Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dráma

Recenzie (1 696)

plagát

Mahóka kókó no rettósei - Raihóša-hen (2020) (séria) 

Nějak nejsem přesvědčený o tom, že by druhá sezóna byla něčím přelomová, nebo extra zajímavá. Vlastně mi celý ten Visitors arc přišel jen jako další malý (ale neskutečně roztahaný) vedlejšák hlavního hrdiny a jeho party. Necítil jsem žádné velké napětí, nevím o ničem, co by mě nějak extra překvapilo nebo zaujalo a to je dle mého škoda. Jistě, možná že některé události budou mít na další vývoj vliv v příštích pokračováních a tahle část tak nakonec získá svoje opodstatnění, které mě v tuto chvíli uniká, ale nemůžu říct, že jsem se nějak extra bavil... Hlavní hrdina je pořád fajn, s chladnou hlavou a klidem řeší jeden problém za druhým a v krajní situaci si sáhne až na dno, aby se vytasil s dalším neskutečným kouzlem. Také má pořád neodpíratelné charizma a já tak docela chápu, co na něm všechny ty holky vidí. Ale co tam bylo kromě dobrého hlavního hrdiny? Pár nových postav, nic moc příběh, trocha obstojné akce... Tohle je na nějaký nadprůměr málo! Za mě je druhá série spíš jen trochu lepší šeď. 5,5/10

plagát

Duša (2020) 

Nový Pixar je rozhodně opět nápaditý s velmi dobrým tématem k zamyšlení a i ucházející odpovědí na otázky ve stylu "Co je smyslem života?". Mám rád Jazz, mám rád i hudbu Trenta Reznora (a je tam poznat!), takže tady určitě spokojenost. Animace také výborná (ale tak Pixar, že...). Po stránce námětů k zamyšlení rozhodně docela bohatý film, ale z nějakého důvodu jsem to tentokráte tolik neprožíval, jako ty pro mě nejlepší animáky tohoto studia a tak z toho ten nezapomenutelný pocit, který se dostavuje u těch pro mě nejlepších děl, prostě nemám. Ale i tak silné 4*, bodově 8,4/10

plagát

Kami-sama ni natta hi (2020) (seriál) 

Mě Jun Maeda nezklamal a splnil to, co jsem od něj očekával. Že byl začátek o ničem? Pokud znáte Maedovu tvorbu a na co klade důraz, pak vám to nepřijde (pokud odpověď neznáte, je třeba na obyčejné anglické Wikipedii...) a nakonec má všechno dle mého logiku. Ano, byl to asi nejobyčejnější začátek a jeden z obyčejnějších autorových příběhů (v porovnání s těmi kolegy zmiňovanými). Že hlavní hrdinka byla otravná a hyperaktivní? Otravná jak pro koho a ta hyperaktivita měla nakonec v celém díle svůj jasný smysl, který krásně kontrastuje s finální zápletkou. Samozřejmě, můžu se hájit i tím, že od dob jistého magického Indexu mám pro živelné dívky v hábitech slabost, ale to je přeci vedlejší... Od civilního začátku, plného obyčejných i neobyčejných věcí, jsme se pomalu dostali k odhalení, asi hodně uspěchané eskalaci a očekávánému trpění s hořkosladkým koncem, kdy se nám autor snaží vysvětlit, na čem tady vlastně záleží a o co mu šlo. A u mě to zase funguje, i když to trpění jsem tentokrát tolik neprožíval (protože bylo očekávané), ale dojetí a finální katarze pro mě přišla. Tedy i když to asi opravdu byl nejobyčejnější a možná i nejslabší Maeda, jak jsem psal na začátku, tak mě nezklamal a své si i tentokrát za mě splnil. Animace i hudba byly moc hezké. 8/10

plagát

Gočúmon wa usagi desu ka? - Bloom (2020) (séria) 

Naprostá spokojenost s třetí sérií a spousta velmi krásně strávených sobotních odpolední s šálkem horkého kakaa u téhle neskutečně příjemné a sympatické podívané. Bloom znamená rozkvět a celá série se tak nese v duchu malých i velkých změn, kterými si postavy procházejí a díky kterým kráčí kupředu a vyvíjí se. Tedy by se dalo říct, že tentokráte je to o něčem navíc, o rozkvětu člověka, o jeho drobných proměnách. Naštěstí to hlavní se nemění a tak je i tentokrát vše hezky barevné, roztomilé a někdy i vtipné. Nemám co vytknout, já si tento seriál stále skvěle užívám. 9,2/10

plagát

Asagao to Kase-san. (2018) 

Pokud by existoval seriál, tak obsah tohoto filmu by v něm podle zaběhnutých japonských stereotypů byl, dle mého skromného odhadu, dějem takové pěkné druhé série. Máme tu vynechané úvodní sbližování a rovnou jdeme na vztah s jeho krásami i strastmi. Vidíme klasické sekvence, u kterých si člověk, který už nějaké to romantické anime viděl, dokáže přesně představit, jak by při větším rozpracování mohly vypadat jako jednotlivé díly tohoto pomyslného seriálu. A i tak dokázali autoři na omezeném prostoru krásně pracovat s tématy, nastínit problém a rychle a příjemně ho vyřešit, tedy tempo je naprosto bez problémů. Díky hlavním postavám, jejich vzájemnému vztahu, který je hlavní náplní, je vše takové roztomilé, plné červenání a duhových barev, drobných nedorozumění - zase klasická a dobře provedená studentská anime romantika. Na druhou stranu bych chtěl víc, chtěl bych celý ten příběh a pořádný hluboký rozbor všech těchto situací a citů, abych je mohl sledovat a vnitřně rozebírat, protože v tom se taková podivná kombinace romantika i pragmatika, jakou jsem já, asi vyžívá. Každopádně to byl velice příjemný film s jednoduchou pastelovou animací a naprosto skvostným hudebním doprovodem, milými postavami... Jen to uteklo jako voda... 8,4/10

plagát

Akudama Drive (2020) (seriál) 

Ach jo, díky vám pánové, teď fakt nevím, co víc mám o tomhle anime psát. Čtu si jednoho, čtu si druhého a i třetího a jen kývám hlavou a říkám si - Ya, that's true!. Zasazení je dobře zvolené a poutavé, ten svět má potenciál. Začátek byl super, mělo to určitě styl a i ten z názvu slibovaný drive. Ale od momentu, kdy se postavy dostanou do vlaku, se začnou objevovat momenty, kdy jde moje obočí výrazně nahoru a já si říkám, že polovina věcí co se odteď děje, jsou pěkný kraviny, který by mě dokázali nejspíš solidně zdeptat. Tempo je zbytečně rychlé, rozvoj postav je zanedbaný, rozvinutí těch zajímavých aspektů příběhů je hodně okleštěné. True, that's pretty true... Někdy se na to ale pěkně dívá, poslední dva díly doslova exhibují barvami a pohybem. Celou dobu to neztratí drive, takže mě to dokázalo pořád nějak udržet a někdy se i těšit, co bude dál, ale také bát se, co zase absurdně přeženou, či hloupě pokazí. I tohle je pravda! Co tomu tedy mám teď přinést já sám, čím tu mám teď přispět? Chápu vše co tu zaznělo, viděl jsem vše o čem se tu píše a ve finále je to hlavně věčná škoda promrhané potenciálu a za mě průměrné anime, které má něco docela dobré, něco dost zlé a spoustu věcí mezi tím... Jdu si hrát jinam, tady je tenhle můj komentář zbytečný. 5/10

plagát

Adači to Šimamura (2020) (seriál) 

Kdyby mi někdo v září tvrdil, že největší překvapení a jedno z nejlepších anime této sezóny bude cokoli, co má na anime databázích tag yuri, tak bych jen nevěřícně kroutil hlavou, ale stalo se! Nemám nic proti tématu dívčí lásky v anime, spíš mám zásadní problém s formou, jakou je v anime prezentovaná. Buď jde jen o obyčejný fap servis (a ne, nemyslím tím yuri hentai, s tím se tam tak nějak počítá, ale klasické přístupné seriály) bez nějakého zajímavějšího příběhu. Nebo jde o díla, kde se hrdinky hned v prvním díle políbí a pak se perou s následky, k čemuž se přidávají další klišé romantická dramata, třeba s nějakými těmi rivaly a celý seriál se věnuje všemu jinému, než budování nějaké hloubky vztahu mezi protagonistkami. Pak tu máme anime, kde je dívčí romance okrajovým tématem, bez nějakého významu a nakonec seriály, kde spolu dívky jen přihlouple laškují a já si říkám, jestli v tom mám nějakou lásku vůbec hledat, nebo je to jen obyčejné kamarádství. Zkrátka yuri anime, kde je v hlavní roli nějaká normální, obyčejná, uvěřitelná, kvalitně popsaná dívčí romantika za mě až do nedávna neexistovalo, nebo spíš jsem na něj asi nikdy nenarazil a byl jsem přesvědčený, že mé ideální představě o dívčí romanci se asi nejvíc blíží vztah hlavních hrdinek v Hibike! Euphonium a to tam tohle téma k mému zklamání nakonec vlastně není (až tak dobrá chemie mezi dívkami tam byla). A pak se objevila Adachi a Shimamura! Ze začátku to na nic pro mě nového a překvapivého nevypadalo a prvních pár dílu jsem si dokázal představit, podle které z výše uvedených šablon tohle anime pojede, ale časem to začalo být mnohem zajímavější, procítěnější, hlubší. Zkrátka stala se z toho velmi dobrá romantika, kde jsou v hlavní roli dvě docela odlišné mladé dívky, které mají každá nějaký svůj problém, díky kterému se sešly a díky kterému si dokážu hravě představit, proč spolu asi časem logicky skončí (kromě toho, že to tak chtěl autor). Navíc rozvoj tohoto vztahu je pozvolný, příjemný a sympatický. Každá z dívek na něj nahlíží jinak, přesto naprosto uvěřitelně (a úměrně věku postav). Dokonce se tu přesvědčíme o těch nejzákladnějších pravdách, jako že zamilovaný člověk myslí na objekt svého zájmu nepříjemně často a vzpomene si na něj i v těch nejpodivnějších situacích. Připomeneme si, že láska je sobecká, toužíme po blízkosti milované osoby a ideálně jí chceme mít jen pro sebe. Láska může přijít náhle s uvědoměním si, že se na někoho až nezdravě fixujeme, nebo pomalu, když zjistíme, že nám na druhém vlastně záleží mnohem víc, než jsme si celou dobu mysleli. Láska nás mění, dává nám odvahu... Tohle vše a mnohem víc skvěle zpracované, díky vnitřním monologům hrdinek i dostatečně hluboké a procítěné! O tomhle by mělo být romantické anime a vše okolo je podružné... A tak mi nevadí ani podivná mimozemšťanka, nad jejímž významem přemýšlím doteď a říkám si, zda bude mít pro budoucí vývoj nějakou zásadní roli, nebo je tam jen jako odkaz na autorovo předchozí anime (já si říkal, že je mi ten skafandr povědomý...). Na ničem jiném nezáleží, protože já našel něco vážně povedeného - anime o dívčí lásce, které u mě funguje jako výborná a kvalitní romantika. Jistě, jsou tam lechtivější scény, ale mají svojí logiku, protože když někoho milujeme, tak o něm sníme, chceme se ho dotýkat - tohle je normální a dává to smysl! Zkrátka výborně popsaná, hluboká, pozvolná romance, kde jsou v hlavní roli dvě mladé dívky (což přeci není na škodu), která by obstála svou kvalitou, i kdyby tam dvě dívky nebyly a místo nich třeba holka a kluk, dva kluci... Takhle má za mě vypadat dobrá romantika a tahle je prostě dívčí! 9/10

plagát

Ikebukuro West Gate Park (2020) (seriál) 

Tohle anime to nemělo u diváků jednoduché už od samého začátku. Ještě před odvysíláním prvního dílu se totiž na mnoha anime stránkách objevil obsah, který sliboval něco úplně jiného, než co je nakonec skutečnou náplní seriálu. Co se stalo? No on totiž někdo použil oficiální obsah knižní novely, z které plně čerpá stejnojmenný hraný seriál, ale tohle anime není další adaptací, ale vlastně takovým volným pokračováním. Takže diváci dostali něco jiného než čekali, třeba ta slibovaná romantika se v tomto seriálu nakonec vůbec nekoná (maximálně tak bromance), jde spíš o episodické příběhy z jedné japonské čtvrti plné gangů a rozebírání různých zajímavých sociálních témat (což je na seriálu nakonec asi to nejlepší). Další problém je, že s hlavním hrdinou se neseznamujete pozvolna od začátku a nesledujete jeho cestu do pozice místního hlavního vyjednávače a fixera (skvělý termín, který si vypůjčím ze Cyberpunku 2077, který v posledních dnech pořád hraju), nevidíme, kde a jak si vybudoval některé důležité vztahy, co ho formovalo, ale jsme s ním už v momentě, kdy má svojí pozici v podstatě jistou a z ní jedná. Tohle opět ne každému sedne, protože logicky je lepší, když vidíme hrdinovu cestu od prvních krůčků, buduje to náš vztah k němu. Také to může rychle zklamat ty, kteří po pár prvních minutách nabydou dojmu, že se to z nějakého důvodu podobá takovému K, nebo třeba Durarara!! - protože barevné gangy a Král(ové)! O akci to tady primárně totiž také není, jak by mohlo být, když hlavní hrdina dělá vše, co je v jeho silách, aby jakékoli násilí potlačil! Na druhou stranu, když na nějaké ty souboj dojde, tak nevypadají vůbec špatně. Hlavní nosnou silou tohoto anime je tak pouze jeho snaha o ukázání různých společenských problémů a jak se s nimi dá bojovat. To je často velmi zajímavé, někdy nudnější a minimálně u jednoho dílu (youtuber) mám dojem, že jsem zbytečně přišel o dvacet minut svého života. Naštěstí ta zajímavější témata převládají, autoři i měli štěstí, že si Jeoffrey o seriálu díky snaze napsat vlastní obsah předem něco zjistil a tak věděl do čeho jde, tedy ho nic výše uvedeného neodradilo, nebo nezklamalo plané naděje a tak teď na konci můžu s klidem říct, že to vlastně bylo docela dobrý... 6/10

plagát

Góruden kamui - Season 3 (2020) (séria) 

Je super sledovat, kam jsme se od první série posunuly. Odporného CGI medvěda vystřídal nádherný a smrtící rosomák, který strčil do kapsy i všechny šelmy kočkovité, co se tu objevily... Příroda opět nádherná i drsná, výlet do Ruska byl neskutečně zábavný i poučný a plný různých překvapení a emocí. Jsem spokojený! Už od druhého dílu, který byl jedním z nejvíce mužných okamžiků, které mi anime zatím nabídlo a který jsem si neskutečně užil, jsem se dobře bavil. Některá překvapení byla skvělá a vůbec bych nečekal, že to největší mi připraví někdo, kdo se celé výpravy vlastně ani neúčastní (kdo viděl tuší, ostatním nebudu spoilerovat). Opět jsem se dozvěděl spoustu nového, nejen o japonských a ruských domorodcích, fauně a floře, ale hlavně o postavách samotných. Sice mi tam chyběla interakce mezi Sugimotem a Ashiripou, která mě z toho všeho baví možná asi nejvíc, také mi přišlo, že těch zajímavých informací o zvycích a tradicích Ainu lehce ubylo a některé postavy, které zůstali v Japonsku, mi opravdu hodně chyběli, ale i tak pořád výborný zážitek - stejně jako v předchozí sezóně a na další se těším. 8,4/10

plagát

Maó-džó de ojasumi (2020) (seriál) 

Jakožto milovník dlouhého a kvalitního spánku mám pro tohle anime a jeho hlavní hrdinku naprosté pochopení a náramně jsem si ho užil. Jako fanoušek roztomilých kreslených seriálů jsem byl také nadmíru spokojen. Je to však především velmi dobrá komedie a parodie hrdinských příběhů, na které se zde díváme z úplně jiného pohledu. Je to přesně ta podívaná, kdy se u mě střídal srdečný úsměv s příjemným hřejivým pocitem - zkrátka zážitek veskrze příjemný. Má to své drobné nedostatky, třeba opakování některých vtipů, kdy už předem víte, že v momentě, kdy se démoni vytasí s nějakou novou antihrdinskou zbraní, to všechno dopadne úplně jinak a tušíte i jak přesně. Ale i tak mě to často dokázalo překvapit, skvěle bavit a občas i trochu dojmout. Snad všechny postavy mi rychle přirostly k srdci, nejvíc však hlavní hrdinka, která je neskutečně cílevědomá a nebojí se jít i přes mrtvoly (třeba i svou vlastní), což jí ale nakonec stejně musí každý odpustit. Animace je někdy jednodušší, ale k tomuhle stylu anime se náramně hodí a pořád vše velmi dobře vypadá. Hudebně také spokojenost, především openning si mě získal. Od tohoto seriálu jsem neočekával z jeho popisu nic extra a tak jsem byl neskutečně překvapený, nadšený a spokojený z toho co jsem dostal, těšil se na každý díl, který mi pravidelně pomáhal zakončit pro mě neoblíbené pondělky a dosáhnout lepšího a spokojenějšího spánku! A toho si cením, dokonce velmi... 8,5/10