progression

Konečně po více než padesáti letech máme možnost shlédnout vystoupení desítky československých zpěváků na festivalu Cannes. Bylo velice úspěšné, což je ze záznamu vidět. Karel Gott už mezinárodní jméno měl, ale ohromný a zasloužený úspěch sklidili hlavně Hana Hegerová, Waldemar Matuška i "budoucí" Golden Kids (obzvláště Marta Kubišová). Méně už se možná ví, že předtím i potom jmenovaní sklízeli velký úspěch i (nejenom) v pařížské Olympii. Bohužel brzy poté přijely ruské tanky a Pražské jaro skončilo. A "do roka a do dne" se "pod bratrským dohledem" nastavila opět "cesta k budování světlých socialistických zítřků" (čti doba Temna a to nejenom v kultuře). Dělo se to jak nenápadně (syndrom vařené žáby), tak i nápadně (srpen 1989) "pod kontrolou" prověřených a poslušných (staro)nových soudruhů. O tom, kdo a kde může vystupovat rozhodovali ti příslušní "zrovna rovnější". Po umlčení Marty Kubišové skončili i Golden Kids. Zelenou dostali interpreti typu Plameny a pod. , ale i ti jezdili spíše na východ od našich hranic či do dalších "spřátelených" států. Hned se mi asociovala vzpomínka na jednu povedenou sloku z tehdejší Hutkovy nekonečné písničky "Proč, proč" : "Proč mám sbírat kameny, no táto řekni proč ?" - "Přijedou k nám Plameny" :-) Osobně si myslím, že žít ve svobodném světě a ne "za drátama", tak v té době měli minimálně Hana Hegerová, Waldemar Matuška i Golden Kids na to stát se velkými hvězdami mezinárodními. Golden Kids díky výborně ladící hlasové kombinaci, kvalitnímu repertoáru i nadstandardnímu pohybovému projevu měli na tehdejším mezinárodním hudebním trhu určitě hodně velký potenciál. Nutno dodat, že "jakási" ABBA byla v té době ještě tak 5 let "na houbách" :-) Ale to všechno už je bohužel nostalgická utopie, aneb co by kdyby ....

Raritní záznam televizního studiového vystoupení Karla Kryla z roku 1969, který norská TV po padesáti letech uvolnila ze svého archivu. Velice působivé koncertní vystoupení provázené Karlovým originálním slovním i grafickým doprovodem zahrnuje pět písní, které v nesmírně emocionální a současně pokorné interpretaci autora zarazí diváka hluboko do křesla, do vzpomínek i přemýšlení o současnosti. Karel Kryl všechno co dělal, dělal maximálně naplno a to zrcadlo společnosti svými nadčasovými básnickými texty s využitím bohatosti českého jazyka nastavoval naprosto přesně a výstižně a dokonce i s přesahem do budoucnosti. Tento vzácný záznam od úvodní "Salome" přes "Jeřabiny", "Bratříčka", "Marata ve vaně" po závěrečnou nadčasovou "Rakovinu", která silně rezonovala tehdy a rezonuje stále, to všechno nezapomenutelným způsobem dokazuje..

Přesto, že Lasse Halstrom patří mezi mé nejoblíbenější režiséry (i když je dost často "citový vyděrač") a psy mám rád, tak ze shlédnutí tohoto filmu mám trošku rozporuplné pocity. Výborná hudba Rachel Portman, skvělá kamera, nezapomenutelní psí představitelé (obzvláště Bailey I), jenže mně to tak trošku připomínalo jak pejsek s kočičkou pekli dort - také tam dávali jen ty nejlepší věci, ale výsledek určitě nebyl úplně nejlepší. Samozřejmě tento film není vůbec špatný, ale na "Hačikó" (nebo i "Bima") nemá ani náhodou. Tam byly ty psí osudy i osudy lidí okolo zobrazeny daleko zajímavěji, poutavěji a asi i dojemněji. V tomto filmu byla ta "roztříštěnost" spíše kontraproduktivní.

Přiznám se, že film jsem si vybral hlavně kvůli Robu Reinerovi a Morganu Freemanovi. Reinerovy snímky "ze života" mám rád a spoustu životních situací má odpozorováno velice dobře (Když Harry potkal Sally) a dovedně je dávkuje se svým osobitým rukopisem. Morgan Freeman si sice skoro celý film "ukradl pro sebe", ale krásná Virginia Madsen se vůbec neztratila a dětští představitelé byli také dobře zapamatovatelní. Zpočátku mi Freemanova postava (chování i povahové rysy) trošku asociovala raného Walta Kowalského, tedy vozidlo Gran Torino měl Walt o dost honosnější ... Od tohoto filmu jsem nic moc nečekal, ale dostal jsem více než jsem požadoval. Příjemně plynoucí film, u kterého se člověk ani na chvilku nenudí, dost námětů k zamyšlení a pro ty, kteří mají dostatek fantazie, ještě možná daleko více. Já té fantazie až tak moc nemám (v klíčovém období jsem neměl ani mentora, ani 34 dolarů :-) Každopádně celou dobu moc příjemné pokoukání, ten konec sice mohl být trošku méně holywoodský, ale alespoň teď tuším, jak se dospívá na stará kolena

Hodně zajímavý životopisný film o začátcích Edsona Arantese do Nascimenta celosvětově známého jako Pelé. Jeho krušné začátky v dětství i strmá a skoro neuvěřitelná sportovní kariéra v šestnácti až sedmnácti letech. Fotbalové záběry byly hodně zajímavé (i když někdy ne až tak úplně objektivní). Postavy Peléových rodičů nepostrádaly zajímavost a co bylo ve filmu znázorněno velice výstižně : vrcholový sport není zdaleka jen o talentu, dřině i technických dovednostech, ale daleko více o "hlavě" i sebedůvěře. To bylo pěkně ukázáno jak v dětském období, tak i v representačních počátcích (a nejenom u Pelého). Skutečného Pelého jsem si ve filmu samozřejmě všimnul, i když se tam jen mihnul (podobně jako to dělával Hitchcock ve svých filmech) a na svůj věk zdaleka nevypadal. Každopádně je celý film moc příjemné pokoukání, i když po pravdě řečeno čekal jsem ještě více, taková legenda by si určitě zasloužila ještě něco lepšího, realističtějšího i obsažnějšího a jeho fanoušci samozřejmě také.

Trošku netradiční krimidrama staré francouzské školy, ve kterém excelují tehdejší legendy Philippe Noiret a Michel Serrault. Propracovaný scénář, vzájemný vývoj vztahu obou hlavních postav, výstižné zmapování "nezávislosti" policie versus "momentální mocní" a opravdu nepředvídatelný a překvapivý závěr. V průběhu sledování se mi vybavil rovněž velice silný snímek "Svědek" (opět "souboj" dvou francouzských hereckých legend), v němž byl Serraultovým protivníkem Lino Ventura.

Velice originální historické podobenství mapující podstatnou část minulého století, v němž v hlavních rolích "excelují" dobová hudba a tanec, slov netřeba. Zkuste se podívat, zaposlouchat i zavzpomínat, stojí to za to, i když to není zrovna "mainstream muzikál".

Zajímavý komorní film z irského venkova před vypuknutím irské občanské války. Hlavní postava Jimmy Gralton byla opravdu skutečná postava a jeho myšlenka "tančírny" pro zábavu, vzdělání, diskutování a samozřejmě i tanec byla pro tehdejší irský venkov opravdu něčím revolučním. Tančírna dokázala místní chudé lidi semknout a v jejich nelehkém boji za důstojné přežití alespoň částečně odreagovat a potěšit. U bohatší (vládnoucí) třídy včetně církve byla ale přesně naopak absolutně nepřijatelná. Je důležité ovládat stádo "poslušných ovcí" a chraňbůh kdyby snad chtěli být aktivnější či vzdělanější, proto to samozřejmě dopadlo jak dopadlo. Co mi to sakra jen připomíná :-( Při sledování snímku (obzvláště tanečních scén) se mi brzy vybavila slavná Scolova "Tančírna", která mistrným způsobem a beze slov mapovala historické dějiny i osobní život návštěvníků pařížské tančírny pomocí hudby a tance. Tady jsme měli místo toho pro změnu hudbu irskou/keltskou (mimochodem výbornou) a navíc i trošku toho "revolucionářství" a samozřejmě i "nástroji a prostředky moci". Přesto podle mne nadprůměrný film, který stojí za to vidět a raději nemyslet na to, že ty historické milníky se podezřele často opakují ...

Není nad to mít výborné, "povedené" a obětavé kamarády, kteří jsou schopni vymyslet, připravit, zrealizovat a také dopředu před obdarovaným "utajit" takovýto originální i překvapivý dáreček, na který určitě ani on ani všichni zainteresovaní nikdy nezapomenou. Připojuji se rovněž ke gratulaci k pětapadesátinám a věřím, že jak oslavenec tak i jeho přátelé nás v budoucnosti ještě mnohokrát pobaví i potěší.

Dvě naprosto odlišné postavy a de Brocův velice povedený mix detektivky, romantického dramatu a komedie. Výborná kamera i hudba a samozřejmě dvě Herecké osobnosti v nejlepších letech a nejlepší herecké formě vyústil ve velice povedený filmový zážitek, který diváka příjemně naladí a něžně pobaví, dojme i poučí. Těm dvěma hlavním postavám to tak děsně neladí až jim to vlastně ladí :-) Ani po letech film vůbec nezestárnul, což o volném pokračování už tak docela neplatí a (podle mne) i když nebylo vůbec špatné, kvalit "Kuřete" nedosáhlo, jak už to velice často při pokračováních bohužel bývá.