Mariin

Tentokrát již barevná wallaceovka se špatným, překombinovaným scénářem. Homosexuální Vohrer sem sice nacpal všechny možná komerční lákadla (skupina spoře oděných vězněných dívek, odporný hrbáč, komický sir John, bordel, tajné vchody, přestřelky, škrcení, proradný reverend...), ale jako celek se rozhodně nejedná o nějaké nadprůměrné dílo v dlouhé řadě tohoto brakového žánru pro chvíle oddechu. Zápletka se zdá příliš roztříštěná mezi množství postav. Ovšem jako vždy výborná, odvážná hudba Petera Thomase toto dílko do značné míry zachraňuje před odsouzením k odpadkovému koši...

Dobrodružný mysteriózní western, který na mne působí jako zdařilý historismus šedesátých let. Zvláštní směsice prvků spaghetti westernu a mayovek, trošičku hororově opepřená. Tessari je nepochybně zručný režisér (hned po zhlédnutí jeho westernů s Ringem jej vedu v patrnosti), umí využít malebnou krajinu a vhodné herecké typy. Gemma, ač je mu tu už 47 let, výborně představuje komiksového hrdinu, kovboje Texe Willera. Jediným nedostatkem tohoto filmu je špatný střih, takže zdaleka nemá takový rytmus a gradaci („tah na branku“ hlavního hrdiny), jak jsem si podvědomě přál. Hudba takového Böttchera nebo Morriconeho by také výrazně pomohla překlenout fádní mezičasy. Pokud bychom tento dobrodružný film řadili mezi spaghetti-westerny, pak je rozhodně výjimečný nejen svou pozdní dobou vzniku, ale i zapojením indiánských postav a indiánského prostředí (navíc přátelství Texe a Nočního orla trochu připomíná Vinnetoua a Old Shatterhanda), které italské a španělské westerny úplně eliminují či omezují na minimum. Tex a Pán temnot rozhodně stojí za pozornost, kdybych jej viděl jako 10letý kluk v kině, určitě bych byl nadšen...Nelze si ovšem nepovšimnout, že v téže době už přišel Spielberg se svým Indianem Jonesem, v němž dokázal mistrně spojit v hutný extrakt to nejlepší, co v předchozím období celého 20. století v dobrodružném žánru vzniklo.

Námětem a brutálními scénami odpad spaghetti westernu nejnižší kategorie, formálně však v místy zajímavém balení s odvážnou hudbou, chvílemi rockovou (kytary a syntetizátory) a napínavými - někdy až mysteriózními - okamžiky. Anarchisticky laděný děj z mikrosvěta vrahů a zatracenců (německý název filmu je "Vítejte v pekle!"), kteří se po přepadení dostavníku usídlí v opuštěném městečku. V tomto směru bych tento spaghetti řadil např. k Velkém tichu, Se sei vivo spara či Condenados a vivir... tedy tomu, co je nejkřiklavější revoltou a opozicí westernu americkému. Závěr filmu je ovšem neskutečně přitažený za vlasy (ó ty bumerangy jsou lepší než namířený kolt).

Klasický gotický horor, v němž bylo snad vše, co k němu patří, včetně naivity a předvidatelnosti děje- až se mi to chvílemi zdálo nudné. Možná se mýlím, ale nějak mi tu chybělo i tempo. Jinak to ostatní je třeba hodnotit s ohledem na ranou dobu vzniku filmu. Nejlepší je pasáž úvodního rozjezdu, když dva lékaři jedou dostavníkem přes Moldávii do Moskvy. Naopak samý začátek s likvidací čarodějnic byl drastický, a celkem zbytečný. Jsem přesvědčen, že těmi lepšími prvky (cesta dostavníkem, vystrašený kočí, brunetka hrající na piano, podzemní prostory a bizarní sochy interiérů aj.) se inspiroval Harald Reinl ve své Hadí jámě a kyvadlo a skvěle slepil eklektický kousek, osvěžený humorem, který celkově všechny ostatní horory 60. let předčí.

Klasický (černobílý) gotický horor 60. let podle literární předlohy. Odehrává se v 19. století v malé italské vsi na břehu jezera. Výborná vizuální a herecká složka, zvláště Barbary Steele (která by mohla skvěle hrát např. Carmillu). Zde v roli slečny Harriet (Belindy), která rozsévá zlo a zkázu jako čarodějnice. Kromě slabšího příběhu (scénáře) jsem nenašel v tomto filmu žádné nedostatky. Pomalé, žádné dryáčnictví, staví se na postupně houstnoucím napětí, na slovech a dobrém herectví. Patří k tomu lepšímu, co vzniklo mezi hammerovskou, cormanovskou, španělskou, italskou a ostatní hororovou produkcí 60. let. Celkově: slabší 4.

Trapné a úpadkové...

Naivní komediální nadsázka umění "lovu" žen zkušeným Jiřím Sovákem, který je natolik dobrý herec, že zachrání i jinak slabé výtvory. Rovněž Miroslav Vladyka v roli učícího se mladíka rovněž výborný, jinak to ostatní jen průměrné...

Excelentní herectví Nárožného drží tuto socialistickou komediální kritiku nad vodou, příjemné výkony též Hartl, Veškrnová, Myslíková a Hálek.

Drama, tvářící se zpočátku jako komedie, ale postupně houstne v absurdní drama. Jiří Sovák perfektně sehrál zeleného mozka, manipulátora, před nímž se třásli i soudruzi ředitelé. Uhdeho autorství se projevuje i židovským pozadím (Tischerová, Weiss?) a židovskými narážkami. Jinak kromě nebezpečného dědka byl podán i pravdivý obraz socialistického výzkumného ústavu. Kdo nezažil tu dobu, těžko pochopí...

V detailu zajímavá drobnůstka, a to herci Miroslavou Pleštilovou a Oldřichem Kaiserem. Ovšem ve slabém scénáři jako celek jen průměrné.