Mariin

Vedle Haralda Reinla, zaměřeného na mayovky, byl průkopníkem eurowesternu Španěl Marchent. Jeho tvorba zpočátku zjevně vychází z osvědčených amerických vzorů s nezbytnými morálními akcenty (ala Sturges či starší Ford aj.). Španělský western 60. let není zdaleka tak anarchistický jako western italský, ani nemá tolik brutálních scén, jak mylně uvádějí někteří badatelé (např. Jan Švábenický). Představuje poměrně "domestikovanou" formu Divokého západu. Tento film "Chuť pomsty" na mne působil jako kříženec amerického a západoněmeckého westernu. Je tu množství dialogů, morální dilema (pomsta x spravedlnost), řídké akce a souboje tu nejsou samoúčelné. Marchent byl rozhodně schopný režisér a jím představená skalnatá Almérie tu slibuje, že ji lze využít k velkolepějším dramatům ve velkém stylu, tak jak to např. dokázal Leone...Fanoušek westernu si jistě povšiml kvalitní hudby Riz Ortolaniho, kterou skladatel nepochybně použil v exkluzivnější verzi v soudobém filmu "Old Shatterhand".

Jeden z nejhorších španělských hororů, jaké jsem viděl. Slátanina o nekrofilním hrbáči Gothovi, splácaná z desítek ošklivých detailů, zakončená absurdním závěrem s umělým monstrem. V samotném Španělsku aj. byly mnohé scény vystříhány. Žádné tajemno, žádné napětí, jenom ošklivost, přesahující přípustnou mez, navíc absurdnost (např. běhající hořící krysy). Jak tomuhle nechtěnému škváru někdo může dát pět hvězdiček? ---Příběh je situován do Německa (městečko Feldkirch), ale vše se točilo ve Španělsku. Ovšem exteriéry zřícenin gotického kláštera byly fantastické - tuším, že to mohly být ty samé (Santa Maria La Real de Valdeiglesias v Katalánsku), jako v hororu La Noche del terror ciego- http://www.csfd.cz/film/42467-noche-del-terror-ciego-la/ .

Druhé povídce o známosti syna šnorera Mendela s dcerou boháče Samka dávám pět hvězdiček. Skrz naskrz židovská atmosféra, cynismus, zoufalecká ironie, vypočítavost a zároveň odkazy na na Hospodina. Do značné míry (ne-li zcela) postavy potomků národa vyvoleného představují židovští herci (Laufer, Linkers, Suchařípa, Hegerová...). Místy mi tato skvěle natočená povídka až vyrážela dech svou syrovou absurditou, chladným pragmatisem, či jak to nazvat. Pokud lze mluvit o humoru, pak jen jako o hořkém humoru. Podle mne natočeno skvěle.

Viděl jsem jen díl "Vrah jsi ty!". Dobré černobílé zpracování, které se vyrovná dobovým českým inscenacím (Hostinec u Létavého draka, Hrabě Drakula aj.), ale vůbec se mi nelíbila hudba. Poeův detektiv Dupin mne také nikdy nenadchl. Takže za adaptaci povídky čtyři hvězdičky, tu pátou nelze dát za naivní obsah (za nějž ovšem režisér Hollý nemůže) a za hudbu.

Vtipné, zřetelně artikulované - vynikající pomůcka!

Náhodou jsem přišel k televizi, když začínal tento film a okamžitě mne zaujal - už jsem zůstal až do konce. Okouzlující lyrická atmosféra s nádechem humoru a jemně výstředními postavami! Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji britský film. Po umělecké stránce mu nelze nic vytknout, to ostatní - obsahové - je dáno románovou předlohou, kterou jsem nečetl. Překvapuje mne obrovský rozptyl hodnocení zde: od nudy až po nadšení.

Silný film o sv. Damienovi de Veuster (+1889), misionáři mezi malomocnými na Havaji. Celkově velmi dobře natočeno, ale asi dvě scény mi tam neseděly (nejsem si však při jejich hodnocení úplně jist, proto je zatím nezmiňuji). Pochybnost u mne vzbudila i slova světce před smrtí, kdy si byl jist, že jde rovnou do nebe (ale zde to mohlo být i svévolným překladem slovenského dabingu). Zvláštní se mi zdálo též, že se tu poměrně často mluvilo o zpovědi (hlavně samotného Damiena), ale zcela tu byla vynechána mše svatá a sv. přijímání jako dar a posila zdravým i nemocným, rovněž nebyla vyzdvižena důležitost svátosti pomazání nemocných, kterou kněz nepochybně denně uděloval umírajícím katolíkům. Myslím, že tento film by zasloužil zhodnocení z hlediska katolické pravověrnosti, neboť se odehrává v hluboce předkoncilní době v 19. století (snad i proto se tu tvůrci vyhnuli ukázání klasické mše svaté v římském ritu a udělování tradiční svátosti pomazání nemocných, zvaného lidově tehdy "posledního pomazání" - a že tu byla příležitost je oprávněně ukázat!). Sám si ale na zevrubné zhodnocení z hlediska teologického netroufnu, snad se tu časem v diskuzi něco objeví...

Podle románu Grahama Greena "Moc a sláva" z doby pronásledování katolíků v Mexiku ve 30. letech 20. století. Posledního kněze v zemi hraje Henry Fonda. Myšlenky: Kněz při rozhovoru se svým pronásledovatelem, ateistickým policistou: "Kněžství je tak veliké, že jsem se na něj cítil vždy malý...". Poměrně pomalu plynoucí film se všemi znaky doby vzniku a s několika silným scénami v jinak "měkce" podaném teroru budovatelů "nového světa" i dosti zaobleně podané lidské slabosti člověka-kněze (na rozdíl od mistrovského Greenova románu). Slabší čtyři hvězdičky.

Skvělá temná atmosféra gotizujícího hororu, odehrávajícího se v malé makedonské obci: hřbitov, hrobka, izolovaná ves, podzemí, tajná chodba, zámek, řada záhad a narážek, půvabné ženy a i obskurní postavy. Tento horor se údajně vyskytuje ve třech verzích, z nichž některé jsou se „svlékacími“ scénami žen, jiné jsou „oblečené“. Viděl jsem tu verzi „oděnou“ a řadím tento u nás neznámý film k nejlepším ze subžánru gotického hororu. Vizuálně na velmi dobré úrovni (exteriéry se točily v Pyrenejích a v Miláně), je tu jistá malebnost scén i atmosférická barevnost, v níž vynikají ženské postavy v kostýmových oděvech. Toto dílko připomíná to nejlepší ze zlatých časů produkce Hammer, ba jej i předčí. Dokonalosti brání jistá zamotanost a drobátko i zdlouhavost scénáře...

Anarchistická pointa, zločinecké prostředí, přemíra násilí, podrazů, chamtivosti a přitom vše tak naivní. Hrstka lupičů zlata přemůže stovku vojáků, kteří létají jako terče s výkřikem a rozpaženýma rukama. Taková akční blbost, které lze dát body jen právě za to...Zajímavé herecky, typologií postav, trochu i hudbou, jinak ve všem slabě průměrné. Za povšimnutí stojí, že tu není ani jedna kladná postava a úplně tu chybí ženy.