Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dráma

Recenzie (1 693)

plagát

Dračí prokletí (2020) (seriál) 

Příběh a atmosféra funguje, je to temné, autoři se nebojí explicitnosti a má to své zajímavé momenty i myšlenky, které z toho dělají slušnou podívanou. Srovnání s Berserkem se nabízí, ani zde se autoři s ničím příliš nemažou, svět má svá kouzla i odpudivost, postavy mají své jednoznačné motivace, které vedou k nejrůznějším více či méně překvapivým výsledkům... Obzvlášť povedené je pojmenování episod podle sedmi smrtelných hříchů a to jak hezky je název (hřích) v každém díle rozveden. Divák si to co vidí užije, fanoušek již zmíněného Berserka si bude často připadat jako doma a nikdo by neměl mít příliš velký problém celý příběh pochopit. Ono totiž celé to vyprávění, ač se zdá kdo ví jak povedené, vlastně příliš složité není, nemá smysl se pouštět do hlubokého filozofování, letmý náznak přeci stačí a zbytek je jen další hrdinská cesta... Díky nevelkému prostoru jsou některé momenty a změny lehce uspěchané ale příběhu to nevadí, maximálně si jen budete třeba chvíli lámat hlavu, kde se tohle najednou v hrdinovi (či jiné postavě) vzalo, ale nakonec na to stejně vždycky přijdete. Celková myšlenka je zajímavá, postavy a jejich vývoj také. No a pak je tu animace! Nemám rád CGI a už při prvním pohledu na draka jsem viděl rudě a chtěl začít nadávat Netflixu a jejich obsesi pro 3D animaci, s kterou to málokdy dobře dopadne. Naštěstí úvodní znělka mé emoce trochu zkrotila a za sebe musím říct, že tyto úvodní titulky jsou impozantní a nemusel by se za ně stydět jakýkoli fantasy snímek či seriál. Nakonec i to CGI jsem překousl (vždyť jsem si zvykl i na to nové pokračování Berserka a tam to CGI a 3D modely postav byly o dost horší), má i své momenty, kdy vypadá docela dobře (Lich king, používání magie), ale nepřesvědčilo mě o tom, že tohle je ten správný směr, kam by se mělo anime ubírat... Celkově je Dragon's Dogma zdařilý seriál, chutná podívaná pro milovníky temnější fantasy, slušná reklama na původní hru (z které sice vychází, ale neadaptuje jí) a pro mě nadprůměrný zážitek. 7/10

plagát

Nindža Collection (2020) (seriál) odpad!

Pravidelně sleduji novinky na MALu a dnes mě zaujalo oznámení, že už chybí jen kousek a tohle anime se může stát (podle zdejších uživatelů) tím nejhorším kresleným dílem, které Země vycházejícího slunce kdy stvořila. Posledním oponentem je už pouze Vampire Holmes, u kterého ze své vlastní krátké zkušenosti naprosto chápu, co na pomyslném dně dělá... A tak jsem (ne)logicky musel zapnout i toto anime, abych alespoň na chvíli okusil onu hrůzu, kterou svým divákům přináší a pochopil, proč je právě tak blízko pomyslnému vrcholu nevkusu u tolika anime diváků. Viděl jsem tři díly a ano chápu to! Tohle anime je děsivé, ale ne tím správným způsobem, který byste od hororu čekali. Je děsivé tím, co se na obrazovce děje, jak divně to vypadá a jak málo to dává smysl. Jsou to krátké příběhy o jakýchsi nindžech (shinobi), kteří v každém díle zahánějí nějaké nové tajemné zlo. Jejich původ je neznámý, stejně jako původ jejich oponentů (zla), díly fungují spíš na konceptu "evil of the week" a samotné příběhy jsou pitomé, k smíchu a zároveň tak nějak nepříjemné tím, co se v nich děje a pro mě často i stylem animace. Třeba u druhého dílu jsem si nebyl vůbec jistý, kdo na mě působí jako větší úchyl a kdo mě víc děsí, jestli pán za oknem, nebo nindža na konci! Z tohohle seriálu mi naskakuje husina, dívat se na to je mi nepříjemné a i když bych se chtěl smát, protože je to vlastně blbost, tak mi to moc nejde. Animace je mizerná, i ten nejstarší hentai, anime od nejlevnější produkce, či ten nejhorší Vtuber vypadají živěji a sympatičtěji než tohle. Ten pocit, že sledujete něco špatného, mizerného, hloupého a tím že to nemá vlastně ani nějakou pointu (dobře,ta možná dorazí na konci seriálu, ale k tomu se nikdo normální podle mě nedostane) i zbytečného, se dostaví po pár minutách, asi hned s tou černou mlhou z prvního dílu a v druhém díle je to silnější a třetí už jen kroutíte hlavu a chcete aby to mučení přestalo. A to to má jen pár minut na díl, ale ty minuty jsou nekonečné! Takhle přesně vypadá u mě odpad, nechápu proč něco takového vzniklo, nechápu proč by na to dobrovolně chtěl někdo koukat... Možná to má nějakou geniální myšlenku na závěru a mé hodnocení bude proto časem nefér, ale kašlu na to, dokoukat tohle se za mě bez trvalých následků pro diváka prostě nedá. Pupa level of trash!

plagát

テイルズ オブ ゼスティリア ザ クロス - Season 2 (2017) (séria) 

Je to docela jednoduché, pokud se vám líbila první série a máte rádi kvalitní animaci, prostě pokud si dokážete užít to nablýskané pozlátko, tak vám bude i druhá série po chuti. Po stránce vizuální pořád okouzlující, ale po stránce příběhové stále stejně průhledné, sterilní a ne zrovna překvapivé. A tak asi jediným překvapením tu je, kdo s kým nakonec skončí, protože ty vztahy tu na mě působí tak nějak bez jakéhokoli budování, prostě aniž by to seriál naznačoval, nebo něco vykresloval, tak se to prostě stane a většina z toho na mě působí divně, jako třeba závěr Korry a je mi úplně jedno, jestli jsou kluci s klukama a holky s holkama, pokud k tomu vybudujete uvěřitelnou a přirozenou cestu, ale tady nic z toho není - it just happens! A já jen zvedám obočí s otázkou "A kde se to vzalo?". Anime taky nepomohlo, že u posledního dílu byla měsíc prodleva a tak mi to narušilo jednolitost celého příběhu, zapomněl jsem na nějaké souvislosti a tak možná i to ovlivnilo moje vnímání celého příběhu. Ale pořád to byla zajímavá a vizuálně pěkná podívaná s průměrným hrdinským příběhem. 7/10

plagát

Glitch Techs – Krotitelé šotků - Série 2 (2020) (séria) 

Druhá série má zhruba stejné kvality jako ta první s tím, že mě těší, že se začíná pomalu rýsovat nějaký ucelenější příběh na pozadí a také některé nové postavy nejsou úplně marné... Ale neodpustím si jednu výtku - je fajn, když přidáte v nové sérii jeden díl navíc, ale pokud ho zabijete naprosto průměrným recapem, kde se nedozvím prakticky nic nového, pak je to zbytečnost! Ale celkově pořád slaboučký nadprůměr. 6,7/10

plagát

Genndy Tartakovsky's Primal (2019) (seriál) 

Ve světě, kde je každý den života bojem o přežití si pro nás občas osud připraví nečekaná setkání a nemožné spojence... Jedním slovem lahůdka! Animace je podmanivá, akce je dechberoucí a jako úplně nejlepší je jednoznačně hudební doprovod! Tohle se hodně povedlo, zajímavé příběhy, které mají svou hloubku a to v nich nemusí padnout ani jedno slovo. Prošel jsem to na jeden zátah se zatajeným dechem a užíval si každý díl, každý souboj, každý hlubší okamžik... Jistě, je to místy přitažené za vlasy a zdejší pračlověk má schopnosti, za které by se nemusel stydět ani takový Legolas s Hulkem dohromady, ale o to je to ještě víc cool a někdy i k pousmání... Velký zážitek. 9,2/10

plagát

Glitch Techs – Krotitelé šotků - Série 1 (2020) (séria) 

Ze začátku nic extra, ale postupně se to zlepšuje, nebo jsem si možná jenom zvykl. Každopádně co to je? Něco jako Pixely smíchané s MiB a možná i trochu s Ghostbusters, samozřejmě s pubertálními hrdiny, protože ti jsou cílovka... Nejdřív je to takové podivné, člověk si musí zvyknout na zdejší pravidla a sžít se s postavami. To ale není zas až tak těžké, protože o nic složitého nejde a oba hlavní hrdinové jsou docela sympatičtí. Má to energii, má to nějaké zajímavé nápady, někdy i nějaké to drobné morální ponaučení (ale skryté tak, aby to nebylo příliš okaté), je to i občas trochu vtipné a když si člověk zvykne i na animaci, tak je to vlastně docela dobře sledovatelné. Na druhou stranu, tím že jde o seriál zaměřený na počítačové hry by se dalo mnohem víc vytřískat z popkulturních odkazů, především pro (nás) videoherní nerdy... Ale jinak je fajn, že z produkce Nickelodeonu po víc jak pěti letech vylezlo zase něco, co mě aspoň trochu baví. První série 6,7/10

plagát

Sora no Method: Mou Hitotsu no Negai (2019) 

Původní roztomilost krát dva! Je super si připomenout tento pro mě už před lety úžasný seriál a vyzkoušet si, jestli jeho roztomilost a především samotná Noel na mě zabírá i po všech těch letech... Samozřejmě že ano! Navíc je tu Carroll (což je to x2) a já si opět užívám nádherné prostředí, příjemnou i když občas trošku dramatickou atmosféru, kouzelné charaktery, jemný humor... Pro mě paráda. 9/10

plagát

Noví mutanti (2020) 

A mě se to zrovna moc nelíbilo! Horor, X-mani, příběh se silnou romantickou linkou, napětí? Tohle tam prý má být, ale já to tam nikde nenašel. Horor, kde se nebojím! X-mani, kteří mi tu působí spíš seriálově, než že by měli patřit na filmové plátno a ani to tu nefunguje, protože toho prostoru ve filmu vlastně nikdo až tak moc nemá. A pak romantická linka, které jsem neuvěřil, chemie mi nefungovala a celé mi to tam přišlo spíš jen tak nějak vecpané. No a napětí? Ke konci - možná - trochu... Takže já si zase stojím za tím, že se tohle nepovedlo a ani nechci pokračování, nebo si to někdy v dohledné době pustit znovu... 3/10

plagát

Human Lost (2019) 

Dazai Osamu je v Japonsku velice oblíbený, je to pro ně doslova národní poklad a tak se nelze divit, že se spousta filmů i seriálů nějak inspiruje jeho dílem. Ale zatímco jeho povídka Ningen Shikkaku (anglicky No longer human) je dosti působivou sondou do života a existenční krize jednoho člověka, tento film se snaží převést obdobnou krizi na celou futuristickou společnost. Ale funguje to? No za mě ani moc ne, spousta věcí pro mě byla do jisté míry nepřehledná, zmatená a celé to bylo dle mého hodně neosobní. Nějak jsem si k tomu celému filmu nedokázal udělat vztah i když jsem vlastně chápal co mi chce říct, celé to ve výsledku bylo mnohem méně zajímavé a silné, než když řešíme existenční problémy v jednoduché lidské rovině. Zkrátka asi toho autoři chtěli na můj vkus moc a tak si vymysleli komplikovanou expozici, ke které ale zase moc nesedělo zvolené tempo a tak se někdo jako já prostě plácal mezi tím, aby náležitě vše pobral a někdy to jen stíhal pochopit... A jak mě to tedy oslnilo? Po pravdě nic moc! Stejně jako zvolená CGI animace. Někdy je to zajímavé, jindy je to divné, občas se to moc snaží okouzlit detaily a jindy to je zase prostě jedno velké NE... Rozporuplných 5/10

plagát

Re: Zero kara hadžimeru isekai seikacu - Season 1 (2016) (séria) 

Tak zajímavé to je velmi, o tom není nepochyb, animace je pěkná, postavy docela sympatické, dokonce i ta kočka je vlastně docela fajn. Mangu neznám, takže mě to pořád dokázalo držet v napětí, zaujmout a překvapovat. Myšlenka vracení se v čase ve stylu nahrávání pozice, kdy se po ukončení určité sekvence vytvoří bezpečný bod do kterého se budete později vracet dokud nevyřešíte další část mi přijde velmi povedená. Navíc všechno to co se odehrává v hlavě hlavního hrdiny, to jak zvládá i nezvládá neustále se opakující sekvence bylo s přibývajícími díly stále povedenější. Za sebe jsem zkrátka na straně těch, co považují Subarua za velmi povedeného hrdinu, který je dosti reálný. Zkrátka místy se chová jako borec (i když není proč), občas je totální blbec, občas se hroutí, jindy zase machruje a nakonec si se vším poradí tak, že i přes všechny jeho nedostatky mu prostě fandím. Zkrátka i z hlediska psychologie je to dle mého zvládnuté dobře a hroucení hlavního hrdiny a jeho stavy jsou pro mě mnohem uvěřitelnější a snesitelnější, než sesypání Kirita v SAOII (když už má tolik lidí potřebu vytahovat SAO...). Když si k tomu přidám všechno to bezduché násilí, povedené skony hlavního hrdiny a to jak se s tím vším pere, tak dostávám něco co je po stránce akční, psychologické i mysteriózní opravdu hodně vysoko! Navíc tomu nedochází šťáva, spíš naopak a tak jsem měl docela často stavy kdy jsem jen nevěřícně zíral na monitor a prožíval skoro každou minutu se zatajeným dechem. Co se závěru týká, tak i ten se mi líbil. Se soubojem s velrybou nemám skoro žádný problém (proč velryba? protože fantasy + neznáte tu o kapitánu Achabovi...), ale s argumentem, že tam byla hlavně kvůli tomu, aby měl problém řešení vlastně souhlasím. Na druhou stranu byl ten boj opravdu hezký na pohled. No a samotný závěr? I kdyby už nebyla další série, tak i takhle je to zakončené velmi sympaticky a příjemně, samozřejmě s přehnaným důrazem na emoce, což je ve vodách anime sice klišé, ale pořád lepší, než mě nechat napnutého jak kšandy ještě větším klišé, známým jako mega cliffhanger. Já si Re:Zero prostě hodně užil 9,2/10