Posledné recenzie (73)
Smrteľné stroje (2018)
Ve světě, kde se idylickou krajinou plnou stromů, vody a zeleně krajinou rolují/plazí/kutálí se/podhrábávají města, protože NEMAJÍ ŽRÁDLO a nesmrtelní terminátoři KTERÉ JE MOŽNO PORAZIT POUZE SILOU LÁSKY zabíjí lidi... moment... To někdo myslel vážně? Ok tak znovu. Po strašlivé apokalypse lidstva, které přežil Londýn a hromada dalších měst - sakra, znova... Ehm. Na Zemi, kde kdysi lidé použili zbraně tak ničívé, že to přežila pouze veškerá vegetace světa, museli odvážní lidé zmobilizovat svá města. Teda, až na ty lidi, co to vlastně dělat nemuseli, protože mají úplně normální obrovské město v zeleném údolí. Kdo sakra psal ten scénář? No nic. On vlastně asi scénář nikdo nenapsal, protože jsou tam porůznu vykradené jiné, mnohem lepší filmy. Ve výsledku to vypadá, jako kdyby pejsek s kočičkou chtěli natočit film a ku pomoci by měli pár desítek milionů dolarů na CGI a pár desítek milionů dolarů na extrémně ilegální drogy, které by při psaní scénáře, natáčení a ve střižně konzumovali. Kdyby zbyl rozpočet i na před-promítací distribuci ilegálních drog pro každého diváka, co si troufne podívat se na tento film, tak bych nemusel plakat, kdykoli si na to vzpomenu, a nemuselo by mě nenávidět děvče, které se mnou na film šlo. Verdikt: Je to strašlivá p..ovina.
Veľké kozy na Havaji (1987)
Výstižný festivalový název "Velké kozy na Havaji" skrývá film, který je z větší části o ženách, co mají velké kozy. A jsou na Havaji. Vlastně i muži mají v tomto filmu velké kozy a jsou na Havaji, takže film dodává, co slibuje. Ony velké kozy vlastně často nejsou zakryty příliš velkým množstvím oblečení - jak ženské, tak mužské. Havaj je dokumentární formou líčena jako místo plné přírodních krás, kde jsou na denním pořádku útoky hadů, kteří zmutovali potom, co je kously krysy s rakovinou. Na silnicích se rychlá jízda trestá s pomocí skejťáků, kteří střílí brokovnicí po autech, zatímco se kryjí za nafukací pannu (ano, ta má taky velké kozy a je na Havaji). Havaj je samozřejmě historicky baštou práva nosit zbraň, takže na pláží si hážou smrtící žiletková frisbíčka chlapi se samopaly krutě nízko u pasu a součástí povinné výbavy automobilu je mimo výstražného trojúhelníku a rezervy také čtyřhlavňový raketomet. Bohužel i takovýto ostrovní ráj má své stinné stránky, mezi které patří viditelný kritický nedostatek podprsenek pro všechny ženy na ostrově a patrně taky deficit knoflíků, jelikož všichni chlapi si zapínají pouze jeden knoflík košile, aby byly vidět jejich velké kozy. Kočku hrál Yukon King.
Bianco Apache (1987)
Film Mayo Cherokee natočil Bruno Mattei možná jako prequel k nekonečně méně šitnému filmu Skalpy. Stejně jako sequel je i v tomto filmu ústředním tématem myšlenka, že kdekoli se bílý muž objeví, tam sto let tráva neroste, původní kultura je potlačena a jedinou povolenou kratochvílí je pití ohnivé vody, znásilňování žen a vraždění náhodných kolemjdoucích. Toto je samozřejmě patřičně zdůrazněno skutečností, že kdykoli je v záběru bílý muž jiný než hlavní hrdina (a občas i ten), tak provádí krutosti variabilního kalibru, převážně na původních obyvatelích S. Ameriky. Bruno na to tentokrát ale jde originálně a v hlavní dvojroli čestného rudokožce i bílého prznitele je (patrně) neúspěšný gigolo Sebastian Harrison. Hlavní hrdina půlku filmu předstírá němého a tak místo mluvení čučí do kamery jako nevinná laň v tunelu na přijíždějící vlak. Film doporučuji pouze pro fanoušky Bruna Matteie nebo pro lidi, kteří jsou vehementně schopní tvrdit že jsou z 1/64tiny Indiáni Zajímavosti Ve Francii byl film promítán pod názvem "Le Blanche Comanche". // Nejvyšší honorář mezi herci měl představitel černého otroka, jelikož režisérovi při natáčení filmu "Porno Holocaust" zachránil život. // Tak jako Rambo 3 je tento film věnován statečnému afghánskému lidu.
Posledný denníček (1)
Z "Osudy horší než smrt"
"Jste jako první křesťani v tom, že toužíte po éře míru a spravedlnosti,která možná nikdy nepřijde. Oni si mysleli, že ji přinese Ježíš. Vy si myslíte, že takovouhle éru by mohli být schopni vytvořit lidé svým vlastním úsilním.
Jste jako oni, jak už jsem řekl, v tom, že žijete v době, v níž je zabíjení hlavní formou zábavy. Podle Americké pediatrické akademie shlédne průměrné americké dítě 18 000 televizních vražd, ještě než ukončí střední školu. Takové dítě vidí, jak křesťanství selhává díky pistolím a puškám a brokovnicím a kulometům. Vidí, jak křesťanství selhává díky gilotinám a šibenicím a elektrickým křeslům a plynovým komorám. Tahle mládež vidí, jak křesťanství selhává díky stíháčkám a bombardérům a tankům a bitevním lodím a ponorkám, díky sekerám a tyčím a motorovým pilám a řeznickým nožům. A po tom všem má být ještě korporacím, které takovéhle podívané pořádají a k nimž patří i naše Federální vláda, vděčná.
Římani, stejně bohatí a mocní jako dnešní korporace, takovéhle podívané rovněž pořádali, takže můžeme říct, že jediné, co se změnilo, je sponzorství.
Stejně jako první křesťani jste i vy součástí společnosti, kde vládnou pověry, kde vládnou pusté žvásty. Za říše římské nicméně byly pusté žvásty to jediné, co bylo k dispozici, pokud šlo o velikost planety, o její místo v kosmu, o smysl jejích ostatních obyvatel, o možné počátky života, o příčiny nemocí a jejich léčbu, o chemii, o fyziku, o biologii, a tak pořád dál. Nikomu, včetně prvních křesťanů, nezbývalo nic jiného než se v pustých žvástech topit. Dnes tomu tak není. Dnes přece máme přehršle informací a osvědčených technologií, jak vytvořit hojnost všeho a jak zmírnit následky všech druhů katastrof.
Jak tragické tedy je, že hlavní impulzy v téhle a některých dalších společnostech dnes směřují k pustým žvástům a krutým způsobům zábavy z doby před mnoha tisícy lety, které téměř nevyhnutelně vedou k antitezi krásy a řádného života a křesťanství, jak mu učil Ježíš Kristus, kteroužto antitezí je válka."
- Kurt Vonnegut Jr.