Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dráma

Recenzie (1 691)

plagát

No Guns Life - Season 2 (2020) (séria) 

Druhá část (part 2), nebo chcete-li druhá série, přichází s mnohem lineárnějším příběhem. Už to není takové to řešení různých zdánlivě nesouvisejících případů, ale jde se spíš po hlavní dějové lince, kterou bych si nakonec sám pro sebe dovolil shrnout slovy "Balada o svobodné vůli". Pořád to má své kouzlo, hlavně v prostředí a některých charakterech, ale také tomu pořád něco hodně chybí. Z nějakého důvodu to prostě není tak poutavé, jak by to mohlo být, necítím se přikován k monitoru a v očekávání na další díly. Zajímá mě, co se bude dít, ale intenzita toho zájmu není ani na Richterově škále (zkrátka to s mým životem nijak neotřásá...). Jistě, pokud by přišla třetí série, rád se na ní podívám, protože mě navnadilo prohlášení "Teď už vidím, jak velkému monstru musím čelit", ale pokud by nepřišla, tak bych se s tím dokázal vyrovnat. Druhá série asi není horší než ta první, ale spíš můj zájem o tohle anime tak nějak pomalu opadá (což mě i trochu mrzí). 6,5/10

plagát

Jahari ore no seišun rabukome wa mačigatteiru. - Kan (2020) (séria) 

Mám rád Hachimana, je to postava s kterou se v anime asi nejvíc ztotožňuji (často mám i obdobně mrtvý pohled). Hodně o věcech přemýšlí, je cynický, sarkastický, ale většinu věcí říká prostě na rovinu. Díky tomu jak moc nad vším přemýšlí je pro něj těžké se v některých věcech vyznat a snadno je definovat, nebo se k nim nějak jednoduše postavit. Také si uvědomuje mnohé z toho co se kolem něj děje a tak jeho definice o tom, že je to vše vlastně o jednom trojúhelníku mě hodně potěšila i pobavila. Co mě ale už zase až tak nebavilo bylo řešení všech těch vztahů. Safra tady se v tom ti Japonci neskutečně obšírně hrabali, všechno to bylo tak rozvleklé... To, co by se dalo vyřešit pár jednoduchými slovy, se tady rozpatlávalo z tolika úhlů, že jsem chvílemi možná i uvěřil, že udělat si pořádek ve svých citech a myšlenkách je vlastně složitý a nadlidský úkol a že slova jako "miluji tě" jsou k definici toho co někdy cítím vlastně naprosto nedostačující. Ona to může být pravda, ale kdybychom všechno řešili tak komplikovaně jako Hachiman a spol. tak neděláme celý život nic jiného a nejspíš by časem lidstvo prostě vymřelo, protože bychom místo prožívání svých citů vše co se nám děje obšírně řešili. Jistě, pokud jste přemýšlivý, bude se vám to líbit, ale čeho je moc, toho je někdy přeci jen příliš... A nejsou to jen otázky filozofické a sociální, které zde rozebíráme, ale jde i o dramata citová, kdy ždímáme emoce a nutíme diváka si uvědomit, že i ta dívenka, co tahá za kratší provázek je vlastně pochopitelná a zajímavá bytost a kdyby to dopadlo obráceně, tak by to také mělo svá pozitiva a proto by nám jí mělo být líto. Postavy jsou skvělé, sympatické a po pravdě mi vlastně nakonec bylo jedno jak se trojúhelník vyřeší, já mám rád obě dívky (takže to zabralo). Po pravdě já měl o nejlepší (a i nejvíc sexy) ženské postavě z celého seriálu jasno už od první série a u mě by vždy vyhrála Shizuka-sensei! No každopádně dokonáno jest, konec je vlastně relativně uspokojivý (už jen tím, že přišel), i když si říkám, že rozhodnutí nevzdat to, ani když má vaše láska přítelkyni, je jistě výsadou žen, ale z dlouhodobého hlediska to není správné řešení. Zkrátka někdy je nutné si udělat za vším tlustou čáru, spálit mosty a ne se v tom co bolí dál hrabat, ale už jsem to řekl několikrát - co já vím o lásce... Bylo to zajímavé, rozhodně mi to přineslo nějaké náměty k zamyšlení, ale také to bylo náročné, minimálně se k tomu rozřešení skrze všechnu tu vatu a drama dobrat. Jo a taky to bylo o organizování maturitních plesů, to tam taky někde hrálo nějakou roli... 7/10

plagát

Uzaki-čan wa asobitai! - Season 1 (2020) (séria) 

Často jsem slýchal, že je Uzaki velmi kontroverzní anime. Lidem se dokonce snad i nelíbilo, že je Uzaki někde v reklamě na Červený kříž. Co je ale kontroverzního na anime, které je vlastně přesně tím, co slibuje v názvu, tedy že Uzaki si chce vyjít? Třeba přehnaná sexualizace hlavní hrdinky? Takže mi chcete říct, že drobné dívky s velkým poprsím neexistují, nebo že je na nich něco špatně? Jistě, je to ecchi a spoustu pozornosti u pánského publika tu zabírá "příběh" (plot), díky kterému se dotyční rychle naučili nové slovní spojení Sugoi Dekai (So Big nebo Super Huge), ale je to především příběh o dvou odlišných povahách a o jejich zábavné interakci. Jsou to totiž právě hlavní postavy, které vše táhnou, zbytek postav je tam spíš v roli diváku, kteří si to co se děje až přehnaně užívají. K tomu ecchi, ano sem tam se najde, někdy je až přehnaně cpané na sílu, ale pozor, našly se dva momenty (VR a Melouny na pláži), kdy jsem se zasmál u boobie grabu, což se mi naposledy stalo asi před pěti lety! Vše je hlavně o tom, jak se vám bude líbit samotná Uzaki, která je energická, zábavná a ztřeštěná, což mám rád, ale zároveň je hodně neodbytná a já se dokážu vcítit do pozice Sakuraie a chápu, že ne vždy je mu to příjemné. Také jsem jednou zažil, že mě jedna dívka chtěla pořád někam brát, psala mi SMS klidně třicetkrát za den, i když já jí odpovídal ani ne na třetinu a rozhodně to nebylo ani z poloviny tak zábavné, jak mi zdejší seriál tvrdí, což ale bylo způsobené hlavně tím, že Jeoffrey neměl zájem... Také je to hodně postavené na klasickém japonském nedorozumění. Hodně vtipů je o tom, že někdo něco špatně chápe, něco si špatně vykládá a po pravdě ne vždy je to vtipné. Další výtka je k animaci, postavy jsou za mě OK, ale to používání 3D modelů na pozadí (třeba auta) jsem nikdy moc nemusel, i když ano chápu, že je to levnější a na to hlavní, tedy na postavy a jejich interakci to nemá vliv. Takže jak jsem si to užil? Líbilo se mi to důležité - vztah mezi oběma hrdiny, který měl chemii (sám jsem jednu episodu sledoval s miskou rýže), ale ke zbytku bych našel nějaké ty výhrady. Druhá série je již potvrzená a pokud na ní budu mít čas, tak se podívám. Ta první u mě končí na nějakých 6,3/10

plagát

Fugó keidži – Balance: Unlimited (2020) (seriál) 

Chápu, proč se to Scalpovi líbí, je pravda, že to je stylové a někdy i docela zábava. Hodně to táhne charizma hlavního hrdiny, který má uhlazené a chladné vystupování, technologický arsenál, za který by se nemusel stydět ani James Bond a obdobnou nadpřirozenou schopnost jako má Batman - je nepřirozeně bohatý. Líbilo se mi i to, že bych seriál dokázal rozdělit na dvě poloviny, kdy ta první je takové lehké blbnutí a ukázka, že peníze zmůžou skoro cokoli a ta druhá je zase spletitým případem plným docela zajímavých a občas i nečekaných zvratů. Takže seriál nesklouzne k monotónnosti. Také oceňuji, že postavy nevypadávají ze svých charakterů, není to taková ta klasická buddy detektivka, kdy dáte dvě odlišné povahy vedle sebe a táhnete to k tomu, jak jejich setkání postupně podstatně změní jejich chování. Tady se něco mění, ale pořád vidíte ty samé charaktery jako na začátku, jen s pár menšími odlišnostmi, tedy nemusíte řešit to, jak moc uvěřitelně na vás působí ten velký vývoj (nebo chcete-li přerod) postav... Co mě zase až tak neoslovilo byl Kambeho parťák Katou, působil na mě jak detektiv Mirek Dušín, což logicky mělo tak být, aby byl dobrý protipól k hlavnímu hrdinovi, ale za mě byl prostě na můj vkus nevýrazný, slabší článek - zkrátka sledovat ho nebyla taková zábava. Také jsem se nedokázal oprostit od logiky a jen si užívat tu zábavnou absurdnost (což se mi u mnoha jiných seriálů dokonale daří). Jak se sakra dostanete z Anglie do Japonska za 18 minut? Jak dostanete kapelu z jejího koncertu k vlaku plnému důchodců zase za pár minut? A to jsou jen paradoxy ohledně času a vzdáleností! Neměl bych tohle u seriálu řešit, filmy s Bondem přeci taky takhle nerozebírám, ale tady to bylo nějak moc... Když se na to dívám a zamyslím se nad tím, jak jsem si to užíval, tak je správné dát rozhodně nadprůměrné hodnocení, v těch důležitých bodech to pro mě funguje a vadí mi v podstatě věci až na druhé koleji. Pak se ale podívám na seriály, kterým jsem dal v nedávné době 7/10 a v porovnání s nimi mě to vlastně bralo o chloupek méně. 6,5/10

plagát

Deca-Dence (2020) (seriál) 

Deca-Dence je odvážné anime, které se snaží spojit několik zajímavých námětů a nápadů, ale nakonec selhává v tom, že chce hodně říct, ale nikdy nejde úplně do hloubky a po pravdě ani některé základní prvky u mě nefungovaly tak, jak by asi měly. Začátek byl docela dobrý, prostředí velmi zajímavé a ten okamžik, kdy pevnost poprvé napálí velkého hmyzáka (dobře - Gadoll) vypadal prostě cool. Zvrat na konci druhého dílu vzbudil mojí pozornost. Bylo to docela originální a já čekal, zda tento přidaný rozměr seriálu pomůže, nebo ho pohřbí. Měl jsem pochybnosti i jisté výtky, třeba k vizuálnímu zpracování robotů a jejich světa, který mi do celku příliš nezapadal. Co se mi líbilo byl postupný rozvoj vztahů mezi hlavními postavami a fakt, že se ta slova z obsahu o otřesení celého zdejšího světa do puntíku naplnila. Ale byla to dramatická jízda, která ve mě vzbuzovala silné emoce? Nevím jak u vás, ale u mě nebyla! Většinu seriálu jsem sledoval s mírným zaujetím, hodně věcí přijímal tak nějak jakože OK, ale nepodařilo se mi do toho všeho ponořit, zažrat se do sledování. Stejně tak postavy, jakkoli byly některé sympatické, u mě nevyvolaly nějaké větší souznění, nebál jsem se o ně, jejich problémy mě příliš nedojímaly... A bylo to tedy alespoň takové to dílo, které vás donutí přemýšlet, když už to má tolik zajímavě skloubených témat? Taky moc ne. Seriál se dle mého nepouští do nějakých hlubších rozborů, vše je to skoro až černobílé a některá morální i společenská dilemata jsou sice nadnesená, ale rozhodně ne rozebíraná víc jak z jednoho úhlu pohledu. Takže co jsem viděl? Zajímavé nápady, bohužel příliš nerozvedené, bez kterých by to vlastně byl jen šedý průměr. Ale neštve mě to, nenudil jsem se a snaha o nějakou tu originalitu se u mě cení, takže 6/10

plagát

Hókago teibó nišši (2020) (seriál) 

Příjemná podívaná. Jistě, další anime o dívenkách, co mají svůj klubík (tentokráte rybářský) a v jeho rámci dělají nejrůznější věci, kdy je vše roztomilé, zábavné ale i edukativní - tohle už jsem několikrát viděl, ovšem tenhle seriál považuji za sebe určitě za jeden z těch lepších. Sedlo mi složení charakterů. Líbilo se mi provedení oné přeměny z "rozhodně nemůžu rybařit" na "mám ráda chytání ryb". Chválím i ten občasný ekologický přesah. Stejně tak se člověk o rybaření trošku něco dozví, dostane nějaké ty základní tipy a triky. Takové seriály mám zkrátka rád, když ukazují to hezké a zábavné, co na daném koníčku je, chtějí něco naučit a dívají se i na některé příčiny a důsledky. No a když se vám k tomu všemu líbí i celková atmosféra (podtržená vhodnou animací i hudbou), pak je u mě vyhráno a výsledkem je příjemná podívaná. 7/10

plagát

Fruits Basket - Season 2 (2020) (séria) 

Krásně komplexní příběh, plný spousty hořkosladkých emocí, příjemného tempa, zajímavých překvapení i pozvolného růstu velké části postav - to je nový Ovocný košík! Ta práce s atmosférou, kdy jsou některé momenty tak krásné, jiné zase smutné a někdy v nás dokáží vyvolat i slušný hněv - takový má být přeci i samotný život. Každý díl jsem si skvěle užil a bylo mi vlastně úplně jedno, komu byla epizoda zasvěcená. Tolik zajímavých postav, tak komplikované příběhy a neutuchající boj jednotlivých hrdinů nejčastěji se sebou samotnými... Nejlepší je na tom asi ta přirozenost a postupnost, s jakou se vše děje, ta kvalita zpracování, která mě přesvědčuje o tom, že věci, které vidím, jsou naprosto uvěřitelné. Prostě spousta duhových, kouzelných okamžiků, ale i spousta bolesti a utrpení... I druhá série mě očarovala a jsem rád, že konečně sleduji celý příběh, bez úprav a zkratek v celé jeho složitosti a mnohoznačnosti. Jsem rád, že se můžu rozplývat nad tolika skvělými charaktery, kde některé jsou opravdu hodně komplexní a složité. Tohle je paráda a spolu s báječně vybranými openingy a endingy, které navozují tu správnou příjemnou, magickou a možná i trošku hloubavou atmosféru, jsem si tohle opravdu skvěle užil a nejen díky samotnému závěru se těším na třetí sérii. Vynikající adaptace, parádní seriál a jen tak dál. 9,5/10

plagát

Gekidžóban Made in Abyss: Fukaki tamašii no reimei (2020) 

To byla jízda! Neskutečně plná kontrastu, krásných, ale i naprosto zvrácených, děsivých, bolestivých, kouzelných, intenzivních okamžiků... Opravdu skvěle předvedené, plné emocí a i velmi slušné akce. V jednom filmu jsem viděl opravdu hodně, bude to ve mě určitě nějakou chvíli rezonovat a také mi bude dlouho trvat, než si budu chtít tuhle jízdu zopakovat. A Bondrewd byl taky hodně zajímavý, povedený, ale totálně zvrácený parchant. Pro fanoušky seriálu lačné po pokračování povinnost! No a za mě prostě síla a dejte mi víc! 10/10 P.S. Pokud máte DVD verzi, pak nevypínejte - po titulcích, přijdou ještě 2 krátké filmečky s Marulk.

plagát

Dračí prokletí (2020) (seriál) 

Příběh a atmosféra funguje, je to temné, autoři se nebojí explicitnosti a má to své zajímavé momenty i myšlenky, které z toho dělají slušnou podívanou. Srovnání s Berserkem se nabízí, ani zde se autoři s ničím příliš nemažou, svět má svá kouzla i odpudivost, postavy mají své jednoznačné motivace, které vedou k nejrůznějším více či méně překvapivým výsledkům... Obzvlášť povedené je pojmenování episod podle sedmi smrtelných hříchů a to jak hezky je název (hřích) v každém díle rozveden. Divák si to co vidí užije, fanoušek již zmíněného Berserka si bude často připadat jako doma a nikdo by neměl mít příliš velký problém celý příběh pochopit. Ono totiž celé to vyprávění, ač se zdá kdo ví jak povedené, vlastně příliš složité není, nemá smysl se pouštět do hlubokého filozofování, letmý náznak přeci stačí a zbytek je jen další hrdinská cesta... Díky nevelkému prostoru jsou některé momenty a změny lehce uspěchané ale příběhu to nevadí, maximálně si jen budete třeba chvíli lámat hlavu, kde se tohle najednou v hrdinovi (či jiné postavě) vzalo, ale nakonec na to stejně vždycky přijdete. Celková myšlenka je zajímavá, postavy a jejich vývoj také. No a pak je tu animace! Nemám rád CGI a už při prvním pohledu na draka jsem viděl rudě a chtěl začít nadávat Netflixu a jejich obsesi pro 3D animaci, s kterou to málokdy dobře dopadne. Naštěstí úvodní znělka mé emoce trochu zkrotila a za sebe musím říct, že tyto úvodní titulky jsou impozantní a nemusel by se za ně stydět jakýkoli fantasy snímek či seriál. Nakonec i to CGI jsem překousl (vždyť jsem si zvykl i na to nové pokračování Berserka a tam to CGI a 3D modely postav byly o dost horší), má i své momenty, kdy vypadá docela dobře (Lich king, používání magie), ale nepřesvědčilo mě o tom, že tohle je ten správný směr, kam by se mělo anime ubírat... Celkově je Dragon's Dogma zdařilý seriál, chutná podívaná pro milovníky temnější fantasy, slušná reklama na původní hru (z které sice vychází, ale neadaptuje jí) a pro mě nadprůměrný zážitek. 7/10

plagát

Nindža Collection (2020) (seriál) odpad!

Pravidelně sleduji novinky na MALu a dnes mě zaujalo oznámení, že už chybí jen kousek a tohle anime se může stát (podle zdejších uživatelů) tím nejhorším kresleným dílem, které Země vycházejícího slunce kdy stvořila. Posledním oponentem je už pouze Vampire Holmes, u kterého ze své vlastní krátké zkušenosti naprosto chápu, co na pomyslném dně dělá... A tak jsem (ne)logicky musel zapnout i toto anime, abych alespoň na chvíli okusil onu hrůzu, kterou svým divákům přináší a pochopil, proč je právě tak blízko pomyslnému vrcholu nevkusu u tolika anime diváků. Viděl jsem tři díly a ano chápu to! Tohle anime je děsivé, ale ne tím správným způsobem, který byste od hororu čekali. Je děsivé tím, co se na obrazovce děje, jak divně to vypadá a jak málo to dává smysl. Jsou to krátké příběhy o jakýchsi nindžech (shinobi), kteří v každém díle zahánějí nějaké nové tajemné zlo. Jejich původ je neznámý, stejně jako původ jejich oponentů (zla), díly fungují spíš na konceptu "evil of the week" a samotné příběhy jsou pitomé, k smíchu a zároveň tak nějak nepříjemné tím, co se v nich děje a pro mě často i stylem animace. Třeba u druhého dílu jsem si nebyl vůbec jistý, kdo na mě působí jako větší úchyl a kdo mě víc děsí, jestli pán za oknem, nebo nindža na konci! Z tohohle seriálu mi naskakuje husina, dívat se na to je mi nepříjemné a i když bych se chtěl smát, protože je to vlastně blbost, tak mi to moc nejde. Animace je mizerná, i ten nejstarší hentai, anime od nejlevnější produkce, či ten nejhorší Vtuber vypadají živěji a sympatičtěji než tohle. Ten pocit, že sledujete něco špatného, mizerného, hloupého a tím že to nemá vlastně ani nějakou pointu (dobře,ta možná dorazí na konci seriálu, ale k tomu se nikdo normální podle mě nedostane) i zbytečného, se dostaví po pár minutách, asi hned s tou černou mlhou z prvního dílu a v druhém díle je to silnější a třetí už jen kroutíte hlavu a chcete aby to mučení přestalo. A to to má jen pár minut na díl, ale ty minuty jsou nekonečné! Takhle přesně vypadá u mě odpad, nechápu proč něco takového vzniklo, nechápu proč by na to dobrovolně chtěl někdo koukat... Možná to má nějakou geniální myšlenku na závěru a mé hodnocení bude proto časem nefér, ale kašlu na to, dokoukat tohle se za mě bez trvalých následků pro diváka prostě nedá. Pupa level of trash!