HERGImanCZ

Pásový produkt od Primy, který nemá co nabídnout. Tak jsem si u skleničky vína pustil na pozadí něco z české televizní produkce. A jako smál jsem se (jen to asi nebyl záměr v této formě). Viděl jsem sice jen jednu epizodu, ale i kdyby to byla ta nejhorší ze seriálu, bylo to tak moc za hranicí únosnosti, že tu ten odpad musím dát. Nesmyslné a nefunkční establishing shoty, vágní a naprosto nenosné motivace postav, zápletka v samotné zoo jak z parodie či pohádky pro děti, vztahy napsané asi člověkem po lobotomii, vedlejší herecké výkony jak ze školky, humor nevkusný, kamerové úhly odfláklé a dokonce i některé kostýmy mi vnukly nápad dojít si pro bělidlo. Nejhorší je, že nemám úplně pocit, že by šlo o problém s rozpočtem. Ono to totiž působí, že na tomto bizarním počinu spíš pracovali naprosto netalentovaní lidé, kteří by v tomto oboru neměli co dělat. Na tohle opravdu nekoukejte, nestojí to za váš čas.

Zklamání pro fanoušky, nuda pro ostatní. Příjemný start New Generation nás zavedl do Equestrie mnoho let po událostí Friendship is Magic. Nebudu asi mluvit jen za sebe, když řeknu, že po množství otázek, které vyplynuly nejen ze závěru, jsem dychtil po odpovědích a těšil se, co nám bude dále nabídnuto. Nečekal jsem ovšem, že bych odpovědi dostal hned v tomto speciálu, to vůbec. Problém je, že Make Your Mark se tak trochu na tu záhadnou vlnu snaží naskočit, ale naprosto bizarním způsobem. Nejen že speciál kopíruje téma doslova předchozího filmu, zároveň se snaží být z první poloviny spíše slice of life, zatímco z druhé kouzelným dobrodružstvím. Nepřináší však žádnou inovaci, žádný nosný nápad a třeba takový humor nemá žádný přesah a dospělí si v něm tak v podstatě nic nenajdou. Přitom právě minule jsme viděli, že tam jde zakomponovat nějaký podtext s modernějším poselstvím. Postavy se tady ale nijak nevyvíjí a film jen přináší nové otázky, na které ale odmítá odpovědět. Při samotném finále jsem pak měl chuť se neskutečně smát nad tím, jak rychlé a klišovité bylo. A taky si rvát vlasy, nebo možná něco mezi tím. Čekají vás postavy naprosto měnící názor lusknutím prstu, poníci získávající magii (a teď myslím earth ponies, kteří by měli být fyzicky zdatnější a to by měla být jejich výjimečnost), dost špatně vypadající kouzla (chápu nižší rozpočet, ale právě rozpočtu by měl být přizpůsoben scénář, aby nemuseli tvořit animaci, ne kterou nejsou peníze) nebo třeba rozuzlení celé té záhady, kterou i děti určitě dávno vyřešily, a to asi primárně z toho důvodu, že o tom samém byl ten film, který novou generaci otevřel! Prostě proč? Abych byl upřímný, ono to koukatelné je a děti to zabaví, proto tomu nedávám odpad. Já ale od takové značky zkrátka čekám víc. A tohle byl opravdu silný šálek kávy, protože je to horší než některé epizody třetí generace. A třeba takový Pony Life z poslední doby je oproti tomuhle mistrovské dílo. Nový My Little Pony film je ve výsledku jakousi zbytečnou vložkou, která nebude otravná pro rodiče, zatímco fanoušky zničí.

Přestože má Jan Žižka své mouchy, je to pro českou kinematografii událost, která tu dlouho nebyla. Pro začátek je nutné říct, že Petr Jákl se tu nesnaží doslovně přetvořit historii na filmové pláto. Slovo „inspirace“ je zde tak opravdu nutné zdůraznit, protože historických odchylky odhalí i ten méně bystrý divák. Jedná se tak spíše o vzdání holdu asi nejznámějšímu českému vojevůdci. A přestože Žižka nikdy nepatřil mezi mé oblíbené historické figury, tady jsem si ho neskutečně užil. Ben Foster zde skvěle ztvárnil postupné překlenutí nájemného hrubiána, byť už tehdy s určitými zásadami, na muže bojující za vyšší hodnoty. I když se z části může jednat o důvody sobecké, ta proměna směřující k jeho známější budoucnosti tam je neskutečně cítit. Stejně dobře jsou ale zvládnutí také antagonisté, které budete nenávidět. Vše je to zabaleno do extrémně špinavého a násilného kabátu, do něhož je vržena snad jediná čistě kladná postava v podání Sophie Lowe. V kontrastu s její nevinností a počáteční naivitou poznáváme, jak špatně je na tom v dané chvílí české království a jaká zvěrstva se tam venku dějí. Dlouho mi násilí nepřipadalo právem tak odpudivé, jako tady. Není tu ale bezdůvodně, nýbrž formuje sledované postavy. Jak jsem ale již na začátku avizoval, Žižka má své mouchy. Přestože film na tuzemské poměry dostal vysoký rozpočet (a ždímá ho opravdu, jak to jen jde), na zahraničí to není tolik a někde se muselo šetřit. Nejvíce to bohužel odnesly bojové scény, kde zběsilý střih s klepající se kamerou občas způsobí, že se ve vřavě opravdu ztratíte. Až na konci tak nějak zjišťujete, kdo s Žižkovy družiny to odnesl, a to bohužel trochu zabíjí potenciální heroické scény, kdy válečník na té „dobré straně“ straně padne. Někteří členové družiny, přestože mají nastíněnou odlišnou charakteristiku, by mohli být také více rozvedeni, aby každá ztráta byla o to více bolestivější. A platí to i pro další postavy. Například bez historické znalosti krále Václava podle mě zahraniční divák nemůže mít tucha, co si o něm myslet. Abych však nekončil na negativní notu, schoval jsem si nakonec ještě takou třešničku. Žižka místy kouzlí se slovy a některé projevy jsou tak skvěle vybudované a natočené, že jsem měl v kině husí kůži. A to se mi opravdu dlouho nestalo. Něco ve mě tak volá, abych filmu dal i tu pátou hvězdu. A kdybych hodnotil jen to, jak moc jsem si film užil a jak jsem nadšený, že něco podobného vzešlo z rukou českého režiséra, na sto procent by tam byla.

V podstatě pořád to samé, ale mně nevadí. She-Hulk se nám už po několika epizodách očividně vyprofilovala. Nikdo od ní asi už nečeká zázraky, ale já se vcelku bavím. Je to zkrátka taková volnější oddechovka s důrazem na humor. Místy to působí až jako parodie na celý Marvel universe a záleží čistě na vás, jak se k tomu postavíte. K tomu je to dost meta, což si dost užívám. Jediné, co je objektivně opravdu špatné, je akce. Jako k celku se ale k seriálu nestavím nijak špatně, má to svůj tón a diváky si to určitě najde.

Arvéd je na české poměry velmi netradičním snímkem, který odmění pozorného diváka. Začnu asi tím nejpodstatnějším. Arvéd rozhodně není pro každého. Je to drama, vážné drama. Nepředkládá divákovi navíc klasický čistě chronologický, ba ani lineární styl vyprávění. Pokud tedy berete film jako odpočinek či kulisu doma v obýváku, tady asi zalíbení nenajdete. Je to ale škoda, protože Arvéd se snaží přinášet trochu umělečtější pojetí, které v mnohých současných tuzemských snímcích chybí. Pomalu vás nechá si skládat celý obraz z jednotlivých střípků Smíchovského mysli. Vyžaduje jistou míru přemýšlení během sledování a odměnou je výsledný příběh, který si na konci sestavíte. Arvéd má samozřejmě i pár problémů. Místy je možná až trochu moc dlouhý a vystříhání pár minut by mu podle mě prospělo. Dále tu chybí takový ten jeden moment, kdy všechny ty střípky dokonale zapadnou do sebe. Je tu pár scén, jež vám dají kritické indície, avšak film se vás i po doložení všech potřebných informací snaží držet v nejistotě místo toho, aby dohrál finále. Na závěr musím dodat, že přestože většině problémům by se dalo předejít díky lineárnější struktuře děje, já jsem rád, že byl snímek pojat tímto způsobem. Právě ono pojetí mě na něm totiž bavilo. A pokud filmy považujete alespoň trochu za umění, doporučuji Arvéda někdy zhlédnout.

Příjemná duchařina s poměrně originálním zasazením. Horor Žena v černém stojí primárně na hutné atmosféře, v určitých pasážích se však nebojí ani pořádné nálože lekaček. Daniel Radcliffe a Ciarán Hinds v hlavních rolích předvádějí skvělé výkony a jejich postavy podle mě patří k těm nejuvěřitelnějším v daném žánru. Film ovšem z pohledu scénáře naráží na to, s čím má problém většina hororových snímků s duchařskou atmosférou. Chování zdejšího ducha je vcelku nepochopitelné a nekonzistentní, kmitá zkrátka podle potřeb scénáře. To se nejvíce projevuje někde uprostřed filmu. Navíc se jedná čistě o lekačkovou pasáž, jež je delší, než by měla. Jinak má ale film pozvolné tempo, zbytečně nikam nežene a samotný závěr se mi velmi líbil. Přes těch pár zmíněných much je tak pro fanoušky atmosférické duchařiny Žena v černém skoro až povinností.

Na oko příjemná podívaná, jež se však opírá o velmi slabé základy. Scoob! se už podle traileru snaží jet s dobou. A nebudu vám nic nalhávat, dneska zkrátka superhrdinové letí. To by však nebylo nic špatného, přeci jen jsme tu už měli nějaké ty experimentálnější kousky, které se vymanily z té klasické vcelku přízemní verze, kde za vše může chlapík v kostýmu. Tady je však problém v něčem jiném. Celý ten příběh působí, že to vůbec není o Záhadách s.r.o. a jsou tu tak trochu do počtu. Kdybyste je nahradili kýmkoliv jiným, vše by fungovalo v podstatě stejně. Na samotné finále, které se snaží stavět na Scoobym a jeho nejlepším příteli, tu není solidní náběh a rádoby poučení o chvíli před tím zkrátka nefunguje, protože tu divák nedostal tu správnou dávku emocí v průběhu filmu. Celý děj navíc působí extrémně překombinovaně a mnoho problémů je často vyřešeno velmi zkratkovitě. Je mi jasné, že tvůrci přemýšleli tak, aby se to líbilo dětem. A to podle mě Scoob! asi i splní. Přesto by to šlo udělat konzistentně a vlastně všechny předchozí projekty této franšízy to dokazují. Co na druhou stranu filmu nemohu upřít, je povedený vizuál. Byl jsem až překvapen, jak se tvůrcům povedlo převést jednotlivé členy party do třetího rozměru. U některých klasických vtipů toto převedení trochu pokulhává, jinak je to ale úctyhodný výkon. Vypíchnout pak musím také design hlavního záporáka a paletu barev některých lokací, kde byla očividně dána přednost stylistice před fotorealistickým vyobrazením. Film jako takový je díky tomu velmi příjemný na pohled. Uteče navíc poměrně rychle a člověk se i poměrně pobaví. Bohužel to ale rozhodně není poctivý Scooby a ani dějově konzistentní záležitost. Menší děti ale určitě pobaví, zatímco pro dospělé nebude nijak nepříjemným.

Znatelně lepší než první epizoda. Přestože je první polovina této epizody dosti urychlená, ve druhé konečně začínáme dostávat hlubší zápletku s pár zajímavými motivy. Potěšil mě pomyslný návrat ke kořenům, protože Marvel konečně přestává přehlížet existenci Neuvěřitelného Hulka. Přestože dilema, jež zde hlavní hrdinka má, je nakonec rozuzleno dost rychle, potenciál toho, co bychom mohli v dalších epizodách vidět, mě dost láká. Jen bych ocenil trochu kreativnější práci se záběry, kde She-Hulk komunikuje s diváky. Není to špatné, ale rozhodně by se to dalo zvládnou lépe. V současné chvíli se tedy na pokračování těším, i když mě trochu děsí ta krátká stopáž, jež epizody mají, protože například této to podle mě dost ubližuje.

Příjemný akčňák s ideálním tempem i stopáží. Při pohlédnutí na zdejší hodnocení mám upřímně trochu pocit, že film musel některým lidem tak trochu šlápnout do kuřího oka. Pojďme si tedy trochu bez předsudků rozebrat, čím Princezna vlastně je a zda je to bude podávaná právě pro vás. Princezna je v podstatě stejně prostým filmem, jako je jednoduchý její název. Hlavní hrdinka je unesena padouchem, jenž baží po království jejího otce. Už od malička však potají pro zábavu trénovala v boji a teď má konečně možnost ukázat, že může být stejně dobrým válečníkem, jakými jsou muži. Tento její cíl se nese na pozadí téměř celé stopáže, která je jinak vyplňována krvavou akcí. Ta je dost hezky natočená a je zábava ji sledovat. Nejedná se rozhodně o snahu o realističnost, a to vlastně platí i pro celé zasazení. Rozhodně nečekejte jakkoliv přesné zobrazení středověku. Kostýmy, interiéry i postavy jsou navrženy se stylistickým záměrem. Mně osobně se tu velmi líbila barevná paleta, jež často využívá modré látky kombinované s přírodními materiály. Hrdinčiny zrzavé vlasy a občasná krev tak na obrazu úžasně vyniknou. Co se týče jednotlivých postav, jsou dosti podle šablon, avšak je tu místy snaha o kritiku z úhlu myšlení v současnosti. V podobě hlavního záporáka je tak znázorněna, krom jeho tyranství, kritika shazování žen a v jedné chvíli také rasismu, zatímco zdejší království působí výrazně progresivněji. Princezna tak pomyslně bojuje i za vyšší hodnoty, než je její rodina. Přestože snímek rozhodně není ničím, o čem by se mělo mluvit jako o akčňáku roku, mně to dohromady vcelku sedlo. Pokud jste dočetli až sem a pomohlo vám toto krátká shrnutí rozhodnout se, zda je snímek pro vás, jsem jedině rád. Rozhodně chápu, že obzvláště v našich končinách se najdou mnozí, kteří se teď Princezně vyhnou obloukem. Zároveň však doufám, že jsem alespoň někoho nalákal. A pokud ano, přeji příjemnou podívanou.

Ukázka toho, když někdo tvoří pořád o něčem, o čem nemá ani tucha. Nepochopení mezi starší generací a současnou, která vyrůstá na internetu, potkává denně nespočet lidí. Jednou za čas se tak objeví nějaký ten menší projekt, jenž si dá za cíl tuto pomyslnou propast zmenšit. Tyto projekty bohužel většinou padají na tom, že se snaží až moc balancovat někde veprostřed, dát tam něco jak pro rodiče, tak pro děti. Nauč tetu na netu je však zcela speciální, protože je tento pořad, alespoň tedy z mého skromného pohledu, nekoukatelný pro všechny skupiny. Ve snaze kombinovat vysvětlování co nejvíce pojmů za epizodu s rádoby humorem vzniká něco neskutečně bizarního. Nejen že to působí celé neskutečně trapně, plácá to dohromady spolu vůbec nesouvisející pojmy, zároveň to ale díky ztvárnění obou postav ještě více onu propast mezi generacemi zvětšuje. Chápu, že tvůrci tu stojí před zdánlivě nemožným úkolem, protože vysvětlovat určitou komunitu je jako vysvětlovat vtip. Nauč tetu na netu je však tou nejhorší verzí, kterou jsem kdy viděl.