Jeoffrey

Ach jo, díky vám pánové, teď fakt nevím, co víc mám o tomhle anime psát. Čtu si jednoho, čtu si druhého a i třetího a jen kývám hlavou a říkám si - Ya, that's true!. Zasazení je dobře zvolené a poutavé, ten svět má potenciál. Začátek byl super, mělo to určitě styl a i ten z názvu slibovaný drive. Ale od momentu, kdy se postavy dostanou do vlaku, se začnou objevovat momenty, kdy jde moje obočí výrazně nahoru a já si říkám, že polovina věcí co se odteď děje, jsou pěkný kraviny, který by mě dokázali nejspíš solidně zdeptat. Tempo je zbytečně rychlé, rozvoj postav je zanedbaný, rozvinutí těch zajímavých aspektů příběhů je hodně okleštěné. True, that's pretty true... Někdy se na to ale pěkně dívá, poslední dva díly doslova exhibují barvami a pohybem. Celou dobu to neztratí drive, takže mě to dokázalo pořád nějak udržet a někdy se i těšit, co bude dál, ale také bát se, co zase absurdně přeženou, či hloupě pokazí. I tohle je pravda! Co tomu tedy mám teď přinést já sám, čím tu mám teď přispět? Chápu vše co tu zaznělo, viděl jsem vše o čem se tu píše a ve finále je to hlavně věčná škoda promrhané potenciálu a za mě průměrné anime, které má něco docela dobré, něco dost zlé a spoustu věcí mezi tím... Jdu si hrát jinam, tady je tenhle můj komentář zbytečný. 5/10

Kdyby mi někdo v září tvrdil, že největší překvapení a jedno z nejlepších anime této sezóny bude cokoli, co má na anime databázích tag yuri, tak bych jen nevěřícně kroutil hlavou, ale stalo se! Nemám nic proti tématu dívčí lásky v anime, spíš mám zásadní problém s formou, jakou je v anime prezentovaná. Buď jde jen o obyčejný fap servis (a ne, nemyslím tím yuri hentai, s tím se tam tak nějak počítá, ale klasické přístupné seriály) bez nějakého zajímavějšího příběhu. Nebo jde o díla, kde se hrdinky hned v prvním díle políbí a pak se perou s následky, k čemuž se přidávají další klišé romantická dramata, třeba s nějakými těmi rivaly a celý seriál se věnuje všemu jinému, než budování nějaké hloubky vztahu mezi protagonistkami. Pak tu máme anime, kde je dívčí romance okrajovým tématem, bez nějakého významu a nakonec seriály, kde spolu dívky jen přihlouple laškují a já si říkám, jestli v tom mám nějakou lásku vůbec hledat, nebo je to jen obyčejné kamarádství. Zkrátka yuri anime, kde je v hlavní roli nějaká normální, obyčejná, uvěřitelná, kvalitně popsaná dívčí romantika za mě až do nedávna neexistovalo, nebo spíš jsem na něj asi nikdy nenarazil a byl jsem přesvědčený, že mé ideální představě o dívčí romanci se asi nejvíc blíží vztah hlavních hrdinek v Hibike! Euphonium a to tam tohle téma k mému zklamání nakonec vlastně není (až tak dobrá chemie mezi dívkami tam byla). A pak se objevila Adachi a Shimamura! Ze začátku to na nic pro mě nového a překvapivého nevypadalo a prvních pár dílu jsem si dokázal představit, podle které z výše uvedených šablon tohle anime pojede, ale časem to začalo být mnohem zajímavější, procítěnější, hlubší. Zkrátka stala se z toho velmi dobrá romantika, kde jsou v hlavní roli dvě docela odlišné mladé dívky, které mají každá nějaký svůj problém, díky kterému se sešly a díky kterému si dokážu hravě představit, proč spolu asi časem logicky skončí (kromě toho, že to tak chtěl autor). Navíc rozvoj tohoto vztahu je pozvolný, příjemný a sympatický. Každá z dívek na něj nahlíží jinak, přesto naprosto uvěřitelně (a úměrně věku postav). Dokonce se tu přesvědčíme o těch nejzákladnějších pravdách, jako že zamilovaný člověk myslí na objekt svého zájmu nepříjemně často a vzpomene si na něj i v těch nejpodivnějších situacích. Připomeneme si, že láska je sobecká, toužíme po blízkosti milované osoby a ideálně jí chceme mít jen pro sebe. Láska může přijít náhle s uvědoměním si, že se na někoho až nezdravě fixujeme, nebo pomalu, když zjistíme, že nám na druhém vlastně záleží mnohem víc, než jsme si celou dobu mysleli. Láska nás mění, dává nám odvahu... Tohle vše a mnohem víc skvěle zpracované, díky vnitřním monologům hrdinek i dostatečně hluboké a procítěné! O tomhle by mělo být romantické anime a vše okolo je podružné... A tak mi nevadí ani podivná mimozemšťanka, nad jejímž významem přemýšlím doteď a říkám si, zda bude mít pro budoucí vývoj nějakou zásadní roli, nebo je tam jen jako odkaz na autorovo předchozí anime (já si říkal, že je mi ten skafandr povědomý...). Na ničem jiném nezáleží, protože já našel něco vážně povedeného - anime o dívčí lásce, které u mě funguje jako výborná a kvalitní romantika. Jistě, jsou tam lechtivější scény, ale mají svojí logiku, protože když někoho milujeme, tak o něm sníme, chceme se ho dotýkat - tohle je normální a dává to smysl! Zkrátka výborně popsaná, hluboká, pozvolná romance, kde jsou v hlavní roli dvě mladé dívky (což přeci není na škodu), která by obstála svou kvalitou, i kdyby tam dvě dívky nebyly a místo nich třeba holka a kluk, dva kluci... Takhle má za mě vypadat dobrá romantika a tahle je prostě dívčí! 9/10

Tohle anime to nemělo u diváků jednoduché už od samého začátku. Ještě před odvysíláním prvního dílu se totiž na mnoha anime stránkách objevil obsah, který sliboval něco úplně jiného, než co je nakonec skutečnou náplní seriálu. Co se stalo? No on totiž někdo použil oficiální obsah knižní novely, z které plně čerpá stejnojmenný hraný seriál, ale tohle anime není další adaptací, ale vlastně takovým volným pokračováním. Takže diváci dostali něco jiného než čekali, třeba ta slibovaná romantika se v tomto seriálu nakonec vůbec nekoná (maximálně tak bromance), jde spíš o episodické příběhy z jedné japonské čtvrti plné gangů a rozebírání různých zajímavých sociálních témat (což je na seriálu nakonec asi to nejlepší). Další problém je, že s hlavním hrdinou se neseznamujete pozvolna od začátku a nesledujete jeho cestu do pozice místního hlavního vyjednávače a fixera (skvělý termín, který si vypůjčím ze Cyberpunku 2077, který v posledních dnech pořád hraju), nevidíme, kde a jak si vybudoval některé důležité vztahy, co ho formovalo, ale jsme s ním už v momentě, kdy má svojí pozici v podstatě jistou a z ní jedná. Tohle opět ne každému sedne, protože logicky je lepší, když vidíme hrdinovu cestu od prvních krůčků, buduje to náš vztah k němu. Také to může rychle zklamat ty, kteří po pár prvních minutách nabydou dojmu, že se to z nějakého důvodu podobá takovému K, nebo třeba Durarara!! - protože barevné gangy a Král(ové)! O akci to tady primárně totiž také není, jak by mohlo být, když hlavní hrdina dělá vše, co je v jeho silách, aby jakékoli násilí potlačil! Na druhou stranu, když na nějaké ty souboj dojde, tak nevypadají vůbec špatně. Hlavní nosnou silou tohoto anime je tak pouze jeho snaha o ukázání různých společenských problémů a jak se s nimi dá bojovat. To je často velmi zajímavé, někdy nudnější a minimálně u jednoho dílu (youtuber) mám dojem, že jsem zbytečně přišel o dvacet minut svého života. Naštěstí ta zajímavější témata převládají, autoři i měli štěstí, že si Jeoffrey o seriálu díky snaze napsat vlastní obsah předem něco zjistil a tak věděl do čeho jde, tedy ho nic výše uvedeného neodradilo, nebo nezklamalo plané naděje a tak teď na konci můžu s klidem říct, že to vlastně bylo docela dobrý... 6/10

Je super sledovat, kam jsme se od první série posunuly. Odporného CGI medvěda vystřídal nádherný a smrtící rosomák, který strčil do kapsy i všechny šelmy kočkovité, co se tu objevily... Příroda opět nádherná i drsná, výlet do Ruska byl neskutečně zábavný i poučný a plný různých překvapení a emocí. Jsem spokojený! Už od druhého dílu, který byl jedním z nejvíce mužných okamžiků, které mi anime zatím nabídlo a který jsem si neskutečně užil, jsem se dobře bavil. Některá překvapení byla skvělá a vůbec bych nečekal, že to největší mi připraví někdo, kdo se celé výpravy vlastně ani neúčastní (kdo viděl tuší, ostatním nebudu spoilerovat). Opět jsem se dozvěděl spoustu nového, nejen o japonských a ruských domorodcích, fauně a floře, ale hlavně o postavách samotných. Sice mi tam chyběla interakce mezi Sugimotem a Ashiripou, která mě z toho všeho baví možná asi nejvíc, také mi přišlo, že těch zajímavých informací o zvycích a tradicích Ainu lehce ubylo a některé postavy, které zůstali v Japonsku, mi opravdu hodně chyběli, ale i tak pořád výborný zážitek - stejně jako v předchozí sezóně a na další se těším. 8,4/10

Jakožto milovník dlouhého a kvalitního spánku mám pro tohle anime a jeho hlavní hrdinku naprosté pochopení a náramně jsem si ho užil. Jako fanoušek roztomilých kreslených seriálů jsem byl také nadmíru spokojen. Je to však především velmi dobrá komedie a parodie hrdinských příběhů, na které se zde díváme z úplně jiného pohledu. Je to přesně ta podívaná, kdy se u mě střídal srdečný úsměv s příjemným hřejivým pocitem - zkrátka zážitek veskrze příjemný. Má to své drobné nedostatky, třeba opakování některých vtipů, kdy už předem víte, že v momentě, kdy se démoni vytasí s nějakou novou antihrdinskou zbraní, to všechno dopadne úplně jinak a tušíte i jak přesně. Ale i tak mě to často dokázalo překvapit, skvěle bavit a občas i trochu dojmout. Snad všechny postavy mi rychle přirostly k srdci, nejvíc však hlavní hrdinka, která je neskutečně cílevědomá a nebojí se jít i přes mrtvoly (třeba i svou vlastní), což jí ale nakonec stejně musí každý odpustit. Animace je někdy jednodušší, ale k tomuhle stylu anime se náramně hodí a pořád vše velmi dobře vypadá. Hudebně také spokojenost, především openning si mě získal. Od tohoto seriálu jsem neočekával z jeho popisu nic extra a tak jsem byl neskutečně překvapený, nadšený a spokojený z toho co jsem dostal, těšil se na každý díl, který mi pravidelně pomáhal zakončit pro mě neoblíbené pondělky a dosáhnout lepšího a spokojenějšího spánku! A toho si cením, dokonce velmi... 8,5/10

Tahle sezóna mi z velké části vrací chuť do sledování Danmachi. Jasně, zápletka je hodně prvoplánová a snaha autorů vzbudit v divákovi emoce tím, že dáme za oběť nebohou malou roztomilou Vivre, je dost jednoduchá, ale u mě funguje. Uchopili to docela dobře, okamžiky, které mě měli dojmout, mě dojali, napětí se také dostavilo v těch správných momentech a celý ten spor o možnosti začlenění monster do společnosti - no řekněme, že je to minimálně zajímavé téma a já chápu nejen hlavního hrdinu, ale i mnohé další postavy, dokonce i pro mě většinou naprosto nečitelnou Ais... Stejně tak mě zaujaly nové postavy, třeba takový Fels, ale i některá monstra. Vlastně i ten Bell byl tuhle sezónu docela snesitelný! Po loňském fiasku z nevěstince je tahle část příběhu milým připomenutím, že mě Danmachi může vlastně i dobře bavit. 7/10

Tento seriál se mi nehodnotí zrovna jednoduše. Kdybych chtěl dát jen na své základní dojmy, tak napíšu třeba o tom, že to vše velmi dobře vypadá a že určitě nebylo nijak nepříjemné se na tohle anime dívat a že to bylo rozhodně často dost zajímavé. Mohl bych odejít s konstatováním, že jsem viděl něco docela dobrého, někdy i povedeného, dát nějakých 7/10 a jít se koukat na něco dalšího. Ale takhle jednoduché to pro mě není! Je to spousta drobných střípků a příběhů, které se snaží skládat dohromady obrázek, který z velké části vidím, ale mnohé si musím domýšlet. Některé příběhy mají svůj vlastní význam, přinášejí vlastní zajímavá témata a věci k zamyšlení a já jsem rád, že si naivně myslím, že jsme většinu z nich odhalil a věřím, že dokážu o některých z nich říct o čem nám chtěli vyprávět. Dokonce jsem šel tak daleko, že jsem tohle anime i hájil ve zdejší diskuzi (což běžně nedělám), která je tak plná spoilerů... Na druhou stranu jsou ale všechny ty střípky rozházené, předhazované divákovi bez jakéhokoli ladu a skladu a tak musím souhlasit chtě nechtě s tím, že mi tu hodně chybí nějaká ta návaznost. Proč se hlavní hrdinka chová pokaždé jinak? Proč přichází příběhy, které by mohli mít za následek nějakou výraznou změnu jejího charakteru či vývoj postavy, tak nečekaně, vražené mezi jiné díly, které by se daly označit třeba jen za běžné cestovatelské zážitky? A mají na postavu vlastně nějaký vliv? Za sebe bych asi byl radši, kdybych viděl nějakou přímou návaznost, abych ještě lépe chápal rozhodnutí hlavní hrdinky. Takhle si mnohé zase jen domýšlím a poslední episoda si s mým uvažováním o co by kdyby nestoudně a trefně pohrává, že v tom mám teď akorát ještě větší zmatek. Chcete po mě abych se zamýšlel, ale nijak mi to neusnadňujete! Bohužel musím i souhlasit s tím, že někdy autoři neumí moc pracovat s atmosférou a tak třeba mnohá setkání přichází moc brzy a tak nemají skoro žádný efekt (nostalgie se nekoná), jindy zase odhalí až příliš a tak třeba vím dost přesně kdo je ta slavná čarodějka Nikeh už po pár dílech a jestli z toho budou chtít v budoucnu udělat nějaké velké odhalení, tak to zase nezabere. Někdy je to zábavné, jindy dramatické, jednou se to i pokusí o nějaký ten horor, zkrátka nálady se tu mění jak v opravdovém životě. Jednou to dopadne dobře, jindy špatně, občas mnohoznačně - je to klad, nebo zápor? Pro mě spíš klad, protože nikdy nevím, co tentokrát dostanu (proč už zase myslím na bonboniéry...). Většina dílů má vždy nějakou pointu, chtějí něco říct, ale jsou zde i momenty, které mi neříkali nic, nebo jen působily hodně obyčejně. Svět je zajímavý, kouzelný a také zatím nevyužitý tak, jak by si dle mého zasloužil. Souboje jsou krásné, dynamické, barevné a je jich po čertech málo, protože tohle není shounen (což není výtka, jen zdůvodnění). Hlavní hrdinka mi je sympatická, není jednoduchá a má své výrazné povahové vady, o kterých autoři až moc dobře vědí a tak musím dávat do úvah o jejích rozhodnutích její sobectví, pýchu, sebevědomí a mnohé další vlastnosti, které se dají vypozorovat. Je fajn, že má hrdinka kromě všech svých kladů i nějaké ty zápory, ale pro diváka zvyklého převážně na šablony je to docela nálož (což není chyba seriálu, ale moje). Zkrátka tohle anime není rozhodně tak jednoduché jak jsem si na první pohled myslel, nebo spíš pro mě je složité (protože někdy asi o všem až moc přemýšlím), nebo zase jen vidím věci, které tam nejsou... Každopádně pokud vyjde další série, tak budu ve sledování pokračovat, dál namáhat svůj mozek a hledat odpovědi, symboliku a alegorie - všechno to, co tam možná je a možná ani není, ale já to tam vidím a proto pro mě tohle anime mělo smysl, zabavilo mě, zaujalo a do vln průměru (nebo níž) ho za sebe shodit rozhodně nedokážu.

Tak a je to za námi a hlavní otázkou je - byla druhá série lepší než ta první? No po pravdě pro mě asi ne, je to pořád tak nějak na stejno... Soubojů byla spousta, ale kvalitativně a ani esteticky se bratrovražedné řežbě z konce první série málokdy přiblížili. Rozkrývá se pozadí příběhu a celého světa, některé odpovědi jsou rozhodně zajímavé a překvapivé, přesto hlavně díky závěru posledního dílu mám ale pocit, že to hlavní teprve přijde ve třetí řadě a tak celá tahle byla vlastně hlavně tím vysvětlujícím přechodem mezi úvodem a finále - worldbuildingem. O svých prvních dojmech jsem se už svěřil v jedné zdejší diskuzi, ale pro upřesnění - začátek mě moc nebral. První epizoda by byla docela fajn OVA, ale jako rádoby pohodový a vtipný rozjezd mě zrovna na rozdíl od jiných příliš neoslovila. Stejně tak Čínský arc mě moc nebavil, chyběli mi některé pro mě důležité postavy, místo kterých jsem dostal jiné, které mě většinou nezajímali. A mluvící zvířata? Za mě jen zbytečná podivnost... Na druhou stranu se ale ukázalo, že i tento arc měl svůj význam, opět nám něco rozkryl a stejně tak některé postavy, které se tu objevili, měli v dalším příběhu i nějakou tu alespoň trošku užitečnou roli a tak i pro mě absolutně nezajímavý Juggernaut měl nakonec svůj smysl. Nejlepší části ale přišli poté. Mám moc rád kapitána Shinmona a naprosto žeru tajemného Jokera, tedy část věnovaná jim ihned zahnala jakékoli chmury na mé tváři a u Jokerovi verze ikonické písně Steva Millera jsem se už nepokrytě bavil. Stejně tak Haijima arc, ale i další vyšetřování v Netheru měli své momenty a já si opět našel k zdejším hasičům svůj v úvodu málem ztracený pozitivní vztah a radost ze sledování. Finále bylo fajn, splnilo to co mělo, navnadilo na další sérii, vylepšilo hrdinu o další úroveň (a já se těším, až předvede co se teď naučil v akci) a tak máme jeviště připravené a stačí jen otevřít oponu. Takže nakonec mě druhá série v průměru bavila stejně jako ta první, říkám si, že kdybych byl mladší, bavilo by mě celé tohle anime mnohem víc a mnohem víc bych si užíval zdejší občas na můj vkus (protože boomer) pitomý humor. Takhle si musím vystačit s (pořád) dost dobrými bojovými scénami, příběhem, který mě díky své tajemnosti a promyšlenosti pořád dost zajímá a několika postavami, které mám vážně moc rád (Joker, Shinmon, Obi, Hibana, Charon...). Jo a ještě - co měl sakra znamenat ten Soul Eater měsíc? Pořád samý šestky - 6,66/10

Jedním slovem nádhera! Vizuálně je to něco prostě parádního, především to, jak je vyobrazené vlčí smyslové vnímání, jak kouzelný je celý závěr filmu, ten krásný střih a přechody na širokoúhlé zobrazení v intenzivních pasážích, které jim dodávají na síle... Tohle byla úžasná podívaná, dokreslená k ryzí dokonalosti perfektně vybranou hudbou! K filmu mám asi jen jednu drobnou výtku a to je příběh. I když pominu fakt, že se mi po dokoukání hned vybavil Cameronův Avatar, protože kostra příběhu je v mnoha ohledech podobná, nemůžu říct, že by mě sledování tak silně zasáhlo jako Píseň moře. Jistě bylo to emotivní, mělo to silný příběh plný napětí a zvratů (jakkoli předvídatelných), ale nejsem tak dojatý a zasažený, jak to u mě autor již jednou v minulosti dokázal. Je to úžasný film, nádherný a kouzelný, ale pro mě zatím stále zůstává na vrcholu Moorovi tvorby Píseň moře. I tak je to ale u mě velmi zasloužených 9/10.

Proč mají někteří lidé neustálou potřebu předělávat smysluplný konec na něco podle nich mnohem víc uspokojivého? Není to zbytečné? Proč nenecháme některé myšlenky tak, jak měly být a nedáme některým příběhům prostě pokoj? K šílené dokonalosti už stačilo jen znovu přivést císaře jako největší zlo a znovu ho porazit! Ale počkat, tohle už přeci taky někdo někde udělal! Jsem zklamán, protože i bez tohohle závěru bych se bez problémů obešel a byl bych spokojený. Nejsem naštvaný, což je pro autory dobře. Stejně tak nemůžu říct, že bych viděl něco vysloveně špatného, vždyť po stránce animace i hudby to bylo fajn. Stejně tak je příjemné se dozvědět, co bylo dál s některými postavami a jistá část mé romantické duše si říká, že i takhle je to pořád docela OK. Ale musím souhlasit s některými dalšími, že jakékoli hloubce původního příběhu se zde vůbec nepřibližujeme, příběh je prostě jen průměrný. Jaký to tedy mělo smysl? Nejlíp to pro mě vystihuje TomX2 - je to jen fanservis! Snaha udělat ze smysluplného konce konec více uspokojivý, ale bohužel to tím smysl toho původního do jisté míry narušuje. Pro mě osobně je ten pomyslný kanon celý seriál, tohle je za mě spíš jen alternativa, jak příběh trošku rozvinout a znovu zakončit, sice pořád docela slušná, ale tak nějak zbytečná... 6/10