem ale nedokázal přijít na to, o čem film vlastně vůbec byl. Takže ve výsledku očekávání nepokořeno a Netflix si u mě dělá další zářez na pažbě zklamání.

Možná už jsem hodně naučený ze skandinávských dramat, protože ty Vám nastolí precizní atmosféru a nepotřebují k tomu zbla hudby. Tady je to dramatično na hudbě vysloveně založené. Na nevýrazné melodramatické hudbě, která zní snad 95 minut z celých 97ti minut filmu a chvíli mi trvalo, než jsem to přijal. Také bych asi našel nějakou tu kritiku se závěrem, protože to, co film celý průběh vypráví pak strašně popře. Většinu filmu totiž koukám na strašně smutné postavy, které ve mně svými životy vyvolávali strašnej smutek. Opravdu jsou lidi kolem mě takoví? Nechce se mi tomu věřit. Postavy svým průběhem přechází z extrému do extrému. Po shlédnutí jsem ale pořád měl pocit, že herci se tu vyšperkovali a plno těch postav bylo vysloveně skvělých. Marek Taclík, Lenka Vlasáková a především Jana Plodková předvedli své absolutno. Nakonec musím říct, že jsem byl poměrně spokojený. Točíme tady ty dramata trošku jinak, než jinde ve světě, nemyslím si ale, že by Bábovky byly tak blbý, jak jsou zde hodnocené. Naopak.

Je teda pravda, že Olivia Wilde je multiinstrumentálně šikovná. Na to, jaké má film téma, se režisérsky drží neuvěřitelně v kramflecích. I ty holky jsou fajn a celé to má takový ten feeling středoškolských amerických komedií. Nebejt těch genderovejch keců a jednoho kluka, kterej kdyby se nepokoušel o tu černošku, tak si myslím, že je ženská, tak bych hodnotil i víc. Holt ale americká popkultura aktuálně mluví jasnou řečí a tak mám pocit, že Amíci na středních školách neřeší nic jiného, než hnutí LBGT a gender. Jo a čeští distributoři si ten název mohli taky tak trošku odpustit...vypadá to blbějc, než to ve skutečnosti je.