Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Inscenace byla natočena podle románu Eda McBaina. Pětiletá Anne Sachsová si v pokoji hrála s panenkou Treperendou, když z vedlejší místnosti zaslechla křik. Někdo ublížil její mamince. Aniž to dívenka tušila, stala se svědkyní vraždy. Detektiv Steve Carella (J. Abrhám) je pachateli na stopě, ale v klíčovém okamžiku spadne do pasti. Vyšetřování přebírají Mayer (M. Kopecký) a jeho vzdorovitý pomocník Bert Kling (S. Skopal). Oba musejí objasnit zmizení Carelly a zjistit, kdo a proč zabil Karin Sachsovou. Její bývalý manžel Denis, otec malé Anne (E. Cupák), přitom úzkostlivě tají problematickou minulost páru. (whenry)

(viac)

Recenzie (61)

Šimpy 

všetky recenzie používateľa

Americká kriminálka v českém prostředí? Ano i ne. Co se týče kulis, kostýmů a prostředí, jako by člověk koukal na Columba či Kojaka, avšak čeští herci vypadají, jako by pouze parodovali americkou detektivku. Kdyby pouze dabovali, člověk by jim věřil, takhle to vypadají, že z toho, že pijí coca colu v plechu, si spíše dělají legraci. A tak jediný, kdo hraje americky je Eduard Cupák. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Treperendo neboj se, treperendo to nic není, neplač..." Malá holčička měla štěstí, že si během vraždy své maminky tak úpěnlivě hrála se svojí panenkou, že o ní pachatel vůbec nevěděl. Detektivové zas měli štěstí, že na pachatele oné vraždy přišli včas... Výborná detektivka klasického střihu s výborným obsazením ()

Reklama

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Bez ohledu na scény natáčené v českém paneláku s českou kuchyňskou linkou, vybrali si tvůrci předlohu stejně nejspíše kvůli pohnutkám pachatele hrůzného činu, tedy s kritikou západní pokleslé společnosti. Alespoň celý příběh nevyzněl úplně špatně, jako když takovou kritiku přenášeli do reálného socialismu. Celý film je ukecaný, odehrávající se především ve dvou studiových prostorách. Ovšem nejtrapněji mi bylo při sledování scén s duem Abrhám - Šulcová. Každopádně hvězdné herecké obsazení v byť sebemenší roli a pár amerických bouráků na pražské ulici jsou jedním z mála pozitiv filmu. ()

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Nezapírám, že přestože jsem záhy začal tušit pointu, byl jsem až do poslední chvíle napnut, zda ten sympatický detektiv přežije? Režisér ani pohotová scénáristka ovšem na mém neklidu neměli sebemenší podíl. Mám za to, že naopak udělali vše, aby „syrovou“ „západní“ podívanou zneutralizovali. Postavy jsou schematické jako z agitek padesátých let, svou duši vyjevují ponejvíce křikem a příběh „odsejpá“, aby se vešel do programového schématu. Nutno také upozornit, že celek nezaměnitelně obludným televizním zněním podkreslil Ladislav Štaidl, jenž málokterý film nedoničil (o žádném takovém nevím). Sledování „drsné“ kriminálky se tedy - v mém případě - proměnilo v čekání na vzkříšení Abrhámovo… Když se prošel kanceláří - a vypadalo to, že nemíří na „odvykačku“ - ulevilo se mi. Že vychladl Skopal i Haničinec, jsem pak vnímal již jen periferně. - Ovšem McBainův čtenář nejsem, doznávám. ()

ondrula 

všetky recenzie používateľa

Hodně jsem se u toho zasmál, teprve po shlédnutí jsem si uvědomil, že to nebyla parodie. Přitom všechny reálie a herecké výkony jsou dost legrační, když se pokouší napodobovat US kriminálku. Nasraný Svatopluk Skopal na každýho křičí jak o život, Jana Šulcová deklamuje svoje texty jak v rádiu, u Josefa Abrháma jsem nikdy neměl iluze, že by uměl hrát (feťáka ztvárnil tak, že si na tvář přilepil hovno a blouznil nesmysly). Když někdo z policajtů ostražitě a akčně oblejzá místo činu s revolverem v ruce, vypadá to, že se s ním chystá šťourat se v nose. Film je tak dokurvený, že se na závěr ani nevyjeví pachatelova osoba. Opravdová parodie. ()

Galéria (5)

Reklama

Reklama