A. C. Dupin zasahuje

Viděl jsem jen díl "Vrah jsi ty!". Dobré černobílé zpracování, které se vyrovná dobovým českým inscenacím (Hostinec u Létavého draka, Hrabě Drakula aj.), ale vůbec se mi nelíbila hudba. Poeův detektiv Dupin mne také nikdy nenadchl. Takže za adaptaci povídky čtyři hvězdičky, tu pátou nelze dát za naivní obsah (za nějž ovšem režisér Hollý nemůže) a za hudbu. (01.04.2011)

V době A. E. Poea to muselo být mimořádné dílko, dnes už spíše jen k zasmání. A humorných hlášek je tu opravdu dost. Například: "Ten vrah musel být šílenec. Ano, šílenec. Utekl z blázince, zabil ji a pak se tam zase vrátil." V té době asi bylo běžné, že blázni utíkali z blázince, zabíjeli lidi a pak se tam vraceli. 65% (22.09.2012)

Sto let před komisařem Maigretem a padesát let před Sherlockem Holmesem spatřil světlo literárního světa Auguste Cyprian Dupin. Jeho důvtip měl tedy náskok před oběma a obešel se bez jejich znalostí společenských a exaktních věd, které byly roku 1840 teprve v plenkách. Sto třicet let nato, ve zlaté éře Československé televize, natočila Bratislava tři adaptace povídek Edgara Allana Poa s Ladislavem Chudíkem v roli Dupina. VRAŽDA V ULICI MORGUE má nejblíž k tradičnímu půdorysu detektivky. Záhada zamčeného pokoje a nepochopitelně bestiální vražda bez zjevného motivu se neobjasní ani po výslechu svědků. Policejní prefekt, který by mohl být klidně francouzským příbuzným holmesovského Lestradea, už už případ odkládá ad akta s pocitem, že udělal vše, co mohl, když se do věci vloží Dupin, zapálí si dýmku a najde překvapivé řešení. UKRADENÝ DOPIS je z jiného soudku, protože v něm nejde o vraždu, ale trochu nepřehlednou společenskou pletichu. Není třeba odhalovat pachatele, ale vymyslet příhodnou kličku, jak vrátit jisté vévodkyni dopis, který by ji v nepravých rukou mohl kompromitovat. Tato povídka je nejméně napínavá, ale zato má šarm a vtip. VRAH JSI TY!, situovaný na anglické venkovské sídlo, je kuriózní tím, že v Poeově předloze Dupin vůbec nevystupuje, zato je zahlcena spoustou jiných postav, zde díkybohu nepřítomných. Protože jsem nedávno viděl českou dramatizaci (2003) stejné povídky a ta dopadla dost neslavně, líbí se mi, jak elegantně se dupinovský scénárista Alex Koenigsmark zbavil všech vedlejších motivů a stručně, věcně a účelně vtěsnal vše podstatné do pětatřiceti minut. V celé sérii je znát zpětná inspirace výše zmíněnými epigony. Ladislav Chudík je jako Dupin holmesovštější než Holmes, ale s několika půvabnými rozdíly. Předně - Dupin není profesionální detektiv, do případů se proto zapojuje spíš z hravosti či zvědavosti než pro ambici trumfnout "ty břídily" z Yardu nebo v prvních dvou případech ze Surreté. Bere to jako intelektuální rozptýlení a Ladislav Chudík mu navíc dodal i jakousi tichou střídmost, která leckdy protivně nabubřelému Holmesovi chybí. Za zmínku stojí i pěkná hudba Zdeňka Lišky s chytlavým motivem, který má v každé povídce trochu jiné aranžmá. Škoda, že televize nenatočila víc než tři díly. 70% (07.06.2010)

Největší vadou na kráse tohoto televizního opusu je jeho jistá nízkonákladovost, citelná především v ne zcela přesných reáliích. Vzhledem k velmi krátké stopáži žel také došlo k vypuštění nebo zjednodušení některých míst předlohy. Naopak herectví a režie je velmi slušná. Přes určitý nostalgický tón má ztvárnění poeových povídek silnou atmosféru. Rozhodně stojí za vidění. Celkový dojem: 75% (05.01.2012)

Hodnocení se týka pouze Vraždy v ulici Morgue, ostatní díly jsem neviděl. Tak jestli si A. C. Doyle mnohé z Dupina vypůjčil pro svého Holmese (který se však o Dupinovi vyjádřil ve Studii v šarlatové vyjádřil dosti opovržlivě, což byl od A. C. D. pěkný pokus tuto souvislost zapřít), zde si zase tvůrci leccos půjčili od S. H., takže Dupina zase poholmesovštili. I ostatní postavy jsou tak trochu střiženy do tohoto mustru - samolibý a nedovtipný policejní prefekt i Dupinův společník. Leč kvalitě tohoto dílka to pranic neubírá. Pěkná černobílá atmosféra, signifikantní Liškova hudba (začátek v temné uličce, kdy ještě nejsou rozpoznatelné kostýmy, právě díky hudbě silně divákovi sugeruje, že vidí další díl Hříšných lidí) a kvalitní herecké výkony činí z tohoto filmečku pěknou, zábavnou, pravda již trochu nostalgickou podívanou. Potěší i zábavné Šalamounovy kresbičky užité v titulcích. A navíc jsem poznal i dosud mi neznámé slovenské slovo: bokombrady. (31.10.2010)