Lachtaan

Mnou nejočekávanější seriál posledních několika let konečně doklusal do našich luhů a hájů a přestože to prozatím není na vymodlenou plnou palbu, už teď jsem ponořený v navazující sérii a mít víc času, tak jedu mnohem zběsilejším tempem. Tahle rodina a hlavně tohle prostředí je totiž něco, co chcete sledovat každý den. Sheridan je fakticky bůh současné televize! [viděno na SkyShowtime]

Občas to chce uhnout i ke klasické rodinné zábavě a vzhledem k tomu, jaký kult Addamsova rodina představuje, nešlo Wednesday alespoň nezkusit. Málokdo z nás ovšem čekal, jak moc dobrý seriál Burton vlastně doručil a jaký úspěch si červený gigant streamingu zase může připsat. Asi nemusím sáhodlouze rozepisovat, jak efektní je tenhle seroš hlavně kvůli její představitelce, to tu přeci jen stojí ve všech obdobně nadšených komentech pode mnou. Já k ní vyzdvihnu ještě její blonďatou kolegyni, která je trochu neprávem opomíjena. [viděno na Netflixu]

Tam, kde mnozí nadávali na zpackanost druhé řady zprvu vynikajícího krimiseriálu, tam jsem já osobně spíše trpěl až u jeho silně nekonzistentní série třetí, kde se sice mihne sympaťák Mahershala Ali, potřeba ho cpát do několika zmatečně propojených časových linií vám ovšem způsobí, že vám začne vadit i on sám. V prvních cca třech epizodách se mi chtělo věřit, že budeme sledovat řádnou detektivku. Posléze už jsem ztratil notu i zájem a jen se vezl do zdánlivě nedosažitelného konce. Tak snad bude letošní Night Country o dost lepší. [viděno na HBO Max]

Sandman je extrémně zvláštním fantasmagorickým seriálem, u něhož jako neznalec komiksové předlohy 10 minut kroutíte hlavou a protáčíte panenky, abyste se za dalších 10 kochali neuvěřitelně podmanivým příběhem. Místy je to lahodná jízda napříč fantaskním světem, jindy zase psychedelická odbočka do nepřehledného neznáma. A ačkoli to nezní jako nejlepší reklama, doporučil bych to fakt každému. Takhle svěží projekty jsou v dnešní přeseriálované době fakticky třeba a já vyhlížím druhou sérii. [viděno na Netflixu]

Česká televize už bohužel také není stoprocentním etalonem kvalitních seriálů na tuzemské scéně, už i ona dokáže mrvit na první pohled atraktivní dílka, to ale rozhodně není případ té vůbec nejpoutavější kriminálky, co u nás kdy vznikla. Třebaže mě druhá série nebavila ve všech momentech a na základě toho jsem od nově příchozí třetí příliš nečekal, obavy se rychle rozplynuly a já si mimo plejádu fakticky poutavých případů oblíbil i rozšíření ansámblu. Tady bych mile rád uvítal i další díly. [viděno v iVysílání]

Pořád to zbožňuju, pořád to je jeden z mých nejoblíbenějších stále běžících seriálů, ale nemůžu se ubránit domnění, že mě tentokrát celá desítka epizod nevtáhla tak, jak se jí to dařilo v prvních dvou sezónách. Chování některých nejmenovaných postav bylo místy napřesdržku, jiné jsem si ale zase právoplatně konečně oblíbil. Ovšem vzhledem ke slávě, kterou si Outer Banks během let vydobyly, jim čtvrtou řadu přeju, budu u ní a třeba mě zase vrátí do té někdejší euforie. [viděno na Netflixu]

Pravděpodobně nejlepší výplod ČT za poslední dlouhé roky, v mých očích snad od první série První republiky, maximálně prvního Rapla. Skvěle obsazené, úžasné napsané a na poli třinácti dílů ani na chvíli nudné.

Po dlouhých letech s dlouhými odmlkami jsem konečně dojel jeden z těch dneska již kultovních animovaných seriálů, k jehož jednotlivým dílům se dá neustále vracet a u hrstky perfektních jsem rozhodně nebyl naposledy. Tak uvidíme, kdy dorazí ten Hulu reboot. Nejlepší díly série: Tenkrát na Oktoberfestu, Tydýt mimozemšťan a Vražda v Planet Expresu.

Opulentní kus té nejryzejší filmařiny v rukou režiséra, jehož dosavadní filmy ve mně tolik nezarezonovaly jako ve zbytku jiných, u Babylonu jsem měl velká tušení už dopředu, že se mi strefí do vkusu a ani trochu neuhnul. Sice jsem jako stále velký neznalec prvopočátků filmové historie nepochytil všechny reference, za to jsem si ale majestátně užil nejen samotný styl vyprávění, ale i bezchybný vizuál, totálně epesní hudbu a stoprocentní herecké výkony. Takhle přesně mají vypadat malá velká dramata, kvůli nimž se vyplatí brát filmy jako vážný koníček.

Občas i ta potřeba vidět co největší bizarnosti nemá daleko ke specifické formě sebepoškozování, kdy ale naštěstí chodím do kina na voloviny, ale aspoň zadarmo. Medvěd na koksu si vydobyl renomé nejen doma, ale i tady u nás jen svým názvem a posléze hlavně ukázkami, paradoxně tím k plátnu přitáhne mnoho příznivců jednoduché zábavy, kteří na úkor téhle blbiny skipnou kvalitnější, ale méně přístupný film. Především to představuje nešvar, který mi nedovolí udělit aspoň průměr, třebaže minimálně scéna se sanitkou je esencí správného mixu řádného gore a ztřeštěné komedie. [viděno v Kino Šumava Klatovy 23.2.2023]