Mariin

Velmi dobrá, příjemně oddechová komedie s Louis de Funesem, který tu má dostatek prostoru, aby předvedl svůj talent. Uvádí se, že režisér André Hunebelle ho tímto filmem vytáhl z anonymity a Louis de Funes tu získal trvalou pozornost široké masy diváků. Z dnešního pohledu možná naivní černobílý produkt se značně nedokonalým technickým provedením (např. sekvence s umělým býkem, filmové pozadí scén jedoucích vozů aj.), avšak s mnoha dobrými prvky a rezidui, které koření v tradici klasické grotesky, road movie i konverzačního sitcomu. Toto bylo přivedeno k dokonalosti až v 60. letech, např. v Ouryho již nádherně barevném "Smolaři" s Funesem a Bourvilem nalezneme řadu prvků z Taxi a maringotky, přičemž místo krás Španělska se oko potěší krásami Itálie. Hluchá místa tu v každém případě zachraňuje cukrová panenka Paulette Dubostová, jakási francouzská Marylin Monroe, na níž se (přinejmenším mužský) divák jistě rád podívá, aniž by se muselo zrovna něco dít. A ovšem Louis de Funes, který tu již předvádí to nejlepší ze svého širokého spektra grimas i kabaretních prvků (např. flamengo). Díky Václavu Faltusovi za dabing! - - - - - Mimo jiné v roli gangstera Pedra tu již vidíme Joacquese Dynama, který později hrál skvěle natvrdlého komisaře Bertranda ve Fantomasovi.

Barvitý kostýmový film s benátským hrdinou Manricem (Gordon Scott), který bojuje proti pirátům. Jeden z mnoha dobrodružných filmů italské a francouzské produkce 60. let.

Dobrodružný film s romantickými prvky, svalovcem Gordonem Scottem v roli hrdiny (šejkova syna) ve velmi pěkném orientálním prostředí. Princeznu Favzii hraje Cristina Gaioni. Bohužel, nepodařilo se mi zjistit, kde se točilo.

První část o řeholních novicích za tři, druhá část o Svědcích Jehovových za dvě hvězdičky. Námětem zajímavé, ale zpracováním celkově nevalné dokumenty, založené na výpovědích bez nějakého systematického ukotvení. Podruhé bych se na ně už nedíval.

Absolutně nejvíce se mi líbila druhá, silně komediální povídka Marie Tereza (vtipná a má spravedlivý happy end), jinak průměrné příběhy s vynikající kamerou a vynikající herečkou. Ale nic víc. Takže v konečném průměru je z toho jen trojka.

Ta jedna hvězdička je za vizáž Evy Vejmělkové, jinak není co ocenit. Východní Němci prostě pohádky neumějí, pokud ve filmu vůbec něco umějí (fuj, když vzpomenu na jejich indiánky s Mitičem!...)...Zde např. jejich podání ženského kláštera v Durynsku začátkem 9. století hraničí s úchylkou. Odpovídá skutečně protestantským, či rovnou ateistickým blasfemiím...

Nesporně zajímavé z hlediska studia židovského filmu (nový subžánr jewsploitation). V tomto případě zcela neskrývaný sžíravý proti-gójský cynismus, stavěný divákovi na obdiv. Je zde přítomno charakteristické přeceňování se i sarkastické zesměšňování sebe sama, (mimo jiné je tu i parodie Anti-Defamation League), ale zároveň pohrdání tím okolním, nežidovským. Formálně jde o variaci na superhrdinu Phila Marlowa v podání úředně obřezaného borce Mordechai Jeffersona Carvera. Typické ukázky nestydatosti a troufalého zlehčování čehokoliv (je to to, čemu sami Židé říkají šmucke a chucpe?). Dozvíme se tu také, co je nejsilnější židovskou zbraní. --- --- Pro zajímavost: Sami Židé tento svůj film napadli. Warren Katz z Anti-Defamation League podal žalobu proti výrobci filmu, ale prohrál v rozhodnutí soudu státu New York. --- --- Úvodník filmu: "Film je věnován všem židovským bratrům a sestrám, kteří měli dost pohanů" (v českém dabingu: křesťanů a ostatních). --- --- Z výroků: "Je čas naplánovat akci...Pane předsedo světové židovské mediální konspirace, potřebujeme další dokumentární film o holokaustu, který získá ocenění a možná další film Adama Sandlera"...

Pomalá, malebná pohádka pro nejmenší děti. Velmi jednoduchý příběh s rychlým vyřešením problému v závěru. Za krásu jazyka (s lokací do jižních Čech) a půvabnou zkratku kulis mírně nadsazuji 4 hvězdičky. Věra Jordánová patří spolu s Vlastou Janečkovou k nejlepším tvůrkyním krátkých televizních pohádek.

Dobrý černobílý horor, kombinující hlavně prvky spiritismu a krimi, vědy a záhad. Hlavní téma: lékař-psychiatr si chce vyzkoušet návrat ze smrti. Nejedná se vysloveně o gotický horor, i když řada jeho prvků se tu nachází. Ponurost umocňuje prostředí psychiatrického ústavu a napětí vystupňuje uprchlá chovankyně (asi nejlepší herecký výkon celého filmu). Závěr dle mého názoru tak nějak ztrácí tím, že už staví pouze na jedné figuře, totiž muže se znetvořeným obličejem. Na svou dobu jistě hutně natočená mysteriózní krimi, ale myslím, že příběh je místy dosti upovídaný a roztříštěný. Též výtvarná stránka, vizuální efekty nejsou nikterak zvlášť efektní. Prostě ve všem, ve scénáři, hercích i výpravě: mírný nadprůměr. Plačící žena http://www.csfd.cz/film/188942-maldicion-de-la-llorona-la/ se mi zdá lepší.

Hammerovský standard šedesátých let s tradičními principy příběhů o upírech. Christopher Lee v jedné ze svých nejznámějších rolích série s Drakulou. Obvyklý design gotického hororu: Drakulův hrad, vystrašení venkované, energický monsignore (který ví, jak na upíry), kráska (která nezapře módu 60. let) v centru zájmu temných sil, obvyklé naivní scény, (kdy např.člověk prokáže větší sílu a zručnost než stvůra ze záhrobí). A ovšem též charakteristické kulisové efekty, z nichž zvláště ty na střechách domů byly velmi zdařilé. V závěru uslyšíme latinský Otčenáš se silným anglickým přízvukem. Statečný milující mladík, ateista, snoubenec té krásky, se nakonec pokřižuje.