JohnCZ

Seriál od tvůrce skvělého Fringe, to jsem si nemohl nechat ujít. A že má Debris fakt parádní námět. Zároveň působí jako takový ten tradiční mysteriózní seriál z nultých let, který má rozhodně co vyprávět a především překypuje potenciálem do budoucna. Zároveň je ale hodně pomalý a dost dlouho trvá, než se posune k věci, což se v dnešní době plné obsahově nadupaných minisérií už moc nenosí. Kvalit klasických mysteriózních sci-fi seriálu to ale asi úplně nedosahuje. Ač má série pár zajímavých momentů a příjemné zasazení do krajiny východního pobřeží, podobně jako první řady Akt X, chyběl tomu paradoxně nějaký dosud neviděný wow moment. A samozřejmě i konec. Seriál byl po první sérii zrušen, což je trochu škoda, protože adaptace Pikniku u cesty jsme se nakonec nedočkali a tahle jeho variace, skoro by se dalo říci až rip-off, ještě mohla ukázat mnohé. Koneckonců, všichni víme, jak dalekou cestu ušel zprvu také pomalejší a spíše epizodický Fringe.

Začátek a konec nejslabší. To mezi tím je hodně fajn variace na britský Life on Mars v českých kulisách. Dějově se to příjemně stupňuje - zpočátku dobová socialistická pohodička a ke konci solidní thriller. Trochu jsem se obával, jak Češi naloží s fantasy orámcováním děje a obával jsem se oprávněné. Zatímco britský originál je promyšlený a ve finále do sebe všechno ve smyslu jak a proč pěkně zaklapne, česká verze v tomhle ohledu strašně skřípe, není ani zdaleka tak ambiciózní a řada náznaků nakonec není pořádně vysvětlena nebo rovnou nedává smysl. Je to trochu škoda, protože takhle solidně zpracované fantastické prvky a různé psycho výjevy nejsou u českého seriálu zrovna běžné a od běžné kriminálky to Svět pod hlavou dost výrazně odlišuje a zatraktivňuje. Dobová atmosféra a zvolená prostředí jsou ale parádní, stejně jako obsazení a hodně rychle jsem si na partičku okolo Filipa Marvana zvykl (Judit Bárdos typově navíc příjemně připomíná Annie). Určitě bych zvládl i větší počet dílů, epizodické zápletky v mých očích často překonaly originál. Zaujal mě i opening, který v lehce upravené podobě používá slova Sama Tylera z originálu, ale po vizuální stránce už je odlišný a využívá zajímavou symboliku prolínající se celým seriálem. Právě ona práce se symboly je jedna z věcí, co mě na Světě pod hlavou bavila a proto je škoda, že samotná logika fungování onoho druhého světa nemá až tak uspokojivě jasně dané hranice, jak bych očekával, a seriálu to společně s nevyváženým tempem úplně zbytečně podráží nohy.

Docela fajn příběh, i když trochu neoriginální a výborná Florence Pugh, jejíž smyslně zrychlený dech a roztomile zakrvácená tvářička... a hlavně velmi dobré herectví samozřejmě... dokáže utáhnout celý film. Atmosféra je docela ok a nějaké to napětí tam je, ale tvůrci neumí úplně dupnout na plyn a o nějakém strachu nemůže být moc řeč. Nejslabší článek vidím jednoznačně v toporné režii, která neumí vykřesat byť jen jedinou skutečně děsivou scénu. Na druhou stranu finále je překvapivě intenzivní a vypointované.

Televizní céčko se slabými efekty, předvídatelné, ale v pohodě koukatelné a ne až tak blbé, jak bývá u podobných kousků ala Asylum zvykem.

Tři diametrálně odlišné série, kde ta první je totální kopírka Life on Mars v tom dobrém (postavy), i v tom špatném (trochu nezáživné případy vs repetitivní halucinace). V druhé sérii to sklouzne do více komediální roviny, kde po mírném útlumu opět naprosto kraluje Philip Glenister a jeho charisma. Věřím, že tolik vtipných sexismů a šovinistických hlášek v seriálu už asi nikdy neuvidím. Kromě toho se celou druhou sérií prolíná docela zajímavá ucelená tajemná linka, což je věc, která mi chyběla v až příliš epizodickém Life on Mars. Třetí sérií mi ale tvůrci vyrazili dech a i když i ta má své mouchy a epizodické zápletky i tentokrát občas zbytečně brzdí děj jasně směřující do osudového finále, dostal jsem drtivou porci naprosto odlišné (ponuré) nálady, atmosférického paranoidního odhalování a jeden perfektní a dojemný konec, který osvětlí všechno podstatné, nadobro propojí oba seriály do jednoho kompaktního a logického celku a pevně uzavírá celou zápletku. Takhle to má vypadat! Pub? Pub!

Silný příběh, zpracování slabší. Poctivá devadesátková výprava je vždycky plus - film působí dost realisticky a prostředí velehor zajišťuje hezké scenérie. Bez umělého digitálu. Ovšem při více jak dvouhodinové stopáži tomu citelně chybí tempo a výraznější režijní otisk. A co si budem, je to trochu nuda.

Zajímavá premisa, ale nablblé zpracování. Fordova postava je od začátku do konce nesnesitelná, mamina má jasnej stockholm a tak celkově všichni toho prostoduchého pošuka neuvěřitelným způsobem a z neznámého důvodu následují. Je to plné hluchých míst, otravné, nevěrohodné a nějak jsem ani ve finále nepochopil, co chtěl film vlastně říct. Život mimo konzumní společnost a v souladu s přírodou si představuji diametrálně odlišně.

Poctivé dobrodružné drama, které režijně kdovíjak nevyniká, ale rozhodně zaujme zajímavým životním příběhem a skvělými africkými exteriéry. Sigourney hraje naplno jako vždy a člověk ji tu zarputilost věří bezmezně. Obdivuju takové lidi. Gorily, ať už živé či ty umělé, jsou nasnímány též velmi přirozeně.

Pohodové road-tripy jsou můj oblíbený filmový subžánr a cením si každého přírůstku. V Unpregnant navíc s Haley Lu Richardson v hlavní roli. Co je tedy špatně? Je to nevyvážené. Pokud se řeší závažnější otázky - od přátelství, přes coming-out až po samotné ústřední téma filmu, film šlape dobře. Hodně se mi líbila práce s kamerou, večerním světlem a teplými barvami. Jakmile ale holky začnou pubertálně blbnout (hudba, tanečky) a na scénu přichází nereálné ztřeštěné odbočky (např. Breckin Meyer), už to moc nefunguje a immerze z uvěřitelné cesty jde do kytek. Jediný, kdo skutečně rozesměje, je trefně obsazený Giancarlo "Gus" Esposito. Líbí se mi, že film nejde na ruku konzervám (je to vidět i zde v komentářích) a nechá postavy dělat nelehká, ale pro své dobro správná rozhodnutí. Místy je ale i z toho cítit taková ta okatá liberální snaha vychovávat, která je mi v současné západní kinematografii už docela protivná. Na druhou stranu, svou cílovku to zřejmě osloví a film třeba i pomůže tam, kde je to potřeba. Jen by to šlo udělat přirozeněji.

Zprvu příjemně plynoucí romantické drama, které později přitlačí na pilu. Celé to stojí na Edwardu Nortonovi, jehož postava je tak trochu jako z jiného světa. Kritice na předvídatelné finále příliš nerozumím. Naopak si myslím, že to s přihlédnutím k charakteru hlavního hrdiny a jeho posazení do role westernového anti-hrdiny ani jinak skončit nemohlo. A Evan Rachel Wood je tady naprostý top strop!