progression

Přiznám se, že tenhle film jsem ještě stále pořádně nevydýchal. To byla opravdu síla. Jak to ti Poláci dělají, že točí takovéto filmy. V posledním období jsem viděl vícero polských filmů a "zasáhla" mne většina z nich, no možná jsem měl jen štěstíčko při výběru. Tohle byl nesmírně silný příběh nejenom o tom, co všechno dokáže dav zmanipulovaný "naconalistickými vůdci". A je uplně jedno, zda se odehrává na Ukrajině, v Německu, bývalé Jugoslávii, Rwandě či kdekoliv jinde. A to by si měl člověk neustále připomínat. Je moc dobře, že takové filmy stále vznikají, aby neustále připomínaly čeho všeho je "homo sapiens" také schopen.

Pro pamětníky i fanoušky určitě povinnost. Režisér Ron Howard se své role zhostil na výbornou. Film sice mapuje pouze první zhruba čtyřleté období kapely (období koncertní, mladá "bezstarostná léta", nikoliv kultura, ale zábava "Paul" :-). To všechno dokument obsahuje. Hodně raritních záběrů z koncertů i nahrávání, vzájemná alchymie jednotlivých členů při vytváření nových písní a mnoho dalšího. Tohle všechno Ron Howard poskládal dohromady skutečně geniálním způsobem, takže maximální spokojenost a skvělá vzpomínka. Je možná škoda, že dokument nemapuje i další období (studiové), kdy vznikla další skvělá alba a končí víceméně posledním koncertem na londýnské střeše, ale asi to bylo úmyslem. Nikde není řečeno, že ještě nevznikne další pokračování a vůbec bych se nezlobil, kdyby ho dělal opět Ron Howard. Každopádně na Beatles a naprostou většinu jejich písní se asi nezapomene nikdy, vždyť byli první, byli krásní, byli nej !

Vynikající dokument o rockovém velikánovi a jeho kapele. Co ale celý dokument ještě více zhodnocuje je to, že se kromě úryvků z nejslavnějších skladeb zabývá také jeho názory, myšlenkami i jeho životními postoji, které perfektně dokreslují jak ohromnou Osobností a hlavně Člověkem je. Díky Bruce, opravdu "Born to Run".

Obával jsem se, že po mnoha letech dojem, vzpomínky i hodnocení půjde dolů, ale nestalo se tak. Pořád je to velice působivý film (jeden z nejlepších zabývajících se tématem pracovních táborů). Film (nejenom) o utrpení, vzájemné pomoci i charakterech, výborná kamera, režie i herecké výkony, množství velice výrazných a zapamatovatelných scén (kamenolom, polévka, Ave Maria aj.). Hodně silný film o boji o holé přežití a přesto, že některé scény (i vizuální herecké postavy) balancují na hranici věrohodnosti, tak je to dílo, na které se jen tak lehce nezapomíná.

Neuvěřitelně působivý nový dokument o princezně Dianě podaný převážně pohledem jejich synů a dalších osob, které mohli docenit její skvělé vlastnosti. Musela to být neuvěřitelně silná osobnost (i když to z dřívějších mediálních pohledů zdaleka tolik nevyplývalo), naprosto skvělá máma s ohromným smyslem pro humor, spravedlnost a obětavost. Ale hlavně to byla nesmírně empatická a obětavá žena, která se nebála čelit nespravedlnostem a snažila se jak mohla pomáhat bližním. Je opravdu ohromná škoda, že se její životní pouť zastavila tak záhy. Ale je moc dobře, že svými geny dostatečně "naočkovala" své syny (a zdaleka ne pouze je), a ti nyní úspěšně navazují na její poselství. Myslím si, že díky tomu všemu "nadále žije v nich" i lidských vzpomínkách a je neuvěřitelné množství lidí, kteří na ni nezapomenou nikdy.

Působivý a unikátní vzpomínkový koncert na Karla Kryla z hradního nádvoří. Jaromír Nohavica si vybral z Krylova repertoáru jak písně známější, tak i ty trošku méně známé a jak instrumentálně, tak i pěvecky všechny zvládnul na jedničku s hvězdičkou. Ale přes to všechno ve výsledném hodnocení jedna hvězdička schází. Karel Kryl, básník, zpěvák a především Člověk, byl jen jeden.

Působivé psychologické drama nejenom o tajemstvích/vzpomínkách uvnitř nás. Barbra Streisand tentokráte na dvou židlích herecké i režisérské a obě zvládla na výbornou (třetí židli pěveckou, ve které je možná úplně nejlepší, si pro tentokrát nechala na příště). Působivý příběh, výtečná hudba Jamese Newtona Howarda a k tomu famózní Nick Nolte v roli Toma, přiměřené množství romantiky i humoru, co více si můžete přát :-? Spousta dalších působivých hereckých výkonů, nad nimiž ale vyčnívá ústřední příběh dvou lidí, kteří se navzájem zachraňovali a "zachránili".

Výborný dokument, který mapuje nejenom skvělou sportovní kariéru nejlepší naší sportovkyně všech dob, ale především celý životní příběh této mimořádné osobnosti. Přesto, že její život nebyl zdaleka jen "životem na výsluní slávy", musela rovněž čelit mnoha ranám osudu, ale celý život žila (co se týče sportovní dřiny, "lidské" dřiny i dřiny po ranách osudu i doby) na více než sto procent, kolikrát obětavě pro druhé a přitom si zachovala maximálně lidskou tvář i osobní a morální vlastnosti. To v určitých dobách nebylo zdaleka běžné, také to přinášelo samozřejmě i problémy v jejím životě a to všechno dohromady její velikost i lidský charakter ještě více zdůrazňuje. Myslím, že její tichý protest na stupních vítězů mnoho ruských (i českých) papalášů doteďka ještě tak úplně nevydýchalo.

Skvělé psychologické drama, které podle Procházkova scénáře natočil Karel Kachyňa, originálním způsobem vytváří nesmírně působivý dramatický příběh. Na rozdíl od jiných filmů popisujících drsné praktiky minulého režimu, který "požíral sám sebe (výslechy, procesy) v tomto snímku je neuvěřitelně dokonalým způsobem budována všudepřítomná atmosféra strachu, což možná výsledný deprimující dojem zesiluje daleko účinněji než eventuální "smršť akčních scén". Lví podíl na silném vyznění snímku, který oprávněně patří mezi největší klenoty československého filmu, mají nezapomenutelné herecké výkony obou hlavních představitelů. Takovýto "popis zrůdnosti režimu" samozřejmě nemohl skončit na dlouhá léta jinde než v trezoru a "užít" jsme si ho mohli až po letech. Při sledování filmu je nutné si uvědomit, že není zdaleka jen o zrůdnosti režimu, ale také o tom, že každý režim vytvářejí lidé, a že sportovní terminologií také třeba "v přestupních termínech úspěšně přestupují do momentálně šancovějších týmů", zatímco metody (i když možná nenápadnější a sofistikovanější) bohužel zůstávají. Rovněž je škoda, že dřívější slušnost i dodržování přirozených etických pravidel nenápadně slábne (anebo jsou považovány za lidskou vadu) a zásada "fair play" je nenápadně transformována na zásadu "kolik mi/nám to hodí" ...

Výborný zpravodajský pořad, který z pozice současných reportérů mapuje dobové záběry oné osudové noci a následujícího "dne rozčarování" před 50 lety. Přiznám se, že zpočátku mi do těch historických záběrů ti novodobí komentátoři moc neseděli, ale když jsem přistoupil na záměr tvůrců, rád jsem si připomněl 50 let staré události. Je opravdu důležité si takovéto klíčové mezníky historie našeho národa neustále připomínat, protože umíme docela rychle zapomínat, navíc mocní v jakékoliv době dokáží historii dost zkreslovat/ohýbat a co se jim momentálně nehodí do krámu, jako by neexistovalo anebo to bylo tak maximálně drobné nedopatření ... Ale daleko více než pro pamětníky je takovýto pořad důležitý pro ty, kteří tyto události nezažili a informace o nich (pokud vůbec nějaké mají) mají jen ze zlomkovitých úryvků či novodobě "přizpůsobovaných" (ukrajinská přátelská pomoc apod.) fakt z naší historie.