Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dráma

Recenzie (1 693)

plagát

Pan de Peace! (2016) (seriál) 

Roztomilé to je, ale přijde mi to tak trochu jako kratší "vykrádačka" anime s názvem Is the Order a Rabbit? s tím, že tady si děvčátka místo kávy libují v pečivu. Má to taky takové to mírné yuri napětí, je to také roztomilé, občas vtipné a příjemné a to nové děvče s růžovými vlasy mi ihned začalo připomínat Čino. Přesto je to moc krátké, mnohem méně roztomilé i vtipné a zkrátka zatím to vidím tak, že bych si raději dal ještě jednu sérii s kávou místo pečiva. Přesto ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, ale na víc než na trochu lepší průměr to nemá. 5,5/10

plagát

Endride (2016) (seriál) 

Podivná fantasy variace na Cestu do středu Země, která je - dutá !?! V hlavních rolích 2 chlapci co se špičkují, z hrudi jim vylézají meče a nakonec se spojí... proti společnému nepříteli. Aby to nevypadalo tak úplně hloupě, tak se k nim přidává docela slušně nesnesitelná a opravdu hodně nesympatická slečna s podivným drakem, který nejen že působí jako vcelku děsný maskot tohohle kousku, ale je zároveň i její ultimátní zbraň a nechtějte ani vědět co ještě... Dál pak přichází vědec, který je také "strašný sympaťák" a který stejně jako většina zdejšího osazenstva jako šváb přežije skoro cokoli. Cestou potkáme zdejšího Robina Hooda, který asi jako jediný není totální a nesnesitelný retard a jeho "veselou partu" podivných existencí. Zjistíme, jak udělat politický převrat naprosto nudně a debilně a zažijeme zvraty, které by všude jinde fungovaly překvapivě, ale tady to prostě jenom neskutečně nudí. Příběh není nikterak geniální a tak se dá dost přesně odhadovat, kam to půjde a ani ty nejpřekvapivější dějové obrátky nepomohou tomu, aby to zaujalo, protože jak jsem už zmínil, to provedení je hrozné. Emoce jsou nepochopitelné a konverzace ve stylu "Sorry, zapíchnul jsem ti otce..." "To je v pohodě, stejně to byl debil, ale ty si ještě větší..." se objevují až příliš často. Z dialogů mezi hlavní dvojicí jsem měl zkrátka pocit, že koukám na něco jako Blbý a blbější (nebo, když už si jsme u filmů s Jimem Carrey, tak možná "Blb, ten druhý Blb a Dylina"), ale bohužel zdejší verze není ani trochu vtipná. K tomu si přidejte strašný oppening i ending a animaci zbytečně hýřící barvami a máte něco na co se nedá dívat. Zkrátka tady nebylo v pořádku kromě jedné postavy a původního zajímavého nápadu o duté Zemi vlastně skoro nic a já jsem sám sebe překvapil, že jsem tuhle jízdu přežil až do konce. No a za ten fakt, že jsem to dokázal dokoukat tomu nakonec dám jeden bodík, co to zachrání před odpadem, protože zase jednou připomenu, že Pupa byla horší, i když ne o moc... 1/10

plagát

High School Fleet (2016) (seriál) 

Můj vnitřní a imaginární dialog s těmi co tohle vymysleli: "Vezmeme lolitky a hodíme je na válečnou loď!" "Proč?" "Protože to tady ještě nebylo! Lolitky byly už všude a dělali prakticky skoro všechno tak proč by nemohly obsluhovat válečnou loď?" "Protože neunesou torpéda, protože to bude vypadat divně a pochybně a jak to sakra chcete odůvodnit?" "No přece speciální školou! Akademií, kde se učí ledacos je přeci v anime nepočítaně, tak proč nezaložit i jednu pro výcvik speciální posádky válečné lodě?" "Vždyť to bude klišé jako prase!" "Nebude, dáme tam jenom lolitky v krátkých uniformách a ono si to fanoušky najde!" "A co příběh, vždyť se to tváří jako totální blbost?" "Tak je postavíme jako nováčky do boje proti ostatním lodím, uděláme z toho nedorozumění a o bitvu a napětí je postaráno!" "Vždyť tohle nemůže přece nikdo sežrat..." XXX... Takže asi takhle, mám rád roztomilost a milá anime děvčátka, ale tohle celé opravdu nedávalo moc smysl a celá ta premisa děvčátek na válečné lodi mi prostě nějak nesedí. První díl mi přišel naprosto divný, ale rozhodně ne tím zajímavým způsobem. Charaktery ušli, jsou to milá děvčátka, takže pro mě žádné překvapení. Animace vcelku pěkná a s těmi loděmi si někdo asi docela slušně vyhrál, což mě ale zase až tak nenadchlo. Hudba nic moc. Takže prvotní dojmy spíš slabší. Dawe to třeba srovnává s Cancolle a poukazuje na fakt, že tohle je mnohem víc realističtější. A možná má pravdu, ale u mě to mělo spíš opačný efekt. Cancolle byla hodně velká podivnost, která mi ale přišla zajímavá a fakt, že děvčátka v podstatě reprezentují jednotlivé lodě a to, že zde dostávám podivnosti jako je třeba "opravářský kyblík", mě v podstatě bavilo. Haifuri dělá z děvčátek posádku válečných lodí a v téhle pozici mi přišli spíš nereálné, protože si nemyslím, že by to zvládla (asi jako třeba ovládat tank - wait a minute...). Na druhou stranu, když tohle člověk přestane řešit a vypne kompletně mozek, tak se jeho dojem z celého díla může začít někam posouvat. Zkrátka postupem času jsem si zvykl a tím, že lolitky a válečné lodě prostě nejdou moc dohromady jsem se přestal zabývat a prostě jsem se nechal unášet na vlnách roztomilosti a příjemné interakce mezi jednotlivými děvčátky. V tomto ohledu to bylo docela příjemné anime, protože jak jsem již zmínil roztomilých lolitek tu bylo nepočítaně a skoro každá měla nějaké to osobní kouzlo. Takže ve výsledku zase jednou dostávám dílo, kde byly věci, které mám rád (Lolis! Lolis Everywhere...) a i věci, které mě nepřesvědčily a tedy celkový dojem končí někde uprostřed. 5/10

plagát

Kiznaiver (2016) (seriál) 

Nápad o sdílení bolesti je docela zajímavý. Kdyby lidi cítili bolest ostatních, tak by přeci neměli potřebu jim ubližovat a mnohem víc by si rozuměli - tohle vcelku chápu. Přesto to nemělo příliš velký spád a atmosféra byla také jen odvarem toho, co by se s takto zajímavým tématem mohlo provádět. I tak to ale není špatné. Hlavní charaktery jsou vcelku zajímavou směskou nejrůznějších extrémů a i když mě ze začátku příliš neoslovili, čím více jsem je poznával, tím jsem je měl raději. Hlavní hrdina mě příliš nezaujal, ale takoví Tenga, Niko a Juta mě docela bavili. Ještě zmíním, že se mi líbil barevný a příjemně elektronický opening a to i přesto, že tenhle druh hudby není tak úplně můj šálek čaje. Zkrátka zpočátku to nebylo nic moc, ale postupně jsem si k tomuto anime našel cestu. Přesto však nemůžu říct, že by to bylo kdoví jak skvělé, nebo že by se dostavovalo nějaké hluboké nadšení. Jistě byl jsem zvědavý, jak to nakonec skončí a jak rozpletou zdejší "velmi křehké vztahy" a ve finále jsem nebyl nijak zklamaný (spíš vše dopadlo +/- jak jsem čekal), ale zkrátka to všechno mohlo být mnohem lepší. Za mě tedy dobré, ale dobré je za 3... 5,5/10

plagát

Tanaka-kun wa icumo kedaruge (2016) (seriál) 

Tanaka je líný, Tanaka je apatický a já nějak nevím, proč zrovna tohle by mě mělo zajímat. Seriálů s hrdinou co konzervuje energii a považuje spoustu věcí za zbytečné jsem už pár viděl, ale Tanaka je docela extrém. Navíc si říkám co tam chtějí s tímhle tématem celou sérii dělat, vždyť už i ta první episoda mi přišla neuvěřitelně dlouhá a prakticky o ničem. Jistě poznali jsme Tanaku a poznali jsme Ótu, bez kterého by Tanaka asi zdechnul někde pod stromem a viděli jsme spoustu případů Tanakovi apatie a lenosti, ale jestli tohle budeme sledovat celou dobu tak nevím... No časem se přidávají i další charaktery, jejichž interakce s Tanakou ale pro mě ale nebyla nikterak extrémně zajímavá. Takže jsem při sledování tohoto kousku byl také docela apatický, nudil se a nijak extrémně si to neužil... 4/10

plagát

Kuromukuro (2016) (seriál) 

Útok mechů z jiné planety, meče co vypadají jako lightsabery (protože jsou hodně blbě osvícené...) a k tomu je tam tajemná kostka... No vypadá to na další podivnou mecha splácaninu v hlavní roli s jistou naivní, ale docela milou dívčinou a drsným, nebo spíše "divokým" samurajem, co jí bude ochraňovat. Tato dvojice je však vcelku sympatická, stejně jako pár dalších charakterů, ovšem jsou zde i postavy, které vysloveně lezou na nervy (třeba ten Youtuber). Mecha není moje oblíbené téma, ale tady se na to dalo i docela koukat, navíc tam nenosí nevkusné extrémně přiléhavé kombinézy. Jako velmi povedený vidím střet starobylého samuraje s novodobou kulturou, kdy některé postřehy, které zdejší samuraj trousí, jsou docela vtipné. Příběh nepůsobí nikterak komplikovaně, je tam i pár povedených momentů a tak to působí místy i docela zajímavě. Zkrátka jsem nakonec z tohoto mecha výmyslu docela příjemně překvapen. 6/10

plagát

Kótecudžó no kabaneri (2016) (seriál) 

"Studio WIT uvádí... Od studia, které nám přineslo takové známé kousky jako je Shingeki no Kyojin, Owari no Seraph a nepříliš známý film The Empire of Corpses přichází něco, co jste sice možná už viděli ve zmíněných dílech, ale v kombinaci, jakou byste rozhodně nečekali... Připravte se na svět, který je zase jednou na pokraji samotného konce, protože vymýšlet jiný důvod, jak levně navodit tíživou atmosféru a napětí je přece tak zbytečné... Připravte se na dalšího hrdinu, který je tak odhodlaný, že jeho odhodlání hraničí s duševní poruchou... Poznejte hrdinku, která už na první pohled vypadá, že je mnohem silnější, než náš hrdina, ale z nějakého důvodu dělá jen druhé housle... Zažijte akci tak neskutečnou, že úplně zapomenete na to, že dílo by mělo mít také nějaký promyšlený a logický příběh. Již toto jaro přichází ATTACK ON WALKING DEAD SERAPH !!! Join the HYPE train! Doporučuje 11/10 opravdových anime znalců."....Výňatek z Jeoffrey's Honest Trailers .... Ale teď vážně! Musím říct, že jsem čekal že první díl bude takový, jaký byl a tedy nejsem vlastně příliš překvapen. Pokud si někdo při prvním díle nevzpomněl na Attack on Titan, tak je buď slepý a nebo AoT neviděl. V dalších dílech se vše pouze podtrhává a z KnK je prostě další dílo studia WIT, které je dělané hlavně na efekt, plné akce, krve a soubojů tentokrát ovšem ve velmi povedené animaci. Charaktery jsou opět velice úzce profilované, mají své vlastní názory a jiná nežli jejich vlastní pravda pro ně neexistuje. Díky tomu se ve spoustě okamžiků chovají jako totální idioti a já mám díky tomu opravdu hodně často tíživou potřebu mlátit hlavou o stůl. V příběhu je opět spousta logických děr a věcí, které zdravý rozum bude místy hodně složitě pobírat. Charaktery pro mě nejsou tak nesnesitelné, jako byl třeba Eren a jeho parta a i toho křiku a přepjatých emocí se dočkáme o malinko méně, ale nebojte, na emotivní prohlášení hlavního hrdiny, že zabije všechny Kabane stejně dojde. Podtrženo a sečteno - KnK je velmi krásná podívaná, velmi šílená a intenzivní jízda, kterou si člověk užívá, ale k tomu aby z toho měl něco víc než jen průměrný zážitek u toho musí splnit jeden důležitý předpoklad - NEPŘEMÝŠLET NAD TÍM! Mě se to povedlo a tak i přes všechno to šílené co jsem viděl tomu ty 4* nechám, protože ta animace je nádherná a ta akce je prostě... 7/10

plagát

Čarodějka na koštěti (2016) (seriál) 

Děvče co lítá na koštěti, z hlíny tahá uřvanou mandragoru, no už stačí jenom aby začala máchat hůlkou a hrát famfrpál a mám jasno... Na druhou stranu musím říct, že se na to velmi dobře kouká, animaci i hudbu bych označil za vcelku příjemné, charaktery jsou docela sympatické, magický svět má co nabídnout a atmosféra je prostě hodně povedená. Takže jako takový odpočinkový kousek s příjemným tempem to velmi slušně funguje. 7,5/10

plagát

Majoiga (2016) (seriál) 

Takhle to dopadá, když se člověk na něco těší, protože podle obsahu to vypadá hodně zajímavě, záhadně a žánr drama slibuje v kombinaci s mystery velké věci... No nakonec to vše byly jen prázdné sliby! Tempo bylo z počátku strašně pomalé, že jsem si u prvního dílu říkal, jestli náhodou nebude trvat 5 epizod, než se do té vesnice dostanou a najednou byl druhý díl a přehouplo se to do jakési podivné zběsilosti, kdy už jsou postavy na místě a dějí se jakési divné věci. Logika mizí, nastupuje rádoby tajemno, ovšem největší záhadou, kterou člověk řeší je asi opravdu to co píše Goku, nebo-li jak to, že když přišli do vesnice byla tma a o vteřinu později, aniž by se o kus hnuli je najednou světlo... Magie? Mimozemšťani? Všemohoucí řekl: "Budiž světlo"? Vážně, všechno ostatní není tajemné a ani z toho rozhodně nemrazí, protože i kdyby to chtělo vybudovat nějakou atmosféru, tak všechny ty divné dialogy a ještě divnější charaktery to totálně rozmělní a zadupou do země. Zkrátka moc lidí a každý má svůj názor, každý má svůj důvod tu být a každý má své trauma. A tak se z toho všeho, co mělo být záhadným a tajemným nakonec vyklube dosti nudná psychologická zápletka, jejíž podstatu skvěle vystihl Dawe - "břítký nesmysl o tom, jak každý má určité své vlastní problémy a jak se s nimi musí sám vypořádat" líp se to shrnout opravdu nedá... Čekal jsem, že se to rozjede a ono se to prostě nerozjelo a tak jediné, co mi při sledování poslední episody a jejího rozuzlení zbylo, bylo mírně přimhouřené obočí, lehce znuděný výraz a myšlenky ve stylu "hmmm, ok" a jistota, že za pár týdnů si na Mayoigu asi ani nevzpomenu... 3/10