Pile ou face
Heads or Tails
Réžia:
Robert EnricoKamera:
Didier TarotHudba:
Lino LeonardiHrajú:
Philippe Noiret, Michel Serrault, Dorothée, André Falcon, Bernard Le Coq, Pierre Arditi, Jean Desailly, Jacques Maury, Jacqueline Doyen, Fred Personne (viac)Obsahy(2)
Kdo by alespoň jednou nedostal chuť zabít svou ženu? Edouard bydlí na sídlišti, má manželku, která neustále mluví, či špíše mu neustále něco vyčítá a nadává, jeden velký sen. Při jedné zvláště „výživné“ hádce vypadne jeho žena z okna, když věší záclony. Byla to nešťastná náhoda, nebo už to Edouard nemohl poslouchat. Inspektor Baroni, který dostane případ na starosti, je přesvědčen, že Edouard své ženě z okna pomohl, a z Baroniho se tak stává honící pes. Setkání dvou vdovců, dvou mužů, kteří vědí o životě a o manželství své, je zároveň setkáním dvou velkých hvězd francouzského filmu Philippa Noireta a Michela Serraulta. (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
Taková tuctová detektivka, která má jediné štěstí, že Noiret i Serrault jsou dobře hrající sympaťáci, se celkem vleče. Dokonce ani konfrontace detektiva s čerstvým vdovcem nemá patřičné napětí. Člověka nemůže nenapadnout srovnání s brilsntím konverzačním dramatem Svědek. Z tohoto srovnání Hlava nebo orel nevyjde ani s odřenýma ušima, vyjde rovnou bez uší. Oceňuji pointu, především tu druhou, ta první se dala očekávat minimàlně od poloviny filmu. Co naplat, ani herecká esa nezachrání podprůměrný scénář. ()
Philippe Noiret a Michel Serrault spolu sice rozehráli velice zajímavou partii, ale ve filmu se řeší ještě druhej "akčnější" případ, ve kterym jde o nějaký dealery drog. A ten druhej případ mě moc nebavil a přišel mi tam spíš navíc. Škoda, že nezůstalo jenom u vyšetřování toho pádu z okna. Takhle z toho vzešel trochu nesourodej slepenec, kterej navíc v závěru sklouzává až někam do komediálního žánru. ()
Škoda, že to nezůstalo u takového maigretovského kočkování včetně atmosféry řeky, lodí a venkovských zahrad. Časem se to proplete s nijak zajímavým vyšetřováním drogové scény a vysokými politickými kruhy, a na hru kočky s myší mezi Noiretem a Serraultem zbude jen pár scén, a tudíž i na ty zvraty v jejich postoji jednoho ke druhému. Přičemž ten hlavní zvrat se dá domyslet velmi brzy a film ztrácí ten hlavní hák, který má diváka držet. Ostatně i to kočkování, nakolik je to nejzajímavější z filmu, je časem nudné a zdlouhavé a o ničem. Jakákoliv maigretovská atmosféra a lodě a venkov už je samozřejmě tou dobou dávno pryč. A v závěru se to nečekaně a proti smyslu filmu zvrtne na chvíli i v komedii. Hlavně že dvě ze tří hereček ukážou prsa, jak je na francouzské filmy zvykem - někdy zbytečným, řekl bych. Navíc jsem nepochopil, proč Noiretovi maskéři nechali na hlavě květák místo vlasů. Navíc to ČT uvedla v dabingu a myslím, že ten se tentokrát nijak zvlášť nepovedl. ()
Trošku netradiční krimidrama staré francouzské školy, ve kterém excelují tehdejší legendy Philippe Noiret a Michel Serrault. Propracovaný scénář, vzájemný vývoj vztahu obou hlavních postav, výstižné zmapování "nezávislosti" policie versus "momentální mocní" a opravdu nepředvídatelný a překvapivý závěr. V průběhu sledování se mi vybavil rovněž velice silný snímek "Svědek" (opět "souboj" dvou francouzských hereckých legend), v němž byl Serraultovým protivníkem Lino Ventura. ()
Jak se zbavit otravné manželky? Při věšení záclon. Stačí šesté patro. Philippe Noiret v roli vyšetřujícího inspektora s velmi neobvyklými metodami, neutuchajícím zápalem a především naprosto nevypočitatelným chováním mě bavil. Michel Serrault jako poddajný podpantoflák, co léta trpí, poslouchá nadávky a výtky, lehce uvěřitelný, tím chci říct, že byl skvostný. A neb mě oba pánové nenudili ani minutu a závěr považuji za velmi zdařilý, hodnotím kladně a připomínky si nechám od cesty.. ()
Reklama