Réžia:
Robert EnricoKamera:
Didier TarotHudba:
Lino LeonardiHrajú:
Philippe Noiret, Michel Serrault, Dorothée, André Falcon, Bernard Le Coq, Pierre Arditi, Jean Desailly, Jacques Maury, Jacqueline Doyen, Fred Personne (viac)Obsahy(2)
Kdo by alespoň jednou nedostal chuť zabít svou ženu? Edouard bydlí na sídlišti, má manželku, která neustále mluví, či špíše mu neustále něco vyčítá a nadává, jeden velký sen. Při jedné zvláště „výživné“ hádce vypadne jeho žena z okna, když věší záclony. Byla to nešťastná náhoda, nebo už to Edouard nemohl poslouchat. Inspektor Baroni, který dostane případ na starosti, je přesvědčen, že Edouard své ženě z okna pomohl, a z Baroniho se tak stává honící pes. Setkání dvou vdovců, dvou mužů, kteří vědí o životě a o manželství své, je zároveň setkáním dvou velkých hvězd francouzského filmu Philippa Noireta a Michela Serraulta. (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
Philippe Noiret a Michel Serrault spolu sice rozehráli velice zajímavou partii, ale ve filmu se řeší ještě druhej "akčnější" případ, ve kterym jde o nějaký dealery drog. A ten druhej případ mě moc nebavil a přišel mi tam spíš navíc. Škoda, že nezůstalo jenom u vyšetřování toho pádu z okna. Takhle z toho vzešel trochu nesourodej slepenec, kterej navíc v závěru sklouzává až někam do komediálního žánru. ()
Taková tuctová detektivka, která má jediné štěstí, že Noiret i Serrault jsou dobře hrající sympaťáci, se celkem vleče. Dokonce ani konfrontace detektiva s čerstvým vdovcem nemá patřičné napětí. Člověka nemůže nenapadnout srovnání s brilsntím konverzačním dramatem Svědek. Z tohoto srovnání Hlava nebo orel nevyjde ani s odřenýma ušima, vyjde rovnou bez uší. Oceňuji pointu, především tu druhou, ta první se dala očekávat minimàlně od poloviny filmu. Co naplat, ani herecká esa nezachrání podprůměrný scénář. ()
Jak se zbavit otravné manželky? Při věšení záclon. Stačí šesté patro. Philippe Noiret v roli vyšetřujícího inspektora s velmi neobvyklými metodami, neutuchajícím zápalem a především naprosto nevypočitatelným chováním mě bavil. Michel Serrault jako poddajný podpantoflák, co léta trpí, poslouchá nadávky a výtky, lehce uvěřitelný, tím chci říct, že byl skvostný. A neb mě oba pánové nenudili ani minutu a závěr považuji za velmi zdařilý, hodnotím kladně a připomínky si nechám od cesty.. ()
Ze začátku to vypadá na klasickou francouzskou detektivku s krititickým podtextem.ze staré školy, Ale nakonec se z toho vyklube poměrně netradiční psychologická kriminálka, ktera mě zaujala. Noiret hraje svého bodrého komisaře neuvěřitelně stylově a Serrault je taktéž tradičně skvělý. Enrico vede film stabilní pevnou rukou. Je to natočeno zajímavě civilně. Konec originální. Ve výsledku vážně skvěle a pochvala i pro skvělý Donutilův dabing. ()
Konverzační psychologické drama dvou mužů na sklonku jejich profesní kariéry, která je už léta nenaplňuje a při životě je drží už jen jejich klukovský sen. Přes jejich zdánlivou profesní i povahovou rozdílnost se ukazuje, že k sobě mají ve skutečnosti velmi blízko a vzájemně si pomáhají s vyrovnáním se s vlastní minulostí. Noiret i Serrault hráli perfektně. ()
Galéria (12)
Fotka © Studio Canal
Reklama