Mariin

Depresivní film plný beznaděje a ošklivosti. Ondřej Malý s krysím obličejem v roli estébáka sovětského typu byl ovšem naprosto přesvědčivý. Na rozdíl od polských (či rumunských a jiných) filmů jsem zde však opět postrádal hlubší duchovní - a tedy i morální -rovinu (nebyla tu vlastně vůbec žádná). A tak to bylo neúnosně dlouhé a otravné; 140 minut je opravdu zbytečně moc na omílání pořád jednoho a toho samého! Zůstává jen pachuť, zvláště když víme, že estébáci se po roce 1989 "stali neviditelnými" a jsou stále mezi námi...

Vizuálně malebný chorizo-western. Julio Buchs má smysl pro využití krajiny, výrazných herců, detailů, kostýmů i latinoamerického koloritu (zvláště závěrečná scéna při oslavách v aréně koridy se asi každému divákovi zapíše do paměti). Příběh rozhodně není jen kratochvilným brakem, jak jsme na to zvyklí u většiny italských spaghetti, je to spíše variace na antické drama, tváří se vážně a proto je třeba přísněji hodnotit myšlenku, kterou chce zvěstovat. A právě tady vidím jedinou slabinu, neboť tu příliš převažuje myšlenka revolty (viz též odpadlý mnich banditou), revoluce, zoufalství, pomsty a naopak tu chybí prvek naděje a víry v Boží spravedlnost. Nicméně, v rámci žánru rozhodně nejsem zklamán a celkově hodnotím poměrně silnými čtyřmi hvězdičkami.

Mimořádně zajímavý a poutavý dokument s autentickými záběry z polského židovského ghetta a přehlídkou nejrůznějších židovských typů, včetně Palestiny. Filmů se dotýká exkurz do oblasti umění, přičemž typickými známkami židovské tvorby, zde zmíněnými, jsou: negace ideálu krásy, deformace reality a záliba v ukazování zvráceností (jsou zde ukázky z některých předválečných filmů). Se všemi výroky tu nelze souhlasit, ale mnohé jistě stojí za úvahu. Po formální stránce se jedná o dokument na poměrně vysoké úrovni, dokonale názorný, arci propagandistický.

Jeden z mnoha průměrných spaghetti westernů, napodobujících slavné postavy Djanga a Sartany, ačkoliv s těmi původními od Corbucciho a Paroliniho nemá nic společného. To by až tak nevadilo, horší je, že příběh i zpracování je plné klišé a filmového neumění. Na herce Fabia Testiho i na Jacka Bettse se sice dá dívat, ale Fidani prostě neuměl vytvořit napětí či dodat příchuť ironie. Hudba dle mého názoru nevhodná, antiwesternová. Takže celkově hodnoceno: další stoprocentní brak, filmový rodokaps k ukrácení dlouhé chvíle při čekání na vlak...

Jsem rád, že jsem si nekazil letošní Velikonoce, kdy ČT-2 tento film vysílala, ale já se na něj - přes ujišťování mnohých známých, že se jedná o vynikající spirituálni dílo - nedíval. Již z letmého přečtení, o čem film bude, jsem tušil, že rozhodně nepůjde o nic pozitivního. Dnes se mi potvrdilo, že se o jedná o další z řady rafinovaných filmů (podle Shanleyovy divadelní hry), zasévajících do podvědomí mas zrůdný obraz katolické církve: bezcitná ředitelka, sestra Aloisie a v kontrastu k ní soucitný, nadaný a schopný „progresivní“ kněz Flynny. I když je ve skutečnosti asi nevinen, je nadřízenými po udání sestry Aloisie odvolán (s jejich vědomím, že může být homosexuál nebo pedofil) a přeřazen na významnější pozici! Nelze si nepovšimnout symbolického aktu, kdy krajně nesympatická ředitelka Aloisie (nutno uznat, že výborně zahraná Meryl Streepovou) zavěšuje na tabuli portrét posledního předkoncilního papeže Pia XII., který „se dívá zpátky“. Příběh má tedy též navodit falešnou představu, že předkoncilní církev byla fanatická, sešněrovaná zákazy a bezcitná, zatímco „pokrokoví“ modernisté jsou laskaví a soucitní a měli to s fanatickými škatulemi a flanďáky těžké. Dokonce tu lze spatřit i víceméně skrytou obhajobu (či přinejmenším relativizaci) sexuálně nemorálního chování ve slovech černošské matky, pokud je toto zdůvodněno „láskou“. --- --- --- Zkrátka, od začátku do konce čiší z filmu chladná nenávist a snaha rozbít poslední zbytky pevného řádu. Závěr pak vyznívá - jak jinak, než postmoderně - otevřeně. Všechny možné závěry filmu jsou vlastně špatné:buď je špatná chorobně podezíravá sestra představená, nebo má pravdu a špatný je kněz a nadřízení hierarchové, kteří pedofila povýšili. A tak si poctivý divák musí položit otázku: co vlastně chtěl tento film říci? Chtěl říci něco jiného, než že vše je relativní a že katolická církev se svým přísným řádem patří na smetiště dějin?

Kombinace klasického brutálního italowesternu s westernem komediálním. V hlavních rolích nesporně herecké hvězdy, Giuliono Gemma a Marido Adorf (zde v netypické roli relativního klaďase). Přibližně 80% filmu se nese spíše v duchu parodie, zbývající procenta doplňuje typicky krvavě zabijácký prvek, v němž si marxismem infikovaní Italové libují. Celkově bych hodnotil takto: pokud je divák předem připraven na to, že se bude dívat na italských brak pozdních šedesátých let, pak se nudit nebude; místy se lze i zasmát černému humoru, Gemma je sympaťák s chlapskou jizvou a chlapeckým úsměvem, Adorf - zde v roli mírně retardovaného, ale jinak morálního zlatokopa- je pan herec (ačkoliv je nejlepší v jednoznačně záporných rolích), a Morriconeho hudba dodává tomuto rodokapsu trochu umělecký punc. Odpad to není, ovšem žádné veledílo také ne. Zábava pro relaxaci s vypnutým vypínačem intelektu určitě ano.

Nechápu ty negativní komentáře. Ta pohádka je dobrá, má symboliku a Pavel Liška jako Janek nemá chybu (pravda, všichni ostatní herci tu působí jako amatéři, což ale dítě nepozná). Zobrazení čaroděje bylo velmi působivé. Není pravda, že tento příběh děti nezaujme, naopak. Pro zajímavost: pro zpustlý zámek byl využit areál skutečně zpustlého zámku v Jaroslavicích na Znojemsku. Kostelík u hřbitova byla zřejmě gotická kaple u hradu Veveří (?), pokud se nepletu...

Tím, že příběh je situován do zkažené imperialistické země, nemuseli mít socialističtí tvůrci tohoto krimi žádné zábrany v ukázání amorálních prvků společnosti a mohli se náležitě rozmáchnout. Tato televizní inscenace rozhodně nenudí, nicméně Abrhám, Skopal ani Šulcová mi do rolí neseděli, naopak velmi se mi líbil Kopecký a Haničinec.

Tohle je klasický béčkový (či spíše céčkový) spaghetti, navíc s nevhodnou hudbou. Takže na mne tento film jako celek dělá dojem nechtěné karikatury.

Vizuálně vynikající Corman jako obvykle, ale ten scénář, ta monotónnost děje! Ostatně, to by museli Poea hodně přepracovat, neboť většina jeho povídek po stránce děje (nemám na mysli formu) za moc nestojí. Ačkoli text na českém vydání DVD tvrdí, že jde o nejlepší Cormanovu adaptaci Poea, připadá mi právě tato zatím nejslabší. Ovšem vizuálně, kostýmově, herecky - není co vytknout...