Lore

Nikdo, ať stál na jakékoliv straně barikády, to neměl snadné. Zvlášť když se definitivně lámal chleba. Vůdce je po smrti, nikdo moc neví, co bude dál, a nakonec to odskáče nejen porcelánová sbírka. Téma druhé světové války se bude ve filmech objevovat každoročně i třeba za třicet let (pokud do té doby nevypukne nějaká zásadnější), tentokrát na její dopady pohlížíme optikou nejstarší z tlupy hladových sourozenců. A jelikož to masový vrah zvedající pravačku na pozdrav zabalil, musí se svého „národa“ ujmout ona a dovézt spřízněné duše do bezpečí. Snímek Lore s citlivým tvůrčím vkladem hledá nové cesty ke ztvárňování moderních dějin, nejde na to špatně, jen je skoupý na nějaké zásadní dramatické situace. A právě ty možná očekáváme. Přichází se silnou atmosférou plnou nedůvěry a strachu, s putováním pojatém v lyrickém kabátu, s hereckými výkony, kterým lze tleskat. Já tleskám, jen lehce opatrně!! (05.09.2014)

Nádherně, ale opravdu nádherně natočené poválečné drama. Podobná tematika už mě ve filmech spíše obtěžuje (kolikrát už bylo téma Židé + WW2 filmově přežvýkáno?), ale zde se na něj alespoň nahlíží z trochu jiného úhlu (pohledem mladého děvčete vychovaného nacistickými rodiči) ... no a hlavně je to perfektně natočené, jak už jsem řekl. Bezvadná kamera, supr vtahující atmosféra. (24.02.2013)

Lore je přesně ten film, jenž ve mně utvrzuje přesvědčení, že každá válka je jedno velké, zbytečné svinstvo, kvůli němuž nejvíc trpí obyčejní a nevinní lidé, zvláště ženy a děti. Na procvičení němčiny bych Lore zrovna nedoporučoval, protože se tu příliš nemluví, film je tvořen řadou poeticky laděných scén, mnoho zůstává nevyřčeno a nezodpovězeno. Saskia Rosendahl je přirozeně hezká dívka, jež podává velmi slušný výkon. Zářný příklad snímku určeného do klubových kin a na festivaly. (23.05.2014)

Bez akéhokoľvek preháňania atmosferický skvost v ktorom sa ide takmer až na dreň. Hapruje len pár nedotiahnutých partií, inak dychberúca, miestami Lubezki style kamera Adama Arkapawa, strhujúce predstavenie neherečky Saskie Rosendahl (a kolektívu) a príbehová originálnosť vystužená myšlienkovou bohatosťou._______Už len trefný plagát v duchu razantnej propagandy Leni Riefenstahl, skromný trailer a lapidárne zvolený podtitulok "when your life is a lie, who can you trust?" napovedá, že nepôjde o suchopárny pokus rekonštruovať napáchané zločiny počas druhej svetovej vojny. "Lore" čo by adaptácia jednej epizódy z novely Rachel Seiffert "The Dark Room" je mrazivým dokladom toho, že správne zosúladená demagógia si - aj napriek vonkajším impulzom - vyberá ukrutnú daň, nevedomosť/nedôveru, ktorú síce dokáže nahlodať letmá pochybnosť či neistota, ale nie je to (hlavne čo sa týka detí) len príznak prechodného stavu mysle?_______Zmena prostredia C.S. jednoznačne prospieva, jej konzekventný ponor do problematiky ženskej percepcie duševného zmätku sa tu rozpína ešte do rozsiahlejších kontúr než pri zahrievacom kole v "Sommersault" a nadobúda tak plnohodnotnejšej katarzie. V pozadí naliehavo znie orchestrálny doprovod od Maxa Richtera a metaforická protichodnosť prírodnej nádhery a ľudského stesku sa vďaka senzitívnemu nasnímaniu stáva v rámci rozprávania intímnou, a pre konečné uchopenie aj priezračne čistou záležitosťou. 4+ (28.09.2012)

Pro mne je to působivý film o konci dětství v drsném příběhu, v kterém nejde o morálku, ale o přežití. Ten film má nějaké mouchy, na hrdinku je toho naloženo snad až mnoho - ztráta zakotvení a (falešných) ideálů, puberta, starost o sourozence a vlastně boj o život a sebe, ale třeba Jdi a dívej se je v tomto směru ještě extrémnější. A pak postava hodného židovského mládence mi připadá trochu šablonovitá. Ale ta depresivní nálada cesty, která tak vyniká na pozadí májové přírody, je působivá. (30.06.2013)