progression

Legendární road movie 60. let sice po letech malinko "zestárlo", tenkrát jsme jakoukoliv "ódu na svobodu" (pokud se nám vůbec poštěstilo ji vidět) prožívali daleko silněji. Každopádně tato "bezstarostná jízda" v rytmu hudebních šedesátek, se skvělými mašinami, všudypřítomnými tripy, krásnýma holkama, Peterem Fondou, Dennisem Hopperem i mladým Jackem Nicholsonem pořád dokáže zaujmout a současně vyvolává nostalgické vzpomínky na "dobu květinovou - Make Love Not War" jak ve filmu, tak i vzpomínky na vlastní mládí. Když nám sem přijely ruské tanky, tak takovéhle filmové události (nebo vítězství hokejistů nad rusáky) měly samozřejmě o hodně větší působivost obzvláště u tehdejší mladé generace.

Strhující příběh z konce války, putování pětice sourozenců napříč zničeným Německem do "bezpečí". Výborný výkon Saskie Rosendhal v hlavní roli, skvělá kamera i působivá hudba. Na rozdíl od snímku "Běž, chlapče, běž" a malého Sulika v tomto snímku má významné místo postupný myšlenkový přerod mladé hrdinky, která poté co byla vychovávána v nacistické rodině, zažila válku, ale teprve v průběhu cesty zničenou zemí jí začínají docházet hrůzy a důsledky nacistické ideologie včetně hodně změněného pohledu na vlastnosti i činy vlastních rodičů, kteří tuto zrůdnou ideologii, která měla na svědomí spoustu lidských životů, znali a podporovali.

Velice působivý dokument o slovenském rodákovi (na Slovensku víceméně neznámém, v Ćesku už teprve ne). Důmyslně sestavený dokument obsahuje výpovědi válečných veteránů, autentické dobové záběry i osobní vzpomínky Michaelovy sestry. Podstatná část děje se týká hodně krvavého dobývání ostrova Iwojima v únoru 1945. Obdobnému tématu jsou věnovány i několik let staré hrané filmy Clinta Eastwooda (Dopisy z Iwojimy a Vlajky našich otců). Přesto že oba filmy jsou výborné (Clint Eastwood patří mezi mé nejoblíbenější režiséry), tento dokument je (dle mého názoru) ještě převyšuje a to nejenom kvůli maximální autencititě i emočnímu dopadu na diváka. Michael Strank musel být i v jeho mladém věku ohromná osobnost obdařená vlastnostmi, které jeho nejbližší okolí (spolubojovníci i rodina) vesměs obdivovalo a současně i dokázalo ocenit (tehdy i v současnosti) a nebylo to jen v duchu hesla "O mrtvých jen dobré".

Ondřej Trojan už si nastavil svými předešlými filmy laťku zatraceně vysoko a ani zde nezůstal své pověsti nic dlužen. Velice silný příběh hodně rozporuplné osobnosti Zdeňka Tomana (o jehož existenci před natočením filmu věděl málokdo) z doby, kdy k převzetí moci se používaly jakékoliv metody. Je moc dobré tuto dobu stále připomínat včetně toho jak se tehdejší moc vypořádávala s třídním nepřítelem a následně i "sama se se sebou", kdy se začali obviňovat a "požírat" navzájem. Boj o moc nikdy nebyl ani nikdy nebude procházkou růžovým sadem, což je bohužel smutná pravda. Jiří Macháček se rozsáhlé dramatické role zhostil na výbornou, herecky upoutali i mnozí další (senátor Kubera bohužel nedostal větší hereckou příležitost stejně jako tomu bylo v "době lámání chleba" v inkriminované době s presidentem Benešem). Dojem z filmu je velice silný, jedinou menší nevýhodou je, že v ohromném množství postav se divák místy ztrácí. Druhá část filmu je velice silná a závěrečná retrospektiva "hrdinů" filmových i historických je nesmírně zajímavá a poučná. Je dost pravděpodobné, že po dalším shlédnutí své hodnocení ještě upravím. Na tuhle dobu bychom opravdu neměli nikdy zapomenout a současně bychom měli být obezřetní i v té době novější. Ono "o moc a prachy" jde vždy až v první řadě a (pod jinými košilkami) vlivy, metody i mocní nezřídka zůstávají .

Hodně povedený sestřih z koncertů První dámy jazzu Elly Fitzgerald. Přesto, že jsem preferoval trošku jiné hudební styly, vystoupení této jazzové ikony s přehlídkou některých v jejím podání nejslavnějších písní je neskutečný zážitek. Zmapování i těch dalších vzhledem k jejich neuvěřitelném počtu by potřebovalo poměrně rozsáhlý seriál a stejně by se asi na všechny nedostalo.

Zajímavý příběh z divoké kanadské divočiny. Samotný scénář (podle románu) zase až takový zázrak není (dost věcí je dost na hraně uvěřitelnosti), ale díky hereckým výkonům ústřední dvojice, pěkné hudbě i nádherným scenériím se celý film nenápadně "překlopí" mezi ty "nadprůměrné" tudíž ty, které dokážou diváka zaujmout. Závěr bych bral trošku jiný, ale co chtít - točili to američané, takže nějaký patos a happy end musí být aby Hollywood nezhynul. Hlavní herecká dvojice měla i možnost zasahovat (úspěšně) do scénáře a celé natáčení (obzvláště scény v divoké kanadské přírodě) asi moc velká sranda nebylo, pokud se točilo v silných mrazech, takže třeba i kvůli tomu to zaokrouhlení hodnocení směrem nahoru.

Překvapivě docela povedená nizozemská komedie, která (myslím) pobaví více než zdejší celkové hodnocení nasvědčuje. Přehlídka netradičních individuí se všemi jejich klady i zápory (hluchý dědeček nemá chybu), poměrně dost vtipných scének, které pobaví a dost fórků je i docela originálních, takže se divák docela dobře baví a chvílemi i přemýšlí jak by takováhle rodinka "přežila" u nás.

Hodně originální námět i scénář, neobvyklé ale realistické prostředí, výborná kamera a hlavně po celou dobu nezapomenutelná atmosféra i vykreslení jednotlivých postav. Výborná hudba i krásný konec, který toto nenápadné dílko povyšuje mezi nezapomenutelné filmy. To se zase maďarská kinematografie pořádně vytáhla.

Velice povedený střihový koprodukční dokument bilancující život a tvorbu Miloše Formana. Působivě sestříhaný (víceméně chronologicky) soubor ukázek ze stěžejních filmů, velice zajímavá vyprávění Miloše Formana odhalující jeho motivy i názory na život i jeho kariéru a filmovou tvorbu, zajímavé komentáře interpretované Petrem Formanem. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo ještě delší a obsažnější, uteklo to jak voda, jen ty titulky na (většinou) světlém pozadí nebyly zrovna to správné ořechové.

Filmů na podobné téma bylo natočeno docela dost. Některé se povedly, některé méně. Tento patří právem mezi ty povedenější. Moc zajímavá Shailene Woodley, její sympatický "parťák" i Laura Dern, povedený scénář podle knižní předlohy, výborný soundtrack, krásné kulisy Amsterodamu a vážné "teenagerské drama", které vyváženým mixováním scén emotivních, humorných i "na hraně" toto nevšední dílko přiměřeně vyvažují, takže nesklouzává k melodramatu. "Griffin a Phoenixová" nebo "Běsnící měsíc" to samozřejmě není, ale přesto hodně silný nadprůměr (v rámci podobného ožehavého tématu).