JohnCZ

Strašně těžko hodnotitelná věc, protože se nejedná vyloženě o dokument, ani o mockument, ale ani o ryze hraný film. Spíše něco mezi. Ta forma zpracování je natolik kontroverzní, že chápu odpady, které to odstřelí jako "klusákovo fake video," ale zároveň k tomu nevidím důvod, protože je to je jako jakýsi "dokument formou rekonstrukce s reálnými lidmi a reálnými názory" v mnoha rozhovorech přiznané. A docela (ne)hezky to prezentuje, jací lidé mezi námi žiji (a není jich málo) a jak možná z nedostatku inteligence, ale především nedostatečného vzdělání mimózně zkreslené světonázory mohou mít. A kromě toho všeho je fakt slušná (tragi)komedie. Daliborek sice nebude nejostřejší tužka v penále, ale přes to všechno je to do jisté míry zároveň i hláškující sympaťák. Klusák není moc dobrý dokumentarista z tradičního úhlu pohledu (stále jsem mu neodpustil ten vysoce tendenční dokument o Tanvaldu), ale musí se mu nechat, že točí vtahující komentáře silných společenských témat a šikovně je mezi širokou veřejností popularizuje. edit: Po přečtení rozhovorů o hvězdu zvyšuji. Opravdu vtahující nahlédnutí do zcela odlišného smýšlení a důkaz, jak zásadně někdy člověka dokáže formovat rodina a obecně sociální prostředí, ve kterém vyrůstá.

Taková netflixácká klasika, která svou celkovou výpravou působí spíše jako standalone epizoda z nějakého seriálu, než jako celovečerní film. Postavy mě bavily a kromě ústřední latino rodinky se tam mihlo i pár poměrně známých herců v menších rolích (Finn Jones překvapil hned 2x). Docela jsem vypozoroval snahu o filmařské vychytávky dříve použité v Cuarónově Children of Men, resp. mluvím o one-shot scénách a především o té v jedoucím autě, kde se kamera ladně a nepřerušovaně točí uvnitř vozidla. Intenzivní moment, žel stejně jako zbytek filmu (včetně scénáře, jehož pointa leckoho napadne hned v zárodku a jen čeká, kdy to konečně docvakne i postavám) je to jen levnější a méně povedená variace na známou scénu a techniku. Ale musím říct, že minimálně ta atmosféra postupného úpadku do spánkové deprivace na mě fakt zapůsobila a to dost skličujícím dojmem.

Supr masky, dravá režie, slušné herecké výkony a postavy, na kterých divákovi překvapivě záleží. V postapu mám tyhle atmosférické komorní osobní příběhy o několika lidech velice rád. Do toho ani ne tak tradiční zombie, jako spíš krvelačná monstra, ze kterých jde, když už ne strach, tak alespoň respekt. Zvláštností je určitě ten nepřirozeně umělohmotný vizuál s podivně kýčovitými CGI exteriéry, který praští do očí jako první. To je u podobné žánrovky tak podivný a neobvyklý úkaz, že už jen proto Extinction stojí za to vidět.

Musím říct, že mě tahle adaptace zasáhla docela nepřipraveného. Za prvé jsem myslel, že se pouštím do uzavřené minisérie. Ono se to totiž úplně vybízí, protože předloha je docela svá a není nijak extrémně rozsáhlá. Tupoučká adaptace s Harrisonem Fordem, kterou jsem viděl nedávno, mě myšlenkově naprosto minula a postavy jsem měl sto chutí za nepochopitelné chování okamžitě zapleštit. Přesto jsem chtěl dát novému zpracování šanci... a ono to překvapivě nemá s předchozí adaptací, snad až na pár charakterových vlastností papa Foxe, prakticky nic společného. Z podivné rodinky, vedené pošukaným fanatikem toužícím vybudovat svou vlastní utopii uprostřed džungle, je rodinka akčních hrdinů. Celé je to koncipované jako útěkový thriller. Zpočátku docela realistický, ale postupem času se rodina dostává vlastní neschopností do tak šílených situací, že se to nedá brát jinak, než jako oddychová zábava. A navzdory hodnocení, které jasně reflektuje určitý propad do nepřehlédnutelného zdebilnění, je tohle Pobřeží moskytů vlastně jinak docela fajn jízda. Útěkový (road)trip s naprosto boží dobrodružnou výpravou, rozmanitými lokacemi střední ameriky, parádními scenériemi a tomu odpovídající kamerou dolující z exotického prostředí skvělé 4K obrazy. A když mi zhruba v 5. dílu konečně docvaklo, že tohle asi nebude one season event a že se dlouho očekávaného pobřeží asi jen tak nedočkám, došlo mi, že mi vlastně nakonec veškeré změny v celkovém konceptu ani moc nevadí, protože v podobném tempu a dobrodružném hávu bych tohle prchání napříč amerikami vydržel klidně i několik sérií... /edit: Jenže to jsem netušil, že se po prvních dvou dílech druhé řady děj v podstatě zastaví a postavy se začnou chovat jako úplní idioti. Zápletka ohledně Casa Rojas není úplně marná, ale není nosná natolik, aby uspokojivě utáhla celých 8 dílů. Největší průser ale nastává v poslední epizodě, která byla zřejmě, s ohledem na zrušení produkce, překopána tak, aby fungovala jako finále seriálu. Působí ovšem překotně a jako závěr příběhu, snad až na to malé "ledové" pomrknutí na předlohu, brutálně neuspokojivě. Takhle pitomě zkratkovité rozuzlení si to nezasloužilo.

Zajímavý námět zpracovaný naprosto generickým, i když docela zábavně akčním způsobem. Cosi něco mezi Wanted a Old Guard, dobře obsazené a slušně natočené, ale po stránce scénáře zoufale nenápadité, bez zajímavých postav (až na Wahlberga) a povrchní takovým tím způsobem, že to až často nedává smysl. Jako nenáročný akční film, proč ne, ale Fuqua umí rozhodně i lépe.

Taťka ňouma, matka bojovnice, nafukovací lavor, hromady hromady napěněné vody a protivnej fakan, kterej mě děsil víc, jak (ne až tak) vostrej záporák v podání Kevina Bacona. Místy dobrej napínák, americká divočina taky potěší, ale je to takové až moc rodinné. Hlavně ten konec za tónů slaďoučkého dobového popíku je taký eh.

Thriller orámcovaný katastrofickým deadlinem. Ponurý, špinavý a těžko stravitelný, za což i trochu může trhavá klipovitá kamera. Do toho přimíchejme bezútěšné prostředí vyprahlého chudého jihu a vzniká solidní základ pro dost nepříjemný film. Španělé se násilí nebojí a to k mému překvapení ani na dětech. Popravdě jsem čekal něco trochu jiného.

Seriál od tvůrce skvělého Fringe, to jsem si nemohl nechat ujít. A že má Debris fakt parádní námět. Zároveň působí jako takový ten tradiční mysteriózní seriál z nultých let, který má rozhodně co vyprávět a především překypuje potenciálem do budoucna. Zároveň je ale hodně pomalý a dost dlouho trvá, než se posune k věci, což se v dnešní době plné obsahově nadupaných minisérií už moc nenosí. Kvalit klasických mysteriózních sci-fi seriálu to ale asi úplně nedosahuje. Ač má série pár zajímavých momentů a příjemné zasazení do krajiny východního pobřeží, podobně jako první řady Akt X, chyběl tomu paradoxně nějaký dosud neviděný wow moment. A samozřejmě i konec. Seriál byl po první sérii zrušen, což je trochu škoda, protože adaptace Pikniku u cesty jsme se nakonec nedočkali a tahle jeho variace, skoro by se dalo říci až rip-off, ještě mohla ukázat mnohé. Koneckonců, všichni víme, jak dalekou cestu ušel zprvu také pomalejší a spíše epizodický Fringe.

Začátek a konec nejslabší. To mezi tím je hodně fajn variace na britský Life on Mars v českých kulisách. Dějově se to příjemně stupňuje - zpočátku dobová socialistická pohodička a ke konci solidní thriller. Trochu jsem se obával, jak Češi naloží s fantasy orámcováním děje a obával jsem se oprávněné. Zatímco britský originál je promyšlený a ve finále do sebe všechno ve smyslu jak a proč pěkně zaklapne, česká verze v tomhle ohledu strašně skřípe, není ani zdaleka tak ambiciózní a řada náznaků nakonec není pořádně vysvětlena nebo rovnou nedává smysl. Je to trochu škoda, protože takhle solidně zpracované fantastické prvky a různé psycho výjevy nejsou u českého seriálu zrovna běžné a od běžné kriminálky to Svět pod hlavou dost výrazně odlišuje a zatraktivňuje. Dobová atmosféra a zvolená prostředí jsou ale parádní, stejně jako obsazení a hodně rychle jsem si na partičku okolo Filipa Marvana zvykl (Judit Bárdos typově navíc příjemně připomíná Annie). Určitě bych zvládl i větší počet dílů, epizodické zápletky v mých očích často překonaly originál. Zaujal mě i opening, který v lehce upravené podobě používá slova Sama Tylera z originálu, ale po vizuální stránce už je odlišný a využívá zajímavou symboliku prolínající se celým seriálem. Právě ona práce se symboly je jedna z věcí, co mě na Světě pod hlavou bavila a proto je škoda, že samotná logika fungování onoho druhého světa nemá až tak uspokojivě jasně dané hranice, jak bych očekával, a seriálu to společně s nevyváženým tempem úplně zbytečně podráží nohy.

Docela fajn příběh, i když trochu neoriginální a výborná Florence Pugh, jejíž smyslně zrychlený dech a roztomile zakrvácená tvářička... a hlavně velmi dobré herectví samozřejmě... dokáže utáhnout celý film. Atmosféra je docela ok a nějaké to napětí tam je, ale tvůrci neumí úplně dupnout na plyn a o nějakém strachu nemůže být moc řeč. Nejslabší článek vidím jednoznačně v toporné režii, která neumí vykřesat byť jen jedinou skutečně děsivou scénu. Na druhou stranu finále je překvapivě intenzivní a vypointované.