progression

Hodně zajímavá detektivka anglické školy se zajímavým scénářem i hereckými výkony. Obzvláště Sophie Okonedo mne zaujala (neviděl jsem ji zdaleka poprvé).

Výborný dokument mapující životní příběh Miroslava Horníčka, (nejenom) brilantního vypravěče a glosátora, který se v kontaktu s diváky cítil jako ryba ve vodě, osobnosti s laskavým a inteligentním humorem ("Hledám dívku na občasná setkání s ginem a tonikem a se mnou", "hovník" je od slovesa hovět si ...), herce a autora mnoha výborných knížek ("Dobře utajené housle"). Dokument kombinuje úryvky rolí, komentářů, rozhovorů (speciálně s Jiřím Sovákem ať už "písařovské" či "osobní" jsou nezapomenutelné) a díky bohatým archivům a vzpomínkám předkládá poutavým způsobem jak informace všeobecně známé, méně známé, pozapomenuté i "nové". Tento Člověk s neutuchajícím smyslem pro inteligentní humor, laskavost, přátelství a životní nadhled, moudrost a optimismus oprávněně patří mezi největší osobnosti naší kulturní historie. Jediným záporem tohoto dokumentu, bylo to, že byl příliš krátký ... Přesto jsem si při sledování příjemně "pohovnil" a zavzpomínal. Mistře, dík !

Tento vynikající válečný film s velice silným (pravdivým) příběhem natočený režisérem Stanislavem Rostockým ani trošku (po skoro padesáti letech) nezestárnul, ba právě naopak. Obzvláště při srovnání s moderním remakem (i když docela povedeným) vítězí vysoko na body. Výborná kamera i hudba, krásné přírodní záběry v kontrastu s drsnými bojovými scénami a strhující příběh s typově přesně vybranými představitelkami hlavních hrdinek (většina z nich byla před kamerou poprvé). Pouze Olga Ostroumová měla větší zkušenosti, Irina Ševčuk snad pouze z jednoho filmu, ale v budoucnosti své kvality (minimálně v "Bimovi") potvrdila. Každopádně všechny to "uhrály" na jedničku (včetně představitele staršiny) tak, že na jejich postavy jen tak hned nezapomenete. Zajímavý režisérův nápad, že reálné scény budou černobílé, retrospektivy hlavních hrdinek i závěrečný epilog, které byly barevně, odkrýváním osudů hlavních hrdinek jen umocnily celkové vyznění tohoto vysoce emotivního díla i účinek na diváka a myslím si, že velká většina diváků na tento film jen tak lehce nezapomene, což se myslím u novějšího zpracování (z roku 2015) tak přesvědčivě tvrdit nedá.

Docela povedený moderní remake původního (výborného) filmu režiséra Rostockého. Výborná kamera (s modernějšími technologiemi vynikne krása přírody i hlavních hrdinek :-) , zajímavá hudba a skvělý příběh podle skutečné události , ALE při srovnání s originálem (jak se velice často stává) bohužel prohrává dost silně na body. Příběh je poměrně přesně "okopírován", ale zajímavé je, že představitelky (moderních) hrdinek si už teď skoro nepamatuji, představitelky z originálu (především Irinu Ševčuk, Olgu Ostroumovou, ale i další tehdy neherečky přesně typově vybrané) mám i po letech stále před očima a nejenom z nostalgie, před pár lety jsem si originál "oprášil". Rostockého povedený nápad, že reálné scény budou černobílé (a speciálně u těch bojových scén jim to "slušelo" více), zatímco retrospektivy a závěrečný epilog budou v kontrastu barevné, což celkové vyznění originálu (podle mého laického názoru) ještě umocnilo. Každopádně na originál se určitě rád znovu podívám, u kopie (i když relativně povedené) si zdaleka nejsem jistý ...

Volné pokračování vynikajícího "Ikarova pádu", o které se zasloužili víceméně stejní tvůrci a herci, kterým opět vévodí Vladimír Menšík, ale film se stal legendárním nejenom kvúli Menšíkovi, ale také kvůli vynikajícím hereckým výkonům všech "hlavních" protagonistů. Dost často platí, že pokračování obvykle nedosáhne kvalit originálu, ale v tomto případě možná pokračování Ikarův pád ještě předčilo, takže i tento "koncert pro všechny zůčastněné" lze oprávněně přiřadit do klenotnice naší televizní tvorby. Je to samozřejmě film, na který jen tak lehce nezapomenete a jen jen škoda, že není připomínán častěji namísto některých "rychlokvašených" a masivní reklamou uváděných novinek ...

Legendární televizní drama jedné obyčejné rodiny. podle scénáře Jiřího Hubače. Že byl Vladimír Menšík legendární komik a vypravěč o tom žádná, ale on byl zrovna tak legendárním hercem charakterních rolí a bylo jich mnoho. Toto je jedna z nich. Přesto, že Menšík filmu "kraluje" i další herecké výkony jsou více než nadstandardní a i díky režii Františka Filipa film patří oprávněně mezi nejcennější klenoty naší televizní tvorby.

Skvělý film, který dovedně balancuje na hraně mezi dramatem, tragikomedií a thrillerem. Na to, že film byl natočen před 40 lety jako režisérský debut herce a vystudovaného zubaře, je velice nadčasový a nad velkou většinou současných filmů zabývajících se touto tématikou, vyhrává vysoko na body. Trpký a šokující příběh tureckých vesničanů na cestě za prací do Stockholmu je i díky umnému řazení scének absurdních i komických právem považován za klenot turecké kinematografie a je škoda, že u nás ani nešel v kinech, ale pouze po filmových klubech. Myslím si, že by měl co říci i po letech, protože jeho tématika je stále (lépe řečeno čím dál tím více) aktuální a speciálně Okanovo "poselství" se hodně moc povedlo, protože divák akorát přemýšlí co je satira a co trpká a depresivní skutečnost.

Mnoho zajímavých i poměrně neznámých informací o "Maffii". Výborně zvolená forma (moderátor v dobovém kostýmu, místopisné záběry, rozhovory a především zajímavě podané souvislosti). Každopádně vzhledem k délce dokumentu (pouze 52 minut) hodně nadprůměrné množství faktů, perliček, informací i vysvětlení, takže informační hodnota i zajímavost dokumentu je opravdu velmi vysoká. To se Davidu Sísovi opravdu hodně moc povedlo !

Výborné právnické drama nejenom o rasismu, ale také o rozdílnosti vnímání světa dětmi a dospělými. Nezapomenutelné herecké výkony (Peck, Duvall) i výkony dětských představitelů. Obzvláště Mary Badham je kouzelná. Výborná Bernsteinova hudba, perfektně vykreslená studie maloměsta i soudní síně, což vcelku dává filmu hodně nadprůměrnou vizitku, při sledování se ani na chvilku nenudíte a po skončení máte o čem přemýšlet. Bohužel rasismus je asi nezničitelný, s dobou se mění akorát jeho projevy, metody, pachatelé i oběti ...

Výborný dokument, který mapuje historii Velke pardubické. Přesto, že tu historii dost znám, rád jsem si zopakoval unikátní historické záběry, rozhovory s legendárními osobnostmi dostihového sportu (jak těmi historickými, tak i těmi současnými v o dost mladším vydání). A současně velká přehlídka názorů na chov dostihových koní i mnoho zajímavých informací mj. i o tom, že bez lásky ke koním a maximální obětavosti se toto "řemeslo" dělat nedá. Dostihový kůň by bez tréninku a dostihů nepřežil a možná, že bychom ho nenašli už ani v ZOO. Každopádně názory "koňáků" se od názorů těch "takzvaných ochránců koňů" (viz předešlý komentář) liší asi jako noc a den, tedy dost podstatně.