Taxi, maringotka a korida

Rtuťovitý taxikář odbaví posledního zákazníka a spěchá s početnou rodinou na prázdniny do Španělska. Stane se všechno, co se tak obvykle stává - rodinka zdržuje odjezd, dojde k demolici části nákladu, obklíčí je stádo krav, musejí projít celní prohlídkou atd. Právě na celnici neznámá blondýna vloží do kapsy taxikářova saka bez jeho vědomí pašovaný diamant a po zbytek filmu se ho snaží získat zpět. Jenže na prázdninách člověk sako obvykle nenosí, přílišné osahávání cizího muže se nemusí líbit jeho manželce a jeho syn si zase záminky, proč se blondýna tolik druží s jeho rodinou, vyloží jako zájem o svou osobu... Nemohl bych říct, že je to špatný film. Nejde o ten případ, kdy se film snaží o něco, na co jeho tvůrci a herci nemají. Potíž je spíš v tom, že si klade až zbytečně malé cíle. Plní je tak mechanicky a nepřekvapivě, že nebýt ve středu dění Louis de Funés, nestál by za zmínku. Někdy se divíme, proč se prosadil tak pozdě, po tolika filmech, kde se mu to nepodařilo. Za sebe říkám, že kdybych ten film viděl v roce 1958, bez vědomí, co přišlo po něm, nepředvídal bych, že ten bodrý mužík s tímtéž režisérem později natočí něco tak ikonického, osobitého a srandovního jako je Fantomas. Louis byl vždycky silný ve fyzickém humoru a spíš jako sólista nebo partner někoho, kdo znal své místo v dané scéně a přijal pasivní roli adresáta nebo oběti jeho extempore. Taxi, korida a maringotka je kolektivní film, členové rodiny i pašeráci mají rovnocenný prostor a Louis hraje expresivněji, než jaká je nadsázka filmu. Ostatní tím zjevně nakazil a to je škoda. Navíc v té době měl jeden otravný zlozvyk. Kdykoli je to možné, předsune spodní čelist tak, aby se mu knírek napnul ve vodorovnou čáru. Dělá to neustále. Ať se taxikář usmívá, zlobí, je napjatý, má na tváři pořád tutéž grimasu. Je neuvěřitelné, že komik, který později proslul výstižnými zkratkami té nejširší emocionální škály a přesným odhadem, kdy jaké gesto nebo výraz použít a kdy ne, tehdy věřil v komiku něčeho tak naivního. Pokud stejně jako já sledujete Louise se zvýšeným zájmem i ve filmech, které byste jinak odzívali, samozřejmě se podívejte. Ostatním vzkazuji, že o nic nepřijdou. 50% (06.03.2010)

"Rodina trhanů ve starým taxíku s maringotkou v závěsu, toho si nejde nevšimnout !!" Těšil jsem se na starou poctivou francouzskou komedii se začínajícím Louisem de Funésem, mým oblíbeným komikem, bohužel však tento film budu brát už nyní pouze jako raritku, protože co do kvality jde pouze o polovičatou rádoby taškařici s naprosto hloupoučkým příběhem, což bych ještě přežil, a velmi trapnou mimikou Funésovou, patrně se teprve herecky hledal, bez jakékoliv úderné repliky či vypointovaného gagu, zato milovníci grotesky si zde přijdou na své.. Nedokážu pochopit, že scénář tohoto paskvilu, jemuž by mnohem více slušela divadelní prkna, na nichž se také stejnojmenná hra o několik let dříve s úspěchem objevovala, má na svědomí všeuměl - Nebo fušér ?? - a zároveň i režisér tohoto kousku, totiž André Hunebelle, spolu s Jeanem Halainem, když právě tito dva dali filmovému světu toho novodobého Fantomase.. Nic naplat, i větší mistr tesař se občas utne, tady tvůrci prostě vsadili na dost vyčpělou stylizaci, kterou zub čas dokonale znesvětil, a učinil z ní tak hodně slabou komedii, která prostě potěší snad jen ty největší fanoušky Luise de Funése či manželů Raymonda Bussièrese a Annette Poivre.. Funés ani zdaleka nepřipomíná toho žlučovitého cholerika a pedanta kupříkladu z četnické série, kterého nemůžete nemilovat, jeho taxikář Maurice je nepříjemný a nesympatický tatík, co všechno ví a všechno zná, přičemž bohužel i ta jeho obličejová mimika působí nedotaženě, hloupě až idiotsky, což nejlépe dokumentuje ta velmi bizarní a odpudivá takřka tříminutová finální scéna, která mě utvrzuje v myšlence, že tvůrci vlastně Funése do filmu zakomponovali, protože právě v této době jeho popularita začínala nabírat na síle.. [ Dabing 1/10 ] Typický dabingový diletantský paskvil určený pro North video ne nepodobný rychlodabingu let 90., zaráží podíl Tvůrčí skupiny Josefa Petráska na této zhovadilosti. Obsazení imitátora Faltuse do hlavní role považuji za absurdní populistickou prasárnu nejtěžšího kalibru, která naprosto degraduje celý český dabing i dabing samotný jako hereckou disciplínu !! (29.07.2013)

Sám jsem od týhle komedie vůbec nic nečekal, ale chtěl jsem to vidět, protože tady dostal Funés jednu ze svejch prvních hlavních rolí. Nakonec z toho vylez docela koukatelnej film. Funés tady sice ještě nebyl vyloženě v takový pozici, že se všechno točí okolo něj, jako v jeho pozdějíšch filmech, ale pobavil mě i tak. Ostatní herci mě moc nezaujali. Snad kromě tý hlavní buchty, protože ta vypadala jak Marilyn Monroe. Humor je dost jednoduchej, chvílema skoro až primitivní, ale to mi celkem nevadilo. Jinak mě překvapilo, že ve filmu byla už tenkrát skrytá reklama na sýr Veselá kráva. A dostalo mě, že ta krabička už v roce 1958 měla úplně stejnou podobu, jakou známe z dnešní doby. (08.08.2012)

3,5. Prostě taková velice nadsázková simple sranda o tom, jak dvě rodinky povedených Pařížanů vyjedou na dovolenou do Andalusie a cestou se potkají se zlodějkou (...) diamantů či spíš diamantu. Ten po decentní peripetii končí v kabátě pana Pařížana, aniž by o tom věděl a začíná bláznivá jízda, kterak ho dostat zpět. Film odsejpá a místy je to skutečně legrace! (22.04.2011)

Nedivím se, že se Louis de Funés před rokem 1964 zásadně neprosadil a neproslavil. Jeho způsob herectví, jež už tehdy nestavil na dialogu, ale na expresivitě/výrazu s jedinou (navíc dost otravnou) grimasou, je velmi málo. Scénář psaný na koleni, který je víceméně sledem na sebe více či méně navazujících scének a skečů zastřešuje až přespříliš fádní a jednoduchá zápletka. Chápu, že se v té době ve Francii točilo velké množství podobných nízkorozpočtových taškařic, tahle ale sotva vystupuje z šedého průměru. (26.06.2013)