Jeoffrey

Hlavní hrdina není "jen" přesílený, jak píše biasim1, on má ještě jednu hlavní povahovou vlastnost, na které je celá tahle bláznivá komedie/parodie vystavěná a to je naivita. Hlavní hrdina je tak naivní, že věří všem okolo, že vlastně není zas až tak silný, že je podprůměrný, což v rámci jeho domácí vesnice možná i odpovídá, ale ve světě běžných smrtelníků je silný až hanba! Tedy většina komedie je založená na tom, že hrdina dělá absurdní činy, aniž by věděl, že je to nějak absurdní. Což ale nelze vnímat jako čiré pozitivum, spíš naopak, protože jsou pak jednotlivé zápletky i vtipy místy až příliš repetitivní. Na druhou stranu mě to občas dokázalo pobavit, tedy to někdy funguje. Stejně tak jsou absurdní i některé další aspekty tohoto seriálu, třeba včetně úplně šílené motivace všech "záporných" postav, která mě v samém závěru hned ve dvou případech dostala do kolen, jak naprosto pitomé, ale zároveň i na poměry tohoto seriálu logické, to bylo. Líbila se mi i barevnost a energie, kterou tahle série měla, díky tomu náboji nemůžu říct, že bych se někdy vysloveně nudil. Stejně tak i docela chápu, co všechny dívky na Lloydovi vidí, je to přeci skromný, hodný, poctivý, naivní klučina a aniž by to sám věděl, tak je i silný a statečný ochránce, opravdový budoucí hrdina, to vše bez nějakých výrazných negativních charakterových vad, což mu ubírá na uvěřitelnosti a spíš to vše staví na úroveň veselé pohádky pro děti, ale dobře... Co se ostatních charakterů týká, dokázal jsem si tu najít pár oblíbenců. Bavil mě "hrdina" Alan, který ke všemu přišel jako slepý k houslím a vůbec bych se nedivil, kdyby celý seriál nakonec skončil jako jedna velká legenda o neskutečných skutcích tohoto (ne)obyčejného muže. Z dívek jsem měl nejradši hamižnou Riho, která mi přišla z celého harému tak nějak nejnormálnější. Samozřejmě tu byly postavy jako třeba Alka, nebo Belto-hime, které mi přišly místy až otravné, ale bylo mi jasné, že minimálně u druhé jmenované si to autoři uvědomují a že to je záměr. Ve výsledku nejsem nijak zklamaný, viděl jsem dle mého průměrné bláznivé/pitomé anime, kde jsem se i zasmál. 5,5/10

Cells at Work! Code Black jsem si asi užil o něco víc, než druhou sérii originálu a není to jen proto, že je delší, temnější a napínavější. Je to i proto, že se s některými zdejšími problémy ve svém věku v jisté míře také potýkám (stres, alkohol, kouření...) a tak je mi vše mnohem bližší, než procesy v těle zdravém. Po pravdě to není zrovna klidná podívaná a říkám si, že kdybych měl silnější vůli, nebo slabší nervy, pak bych možná dokázal s některými svými zlozvyky díky tomuhle anime přestat (nebo se o to alespoň na pár měsíců pokusit), ale bohužel se to nakonec nejspíš nestane. Ovšem opět to má svůj smysl a pokud se najde někdo, komu to při odvykání čehokoli škodlivého pomůže, pak to splnilo svůj účel. Pro bližší vcítění mě osobně také pomohlo, že u zdejšího těla víme i o některých jeho specifikacích (například že je to muž ve středních letech, nebo i starší). Líbila se mi také myšlenka o každodenním boji buněk o život v nehostinném prostředí a především pak boj s vlastní motivací ve své činnosti pokračovat. Skoro mi to i vyznělo až tak, že smrt je moment, kdy to s vámi vaše vlastní tělo a jeho buňky vzdají a tahle myšlenka se mi prostě líbí. Stejně tak jsem ocenil i pozastavení nad tím, že blízká zkušenost se smrtí vede zpravidla k razantní změně v životosprávě, snaze o změnu, která ale u každého vydrží individuálně dlouho (opět je to o síle vůle). Nebo třeba to, že když je s vámi něco špatně, tak se ty zdravotní problémy začnou najednou dost rychle kupit. Zajímavé bylo i vyobrazení nutných zásahu z venčí (lékařské zákroky). Postavy mi byly sympatické, hudebně to bylo fajn, animačně o něco slabší (nejen proti původní sérii). Každopádně opět za mě osobně něco hodnotného a poučného, což já oceňuji a také vztyčený ukazováček, že takhle Jeoffrey můžeš jednou klidně dopadnout taky... 8,2/10

Ze začátku mě to moc nebralo, přeci jen už pro takovéto seriály nebudu ve svém věku asi cílovka. Navíc mi spousta důležitých postav (Tera, Stella, Sky...) přišla často dost otravná, skoro až nesnesitelná. Prvních pár dílů pro mě byl strašný cringe festival - zkrátka tyhle teen romance už ve svém věku moc nedávám. Také mi přišla spousta věcí divná, třeba škola plná mladistvých a pořád vidím jenom 3 učitele ?!? Naštěstí mě u seriálu udrželo to tajemno - nějak se autorům podařilo u mě vybudovat zájem o to, kdo jsou sežehnutí, co je zač Bloom atp. Dokonce mě začaly poslední dva díly i bavit a tak teď nemám pocit, že bych nějak ztrácel svůj čas a dokonce bych si klidně dal i druhou sérii, i když bych z ní mohl mít pocit, že si stejně jako ta první půjčí pár zápletek od Harryho Pottera... Není to špatný seriál, dá se na to dívat a nakonec i příběh vzbudil můj zájem. Sice je asi špatně, že jsou pro mě zatím nejzajímavější postavy z celého seriálu zrovna Beatrix a Riven, ale je otázkou, jestli je to špatným vykreslením většiny ostatních postav v popředí (nechci psát o postavách kladných či záporných, protože tady není vyloženě kladný a bezúhonný nikdo), nebo mým mizerným vkusem a divnými sympatiemi... 5,5/10

Vlad Love je zvláštní seriál. To co se zdá ze začátku jako bláznivá komedie s nejrůznějšími šílenostmi, které občas působí jako vložené a pospojované bez nějakého ladu a skladu se postupně s přibývajícími díly změní spíš na podivnou poctu nejrůznější filmové klasice, kdy humoru ubývá a já se doteď nemůžu rozhodnout, jestli se mi ve výsledku tento vývoj líbil. Ale dobře - autor má zkrátka filmy rád a nemusí to zákonitě být jen filmy o monstrech, které tu ale díky tématu hrají do jisté míry prim. Z počátku je to plné bláznivých nápadů, podivností, šílené energie a mírného násilí (podle tagů jde přeci i o slapstick komedii), postupně se to mění v jakýsi podivný slepenec scén a zápletek na nejrůznější témata (většinou právě inspirovaná filmovou klasikou) a ta počáteční příběhová hravost a nápaditost se přesouvá mnohem víc i na nejrůznější animační výrazové prvky. Což se mi na jednu stranu líbí, protože některé takové scény a statické obrazy kreslené rukou, na mě působí impozantně a vyvažují můj spíše chladný dojem z animace pro seriál běžné, která mi občas přijde spíš slabší, ovšem na druhou stranu mi ty statické obrázky čas od času tak nějak kazí přirozený běh příběhu, jeho plynulost. Další zvláštní nápad je alternace dvou openingů, kdy jeden je příjemně energický a druhý zase spíš takový romantický a náladový, ale oba se mi hudebně líbí. Původně jsem si i chvíli říkal, jestli to nemají vymyšlené tak, že jeden uvozuje díly bláznivějšího charakteru a ten druhý ty dramatičtější (což by byl geniální tah), ale tohle se mi po pár dílech nepotvrdilo. Pak tu máme humor. Pár vtipů a momentů mi přišlo dobrých a hodně zábavných, mnohem víc jich bylo slabších, kdy jsem se jen lehce pousmál, ale na každý takový přišli tak dva až tři další vtipy, které mě nechali naprosto chladným, nebo jen se zvednutým obočím a myšlenkou "vážně?!?". Zkrátka na mém sranda metru je tohle anime ohledně gagů spíš jen průměr. A co postavy? Banba byla fajn, díly, kde byla v centru a tahounem děje, mi přišli o chloupek zábavnější. Paní učitelka / školní sestra měla občas také něco do sebe a její "dloouhá story" mě z těch filmových poct zaujala asi nejvíc. Ostatní postavy, bohužel včetně samotné Mai, mi přišli spíš nevýrazné a mám strach, že na většinu z nich poměrně rychle zapomenu, možná kromě té švihlé cosplayerky, která mi vlastně přišla správně praštěná a pak asi i otců obou hlavních hrdinek... Zvláštní, originální, ale i rozporuplný seriál, kde ale teď musím nějak ohodnotit a popsat svůj dojem ze sledování a tak dám po dlouhém cukání a rozmýšlení nad vším co jsem napsal asi palec velmi mírně nahoru. Po první sérii - lepší průměr. 6,1/10

Raya je od Myšáka vlastně jen další sázka na jistotu. Animace je nádherná, hudba výborně pasuje, zasazení je kouzelné (obzvlášť pro milovníka východní kultury), postavy mi byly sympatické ale příběh - ten je tak základní, tuctový, s očekávanými zvraty... Vážně nebyla jediná chvilka, kdy by mě něco překvapilo, vše jelo přesně podle toho, co jsem očekával. Napětí se nedostavilo, emoce jsem sice nějaké pocítil, ale nebyly tak silné, jak by bylo k nějakému nezapomenutelnému zážitku třeba. Zkrátka všechno se mi tu líbilo, až na ten obyčejný a dle mého nikterak originální příběh. Mohlo to být úžasné, poutavé, podmanivé, originální, ty ingredience pro to tam jsou, ale nakonec je to jen další sázka na jistotu. Potěší, ale nepřekvapí. 6,7/10

Nejdřív musím vyjádřit lehké rozčarování nad tím, že druhá série je hodně krátká. Osm dílů opravdu není moc, navíc když je k tomu ještě celá polovina z toho vlastně jen na episody rozděleným (již odvysílaným) filmem. Ale dobře, chápu, předloha není kdo ví jak obsáhlá, tedy toho materiálu na druhou sezónu ani moc nezbylo (vlastně je nyní nezadaptován akorát poslední šestý svazek mangy). Navíc to dokážu i odpustit, když si vezmu, že i nové díly mají pořád víceméně stejnou kvalitu, jako ty předchozí. Opět jsem se dozvěděl pár nových zajímavých faktů a sledoval poutavé vyobrazení některých procesů v lidském těle, které znám a také informací, které mi řekne i obyčejná reklama na Actimel (Věděli jste, že v našem těle žijí miliardy přátelských bakterií, které mají příznivý vliv na vaše zažívání? Já jo!). Bylo i docela lákavé porovnávat si to vše s Black verzí, kdy se dokonce i někdy stalo, že se obě série zrovna v ten samý týden odehrávali ve stejné části lidského těla. Samozřejmě tady byla ta atmosféra pořád taková příjemná (opět hlavně ve srovnání s Code Black), výrazně narušená akorát velkým návratem již známého nepřítele, který na mě ale pořád tak nějak působí jako nepochopená lidská buňka, s kterou skoro někdy až soucítím, než děsivá hrozba, která by mě měla přinutit zahodit krabičku cigaret někam hluboko na dno koše... Každopádně jsem si těch pár dílů opět docela užil, možná se i něčemu přiučil, občas se pousmál - za mě spokojenost. 7,8/10

Je to plné dobrých vtipů, mizerných vtipů, zajímavých scén, nechutných scén, nápaditých situací, trapných momentů... Na druhou stranu existuje jedna scéna, která se mi vybaví nejspíš i za dalších dvacet let, pokud se někdo někde o tomhle filmu zmíní a to je velký Garyho projev. Jsem možná hodně divný člověk, ale když se nad ním zamyslím, tak mi dává docela smysl a dokážu jeho části bez problémů aplikovat i na současnou společnost a přijde mi to prostě vtipné, chytré a trefné. Po pravdě ve mě i vypěstoval apatii k onomu sprostému slovu od Č, protože si prostě s úsměvem řeknu, lepší než být Kim-Jong Il. 6,3/10

Za prvé musím zmínit, že tento komentář píšu na přání pro jednoho svého kamaráda, není to proto, že bych po tom sám nějak extra toužil. Standardně se vyjadřování k hentai vyhýbám. Nemám potřebu nějak pravidelně a veřejně rozvíjet své myšlenky okolo tohoto žánru a odhalovat své preference, protože jsem ze staré školy, která si tyhle věci prostě nechávala na doma a pro sebe (nebo maximálně do hospody k pivu)... Ale tak udělám další výjimku, člověk by měl dokázat přeci psát o čemkoli a zrovna tady se budu muset moc krotit, abych také nezaběhl do nějakého explicitního výraziva (takže to beru jako takovou výzvu). Za druhé jsem na tento hentai nekoukal poprvé, viděl jsem ho už před pár lety a zahodil ho hned po první epizodě (a proklikání první epizody Gaidenu). A už tehdy jsem si z toho odnesl pár trefných postřehů a trauma jménem Stallion! Tahle postava se vám vpálí do sítnice a už jí z hlavy nedostanete a bude tím prvním, na co si při zmínce o Words Worth vzpomenete. Ono tomu hodně pomáhá i to, že má hned první erotickou scénu v seriálu a věřte mi, že tohle nechcete! Každopádně teď po dokoukání musím říct, že Stallion není to nejhorší, co jsem tu viděl, dva čuníci byli ještě větší děs! Zkrátka tohle anime je z části zoofilní bizár, který mě bohužel nic neříká, nepřitahuje mě (rozhodně naopak) a něco podobného už prosím ne - nikdy! Neberou mě nijak extra ani kočkoholky, takže asi nedokážu správně docenit takovou Ninu a je to i důvod, proč mě kamaráde nikdy nepřemluvíš, abych si zahrál Nekoparu... Zbytek scén, kde nebyla zvířata, byl docela v pohodě, i když ani ten občasný rape není tak úplně můj šálek čaje a tak první episodu prostě nechám jako pro mě nezajímavý úvod, první polovina druhé episody se nestala a zajímavé to pro mě bylo asi až od episody třetí, kdy se začal víc rozvíjet nějaký ten příběh a hlavně princ byl konečně aspoň trochu k něčemu. Jako za mě asi takhle - Astral byl první díly docela zábavná postava, všichni ho hledají, on si hraje na schovku a sem tam se vynoří a někde zanoří (i když o to třeba dotyčná ze začátku vlastně ani nestojí) a zas je pryč... Jistě má to příběh, je tam lore (asi hlavně díky tomu, že jde o dílo vycházející z RPG hry), ale nemůžu říct, že by to bylo pro mě až tak poutavé, jako třeba pro jiné. Viděl jsem hodně (opravdu hodně) fantasy filmů a seriálů, hrál jsem hodně fantasy her a za těch skoro 20 let, co sleduji anime tvorbu, jsem narazil i na hodně hentaie a nepřijde mi, že by tohle dílo bylo nějak vynikající, nebo extra. Za mě je to příběhově spíš průměr, možná trošku nadprůměr, ale říct to se už spíš nutím. No a ono ani na poli hentaie to není zase až takové unikum, jak by se zdálo, mít ke všemu tomu trtkání i nějakou tu smysluplnější zápletku. Fantasy hentai s obstojným příběhem je třeba Rance (dneska asi už klasika) a pak ze sebe třeba vysypu Dragon Knight, Dragon Rider, Dragon Pink a kdybych se snažil, tak i mnohé další, co ani nemusí mít v názvu Dragon... Vybavuje se mi ještě třeba jedno o začínajícím šlechtici, které je nakonec docela zábavný a koukatelný harém, ale jméno teď nedohledám... Dokonce jsem si hodil na hentai stránkách kategorii "plot" a našel pár dalších, kde hraje příběh nějakou tu roli a která jsem viděl a zatím nehodnotil, aby měl případný zájemce třeba i něco pro srovnání. Z plusových bodů beru, že animace je na svou dobu docela dobrá, je to ten styl co mám obecně rád a studio má smysl i pro jiné detaily, než jen ty, které byste u hentaie očekávaly. Také jsem si dokázal docela oblíbit Sharon, takže řekněme, že i nějakou tu favoritku bych si tu vlastně našel... Dokonce i Astral není postupem času takový trouba, jak ze začátku, ale že bych k němu vzhlížel, to se asi nestane. No jo, ale pak se mi zase vybaví Stallion a ta další zvěrstva a tak ze sebe prostě víc jak 5,1 bodu z 10 nedostanu.

Words Worth Gaiden se zdárně přidává do řad adeptů na cenu "Nejzbytečnější pokračování čehokoli". Je to tragédie, příběhově totální zbytečnost a když vám ještě půlku stopáže zabírají kůň a žába a jejich mezidruhová erotika s dívkami, tak je vám prostě smutno a zle. Sakra tohohle zvířecího bizáru je tu prostě až moc a já se ptám pro koho !?! Pro mě rozhodně ne! Hlavní hrdina tu působí stejně přitroublým dojmem jak na začátku původního Words Worth a celé anime je i po grafické stránce sešup směrem dolů. Pokud si chcete přečíst rozvleklejší rozbor, je tu pořád Honza135, který mě před pokračováním varoval a měl pravdu, tohle je velký špatný...

Za mě rozhodně zajímavější počin než předchozí dílo tohoto studia - Nezha. Není to zrovna pokrok na poli animace, je to ta dle mého lepší čínská klasika (čistě po vizuální stránce je pro mě zatím nejlepší čínský film White Snake stále nepřekonán), což v praxi znamená, že některé scény jsou naprosto úchvatné, nádherné a podmanivé, ale občas se zase objeví momenty, kdy některé detaily vypadají divně (tady je to například ten okamžik, kdy hlavní hrdina nese hlavní hrdinku k jisté bráně a je tam záběr shora, kdy postavy působí neskutečně staticky a aby vypadaly v pohybu, je okolí, nebo spíš země pod nimi, jaksi divně promítána - no vypadá to jako kdyby jste v hraném starém filmu postavili postavy před plátno a za nimi něco promítali a tím chtěli udělat jednolitý vizuální efekt, ale nepovedlo se to...). Stejně tak si nemohou Číňané odpustit pro mě již klasické nešvary, jako jsou dramatické zpomalovačky pohybu v momentech, kdy se musí postavy na poslední chvíli něčemu vyhnout (Matrix style!!!). Na druhou stranu dokáží neskutečně vizuálně flexovat v soubojích a jiných důležitých okamžicích, kdy dokáží barvou a grafickým provedením přidat zajímavému momentu na estetice. Ale dost už o čínské animaci, pojďme na další aspekty! Třeba se zmíním o tom, že hudební stránka je velmi dobrá. O čem bych měl také hodně mluvit jsou příběh a postavy. Obojí mělo své kouzlo! Příběh je plný čínské mytologie a tak pro někoho, kdo se o dálný východ příliš nezajímá bude možná složitější se ve všem vyznat. Navíc tempo vyprávění je poměrně svižné a tak je mnohé vysvětleno dost zjednodušeně a narychlo. Naštěstí to ale na celkový dojem a pochopení všeho dle mého nemá fatální dopad a dá se ve vší té mytologii (kdo je kdo, co je co...) i vyznat. Začátek je epický, prostředek je sympatický (skoro až civilní) a konec je opět (jak jsem u východní tvorby zvyklý) hodně přepálený. Zkrátka ta snaha o finální gradaci je poslední cca půl hodinu hodně intenzivní, ale napětí a emoce fungují (u mě) jen tak v polovině případů... A pak tu máme postavy, které jsem si tentokrát hodně užil. Hlavní hrdina pro mě měl neskutečné charizma, působil na mě dojmem takových těch strašně klidných, ale zároveň moudrých postav, jako je třeba Qui-Gon Jinn. K tomu jeho vztah s hlavní hrdinkou (skoro až něco ve stylu prvního The Last of Us), který se neskutečně příjemně rozvíjel a vůbec celé to jejich putování a překonávání problémů se mi z filmu líbilo asi nejvíc a říkal jsem si, že kdyby tohle byl seriál a tato část dostala mnohem víc prostoru, pak bych možná skončil na 5*, protože ty emoce a dramata z konce by mnohem líp fungovaly. Každopádně v tomhle pro mě byla největší síla tohoto filmu a určitě to co mě tu nadprůměrně bavilo. Každopádně čínská mytologie je určitě zajímavá, plná nejrůznějších tajemných tvorů a epických příběhů. Čínská animace mi také má často co nabídnout. A když mě chytí i to hlavní, tedy příběh a postavy, pak ode mě film zkrátka dostane minimálně 4*, v tomto konkrétním případě převedeno do řeči čísel 7,6/10.