JohnCZ

Televizní céčko se slabými efekty, předvídatelné, ale v pohodě koukatelné a ne až tak blbé, jak bývá u podobných kousků ala Asylum zvykem.

Tři diametrálně odlišné série, kde ta první je totální kopírka Life on Mars v tom dobrém (postavy), i v tom špatném (trochu nezáživné případy vs repetitivní halucinace). V druhé sérii to sklouzne do více komediální roviny, kde po mírném útlumu opět naprosto kraluje Philip Glenister a jeho charisma. Věřím, že tolik vtipných sexismů a šovinistických hlášek v seriálu už asi nikdy neuvidím. Kromě toho se celou druhou sérií prolíná docela zajímavá ucelená tajemná linka, což je věc, která mi chyběla v až příliš epizodickém Life on Mars. Třetí sérií mi ale tvůrci vyrazili dech a i když i ta má své mouchy a epizodické zápletky i tentokrát občas zbytečně brzdí děj jasně směřující do osudového finále, dostal jsem drtivou porci naprosto odlišné (ponuré) nálady, atmosférického paranoidního odhalování a jeden perfektní a dojemný konec, který osvětlí všechno podstatné, nadobro propojí oba seriály do jednoho kompaktního a logického celku a pevně uzavírá celou zápletku. Takhle to má vypadat! Pub? Pub!

Silný příběh, zpracování slabší. Poctivá devadesátková výprava je vždycky plus - film působí dost realisticky a prostředí velehor zajišťuje hezké scenérie. Bez umělého digitálu. Ovšem při více jak dvouhodinové stopáži tomu citelně chybí tempo a výraznější režijní otisk. A co si budem, je to trochu nuda.

Zajímavá premisa, ale nablblé zpracování. Fordova postava je od začátku do konce nesnesitelná, mamina má jasnej stockholm a tak celkově všichni toho prostoduchého pošuka neuvěřitelným způsobem a z neznámého důvodu následují. Je to plné hluchých míst, otravné, nevěrohodné a nějak jsem ani ve finále nepochopil, co chtěl film vlastně říct. Život mimo konzumní společnost a v souladu s přírodou si představuji diametrálně odlišně.

Poctivé dobrodružné drama, které režijně kdovíjak nevyniká, ale rozhodně zaujme zajímavým životním příběhem a skvělými africkými exteriéry. Sigourney hraje naplno jako vždy a člověk ji tu zarputilost věří bezmezně. Obdivuju takové lidi. Gorily, ať už živé či ty umělé, jsou nasnímány též velmi přirozeně.

Pohodové road-tripy jsou můj oblíbený filmový subžánr a cením si každého přírůstku. V Unpregnant navíc s Haley Lu Richardson v hlavní roli. Co je tedy špatně? Je to nevyvážené. Pokud se řeší závažnější otázky - od přátelství, přes coming-out až po samotné ústřední téma filmu, film šlape dobře. Hodně se mi líbila práce s kamerou, večerním světlem a teplými barvami. Jakmile ale holky začnou pubertálně blbnout (hudba, tanečky) a na scénu přichází nereálné ztřeštěné odbočky (např. Breckin Meyer), už to moc nefunguje a immerze z uvěřitelné cesty jde do kytek. Jediný, kdo skutečně rozesměje, je trefně obsazený Giancarlo "Gus" Esposito. Líbí se mi, že film nejde na ruku konzervám (je to vidět i zde v komentářích) a nechá postavy dělat nelehká, ale pro své dobro správná rozhodnutí. Místy je ale i z toho cítit taková ta okatá liberální snaha vychovávat, která je mi v současné západní kinematografii už docela protivná. Na druhou stranu, svou cílovku to zřejmě osloví a film třeba i pomůže tam, kde je to potřeba. Jen by to šlo udělat přirozeněji.

Zprvu příjemně plynoucí romantické drama, které později přitlačí na pilu. Celé to stojí na Edwardu Nortonovi, jehož postava je tak trochu jako z jiného světa. Kritice na předvídatelné finále příliš nerozumím. Naopak si myslím, že to s přihlédnutím k charakteru hlavního hrdiny a jeho posazení do role westernového anti-hrdiny ani jinak skončit nemohlo. A Evan Rachel Wood je tady naprostý top strop!

K Life on Mars jsem si hledal trochu delší cestu. Úvod mě nalákal, ale posléze to trochu sklouzlo do epizodického case-of-the-week vyprávění, které po stránce scénáře prostě nijak zvlášť neohromí a navíc jsem měl tak trochu pocit, že vzhledem k okolnostem hlavního hrdiny vlastně tyhle případy nemají příliš váhu. V druhé sérii mi partička okolo Gene Hunta přišla o fous sympatičtější a když jsem si na ně konečně zvykl, skončilo to hodně pěkným a atmosférickým finále. Jestli je něco zachyceno fakt dobře, tak je to dobová atmosféra a i přes trochu fádní televizní vizuál se na to dobře dívalo.

Zajímavý na postupném odhalování postavený film s výborně takřka oscarově hrající Nicole Kidman, který sice ve finále nezklame a scénář dokáže i překvapit, ale pro lepší hodnocení mi tam cosi chybělo. Before I Go Sleep skončil někde na pomezí psychologického dramatu a napínavého thrilleru, ale ani v jedné oblasti nejede úplně na doraz a občas působí nepřirozeně a vykonstruovaně.

Dobrej mysteriózní rozjezd a i když mě těší, že jsem vyústění neodhadl - jakkoli jsem si zpočátku myslel, že jsem scénář prokouknul. Na druhou stranu mě druhá půle ani vyloženě neohromila. Sklouzlo to do určité béčkovosti a i když je film místy docela nepříjemný a umí vyvolat mrazení v zádech, od scénáře jsem čekal trochu víc.