Snorlax

Stuhr a Jandová, dva nejlepší polští herci té doby se dali uhovořit na pokus o postapo, asi dostali dobře zaplaceno. Jinak si neumím vysvětlit, proč mrhali svými talenty v tomto nepovedeném filmu. Průhledná alegorie mezi vysíláním o neexistenci Archy, tajuplným zdůrazňováním její existence a tehdejšími stranickými postuláty je zřejmě jediným malinkým plusem. Naprosto odfláknutý vizuál, na kterých mnohdy filmy tohoto typu stojí, nulová myšlenka, přemrštěná hudba, která by se více hodila k filmu o křižáckých taženích a režie rozbředlá podobně jako závěrečný sníh.

Škoda, že se na tenhle film Vinterberg nepodíval, nemusel zbytečně točit svůj chladně vykalkulovaný Hon. Tohle je citlivé drama z Ameriky, kdy právo spratka nebylo nedotknutelné za každou cenu a každých okolností. Kvalitní scénář s výbornou pointou, velice dobré herecké výkony, včetně těch dětských, solidní režie, která pevnou rukou vede film po celou dobu.

Film reflektující perestrojku, listopad 1989 a především touho po skutečném umění. V kontextu dnešní komercionalizace divadla i filmu velmi užitečné dílo, které se však evidentně marně dovolává své pravdy.

Thornton je roztomile hnusný, ale to je asi tak vše, vtipný je tento film asi jako jízdní řád a obdobně zábavný.

Tady podivně hraje i Hrzán. Moskalykova nejhorší práce, nudné, sterilní, bez špetky nápadu, herecky podprůměrné.

Kopřiva je jako obvykle roztomilý, Jirásková pohledná, ale představitel hlavní role je ještě otřesnější než standardně unylý Kačer.

Obstojně nasnímané, zajímavě nasvícené, sentimentem prolezlé drama o uskutečnění amerického snu nigerijského doktora.

Tohle není film, to je obžaloba. Dokonale zpracovaná, do bez mainstreamového pozlátka, pro všechny, kteří chtějí vidět. Ze všech snímků o kambodžské občanské válce je tenhle zřejmě nejvíce protiamerický, Neobviňuje jen Rudé Khméry, ale i ty, kteří jim výrazně pomohli při masakrování Kambodžanů.

Flirtuju - geniální!

První kapitola je nudná, druhá je průměrné akční drama a pak následuje asi sto let trvající pohádka. V pohádkové části nám neprůstřelný a nezranitelný taxikář předvede, že je přeborník v boji holýma rukama, s nožem, sekerou, v plavání, v běhu, řízení kamionu a osobního auta. Profesionální zabijáci z úcty k těmto dovednostem devadesát let obdivně kroutí hlavami, které si nechají odsekávat bojovně naladěným taxikářem, tleskají rukama, které si nechají odřezávat tímtéž mužem, lapají po dechu, když reinkarnovaného Zátopka nemohou dostihnout. Mnohým se dokonce i narovnají oči v úžasu, co zase na ně náš bazedovou chorobou trpící Číňan vytáhne za bojový hmat, chvat a jiné. Zbývajících deset let filmu je rozděleno mezi nechutné pojídání čehokoliv čínským supermanem a hláškami z jiné planety korejských policistů. Dobrý bože a ten závěr napsala samotná Delia FIallo? Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí ... Bezruč Slezské písně psal půl století, jen půl století, litoval člověka, který jen sto let kopal uhlí, jen sto let. A kdo polituje mně, že jsem se stopadesát let dívala na něco takového?