Mariin

Jeden z mála skutečně katolických spirituálních filmů, které u nás bylo možno spatřit. Bressonovo virtuózní zpracování známého románu francouzského spisovatele Georga Bernanose (+1948). Kontrast tmy a světla, jež tu září v podobě Slova. Film je doslova povzbuzením ve víře. Úžasně vtahuje diváka a nechává jej přemýšlet o příběhu i o sobě sama. Smutek, utrpení, ale zároveń naděje... Nádherné! Pozn. k 29.7.2014: Viděl jsem už 3x a znovu žasnu nad hloubkou myšlenek tohoto díla. Tohle je ještě katolické!

Celkem ojedinělý film židovského agnostika Rolanda Joffé, který ukazuje úctyhodné působení jezuitských misionářů mezi divochy v Jižní Americe. Dnes je takřka povinností kritizovat a odsuzovat veškeré evropské kroky na novém kontinentě. Ale seznámit původní obyvatelstvo s Ježíšem Kristem, to bylo to nejlepší, co mohli Evropané Indiánům dát. Ve filmu je ukázáno, že jezuité nebyli žádní násilnící a otrokáři, pro ně měl Indián stejnou důstojnost jako běloch. Ale jak už to bývá, i sem se samozřejmě dostala spousta darebáků a zlatokopů (jako u všeho a vždy, i u nás v demoliberálním režimu), kterým jde úplně o něco jiného, než o opravdové dobro a lidské hodnoty...Film lze hodnotit nejvýše i po stránce hereckých výkonů, hudebního doprovodu a kamery.

Po všech stránkách kvalitní umělecké dílo. Jedno ze vzácných filmových zpracování osoby Ježíše Krista (v tomto případě jen úseku pašijí), které odpovídá bibli i katolické tradici. Nedivme se proto, že působí jako ostrý meč, u někoho vyvolávající zuřivý řev nebo posměch, u někoho naopak velkou úctu a zájem. To je poselství Ježíše Krista. Od počátku dodnes se na tom nic nezměnilo. Židy to pobuřuje, pohanům je to k smíchu...Reakce stejné jako před 2000 lety. Tento film je v podstatě hlásáním evangelia a proto vzbudil obrovský zájem a rozruch i nelibost (viz ty spousty komentářů v tisku, když se promítal, a koneckonců i rozsáhlá diskuze, která vypukla na této databázi). Odhlédneme-li od obsahu, po formální stránce mu lze těžko něco vytknout. Mel Gibson věděl, co točí...

Asi nejpůsobivější film, který jsem za posledních 5 let viděl. Pravý opak kýčovitého barvotisku. Vlastně mu nemám, co vytknout. Podáno s takovou přesvědčivostí, že jsem měl pocit, že je to skutečnost, jako bych byl u toho. Sylvie Testudová v hlavní roli ochrnuté dívky naprosto skvělá! Ten film v "nezúčastněném dokumentárním stylu" je o tajemství života, o tajemství člověka, o tajemství smyslu jeho bytí. Jednoduchý příběh jedné z poutnic a současně průhled do každodenního života Lurd, které tu Jessica Hausnerová podává, jsou jako nádoba, do níž si divák může nalít víru nebo skepsi (je možné, že autorka filmu je ateistka, ale ani to na mém hodnocení nic nemění). Divák je tu spoluautorem...

Z oblasti oddechového žánru mám nejraději dobrodružné filmy, vhodné pro mládež. Snažím se na ně stále dívat dětskýma očima a nejraději s dětmi. Řada takových dobrých filmů se točila v 60. letech 20. století. Mezi nimi vyniká několik západoněmeckých děl, z nichž zde uvádím alespoň Poklad na Stříbrném jezeře. Je to nádherná filmová mayovka rakouského režiséra Haralda Reinla, v pořadí první a průkopnická, z roku 1962. Jde zřejmě též o vůbec první, opravdu úspěšný evropský western. Na něj navazuje série s Vinnetouem a Old Shatterhandem, jež si "dobyla svět" (zvláště si získala evropské diváky) a myslím, že už nebude překonána. Vinnetou, to je Pierre Brice, a Old Shatterhand, to je Lex Barker. Vše ostatní už budou jen nedokonalé odvary... Poklad na Stříbrném jezeře nemá žádná hluchá místa a zvláště první polovina filmu je strhující. Nechme se nést na romantických vlnách dobrodružství v „amerických“ prériích, kde dobro, čest, přátelství, spravedlnost vítězí nebo alespoň v závěru tyto hodnoty vždy zůstávají...

Pitoreskní německá „Grausmärchen“ ve stylu gotického hororu s jednoduchými, ale působivými efekty. Lex Barker a Karin Dorová jsou pohádkově malebný pár, který přesně zapadá do barev fantaskního romantismu 19. století, rozporuplná postava podivného „kněze“ Fabiena (vynikající herectví Vlado Medara!), a obskurní zjev Regulova sluhy Anatola...Pro mne je tento film výtvarná lahůdka, a jak to u Haralda Reinla bývá, tak moc líbivá, že míří až k hranici půvabného kýče. Katolická symbolika je tu použita významově správně, nejen jako dekorace bez hlubšího pochopení. Navíc je sympatické, že i sem Reinl dokázal vpašovat střípky svěžího humoru. A hudba Petera Thomase, místy téměř jazzová, je také zajímavá. I přesto, že se v podstatě jedná o ne příliš hlubokomyslnou a eklektickou oddechovku, zastávám názor, že je to kvalitní filmové umělecké dílo, které nebylo dodnes doceněno. Koncem 60. let totiž diváci chtěli již více krve, ještě více násilí a samozřejmě sex, k čemuž se Reinl nesnížil. Škoda, že "Hadí jáma a kyvadlo" byla prvním a bohužel i posledním ze zamýšlené série německých hororů, které mohly konkurovat britské produkci Hammer...

Jeden z nejlepších westernů všech dob, v mnoha evropských "top" bývá oprávněně na 1. místě ještě před "Pro pár dolarů navíc" a "Tenkrát na západě"...Ten film je opravdu pozoruhodný, je umělecky ztvárněný, takže si divák - s opět geniální Morriconeho hudbou - může vychutnat i jinak zcela obyčejné záběry (moc se mi např. líbí pasáž, kdy Tuco jde po stopách Blondieho a v ohništi nachází postupně stále čerstvější a čerstvější nedopalky cigára)...To je opravdu skutečný umělecký zážitek. Americko-židovský herec Eli Wallach jako hispánský bandita Tuco tu úplně exceluje, jakoby ani nehrál, ale byl sám sebou...Herecky tu blazeovaného Eastwooda zcela přehrál. Nicméně, již zde můžeme vysledovat Leoneho zálibu v násilí a cynismu, scény mlácení prostitutky i Tuca v zajateckém táboře jsou zbytečně dlouhé, stačil by náznak. I tak by ale určitá pachuť z filmu zůstala, chybí tu totiž charakterní, kladné postavy lidí, které by měly být vzorem (z uživatelů to vystihl přesně Aidan). Jsou tu i jisté logické chybičky. Ale klasikou to zůstane, filmové umění to je vysoké.. A ta hudba!!!: https://www.youtube.com/watch?v=1-rHdSWZLpQ

Jsem toho názoru, že Češi nejvíce vynikají ve filmovém žánru komedie a parodie. Jakmile jde o něco vážnějšího, připadají mi české filmy většinou (na malé výjimky) takové beznadějné a cizí. Pokud ovšem o nic nejde, je to zábava. Limonádový Joe je skvělá parodie. Zvláště Miloš Kopecký jako padouch Hogo Fogo, Josef Hlinomaz jako zlotřilý pistolník Grimpo, sladká Olinka Schoberová jako členka Armády spásy Winnifred, Karel Fiala jako ctnostný hrdina, Květa Fialová jako „Arizonská pěnice“ atd... Nádherné karikatury typických postav Divokého západu. Faktem zůstává – i když to na vysokém hodnocení Limonádového Joea nic nemění – že Češi dodnes nenatočili ani jeden opravdový western.

Zvláštní postmoderně pojatý upírský horor, který má vynikající pasáže (např. vystoupení performanční "umělkyně" na párty v činžáku s hypnotickým crescendem elektrofonické instrumentálky patří k nejúžasnějším, jaké znám! https://www.youtube.com/watch?v=yXCgzr8Yedw , celkově naprosto skvělou hudbu Brada Fiedela (stejně jako u FN 1., ale tentokrát dokonale sladěnou s dějem) a vůbec se mi zdá ve všem podstatně lepší než původní produkt Toma Hollanda, který je jen průměrný. V roli upírky Reginy snad nemohla být žádná vhodnější než Julie Carmen, ale ani ostatní postavy nemají chybu. Všudypřítomná ironie, tradiční principy, gradace, erotické svádění... Nikoliv ztřeštěné, ale stále svižné tempo, houstnoucí děj, přiměřený (i když trochu akčně a monstrózními efekty poněkud přemrštěný) happy end ... Wallacemu se povedlo vybrousit Hollandovu "předlohu" téměř k dokonalému sladění prvků lehounké parodie a opravdového hororu. Jedno z nejlepších děl tohoto druhu, dle mého názoru zatím nedoceněné. Doporučuji podívat se prvně na tuto Fright night II. a pak až s velkým odstupem na tuctovou jedničku, dále doporučuji v původním znění s dobrými titulky, s českým televizním dabingem z 90. let to není ono. - Poznámka: Málokde se můj názor rozchází s hodnocením většiny jako právě tady...(k 15. 4. 2013: 65% na csfd, na imdb pouhých 55%!) https://www.youtube.com/watch?v=WWBnQY3iQzo

Jeden z nejkrásnějších ruských filmů o lásce, v tomto případě podle mistra žánru I. S. Turgeněva. Mistrovský filmový kousek, téměř dokonale vystihující atmosféru 19. století, bravurní herectví, interiéry i exteriéry. Nostalgie šlechtice Lavreckého, který se z Paříže vrací do Ruska na své sídlo. Ve vlasti zahoří láskou k dívce, která má před sňatkem s dobře postaveným šlechticem Panšinem. Nádherné i vizuálně!!!