DavidWark

Tak takové to bylo a pořád je! Daleko svižnější než novácká licence "Risk / Riskuj", která ovšem jednoho také přilepila v podvečerní hodinu k obrazovce a leckterého dokonce přiměla k účasti a výhře. Vyhraný obnos ve výši ročního platu se docela hodil, i když ho TV Nova poslala až po několika měsících :-). Mimochodem, Robert Redford natočil skvělý hraný film "Quiz Show" na motivy skutečného příběhu z pravěku těchto soutěží. (Residence Inn, Seattle, TV: ABC, 16.03.2024)

Klasický srdceryvný sportovní příběh outsiderů, kteří se snaží, až dokážou, co by nich nikdo neřekl. A, přátelé, tento příběh je pravdivý. Ten voják se totiž jmenoval T. Texas Tayler a tahle repre Americke Samoy opravdu dostala od Austrálie takový nářez (31:0), jako kdyby Ozíci předtím porazili Klapzubovu XI. A oporou při zázračném vzestupu US Samoanů opravdu byl/a faʻafafine (osoba třetího pohlaví) jménem Jaiyah Saelua, která se stala prvním transgender hráčem v historii Světového poháru FIFA. Sice nedala ten vítězný gól, ale nahrála na něj a vykopla míč z vlastní brankové čáry v poslední minutě. Lepší je sice zhlédnout o tom stejnojmenný dokument z roku 2014,  ale Taika Waititi dokázal příběh (možná s přílišnou nadsázkou a přepáleným self-cameem) docela zábavně okořenit a nějak takhle si Samou z té doby pamatuju, až mě svrběl pas v kapse a zaháněl jsem touhu požádat kapitána, ať změní kurs letadla, ve kterém jsem se na film koukal. (16.03. 2024, United Airlines LAX-SEA).

Světlana a Pavel se potkali za sametové revoluce na Václaváku, zamilovali se na první pohled, narodila se jim Ivanka a žili spolu šťastně až do … To vypadá na nudu, že? Akorát že ten Václavák se jmenuje Majdan, Svitlana a Pavlo i filmový štáb taktak utečou před střelbou ostrými do pokojných demonstrantů, na rozdíl od dalšího hrdiny sběrného dokumentu, s nímž režiséři stihli natočit jen pár záběrů, než ho na Majdanu „pořádkové“ jednotky zastřelily. Protagonisté politického happeningu, včetně frontmana rockové skupiny vyhrávající tam demonstrantům, se najednou octnou ve válce, hybridně zinscenované Ruskem jako „boj za sebeurčení Donbasu“, a zapojí se do ní. Největší síla dokumentu je v zachycení všední tváře majdanské revoluce i bojů na Donbase a toho, co to dělá s protagonisty filmu. Muselo být obtížné směstnat 500 hodin materiálu do 82 minut, jeden celovečerní film není ideální formát pro vyprávění tolika příběhů v tolika dramatických kulisách. Přesto je film strhující, jak jen sběrný dokument může být. Zejména v závěru z něj i otrlého diváka zamrazí, když Pavlo za pohodového slunečného dne půl roku předem předpoví ruský útok na Kyjiv (žádný Kyjev, to je ruský překlad!). Ve filmu se mihne i režisérčina matka, která sice přežila masakr v Buči, ale zemřela na infarkt hned poté, co se dozvěděla o té hrůze.  Film měl premiéru na filmovém festivalu v Tribeca, získal ocenění na mezinárodních festivalech v Buffalo a v Melbourne. (TCL Chinese Theatre, Hollywood, 22. 2. 2024)