Carthorias

Napínavý vodácký výlet s hillbilly romantikou, ke konci už film trochu skřípe

Musím říct, že takhle jsem se už dlouho nezasmál. Je to opravdu tak stupidní, jak byste si podle názvu mysleli, by co víc, dokonce je to ještě blbější. Jako komedie to funguje perfektně. Celé video můžete zhlédnout zde: http://www.youtube.com/watch?v=v6tcwbfKKgA

Čekal jsem něco vtipného, ale zasmál jsem se všehovšudy dvakrát (poprvé když Buster našel peníze před kinem a podruhé když skočil oknem skrz šaty). Musím přiznat, že je ve filmu hodně odvážně vymyšlených a náročných akrobatických i trikových scén (na svou dobu), ale jako komedie to prostě neobstojí.

Nápad zajímavý, ale zpracování slabé. Nedokázal jsem se identifikovat s jedinou postavou, možná jsem si trochu všiml Tabarda, ale to je vše. Plus za 90 centimetrového ředitele a za scénu s peřím. Jinak se film na surrealistické poměry dost drží při zemi.

Mám Aronofského rád, točí některé z nejlepších filmů posledních let. Tady to ale trochu přehnal s fantazírováním. Příběh Niny, baletky, která se zoufale snaží dosáhnout dokonalosti na úkor všeho ostatního, je sám o sobě silným motivem. Nemusí tam být výjevy, kterak hrdince rostou křídla nebo labutí krk, či halucinace typu vraždy nebo lesbického sexu s Milou Kunis (i když tahle scéna byla velmi zajímavá). Vůbec to není špatný film, ale Aronofsky to mohl natočit lépe, realističtěji. To je podle mě půda, které by se měl držet. Natalie Portman Oscara asi dostane (a vůbec ne nezaslouženě), ale přijde mi to nefér vůči Mickey Rourkeovi, jehož Wrestler byl minimálně srovnatelné úrovně, a který byl okraden Seanem Pennem, když tehdy šel "full homo".

Shnilý banán, scény s Harrisonem Fordem jak šlukuje shillelagh jsou jako kost. Jinak je to hrozný fíkus.

Jestli to má být komentář konzumní společnosti, tak teda nevím. Já to beru jako reálně ztvárněné hrůzy nacistického režimu. I když jsem čekal mnohem větší nechutnosti (trochu šoufl mě bylo jenom když odklopili mísu na svatební večeři), nemá tohle ani z poloviny takovou míru hnusu jako Srpski film. Uznávám, že film asi není zrovna extra bombou, je zbytečně dlouhý, nudný a možná zbytečně grafický, nicméně jsem znechucen lidmi, kteří sem flákají odpad čistě proto, "Protože je to fuj" aniž by to vůbec dokoukali. Přitom námět tohoto filmu je podobný jiným válečným dramatům, kterým tito "kritikové" dávají pět hvězd, namátkou Schindlerův seznam. Passolini tímto filmem vyvolává vlnu rozhořčení, která, bohužel pro něho, je orientovaná zpět na něj, místo na skutečné původce problému, v tomto případě ideologisty a jejich stoupence. Přijde mi opravdu nefér, že chudáka režiséra někdo zastřelí kvůli filmu ve kterém někdo jí ze země čokoládu, zatímco Mengele si spokojeně dožije na penzi v Brazílii.

Epičnost, tak by se asi dala jedním slovem charakterizovat tato sága o hrdém Jihu. Film je skrz naskrz prošpikován silnými scénami (prozření na poli, oba skoky přes plot, druhé manželství, lazaret, návrat Ashleyho), které se výborně hodí do velkolepé story (kvalitou příběhu je to takový anti-avatar). Nádherně prokreslené postavy, které opravdu žijí, místo aby se dvě hodiny promenádovali před kamerou jako ve většině filmů. I taková vedlejší postava jako bordelmamá dostane prostoru pro charakterový vývoj víc než hlavní hrdinové deseti horrorových filmů. O tom vlastně celý film je, o psychologii postav, založené na silných dialozích (teď už chápu proč má gone with the wind tolik zářezů v top 100 filmových hláškách všech dob) a podepřen velkými výkony herců a hereček, kde kromě úvodního dua září ještě Melly Wilkesová a Scarlettina chůva Mammy. Scarlett je rozporuplná, někdy hrdinka, někdy mrcha, ale nemůžete od ní odtrhnout oči a Rhett je přímo prototypem jižanského gentlemana, chlapa, pro něhož čest, soucit, laskavost a spravedlnost nejsou jenom slova, pro mě osobně snad nejsympatičtější hlavní hrdina filmového plátna.

Hodnotím monolog Rickyho Gervaise, jelikož to je tak jediná hodnotitelná věc z celého udílení, zbytek byly pouze standardní plky

Olivia Wilde je nejžhavější herečkou současnosti. Sexometr při jediném záběru na Quorru, jak leží na sedačce ve svých ultratěsných latexových kozačkách, naměřil hodnoty přesahující 1,21 GigaJolie, což je víc než tucet Playboy zajíčků + galón javorového syrupu. Což je na druhou stranu škoda pro film, poněvadž pokaždé když je Olivia ve scéně, tak je veškerá pozornost upřená pouze na ni, tzv. Megan Fox efekt (podle její méně atraktivní kolegyně). Co se týče zbytku filmu, je to docela dobrý, Daft Punk válí, a to říkám i přesto, že mě elektronická hudba normálně nutí prohnat si hlavou kulku. Dude je uvolněnej jako šroubek v ruským raketoplánu a dokonce i hlavní hrdina lehce překonal mé očekávání (což bylo, přiznejme si, nula, ale aspoň něco). No a ještě jednou musím zmínit Ms Wild, která odnynějška bude předmětem většiny snů všech supergeeků (napsat program, ze kterýho se vyklube nádherná ženská je koneckonců něco jako Svatý Grál všech ajťáků)